Pomoc, nechce spát

Každá maminka to zná dítko ne a ne usnout a když už usne, tak je zase po chvíli vzhůru. Poraďte, jak vy řešíte tuto situaci.

… doufám, že ano, že mi někdo poradíte! Mám velký problém.
Moje 15-ti měsíční dcera „zlobí“ se spaním. Chci se zeptat, jestli je to normální, jestli se dá proti tomu něco dělat.
Od 5-ti měsíců přestala spát přes den… spala tak max 1/2-1h. V noci je každou chvíli vzhůru. Někdy každé půl hodniny, odmítá být v místnosti sama. Má hysterické záchvaty vzteku.
Zkoušeli jsme na ni takzvané čtvrthodinovky. Nechat 1/4 h brečet a pak zkusit uspat. Někdy nám to trvalo i 3 hodiny, než zabrala. Člověk by si myslel, že když probrečí noc, bude spát přes den… ale naše malá ne.
Kolem roku měla další období nespavosti, ale to jsme přičítali zubům.
V současnosti odmítá usnout odpoledne. Když ji uspávám, nebo si jdu s ní lehnout, tak dělá blbosti… povídá, odkopává se. Musím ji nejdřív strčit do postýlky, nechat unavit pláčem a pak usne tak na 1/2-1h.
Večer chodí spát před osmou a o půl deváté už zase vyvádí.
Také nesnese zůstat v kočárku před obchodem… zase hysterické záchvaty.
Rozmazlila jsem ji? Je to prostě její povaha? Co s tím?
Přes den se jí snažím maximálně věnovat, ale večer bych chtěla mít „klid“. Mám snad moc velké požadavky?
Děkuji za radu.
P. S.: Unavování pohybem na čerstvém vzduchu jsem zkoušela - nezabírá to, mě už prostě nic nenapadá. Katka

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Anonymní
28.5.02 22:03

MILA KATKO,RADU PRO TEBE NAMAM,ALE SNAD TE POTESI,ZE NEJSI SAMA!MOJE DCERA JE TO SAME!NINI JI BUDE 14 MESICU.SPI ,VLASTNE BLBNE SEMNOU V POSTELI,MUZ SE ODSTEHOVAL DO VEDLEJSI MISTNOSTI.JE VZDY UNAVENA NA SMRT,ALE JAK PRIJDE DO POSTELE,TAK JE ZIVA JAK SIDLO!HAZI POLSTARE,PLYSOVE HRACKY,VYKLADA SI,LEZE DOLU Z POSTELE A KDYZ JI OMEZUJI(NUTIM SPAT)TAK SE VZTEKA!PROSTE SPANI NEHROZI,BUDI SE I KAZDYCH 20 MINUT.ODPOLEDNE NESPI.NAVIC V LISTOPADU NAM PRIBUDE DALSI POTOMEK,NEVIM CO BUDU DELAT.ASI SE TAKY NEKAM ODSTEHUJU! MARTINA.

  • Upravit
esterka
1622
28.5.02 23:44

Nikomu to samozřejmě nepřeju, ale jsem tak ráda, že v tom nejsem sama. Nám budou brzy dokonce tři! A kromě nespinkání, neochoty být vůbec kdy v kočárku, snad od jaktěživa velice častým „záchvatům“ máme jako bonbónek taky nepapání. V hrůze, aby vůbec něco pozřel, jsem to dopracovala k tomu, že dostane záchvat ve chvíli, kdy se pokusím ho jen poprosit, aby si zkusil vzít lžičku sám.
Dnes večer jsem zkusila odejít po „Smolíčkovi“, řval jako tur a vší silou mě držel za vlasy. Tak jsem si sedla a chvíli ho ještě konejšila. Pak jsem se mu snažila vysvětlit, že všechny děti mají jednu pohádku a pak spinkají samy, a že je přece velikej kluk atd. „Můžeš jít koupat“ prohlásil a já odešla do koupelny jako vítěz. Jindy jsem venku za pět minut. Dnes jsem se tam pyšně vyhřívala déle něž půl hodiny (to už bylo skoro jedenáct). Jen ze zvědavosti jsem nakoukla do jeho pokoje. Seděl „vzorně“ na postýlce a čekal na maminku. Tak to byl opravdu jen dílčí úspěch.
Tak se snad budeme bohužel muset smířit s tím, že některé děti se naučí spinkat po dvou proplakaných večerech a jiné se to prostě nenaučí. Já sama nejlíp vím, jak moc je to úmorné. Ve věku miminka, o kterém píšete Vy, jsem byla vzhůru více než dvacetkrát za noc (nepočítám probuzení před mým ulehnutím) a nakonec jsem o jednich Vánocích zkolabovala. Měla jsem 48 kilo (při výšce 172 cm). Teď jsem znovu těhotná a spala bych až bych plakala, ale není mi přáno. Ovšem to, že naše děti budou některé věci zvládat hůř (nebo vůbec) než jiné nás v životě bude čekat jistě ještě mnohokrát. Každé dítě je jiné a na některé děti neplatí ani všechny knihy a doktoři světa.

