Samé otázky
- Snažení
- Monynka_p
- 09.01.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Takových deníčků jsou tu už hromady a divím se, že ten můj by ještě někdo četl. Je to jako povídat jednu věc neustále dokola. Ale stejně jako píší ostatní, pro toho, kdo je pročítá, to může být to samé, ale pro toho, kdo je píše, je to první psaní, jedinečné a hlavně nejspíš důležité. Já jsem přečetla tady na eMiminu úplně všechny, právě proto, že si myslím, že to pro pisatelku bylo a je hodně důležité.
Můj příběh bych začala tím, že je mi 29 let, děti byly od mého dětství součástí mého života a vždy jsem věděla, že jsou pro mě i jeho smyslem. HA jsem nikdy neužívala a MS měla vždy velmi silnou a bolestivou. To až do okamžiku, kdy se něco zvrtlo a já krvácela bez ustání několik dní, až bylo nutné to zastavit. Můj gynekolog to celé uzavřel tím, že už je vše v pořádku a vlastně se nic nestalo. Od toho dne nebyla MS už tak silná a už vůbec ne bolestivá.
Bohužel jen neuvěřitelně nepravidelná. Některé cykly trvaly 10 dní, jiné i 40 dní. Prostě to bylo na levačku. Někdy jsem měla MS 5 dní, jindy i měsíc. Dr. vždy tvrdil, že některé ženy to tak prostě mají. I když jsem Dr. vyměnila, nic se nezměnilo. Tak jsem si prostě myslela, že to tak zkrátka opravdu má být. Vždyť jsem Dr. vyměnila a oni jsou přece ti studovaní a zkušení – já mladá naivka.
Když jsme se cca ve 21 letech s mým tehdejším přítelem rozhodli, že bychom mohli mít dítě, zjistila jsem poprvé, že něco nefunguje podle mých představ. Když jsme se po pár letech rozešli, bylo v tom i ono nepořízené dítě. Našla jsem si současného muže a po nějakém čase krásného vztahu jsme si řekli, že bychom tedy rádi byli 3. Začala jsem si o „problému" zjišťovat spoustu informací, neboť ani od dalšího nového Dr. jsem se ničeho nového nedočkala, dal sice Proveru, poté Costil, ale pořád se opakovala věta: „to vyjde, jste v pořádku“.
Založila jsem několik diskusí, ale brala to sportovně (měli jsme starost o nový byt a nebyl čas na to moc myslet), hlavně jsem v klidu věřila Dr. Postupně jsem ale na všech diskusích zůstala zcela sama. Zadařilo se i těm, u kterých to nikdo nečekal a já? Proč mně ne? Začala jsem být pomalu ale jistě depresivní, a to mi zase Dr. řekl, že na to moc myslím (jak nemám po tolika letech sakra myslet?).
Bývalý přítel má synka. Tudíž jsem došla k závěru, že chyba je na mé straně, což potvrdil i výborně vypadající spermiogram mého muže. Rozhodli jsme i pod vlivem všech za ta léta nasbíraných informací, že už je čekání dost, že to normální a v pořádku rozhodně není, a začali jsme navštěvovat CAR. Dr. hned na 1. prohlídce zjistila cysty na vaječnících, a tudíž jejich špatnou funkci (jakto, že to ŽÁDNÝ Dr. neviděl? - je to jako korálky, jedna vedle druhé, viděla jsem to i já!) a také byl zjištěn 2 cm velký myom (srůst) v děloze. Jsem z toho všeho tak špatná. Dostala jsem zatím léky a musím tedy uznat, že po nich je MS opět silná a hodně bolestivá jako bývala kdysi na samém začátku.
Myslela jsem si, že mi pomůže opět chodit do diskusí, nepomohlo, když tam chodím, tak mám ještě horší myšlenky než když ne, vidím tam děvčata, která čekají třeba i 11 let, jiné co už mají i 5 IVF. Já potom doma nespím, nemůžu. Musím věřit, že to vyjde. Potřebuji věřit, že když tohle potkalo zrovna mě, že to bude dobré. Že mě nepotká to, že by to nevyšlo. V podvědomí vím (dnes už nejsem hloupá), že to vyjít nemusí, ale je to moje osobní válka a já se nehodlám smířit s prohrou ještě před bitvou.
Teď nás čeká 1. IUI a jsme strašně moc zvědaví, zda to vyjde. Nebudeme moc zklamaní, když nevyjde, ale strašně by nás bolelo, kdyby nevyšlo IVF. V to moc věříme a doufáme, že po IVF už budeme tři. Poprosila bych kohokoliv na světě a dala mu vše, co mám, kdyby to mohlo pomoci a zvýšit šance.
Děkuji všem, kteří dočetli tento deníček až sem.
