Samé otázky
- Snažení
- Monynka_p
- 09.01.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Takových deníčků jsou tu už hromady a divím se, že ten můj by ještě někdo četl. Je to jako povídat jednu věc neustále dokola. Ale stejně jako píší ostatní, pro toho, kdo je pročítá, to může být to samé, ale pro toho, kdo je píše, je to první psaní, jedinečné a hlavně nejspíš důležité. Já jsem přečetla tady na eMiminu úplně všechny, právě proto, že si myslím, že to pro pisatelku bylo a je hodně důležité.
Můj příběh bych začala tím, že je mi 29 let, děti byly od mého dětství součástí mého života a vždy jsem věděla, že jsou pro mě i jeho smyslem. HA jsem nikdy neužívala a MS měla vždy velmi silnou a bolestivou. To až do okamžiku, kdy se něco zvrtlo a já krvácela bez ustání několik dní, až bylo nutné to zastavit. Můj gynekolog to celé uzavřel tím, že už je vše v pořádku a vlastně se nic nestalo. Od toho dne nebyla MS už tak silná a už vůbec ne bolestivá.
Bohužel jen neuvěřitelně nepravidelná. Některé cykly trvaly 10 dní, jiné i 40 dní. Prostě to bylo na levačku. Někdy jsem měla MS 5 dní, jindy i měsíc. Dr. vždy tvrdil, že některé ženy to tak prostě mají. I když jsem Dr. vyměnila, nic se nezměnilo. Tak jsem si prostě myslela, že to tak zkrátka opravdu má být. Vždyť jsem Dr. vyměnila a oni jsou přece ti studovaní a zkušení – já mladá naivka.
Když jsme se cca ve 21 letech s mým tehdejším přítelem rozhodli, že bychom mohli mít dítě, zjistila jsem poprvé, že něco nefunguje podle mých představ. Když jsme se po pár letech rozešli, bylo v tom i ono nepořízené dítě. Našla jsem si současného muže a po nějakém čase krásného vztahu jsme si řekli, že bychom tedy rádi byli 3. Začala jsem si o „problému" zjišťovat spoustu informací, neboť ani od dalšího nového Dr. jsem se ničeho nového nedočkala, dal sice Proveru, poté Costil, ale pořád se opakovala věta: „to vyjde, jste v pořádku“.
Založila jsem několik diskusí, ale brala to sportovně (měli jsme starost o nový byt a nebyl čas na to moc myslet), hlavně jsem v klidu věřila Dr. Postupně jsem ale na všech diskusích zůstala zcela sama. Zadařilo se i těm, u kterých to nikdo nečekal a já? Proč mně ne? Začala jsem být pomalu ale jistě depresivní, a to mi zase Dr. řekl, že na to moc myslím (jak nemám po tolika letech sakra myslet?).
Bývalý přítel má synka. Tudíž jsem došla k závěru, že chyba je na mé straně, což potvrdil i výborně vypadající spermiogram mého muže. Rozhodli jsme i pod vlivem všech za ta léta nasbíraných informací, že už je čekání dost, že to normální a v pořádku rozhodně není, a začali jsme navštěvovat CAR. Dr. hned na 1. prohlídce zjistila cysty na vaječnících, a tudíž jejich špatnou funkci (jakto, že to ŽÁDNÝ Dr. neviděl? - je to jako korálky, jedna vedle druhé, viděla jsem to i já!) a také byl zjištěn 2 cm velký myom (srůst) v děloze. Jsem z toho všeho tak špatná. Dostala jsem zatím léky a musím tedy uznat, že po nich je MS opět silná a hodně bolestivá jako bývala kdysi na samém začátku.
Myslela jsem si, že mi pomůže opět chodit do diskusí, nepomohlo, když tam chodím, tak mám ještě horší myšlenky než když ne, vidím tam děvčata, která čekají třeba i 11 let, jiné co už mají i 5 IVF. Já potom doma nespím, nemůžu. Musím věřit, že to vyjde. Potřebuji věřit, že když tohle potkalo zrovna mě, že to bude dobré. Že mě nepotká to, že by to nevyšlo. V podvědomí vím (dnes už nejsem hloupá), že to vyjít nemusí, ale je to moje osobní válka a já se nehodlám smířit s prohrou ještě před bitvou.
Teď nás čeká 1. IUI a jsme strašně moc zvědaví, zda to vyjde. Nebudeme moc zklamaní, když nevyjde, ale strašně by nás bolelo, kdyby nevyšlo IVF. V to moc věříme a doufáme, že po IVF už budeme tři. Poprosila bych kohokoliv na světě a dala mu vše, co mám, kdyby to mohlo pomoci a zvýšit šance.
