Potrat?
Život dal a jen my dokážeme vzít. Někdy musíme okolí chránit před sebou samými...
Dobrý den všem, chci se podělit o svůj příběh. Tenkrát maminka čtyřleté holčičky, s jejím tatínkem jsme spolu už nebyli. Už tři roky jsem měla vztah s jiným, moc hodným mužem, který dcerku zbožňoval, a byli jsme krátce přestěhováni.
Právě po měsíci společného bydlení jsem byla slepě oslněna tím, jak vše krásně funguje, a tak jsem začala toužit po dalším miminku. Přítel chtěl počkat, ale nakonec jsme to nechali na přírodě. Ta mému mateřství byla evidentně nakloněna, po prvním měsíci dvě čárky na těhotenském testu.
Počáteční radost vystřídaly pochybnosti a strach, výčitky kvůli dcerce… Bude odstrčená, nebudu na ni mít čas. Tak moc ji miluji, že jsem ji nechtěla hodit na druhou kolej. Taky ty návaly hormonů byly zlo, v jednu chvíli klid a pak deprese, do toho krize, nejspíš způsobená právě přívalem hormonů. Už jsem nemohla dál.
Začala jsem hledat, kde, co, jak, zkrátka, jak ukončit to, co jsem si prve moc přála, vzápětí však zrazovala… V jednom soukromém centru mě objednala hodná sestřička hned na druhý den.
Noc byla klidná, přítel mě podporoval, dcera nic netušila. Ráno jsem vstala brzy, vše připravila, vypravila dceru do školky a sama vyrazila na cestu, která znamenala něčeho se vzdát, protože jsem cítila, že to tak má být.
V centru jsem byla dřív, takže jsem čekala, až přijdu na řadu. Čekala jsem na vyšetření v kolikátém těhotenském týdnu jsem, aby byla jasná i cena zákroku. Čekání bylo hrozné, patnáct minut a pak dalších patnáct minut, až najednou slyším své jméno.
Se sestřičkou vyplňuji anamnézu a vše s tím spojené a pak už jsem jen čekala na doktorku, až mě vyzve k vyšetření. To trvalo chvíli, přišli jsme do malé tmavé místnosti, jen ultrazvuk, lehátko a velká televize.
Doktorka začala, slíbila, že to bude trvat jen chvilku… Trvalo, ale já ho viděla, embryjko malé, ta televize byla zapnutá. V tu chvíli jsem si jen řekla, že je to zvláštní, jak si tam tak plave, ale nic víc.
Po skončení vyšetření doktorka zkonstatovala, že jsem hodna miniinterrupce. Vzali mě na předsálí. Byla tam ještě jedna paní, cizinka mluvící jakž takž česky. Přišla anestezioložka a ptala se na další otázky. Převlékla jsem se a čekala. Paní cizinka šla na řadu jako první, v poslední chvíli mi jen zahlásila: „Já mám strach,“ a odešla.
V tu chvíli se za ní zavřely tenké dveře. Já během jejího čekání na operatéra vzpomínala na ultrazvuk. Začala jsem pochybovat, opakovala jsem si ty argumenty, proč jsem se rozhodla tam být, ale bylo jich míň a míň, před očima ten obrázek.
Paní začal zákrok, bylo to něco strašného, pro představu, vysavač, co vysává, se najednou ucpe, ale vzápětí vysává dál. Bylo mi zle, myslela jsem jen na to, jak ochránit to miminko.
Když vyšla sestřička, hned jsem jí řekla, že jsem si to rozmyslela, že chci pryč, ona se usmála a řekla, že vše zařídí. Byla jsem už v klidu, rozhodnuta čelit tomu, co se má stát.
Po vyřízení jsem odešla čekat, až si pro nás přijede přítel. Byl rád, byl moc rád.
A jak to je teď? Mám tu skoro půlročního chlapečka. Já jsem si nedokázala představit, že budu moct milovat toho druhého stejně tak jako tu mojí první holčičku, ale miluji a moc, miluji je oba, jak jen se milovat dá. Lituji toho, že jsem kdy jen přemýšlela o potratu, ale jsem ráda, že jsem měla sílu odejít. Přeji všem hodně štěstí, ať už se rozhodnete jakkoliv.