Přečtěte si také
Nechci, aby si tchyně brala naše dítě. Vadí mi, jak smrdí její byt
- Anonymní
- 11.05.26
- 60
Možná to zní jako maličkost, ale já kvůli tomu poslední měsíce řeším nepříjemné dilema. Nechci, aby si tchyně brala naše dítě k sobě domů. A důvod, který nedokážu partnerovi normálně říct, mi...
Přistihla jsem tchyni, jak se hrabe v našich věcech. A nebylo to poprvé
- Anonymní
- 11.05.26
- 61
Myslela jsem si, že jen zbytečně plaším a některé věci si možná namlouvám. Pak jsem ale přistihla tchyni přímo při tom, jak se hrabe v našich věcech, a došlo mi, že to rozhodně nebylo poprvé. Od té...
Myslela jsem si, že je problém ve mně. Ve skutečnosti mě podváděl celé roky
- Anonymní
- 11.05.26
- 124
Dlouho jsem si říkala, že jsem jen přecitlivělá, žárlivá a zbytečně hledám problémy tam, kde nejsou. Když jsem ale náhodou narazila na důkazy, došlo mi, že moje intuice nelhala a že jsem jen byla...
Život s rodiči v jednom domě, kteří spolu léta nemluví, se stal peklem i pro nás
- Anonymní
- 11.05.26
- 91
Když jsem byla malá, naši se pořád hádali. Bylo mi jasné, že jednou půjdou od sebe. Jenže máme obrovský dům, do kterého by se vešly tři rodiny. A rodiče se jednoduše rozhodli, že tam zůstanou oba,...
Život na vedlejší koleji (5. díl)
- Anonymní
- 11.05.26
- 67
V úterý večer jsem před zrcadlem strávila víc času než za poslední tři roky dohromady. Zkoušela jsem si snad deset outfitů, než jsem skončila u těch černých šatů, o kterých jsem minule psala.
Přistihla jsem tchyni, jak fotí moje dítě nahé. Seřvala mě, že z ní dělám úchyla
- Anonymní
- 10.05.26
- 2243
S tchyní jsme měly kvůli fotkám našeho syna neshody už několikrát. Jenže když jsem ji jednou přistihla, jak si ho fotí nahého při koupání, vznikl mezi námi konflikt, který od té doby pořád visí ve...
Nehtařka se mi vysmála, že mám „ruce uklízečky“. Myslím, že mě chtěla ponížit
- Anonymní
- 10.05.26
- 1152
Chtěla jsem jen nové nehty a chvíli vypnout. Místo toho se mi nehtařka během manikúry vysmála kvůli mým rukám tak, že jsem měla chuť okamžitě odejít.
Doktorka dala dceři antibiotika. Až po brutální reakci uznala, že to byla chyba
- Anonymní
- 10.05.26
- 859
Někdy jsem na doktory opravdu strašně naštvaná. Třeba jako teď. Moje čtyřletá dcera měla virózu, která se zhoršila tím, že ji začalo bolet ucho. Šli jsme jako obvykle na ORL, kde paní doktorka...
Nachytala mě s milencem v restauraci. A sama tam přišla s mladším mužem
- Anonymní
- 10.05.26
- 1089
Když mě tchyně přistihla, jak se líbám s milencem v restauraci, myslela jsem si, že je po všem. Jenže během pár vteřin mi došlo, že ani ona tam nebyla nevinně, přišla totiž za ruku s o dost mladším...
Máme doma více dětí a je u nás živo. Soused nám kvůli hluku vyhrožuje sociálkou
- Anonymní
- 10.05.26
- 1272
Žijeme v panelovém domě, máme tři děti a psa. Jsme všichni tak nějak od přírody hlučnější a děti jsou navíc hodně živé a temperamentní. Pod námi bydlí starší pán, který nás nemá rád a už několikrát...
, mám stejný prblém, nevím jestli máš diagnostikováno PCO, ale je to víceměnně to samé, co mám já, a ani po 11 měxících se nám nedaří 
Naštěstí vyšlo hned první a jsem za to vděčná, jinak už bych ai byla v Bohnicích.. Neboj se ivf určitě vyjde, třeba ne napoprvé, ale vyjde. U tebe byla chyba na straně vypatlaných doktorů, taky jsem měla takovouhle doktorku, ale naštěstí jsem od ní odešla včas. Chodila jsem tam od 15 do 22 let a nikdy mi neřekla, že mám PCO. Po nějaké době to skoro vymizelo, není to trvalé a Car vám určo pomůže moc ti to přeju, vím jak ti je. Kdo si to prožil, tak pochopí 
Srdce atd. dokáží „vyměnit raz dva“, ale v gynekologii je pořád hodně věci podceňovaných 
