Od snažení po dvě čárky a následný zamlklý potrat
Od prosince 2011 jsem se snažili o miminko, naivně jsme si mysleli, že když první bylo hned, tak druhé bude taky, ale opak byl pravdou a nás čekalo měsíc co měsíc čekání na ovulaci a následně na mršku, která vždy přišla.
V dubnu 2012 nás čekalo biochemické těhotenství a v květnu jsem tomu dala poslední měsíc, já vím, spousta dvojic se snaží i dva i více let, jenže na mě padla deprese a chtěla jsem s tím skončit a začít si hledat práci a s mimi ještě počkat, ale příroda si řekla, že už bylo slz dost takže jsem 14. června našla na testu //, jééé, to bylo radosti. Následovalo další testování a čárka krásně sílila, tak jsem se na konci června vypravila na potvrzení k dr.
Doktor udělal UTZ a viděla jsem váček, to bylo radosti a hned mě poslal na krev a za dva týdny jsem si měla přijít pro výsledky a na kontrolu, zda už máme srdíčko. Vše bylo v pořádku a já jsem pyšně odcházela s těhu průkazkou z ordinace
Měli jsem naplánovanou dovolenou v Chorvatsku, kterou mi i dr. doporučil a schválil, že je vše v pořádku, tak nevidí důvod proč nejet. Odjíždět jsme měli 21. 7., tak jsem pomalu ale jistě začala na vše připravovat a plánovat. Na dovolenou jsme odjeli v soboru ve 3 ráno a čekala nás cesta autem, 12 hodin. Vše bylo v pořádku, žádné nevolnosti, prostě nic. Ubytovali jsme se a šli si užívat sluníčka. Vše bylo super, až pak přišlo to osudné úterý…
Začala jsem špinit, ale řekla jsem si že to může být jen tou cestou. Špinění ustalo, a tak jsem si zase užívali letních teplých dní a plných plaží
Přišel pátek odpoledne, šla jsem na WC a viděla špinění a krev
, a už jsem věděla, že je zle ale k dr. v Chorvatsku bych nešla, tak jsem se předčasně zabalili a že raději pojedeme a nebudeme riskovat, protože se přidaly i křeče břicha. Přijeli jsem v sobotu 28. 7. ráno a šli jsme spát (malého jsem dali babičce) a že odpo zajedeme na pohotovost.
Ve 3 odpoledne budím manžela, že krvácím, že jdu do sprchy a že jedeme. Přijeli jsme, sestřička nás přijala a popřála hodně štěstí, přišla paní doktorka a udělala UTZ a řekla, že nevidí srdeční akci a že mám jít na WC a podíváme se znovu, to už jsem skoro plakala, protože jsem věděla, že to mimi vzdalo
Srdeční akce žádná a že mám druhý den ráno přijít a uděláme další UTZ, prý víc očí, víc vidí. Vzali mi krev, dali injekci a já jsem šla domů s tím, že mě další den čeká revize dělohy
Celou noc jsem proplakala a prosila mimi, ať se vrátí, ta beznaděj ta samota a smutek. Manžel mi byl hodně oporou a za to mu patří velké díky.
Ráno v 7 hodin sprcha a odjezd do nemocnice, kde už mě čekala paní doktorka a zase UTZ, bohužel se nic nezměnilo, tak mě dali na pokoj, že v 9 pojdeme na sál
Bála jsem se, nevěděla, do čeho jdu, ale bolesti byli šílené, tak jsem se i těšila, až to bude za mnou. Na sál jsem odjeli o půl 10., kde mě čekala paní doktorka a anestezioložka. Uspali mě a mimi odebrali
Probudila jsem se na pokoji plná smutku a plakala jsem. Odpoledne mě pustili domů za manželem a Kubíkem a dva týdny jsem musela dodržet klidový režim.
Ve čtvrtek 9. 8. si jdu pro výsledky histologie a na kontrolu. Pořád je mi smutno, pořád jsem prázdná, ale vím, že příroda to tak zařídili a má to tak být, teď musíme 3 měsíce počkat a potom se pokusit o mimi znovu, jenže já nevím, co budu dělat, když se stane to samé. Co když za námi nebude mimi chtít? Pořád je to ve mně a nevím, jak dál.
Chtěla bych poděkovat manželovi za velkou oporu, paní doktorce a sestřičce také za podporu a ochotu, a že se mnou vydržet ty potoky slz. A vám děkuji za přečtení, možná jsou tu chyby, možná je deníček zmatený, ale potřebovala jsem to ze sebe nějak vypsat.
Přečtěte si také
Dostala jsem práci snů, manžel mi místo gratulace vyčetl, že zanedbám syna
- Anonymní
- 16.11.26
- 802
Když jsem manželovi oznámila, že jsem dostala nabídku vrátit se po rodičovské do práce, jeho první otázka nebyla, kolik budu vydělávat ani jestli mě ta pozice těší. Zajímalo ho, kdo bude hlídat...
Manžel mi vyčítá pohodlný život v domácnosti, chce za to po mně další dítě
- Anonymní
- 16.11.26
- 717
Manžel mi pokaždé, když přijde řeč na druhé dítě, opakuje, že nemůže být jen po mém. Jenže já už jedno dítě mám a další nechci. Je mi čtyřicet, máme malého syna, bydlíme v domě se zahradou a já...
Nácvik vánoční pohádky na vsi je noční můra. Zkazila jsem dětem radost?
- Anonymní
- 16.11.26
- 416
Blíží se čas adventu a s ním i ty nejkrásnější, ale také nejstresovější chvíle celého roku. Zatímco ostatní maminky se v obecní sokolovně na nácviku vánoční pohádky s písničkami usmívají a chválí...
Tchyně sice hlídá zadarmo, ale děti vychovává po svém. Jsem prý nevděčná snacha
- Anonymní
- 16.11.26
- 537
Když jsem tchyni poprvé svěřila děti na celé odpoledne, byla jsem nadšená, že máme konečně hlídání. Jenže po několika měsících už si nejsem jistá, jestli nám její pomoc spíš nekomplikuje život....
Jsem máma, ne bankomat. Dcera si plete mateřskou lásku s bezplatným servisem
- Anonymní
- 16.11.26
- 493
Když mi zavolá dcera a začne mi vyznávat, jak mě má ráda, už jsem ve střehu. Za chvíli totiž obvykle přijde to, na co čekám. Potřebuje půjčit, přispět na nájem nebo jí chybí peníze do výplaty....
V 45 jsem dala výpověď a chci si splnit sen. Manžel mě nařkl z nezodpovědnosti
- Anonymní
- 15.11.26
- 1109
Když jsem manželovi oznámila, že dávám výpověď a chci rozjet vlastní podnikání, čekala jsem překvapení, možná trochu obav, ale také podporu. Místo toho mě označil za nezodpovědnou ženskou, která si...
Dcera se zbláznila. Prý se cítí jako kluk a máme jí říkat Adam. Otec ji zabije
- Anonymní
- 15.11.26
- 1203
Moje patnáctiletá dcera mi nedávno oznámila, že se necítí být dívkou. Vybrala si nové mužské jméno a chce, abych jí říkala v mužském rodě. Vím, že bych ji měla především vyslechnout a podpořit, ale...
Rozhodla jsem, že děti budou doma pomáhat. Manžel ze mě udělal hysterku
- Anonymní
- 15.11.26
- 789
Když jsem se doma vyjádřila k tomu, aby děti konečně začaly pomáhat s domácností, manžel mi před nimi předvedl takové divadlo, že jsem se nestačila divit. Prý jsem hysterka, která si neumí poradit...
Seřvala jsem spratka na hřišti, který hodil písek na dceru. Špatná jsem byla já
- Anonymní
- 15.11.26
- 795
V poslední době se nám několikrát stalo, že nějaké dítě házelo na dceru písek. Jednou ho dokonce měla plné oči. Většinou šlo o nepozornost rodičů, kteří někde seděli, povídali si a o své dítě se...
Na přípravné kurzy nemáme. Bojím se, že kvůli tomu dcera přijímačky neudělá
- Anonymní
- 15.11.26
- 409
Slíbila jsem dceři, že přípravu na přijímačky zvládneme spolu doma. Na placené kurzy nám teď nezbývají peníze. Jenže po práci mi často chybí energie a s některými úlohami si sama nevím rady. Když...
Moc mě mrzí, čím si procházíš
bohužel mám podobný osud jako ty… v dubnu biochemické těhotenství, a v půlce června krásné // na testu… a 1.8. konec, revize. u mě to bylo o to nečekanější, že jsem nekrvácela, nešpinila, nic mi nebylo…na kontrole srdíčka v 8+3 se prostě „jen“ zjistilo, že srdíčko nebije…naplánovala se revize a den před ní jsem začla špinit a „mimi“ už se asi odlučovalo… je to smutné a bolestivé, ale musíš se s tím co nejdříve srovnat, máš jistě krásného zdravého chlapečka a úžasného manžela 

pro nás to bohužel bylo první mimi