Domácí porod: Sbírala jsem odvahu, abych si tam dolů sáhla

Nedobrovolný porod doma, aneb jak jsem se přes noc stala porodníkem.

Domácí porod Domácí porod Zdroj: Canva

Celé těhotenství jsem si užívala. Žádné nevolnosti, žádné potíže. Nevím, co jsou křečové žíly, hemoroidy ani strie. Sportovat jsem mohla až téměř do porodu, samozřejmě bez cviků na břicho a ohrožující těhotenství. Manžel mi říkal, že jsem klikař. Přibrala jsem jen váhu miminka.

Asi tomu i dost pomohlo, že pracuji z domu a mám práci bez zbytečného stresu. Bydlíme na polosamotě, i když ve velkém městě, okolo krásná příroda, z obývacího pokoje je možnost vidět srnky u nedalekého lesa, se štěstím i lišky.

Mimo práci se ráda starám o zahradu, máme ji plnou květin a zahradních stromků. Ráda v ní odpočívám. A nebylo tomu jinak ani v osudný den. Byla sobota a já si užívala sluníčka na lehátku s knížkou v ruce. Bylo opravdu vedro, tak jsem si těhotenské bříško chránila před paprsky, měla jsem tři týdny do porodu.

Manžel byl už dva dny na služební cestě a měl se vrátit až v neděli večer. Jelikož mi došlo pití, rozhodla jsem se udělat si další džbán. Venku se však začalo pomalu zatahovat a z vedra vznikla bouřka. Skočila jsem pro knížku a řekla si, že si budu číst vevnitř. Aspoň se pročistí vzduch.

Natáhla jsem se pro džbán, že si naleju, když v tom uhodilo někde blízko, až z toho vypadl proud. Strašně jsem se lekla, až mi píchlo v podbřišku. Chtěla jsem si dojít pro mobil, že zavolám mamce, ale po cestě mě tak strašně zabolelo břicho, až se mi udělalo černo před očima.

Rychle jsem si sedla na zem a to byla chyba. Začali mi kontrakce a překvapila mě jejich síla. Nedokázala jsem se vůbec zvednout z podlahy. Začala jsem panikařit. Kontrakce sílící a já musela opravdu zhluboka prodýchávat.

Nevím, jak dlouho jsem tam takhle seděla, občas jsem si i zakřičela. Pak mi praskla voda a já začala cítit obrovskou bolest a tlak. V životě jsem neměla takový strach a myslím si, že to ani nic nepřekoná. Sbírala jsem odvahu, abych si tam dolů sáhla. Nahmátla jsem hlavičku a začala ještě víc panikařit. Zároveň se ve mně něco zlomilo.

Zapřela jsem jednu nohu o skříň a druhou o stěnu, zatlačila ze všech sil. Cítila jsem, jak hlavička vylézá, větší bolest jsem nezažila. Mezitím skončila bouřka. Zavřela jsem oči. Pořád jsem myslela na svoje miminko, hlavně ať je v pořádku. Ještě jsem několikrát zatlačila a pak tlak zmizel.

Uslyšela jsem pláč a rozbrečela se i já. Otevřela jsem oči a uviděla to malinké červené miminko. Svlékla jsem si tričko a přehodila ho přes svého syna. Pak nastal okamžik, který si moc nepamatuju. Nějak jsem se doplazila ke konferenčnímu stolku k mobilu a zavolala 112.

Přijela jek velká sanita tak i to malé auto s doktorem. Naštěstí jsme oba byli v pořádku. Do příjezdu do porodnice mám však ale všechno v mlze. V porodnici jsme byli atrakcí. Pořád se mě někdo vyptával, jak jsem všechno zvládla. Dokonce jsem dostala i dárek. Manžel přijel strašně rychle, do hodiny, co mu zavolali.

Byl bílý jako stěna a z malého naprosto unešený. Na malého se pořád někdo chodil koukat. Přišli postupně snad všichni doktoři i sestry z celého oddělení a snad i z celé nemocnice, dokonce i uklízečka. Zase jsem byla středem pozornosti, na to jsem ale celý život zvyklá. Možná byl spíš středem pozornosti můj syn.

Tím, že jsem si ho sama porodila, mi přijde, že se mezi námi utvořilo opravdu silné pouto. Jsou to už skoro čtyři roky. Mezitím jsem porodila podruhé, přesto vím, že je mezi námi se synem zvláštní energie, kterou nikdy nikdo nezlomí.

Přečtěte si také

Život na vedlejší koleji (2. díl)

Život na vedlejší koleji (2. díl)
  • Anonymní
  • 27.04.26
  • 1382

Celou noc jsem nespala. Marek vedle mě odfukoval s naprostým klidem člověka, který má svědomí čisté jako čerstvě vyprané povlečení. Nebo jako někdo, kdo je prostě skvělý lhář.

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
maminecka6
26.6.23 09:35

Nádherný i slza ukápla :srdce: Gratuluji :hug:

  • Upravit
jamik1416
1560
26.6.23 12:47

Ty jo, tak to je mazec 8o jak dlouho ten porod trval? Stihla jsi si pod sebe aspon neco dat a maleho zachytit? Jsi teda skvela, ze jsi to takto sama zvladla :potlesk: ale zazit bych to nechtela :think:

  • načítám...
  • Zmínit
Archívka
94
26.6.23 21:41

@jamik1416
Asi jen 20 minut tlačení. :)

  • načítám...
  • Zmínit
PT PCE
1612
26.6.23 22:54
:srdce: :srdce: :srdce:
  • načítám...
  • Zmínit
Mista1
30.6.23 13:48

Tak to je neskutečné a obrovské štěstí hlavně, jak jste to oba zvládli ve zdraví :srdce:

  • Upravit
Libuše1980
13
1.7.23 22:52

Gratuluji ti ke krásnému porodu a děťátku. Já bych chtěla mít tak rychlý porod. Ten pátý porod očekávám stejně těžký jako předchozí, ale pevně se modlím, že ho zvládnu.

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář