Pracovat při mateřské?

Ahoj děvčata, jsem opět zpátky, minule jste mi moc pomohly. Vaše rady byly vesměs stejné důvod na to nemít mimiko se vždy najde.

Takže zanedlouho už možná budu patřit mezi Snažilky:-)
Teď mám na vás další otázku a prosím vás o další radu a zkušenost. Protože pracuji ve firmě, která z poloviny patří mému otci, nabídl mi, že po dobu kdy budu na mateřské u něj můžu na půl úvazku dál pracovat abych si něco přividělala, protože jinak splátky hypotéky a vysoké inkaso nejsme schopní utáhnout. A já teď opět nevím jestli je v možnostech maminky, tak v půl roku věku dítěte opět začít pracovat, jestli je na to dost času a sil. Neumím si to představit. Otec je přísný a vím že jen tak mě ty peníze dávat nebude. Ještě upřesním že by se jednalo o práci na PC a to občas i dost psychicky náročnou.
Buďte tak moc hodné a jesti máte s tímto zkušenosti nebo jestli víte jaké to je mít mimčo a tudíž si dokážete představit kolik toho času je, poraďte, budu vám moc vděčná. Ještě jedna informace, můj přítel (zatím „jen“ přítel) je velmi hodný a obětavý a pro rodinu, takže v něm bych podporu určitě našla, ale i tak, je to vůbec možné??

Přeji // co nejdřív všem snažilkám, těhulkám ať je jim co nejlíp a užívají si co nejvíc svůj požehnaný stav a maminkám ať jsou detičky zdravé a spokojené.

Mějte se všechny moc krásně.

Komka

PS.: pošlu vám krásný citát ať vám projasní den:
„Celý svět je plný zázraků, na které jsme si však tak zvykli, že je nazýváme všedními věcmi“
H. CH. Andersen

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Anonymní
23.9.04 16:12

Ahoj,

jsem právník, otěhotněla jsem nečekaně, dostala jsem výbornou pracovní nabídku, takže jsem začala v období 9.měsíce věku mého syna chodit 2× v týdnu do práce. Našla jsem si paní na hlídání, naštěstí jsme si všichni " sedli" a paní hlídá pořád :-)
Syna jsem kojila do 15 měsíců, po půl roce se jim dávají příkrmy, takže nám to tak nějak ( s odstříkaným mlékem ) vycházelo.
Držím palce při snažílkování !
 Oli

  • Upravit
Kačkač2
382
23.9.04 16:18

Ahoj Komko,

já myslím, že to jde. Zvládneš všechno, co zvládnout chceš. Já sice nechodím do práce,ale studuji na vysoké škole, někdy to taky dá zabrat. Znám plno holek, které na mateřské pracují. Někdy to pomůže i vztahu dítě-matka. Máma není pořád v tom miminkovským koloběhu, odpočine si od dítěte. Samozřejmě, že se to musí naplánovat tak, aby to časově vycházelo, a abys měla hlídání, a tak.
Přeji hodně štěstí.

Kačkač

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
23.9.04 16:30

Ahoj Komko,
jsem teď v 35 tt a doposud si - možná naivně - myslím, že to také zvládnu nějak skloubit. Mám fajn práci a chtěla bych do ní docházet i během prvního 1/2 roku mateřské (samozřejmě s malou, abych mohla kojit) a pak na částečný úvazek asi 2 dny v týdnu. Mám kamarádku, která to tak praktikovala a vše bylo v pohodě. Také si myslím, že to může všem jen prospět, člověk přijde na jiné myšlenky a o to více se pak na mimčo těší. Zatím jsem ti asi moc nepomohla, ale dám ti vědět, zda se mi to podařilo.

Katka.

  • Upravit
Anonymní
23.9.04 16:39

Milá komko,

musím říct, že přestože to nebude asi jednoduché, tak ti tuto možnost docela závidím. Je to určitá vidina, že budeš mít možnost si přividělat a pokud by to nešlo, tak se otcem určitě nějak dohodneš.

Já spíš řeším problém, co budu dělat až budu doma. Protože bydlíme v malé vesničce, tak ani dávat děti do školky asi nebude možné. Je daleko a já, kdybych dojížděla za prací do města, tak nezvládnu děti vyzvedávat. Proto řeším už dopředu a vymýšlím, co budu dělat. Mám ekonomické vzdělání a neumím nic praktického. Docela uvažuju i o kurzu kosmetičky nebo něčem takovém, abych se mohla trošičku přiživovat sama. Máte s tímto někdo zkušenost?

Suri

  • Upravit
Jindriska
687
23.9.04 17:08

Ahoj!
Já mám dvě děti, holčičku 2,5 a chlapečka 1 rok. Jsem překladatelka a novinářka a vždycky jsem pracovala na volné noze, takže jsem si mohla časový rozvrh dost upravit. Pracovat jsem přestala vždycky tak na ten půlrok, potom jsem už nabídky, které mi přicházely brala, aby náhodou přicházet nepřestaly. Nevím, jestli musíš chodit do firmy nebo jestli máš možnost pracovat z domova. S první situací zkušenosti nemám, o té druhé vím, že to skloubit jde, samozřejmě za předpokladu, že manžel je ochotný doma pomoct (např. větší úklid, praní atp. nechat na víkend, když je doma právě ona pomocná ruka). Myslím, že to zvládneš! Hlavu vzhůru,

Jindra

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
23.9.04 17:45

Ahoj Komko,

Chtěla bych Tě povzbudit, z vlastní zkušenosti se 2 dětmi vím, že právě od toho ca půl roku se pracovat dá. Mně to dokonce psychicky docela zvedlo, nejsem taková ta úplná hospodyňka, takže když jsem začala nejdřív na 2 dny a později i na víc pracovat, bylo to osvěžení. Musím dodat, že moje práce mě baví, že to ale i přesto bylo vždycky dost náročné, najít vhodný režim práce, hlídání miminka, vyrovnání se s pocitem, že je zanedbávám.. Na druhou stranu trocha historie: staletí před námi matky s dětmi pracovaly. Jen úzká vrstva bohatých si mohla dovolit nepracovat - a ty stejně nepracovaly ani před dětmi. Takže pracovat při mateřské je normální a logické, a pokud pro vás najdeš vhodný režim, tak to určitě dobře půjde.
Lisa, 2 synci

  • Upravit
pupula
1207
24.9.04 06:58

Komko,jak by jsi mi mluvila z duše.taky tady chodím,už to bude snad rok a pořád řeším tu stejnou otázku:Kdy mít dítě.Je mi 26 let,jsem rok vdaná,ale…,manžel má z prvního manželství dvě děti/13 a 12 let/.Pro někoho už jsou možná docela dost velké,ale když my je máme každý víkend,každé volno,každé prázdniny,tak si někdy říkám,proč si zatím pořizovat vlastní.A pak je tady ještě práce,mám skvělou a hodně dobře placenu práci a ještě k tomu jsem OSVĆ,takže budu mít zřejmě problém s matěřskou/ještě jsem to nezjišťovala/.Každopádně to rok od roku odkládám.S manželem jsem se dohodli,že to rozhodnutí nechá na mě,nejdříve miminko moc chtěl,ale od té doby ,co to doba neustále řeším,tak se mi zdá,že ho chuť přechází.Taky si to tak po různu plánuju,jako že otěhotním,v práci se budu snažit vydržet do porodu,pak bez komplikací porodím a po půl roce šup zpátky do práce.Miminku zajistím hlídání,nebo manžel zůstane na mateřské.jenomže si myslím,že po půl roce se mi nebude chtít od něj odejít do práce.A tak to vždycky skončí tak,že si říkám,že rodit můžu i ve třiceti.
takže jsem taky bezradná,tak závidím všem,kdo neuvažují nad důvody,proč miminko nemít,kdo do toho jdou ,protože to tak cítí.
Asi jsem ti moc neporadila,protože ty zkušenoti nemám/zkušenosti o výchově puberťáků mám,ale vynikajíci:-),ale myslím,že zvládnout se to dát.Tak ti držím moc palce.
 pupula

  • načítám...
  • Zmínit
Kimmy
158
24.9.04 07:44

Ahoj Komko,

ja jsem sla do prace na plny uvazek, kdyz bylo malemu sest mesicu - ziju v zahranici. Myslim, ze trik je v tom najit cloveka, kteremu plne duverujes - my meli to stesti, ze jsme nasli bajecnou chuvu, ktera si naseho syna zamilovala a klape to u nas jako na dratkach. Ja osobne jsem rada, ze jsem do prace sla, i kdyz obcas pocity viny prijdou… je to zacarovany kruh. Ale kdyz uvidis, ze je dite spokojene, tak budes spokojena taky a budes se moct soustredit i na narocnejsi psychickou praci. A dite se taky nauci, ze svet je vetsi nez mamincina sukne. Pul uvazku je idealni - nemelo by se Ti stat, ze prcek da prednost chuve, jako jedne me kamaradce.

Tak preju hodne stesti do snazeni a neboj - vsechno dobre dopadne a urcite si to zorganizujes ke vseobecne spokojenosti.

Kimmy

  • načítám...
  • Zmínit
stefinka
2304
24.9.04 12:13

Ahoj Komko a další,
moje mamka je z generace, kdy se do práce muselo brzy a my jsme se sestrou musely do jeslí. Když se narodil benjamínek, to už máma měla svou vysněnou práci redaktorky a tak jak to brzy šlo (nepamatuju se kolik sestřičce bylo) našla si v místě zaměstnání chůvu. Starší paní s rodinou. Mám jen jednu fotky, když sestřičce byl asi rok. Vysmáté mimino, bába s dědou a dospělý syn a dcera. Taky že se to pozitivně podepsalo na ní. Byla spokojený individualista a průbojný človíček. Do školky pak šla, ale ten nejeselský čas jí moc pomohl. Malé když nemá tebe na pár hodin, potřebuje jinou stálou milující náruč. jedno jestli tátovu, babiččinu nebo tety na hlídání. Já se snažím něco dělat doma pro manžela a své koníčky. Všechno přes pc. S miminkem se pracuje bezva, když je starší, je to horší. Manžel přijde z práce a bere si děti ven kolem domu ke své práci. Pokud to jde. Je lepší když má člověk ještě nějakou práci, potom se ti ani nezdá, že bys z něčeho vypadla, že bys byla izolovaná.
Držím ti palce a přeji hezké dny. Stefinka

  • načítám...
  • Zmínit
ro
2159
25.9.04 14:39

Ahoj Komko
protože jsem byla OSVČ a neplatila si nepovinné nemocenské pojištění minimálně 270 dní před narozením dítěte, neměla jsem nárok na mateřskou - naštěstí mě zachránil jeden z mých klientů, který mě i těhotnou zaměstnal na plný úvazek s tím, že po porodu a šestinedělí (které je klasifikováno jako nemoc a tudíž je za ně vyplácena normální nemocenská) budu stále pracovat na plný úvazek, ovšem z domova (práce na PC). Do toho hned po porodu přišly povodně, které mě s novorozenětem i můj počítač vyhnaly na chalupu, takže se práce z domova velice dobře rozběhla a do doby, než dcerka začla více lézt a běhat, to fungovalo bezvadně. Dělala jsem převážně večer a v noci, kdy jsem stejně kvůli kojení moc nenaspala. Během prvního roku to prostě bylo prima, teď jsou dcerce dva roky a už přes půl roku mám velké problémy s plněním termínů a pružností, protože přes den mě dcerka k počítači vůbec nepustí a v noci se často budí - mám na práci mnohem méně času i klidu, začínám dělat chyby, flákám. Hlídání mám od mé maminky, ale jen občasně a nespolehlivě. Taťka se samozřejmě musel smířit s tím, že naše domácnost se neleskne a ne vždy má navařeno nebo vypráno - tedy pokud nepřiloží ruku k dílu. Zajímavé je, že i když jsme se na všem předem dohodli a zpočátku dokázal i převzít péči o malou, teď, když je z ní pohyblivá a svéhlavá dračice, tak to zvládá také mnohem hůře. Naštěstí už je nejhorší za námi a začneme brzy školkovat. Hnedle bude veseleji a já se budu moci své práci věnovat minimálně na 80%, nyní to flákám tak kolem 10% a hrozně se stydím.
Abych shrnula své poznatky - do roku dítěte lze z domova (i s občasnou vycházkou pro práci nebo odevzdat ji) pracovat zcela bez problémů a to (když nejsou zdravotní problémě) opravdu hned 14 dní po porodu. A ani není nutné šidit na něčem dítko, dá se to skloubit vcelku dobře. Ovšem jakmile dítko začne běhat a mít nároky nejen na krmení, oblečení, mazlení, ale i na důslednost ve výchově a intelektuální zápřah (taková pohádka trvá nejméně 20 minut :-)))) ), je lépe mít po ruce nějakou tu svědomitou a hodnou hlídačku. Ale rozhodně se s miminkem pracovat dá.
Se synkem jsem byla v invalidním důchodu a pracovat nesměla. Sice jsem byla ráda, že nemusí do jeslí a nemám existenční problémy, ale na druhou stranu nemít spousty koníčků, zálib a kamarádů, asi bych se doma zbláznila. Ještě dnes (po 15ti letech) likviduju všechny svetříky a modýlky, co jsem tehdá napletla a našila a ani jsme je nestihli unosit :-)))) Než toto, radši jsem za penízky, které mi přináší sezení u počítače.
Ahoj
 Romana

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
28.9.04 11:32

Pokud budete chtít, zvládnete všechno v pohodě, aniž byste zanedbávala, nebo měla pocit, že zanedbáváte své miminko. Já jsem při narození svého druhého potomka chodila do práce ještě pět dní před porodem, jelikož dělaám sama na sebe, právně to jde, zaměstnané pokud vím, nemohou. A 3 týdny po porodu už jsme zase pracovala, pravda omezila jsem svou práci na ráno od 4 do 12, a tak to šlo. Teď čekám své třetí mimčo, a po dohodě s mužem, který také pracuje sám na sebe, a může hlídat, půjdu do práce už 4 dny po porodu, pokud to bude opět bez komplikací jako při druhém dítěti. Nemám ani pocit, že by mé děti byly z mé strany nějak zanedbáváné. Naopak, nemám ty pocity samoty, které někdy doma mamky mají. Myslím si, že na tom není vůbec nic zvláštního, pracovat a mít miminko. Já ten čas se svými dětmi trávít mnohem aktivněji než leckteré maminky na mateřské v mém okolí. Prostě nemám čas na telenovely,ale hned jak přijdu z práce, tak jdeme ven, a žijeme.

  • Upravit
Anonymní
29.9.04 13:50

Ahoj, Komko.
Jak už tady bylo napsáno v předchozích příspěvcích, všechno jde, když se chce, takže i pracovat při dítěti se dá. Taky přidám svou zkušenost - pracovala jsem ve firmě ještě v den porodu a první den po propuštění z nemocnice jsem už opět 2 hod. pracovala. Protože mám práci u PC, nebyl problém to zvládat. Problémy nastaly v případě, kdy malá byla nemocná, protože jsem nevydělávala tolik, abych si mohla dovolit paní na hlídání. Pak jsem musela pracovat po večerech a po nocích, ale zvládnout se to dalo. Někdy jsem se i na práci těšila, protože to bylo příjemné vytržení ze stereotypu „krmení-přebalování-praní prádla-žehlení“. Fakt je ten, že jsem byla na své práci závislá, protože to byl jediný zdroj mého příjmu (zůstala jsem s malou sama), takže jsem neměla tu možnost výběru. Ale když to dnes beru zpětně, tak bych asi stejně nevydržela celou mateřskou věnovat jen dítěti a myslím, že to bylo prospěšné jak pro mě, tak pro malou. Přeji ti hodně štěstí. Jarka

  • Upravit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let

Sousedovic kočky si z naší zahrady udělaly vlastní toaletu, děti je ale milují

Vysadili jsme dětem ovocné keře. Dopadlo to úplně jinak, než jsme čekali

Cesta za dítětem lemovaná diagnózami, které nikam nevedou

Syn (10) odjel na tábor bez mobilu a já trnu hrůzou, jak to můj chlapeček zvládá

Kde jsou všechny ty ženské dvojice?

Po prvním koncertu Ewy Farné jsem chtěla okamžitě zpátky. Tohle umí jen královna

Chtěla jsem mladé matce zachránit dítě. Její reakce mi vyrazila dech

Tátův deníček: Rodičovství, které změnilo můj svět

Mluvči, dělači a já: Z deníčku ženy, která nesnáší tiskové konference