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
25.9.02 21:42

Ahoj , mám 14 měsíčního Davídka . Ve dne spíme dvakrát , ráno a odpolko , večer jde spát Dáda tak mezi osmou a devátou , ale s uspáváním, a v noci se budí nepravidelně tak po dvou hod. a když zjistí že je v postýlce tak ,tak dlouho kňourá až si ho vezmeme do postele, už jsem si ho rozmazlila , ale miluju když je vedle mně , ale na druhou stranu by jsme se rádi vyspali už taky celou noc , a to ještě ke všemu tak třikrát v noci jíme to jediné ho zase uspí . všecko se dá přečkat , ale někdy přemýšlím že bych ho nechala brečet , ale za takovou cenu bych se moc dobře nevyspala .

  • Upravit
katarina2
4
23.1.03 14:20

Milé dámy, jak již píše jiná maminka jsem ráda, že v tom nejsme sami. I u nás je uspávání problém. Nechat dítě uřvat v postýlce již nemůžu používat, protože drobeček přeleze žbrdlení. Usíná ležíce s námi u TV, ale na obrazovku nevidí. Narozdíl od vašich děti se náš kluk neprobouzí v noci často a když se vzbudí přeleze si k nám do postele. Moudré knihy říkají: Nebrat děti do rodičovské postele. Chtěla bych vidět rodiče, které dítě ve tři ráno vzbudí, oni na něj přátelsky promluví a nechají ho v dětské postýlce, dokud zase neusne. Zdá se mi to jako neproveditelné! Když si kluka vezmu k sobě, okamžitě usne a my můžeme taky pokračovat. A když se zeptám po známých, dělali to všichni také tak! Přeju vám pevné nervy a hodné babičky, které si nespavce někdy půjčí a umožní vám se pořádně vyspat. Vyspalí rodiče = spokojenější, vyrovnanější, rádi si hrající, atd atd.

  • načítám...
  • Zmínit
Aglaia
2
7.1.12 21:06

Dobrý večer všem, tušila jsem, že radu na nespavost svého 16 měsíčního chlapce nenajdu :-) Tak se aspoň „vypovídám“. Špatně spal od malička a to jedině v mé náruči, příp. přes den v jezdícím kočárku. V noci, jakmile jsem ho položila do kolíbky, byl vzhůru. Spala jsem v polosedě - pololeže, kloučka v náručí. Vydržela jsem to 5 měsíců. Pak přišlo neskutečné vyčerpání. Šel do postýlky. Budil se několikrát na noc, usínal mi jen v náručí. Teď se budí večer cca po 1,5 hodině, už na mě čeká, pláče a jak se přiblížím chytne se mě a už nepustí. Tak jsem ho vzala k nám do postele s tím, že máme s partnerem aspoň tu hodinku klidu. V posteli s námi spal klidně, budil se s úsměvem, mazlil se. Bylo to fajn. Ale posledních cca 14 dnů se budí v noci i 20×. Řve, kope rukama nohama, pere se s námi když ho chceme utišit, začal se domáhat nočního jídla.Jsem sice unavená, ale více než to, mě trápí ta změna chování, to že nevím co mu je ani to jak mu pomoci. Opravdu se nadá dělat nic jiného než vydržet? Ještě zkusíme nějaká homeopatika, ale na co vlastně??? Všem tedy držím pěsti, ať naši drobečci brzy začnou spát klidně a hlavně celou noc. Romana

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Sousedovic kočky si z naší zahrady udělaly vlastní toaletu, děti je ale milují

Vysadili jsme dětem ovocné keře. Dopadlo to úplně jinak, než jsme čekali

Cesta za dítětem lemovaná diagnózami, které nikam nevedou

Syn (10) odjel na tábor bez mobilu a já trnu hrůzou, jak to můj chlapeček zvládá

Kde jsou všechny ty ženské dvojice?

Po prvním koncertu Ewy Farné jsem chtěla okamžitě zpátky. Tohle umí jen královna

Chtěla jsem mladé matce zachránit dítě. Její reakce mi vyrazila dech

Tátův deníček: Rodičovství, které změnilo můj svět

Mluvči, dělači a já: Z deníčku ženy, která nesnáší tiskové konference

„Maminko, ty záříš!“ – 2. část