Děkuji všem, kteří dočetli tento deníček až sem.
Přečtěte si také
Návod na šťastné manželství. Tohle jsou věci, které u nás fungují
- Anonymní
- 15.10.26
- 21
Nejsem manželská poradkyně a rozhodně nemám recept na šťastné manželství. Po letech společného života jsem ale vypozorovala několik pravidel, díky kterým se doma hádáme o něco méně. A některá jsou...
„Prsa ti udělají nový! A na pojišťovnu!“
- PenelopaW
- 14.10.26
- 612
Tak tuhle větu už nikdy nevyslovím nahlas. Je veliký rozdíl mezi plastickou operací estetickou a mezi rekonstrukcí prsu.
Naše manželství skončilo po roce. Stačila jedna chyba a přišla jsem o všechno
- Anonymní
- 14.10.26
- 2282
Petr byl mužem mých snů. Když jsme se brali, byla jsem přesvědčená, že to bude navždy. Předtím jsme spolu chodili skoro čtyři roky a já si byla jistá, že jsme si souzení. Jenže ani ne po roce byl...
Manželka začala dostávat časté zprávy ze školky. Nechtěla mi říct proč
- Anonymní
- 14.10.26
- 1044
Nejdřív jsem si toho skoro nevšiml. Manželce začaly chodit večer zprávy ze školky a já předpokládal, že jde o nějaké organizační věci. Výlet, platba za divadlo, změna času vyzvedávání. Jenže...
Nesnáším hlasovky! Kolegyně mi místo předávky práce posílá téměř podcasty
- Anonymní
- 14.10.26
- 367
Poslouchat devítiminutovou hlasovku plnou odboček, štěkání psa a neustálých změn je pro mě osobní očistec. Zvlášť když jde o předávání pracovní směny, kde záleží na každém detailu. Vážně si v...
Tohle byl první díl StarDance. Kvůli manželově blbosti jsem ho prošvihla
- Lucinda.pavlicek
- 14.10.26
- 413
Sobota odpoledne a já už jsem doslova na trní. Po roce začíná nová série Stardance. Prožívám tenhle televizní svátek snad ještě víc než volby do senátu. I ty v naší rodině rezonují, ale u této...
Tchyně mě před dítětem napadla. Nevím, jestli ji ještě někdy pustím přes práh
- Anonymní
- 13.10.26
- 9575
Na začátek bych ráda vysvětlila, že moje tchyně je hodně specifická a složitá osobnost. Dlouho jsem si říkala, že některé její poznámky a zásahy do našeho života prostě musím přejít. Je to přece...
Přes rok jsem s nikým nespala. Zjistila jsem, že mi to tak vlastně vyhovuje
- Anonymní
- 13.10.26
- 1637
Když se mě kamarádky zeptají, kdy jsem naposledy s někým spala, řeknu, že je to už víc než rok. Některé na mě koukají, jestli jsem vlastně normální. A já se přitom usmívám. Ačkoliv je mi teprve 25...
Je to sport pro chlapy. Dcera začala boxovat, ale já se o ni příliš bojím
- Anonymní
- 13.10.26
- 559
Nikdy by mě nenapadlo, že právě moje dcera začne chodit na box. Když jsem si představovala její kroužky, měla jsem v hlavě spíš tanec, gymnastiku nebo nějaký výtvarný kurz. Rozhodně ne rukavice a...
Bývalý mi poslal účet za náš vztah. Prý už má na vlastního syna předplaceno
- Anonymní
- 13.10.26
- 2625
Když jsem od Petra odcházela, bála jsem se hlavně toho, jak všechno zvládnu sama. Nájem, účty, práce a péče o syna. Ani ve snu by mě nenapadlo, že mi muž, se kterým jsem strávila osm let, jednou...
, mám stejný prblém, nevím jestli máš diagnostikováno PCO, ale je to víceměnně to samé, co mám já, a ani po 11 měxících se nám nedaří 
Naštěstí vyšlo hned první a jsem za to vděčná, jinak už bych ai byla v Bohnicích.. Neboj se ivf určitě vyjde, třeba ne napoprvé, ale vyjde. U tebe byla chyba na straně vypatlaných doktorů, taky jsem měla takovouhle doktorku, ale naštěstí jsem od ní odešla včas. Chodila jsem tam od 15 do 22 let a nikdy mi neřekla, že mám PCO. Po nějaké době to skoro vymizelo, není to trvalé a Car vám určo pomůže moc ti to přeju, vím jak ti je. Kdo si to prožil, tak pochopí 
Srdce atd. dokáží „vyměnit raz dva“, ale v gynekologii je pořád hodně věci podceňovaných 