Přečtěte si také
Děti chtěly pořád něco kupovat. Jedno pravidlo nás zbavilo většiny proseb
- Anonymní
- 26.09.26
- 2311
„Mami, já to potřebuju.“ Věta, kterou jsem za poslední roky slyšela tolikrát, že už přesně vím, že ve většině případů následuje něco, co dítě ještě před pěti minutami vůbec neznalo. Dlouho jsem si...
Myslela jsem, že je to konečně ten pravý. Pak mě kontaktovala jeho manželka
- Anonymní
- 26.09.26
- 1820
Už jsem si skoro začínala říkat, že jsem konečně měla štěstí. Po několika vztazích, které nikam nevedly, jsem potkala muže, se kterým mi bylo dobře. Byl pozorný, zajímal se o mě, pamatoval si...
První měsíc školy je za námi. A já už přesně vím, co jsme letos podcenili
- Anonymní
- 26.09.26
- 1774
Nějak pevně doufám, že to, co zažívám doma teď já, prožívají v nějaké menší obměně i ostatní matky. Upřímně prázdniny byly náročné a na školní rok jsem se těšila jako na smilování, jenže kde je ten...
Chtěla jsem rodičům říct o hypotéce a novém autě. Místo radosti přišel výslech
- Anonymní
- 26.09.26
- 7619
Nedávno jsme s manželem podepsali hypotéku. Nebyla to žádná malá věc. Dlouho jsme vybírali dům, počítali peníze a přemýšleli, jestli do toho opravdu jít. Nakonec jsme se rozhodli, že ano.
Syn měl před každou návštěvou lékaře hysterický záchvat. Až tohle zabralo
- Anonymní
- 26.09.26
- 836
Vždycky, když jsem svému sedmiletému synovi Nicolasovi oznámila, že půjdeme k lékaři, okamžitě zbledl. Odmalička má z doktorů panický strach. Je to bohužel spojené s jednou nepříjemnou zkušeností,...
Začala jsem nakupovat jídlo podle jídelníčku. Ušetřili jsme víc, než jsem čekala
- Anonymní
- 25.09.26
- 1406
S manželem jsme pořád hádali o tom, kolik utrácíme za jídlo. Je pravda, že náklady byly obrovské, návštěvy supermarketů čím dál častější. Vždycky jsem si říkala, že jen koupím pár věcí k večeři, a...
Pracuji jako chůva, děti miluju. A nikdo nechápe, proč jsem vlastní nechtěla
- Anonymní
- 25.09.26
- 3181
V dnešní době každý řeší toho druhého. Když se něčím „lišíte“, je to špatně. Mně je 45 let, už roky pracuji jako chůva, mám vystudovaný peďák, učila jsem ve škole, vedla kroužky a nakonec si...
Osm let jsem byla jen na rodičáku. Teď mi manžel oznámil krutou zprávu
- Anonymní
- 25.09.26
- 4003
Osm let. Přesně tak dlouho jsem strávila na rodičovské dovolené. Tři děti jsem si pořídila hned po vysoké škole, takže mé pracovní zkušenosti byly prakticky nulové. Ale byla to naše společná...
Dcera odmítá jíst normální jídlo. Ale když ho nazvu jinak, najednou ho miluje
- Anonymní
- 25.09.26
- 4631
Dceři jsou právě 4 roky. Má úžasnou fantazii a prakticky cokoliv řekne, je jak vystřižené z nějaké kouzelné pohádky. Stromy prostě nejsou stromy, ale jsou to nádherní gigantičtí tvorové, co...
Chtěla jsem vrátit peníze za nefunkční kroužek. Odpověď vedení mě rozzuřila
- Anonymní
- 25.09.26
- 4855
Na letáku to vypadalo jako naprosto dokonalá investice do budoucnosti naší dcery. Slibovali intenzivní rozvoj řeči, stimulaci kognitivních funkcí a dokonce i speciální cvičení na posílení středu...