Potrat?
- Těhotenství
- Dancza134
- 12.11.15 načítám...
Život dal a jen my dokážeme vzít. Někdy musíme okolí chránit před sebou samými...
Dobrý den všem, chci se podělit o svůj příběh. Tenkrát maminka čtyřleté holčičky, s jejím tatínkem jsme spolu už nebyli. Už tři roky jsem měla vztah s jiným, moc hodným mužem, který dcerku zbožňoval, a byli jsme krátce přestěhováni.
Právě po měsíci společného bydlení jsem byla slepě oslněna tím, jak vše krásně funguje, a tak jsem začala toužit po dalším miminku. Přítel chtěl počkat, ale nakonec jsme to nechali na přírodě. Ta mému mateřství byla evidentně nakloněna, po prvním měsíci dvě čárky na těhotenském testu.
Počáteční radost vystřídaly pochybnosti a strach, výčitky kvůli dcerce… Bude odstrčená, nebudu na ni mít čas. Tak moc ji miluji, že jsem ji nechtěla hodit na druhou kolej. Taky ty návaly hormonů byly zlo, v jednu chvíli klid a pak deprese, do toho krize, nejspíš způsobená právě přívalem hormonů. Už jsem nemohla dál.
Začala jsem hledat, kde, co, jak, zkrátka, jak ukončit to, co jsem si prve moc přála, vzápětí však zrazovala… V jednom soukromém centru mě objednala hodná sestřička hned na druhý den.
Noc byla klidná, přítel mě podporoval, dcera nic netušila. Ráno jsem vstala brzy, vše připravila, vypravila dceru do školky a sama vyrazila na cestu, která znamenala něčeho se vzdát, protože jsem cítila, že to tak má být.
V centru jsem byla dřív, takže jsem čekala, až přijdu na řadu. Čekala jsem na vyšetření v kolikátém těhotenském týdnu jsem, aby byla jasná i cena zákroku. Čekání bylo hrozné, patnáct minut a pak dalších patnáct minut, až najednou slyším své jméno.
Se sestřičkou vyplňuji anamnézu a vše s tím spojené a pak už jsem jen čekala na doktorku, až mě vyzve k vyšetření. To trvalo chvíli, přišli jsme do malé tmavé místnosti, jen ultrazvuk, lehátko a velká televize.
Doktorka začala, slíbila, že to bude trvat jen chvilku… Trvalo, ale já ho viděla, embryjko malé, ta televize byla zapnutá. V tu chvíli jsem si jen řekla, že je to zvláštní, jak si tam tak plave, ale nic víc.
Po skončení vyšetření doktorka zkonstatovala, že jsem hodna miniinterrupce. Vzali mě na předsálí. Byla tam ještě jedna paní, cizinka mluvící jakž takž česky. Přišla anestezioložka a ptala se na další otázky. Převlékla jsem se a čekala. Paní cizinka šla na řadu jako první, v poslední chvíli mi jen zahlásila: „Já mám strach,“ a odešla.
V tu chvíli se za ní zavřely tenké dveře. Já během jejího čekání na operatéra vzpomínala na ultrazvuk. Začala jsem pochybovat, opakovala jsem si ty argumenty, proč jsem se rozhodla tam být, ale bylo jich míň a míň, před očima ten obrázek.
Paní začal zákrok, bylo to něco strašného, pro představu, vysavač, co vysává, se najednou ucpe, ale vzápětí vysává dál. Bylo mi zle, myslela jsem jen na to, jak ochránit to miminko.
Když vyšla sestřička, hned jsem jí řekla, že jsem si to rozmyslela, že chci pryč, ona se usmála a řekla, že vše zařídí. Byla jsem už v klidu, rozhodnuta čelit tomu, co se má stát.
Po vyřízení jsem odešla čekat, až si pro nás přijede přítel. Byl rád, byl moc rád.
A jak to je teď? Mám tu skoro půlročního chlapečka. Já jsem si nedokázala představit, že budu moct milovat toho druhého stejně tak jako tu mojí první holčičku, ale miluji a moc, miluji je oba, jak jen se milovat dá. Lituji toho, že jsem kdy jen přemýšlela o potratu, ale jsem ráda, že jsem měla sílu odejít. Přeji všem hodně štěstí, ať už se rozhodnete jakkoliv.
Přečtěte si také
Máma se o svém zdraví radí s umělou inteligencí. Tahle „rádkyně“ ji málem zabila
- Anonymní
- 01.05.26
- 1166
Jsem strašně naštvaná, ne ani tak na mamku, ale na to, kam jsme to jako společnost dopracovali. Máma tedy nikdy doktory v lásce neměla. Vždycky říkala, že člověk přijde do čekárny s rýmou a odejde...
„To dítě je nějaké opožděné,“ prohlásila tchyně o mém synovi na rodinné oslavě
- Anonymní
- 01.05.26
- 2089
Moje tchyně opravdu stojí za to. Co slovo, to perla. Tentokrát se zase ukázala na rodinné oslavě, když před celou rodinou prohlásila, že můj šestiletý syn je opožděný. Přitom ví, že má problémy s...
Jedna zpráva bývalé kolegyni odstartovala události, které mi zničily život
- Anonymní
- 01.05.26
- 1921
Dodnes si ten večer pamatuju úplně přesně. Bylo ticho, venku pršelo a já bezmyšlenkovitě projížděl staré kontakty v telefonu. Narazil jsem na jméno ženy, se kterou jsem kdysi pracoval. Dlouhé roky...
„Paní učitelka mi řekla, že jsem blbá,“ oznámila mi pětiletá dcera jakoby nic
- Anonymní
- 01.05.26
- 3614
Lucinka chodí do školky už druhým rokem. Letos jí bylo pět, příští rok už bude předškolačka. Občas mi začne vyprávět nějaké zážitky ze školky, kterým se spolu většinou zasmějeme. Snažím se to brát...
Vládo, nechte nám StarDance! Vrátil se Chlopčík a já se neskutečně těším
- Anonymní
- 30.04.26
- 780
Letos se na StarDance těším fakt moc. Jednak je to takový ten oblíbený sobotní rituál, kdy se celá rodina sejdeme u obrazovky a fandíme našemu oblíbenému páru. A pak si voláme s rodiči a řešíme,...
Manžel mě tajně ve spánku natáčel a já se děsím, že to má ze „Školy znásilnění"
- Anonymní
- 30.04.26
- 2509
Je zvláštní zjistit, že člověk, se kterým dlouhá léta sdílíte ložnici, společný život, děti, dokáže takhle zradit. Jako by to byl úplně jiný člověk. Čtete všechny ty děsné zprávy o zneužitých...
Synovec Petr (15) je konečně v léčbě. „Bojuje s mnoha démony," řekl nám doktor
- Anonymní
- 30.04.26
- 1694
Pět měsíců jsme ho hlídali. Říkám to úplně na rovinu, protože jinak to ani popsat nejde. Po akutní hospitalizaci na psychiatrii, nám byl Petr svěřen do dočasné péče. A i když to zní hrozně, byla to...
„Vím, kdy máš termín!“ Tchyně mi prohrabala věci a úplně mě tím vytočila
- Anonymní
- 30.04.26
- 7037
Fakt jsem si po té scéně, kdy nám vlezla do ložnice, říkala, že tohle už byl úplný strop. Že horší už to být nemůže. No… může. Mám prostě tchyni stíhačku, která využije každé příležitosti zasáhnout.
Miminko jsem nechtěla, a tak jsem šla na party a hulila trávu. Teď toho lituji
- Anonymní
- 30.04.26
- 2250
Hudba duněla tak nahlas, že jsem konečně neslyšela vlastní myšlenky. A přesně to jsem potřebovala. Vypnout. Na pár hodin nebýt tou holkou, co řeší, že je těhotná s chlapem, kterého nemiluje. Prostě...
Náš tajný vztah trval tři roky. Konec přišel mnohem krutěji, než jsem čekala
- Anonymní
- 29.04.26
- 5367
Mám trápení, se kterým se prakticky nikomu nemůžu svěřit. Jen jedné kamarádce, která o všem věděla. Tři roky jsem žila dvojí život. S manželem jsme spolu 20 let, náš vztah je hodně vyčpělý,...