Rozvod a život před ním

Jak jsem si to celé nepředstavovala...

Začalo to před deseti lety, kdy jsem poznala manžela. Byl to sympaťák, milý kluk a skoro policista. Zamilovali jsme se do sebe, časem se seznámili s rodinami a po pár měsících se spolu přestěhovali do domku, který měl po babičce. Když jsem otěhotněla, všechno bylo dokonalé. Jelikož jsme byli oba mladí, všechno jsme se snažili dělat sami, nechtěli si nechávat pomáhat a společně začali budovat domácnost a zahradu. Po pár měsících se manžel začal projevovat jinak, než jsem byla zvyklá. Z milého kluka se stal puntičkář, který si naplánoval den do detailů. Všechno musel splnit do puntíku a pokud mu to nevyšlo, vztekal se, rozčiloval a nadával.

Jeden den mi říkal, jak se na dítě těší, druhý den dítě zase nechtěl… Nepoznávala jsem ho. Po porodu se vše uklidnilo, manžel se srovnal a všechno bylo jako dřív. Ale jen dočasně… I když jsem se snažila jak se jen dalo, vždycky našel něco, za co mi mohl vynadat. Byla jsem v jednom kole, točila se kolem dítěte, zahrady, zvířat, domácnosti, ale pořád mu to bylo málo. Ve třech letech synovi diagnostikovali VD, a lehkou mentální retardaci, kterou nakonec vyloučili. Tchyně, tchán i manžel mi nadávali, že syna tahám po doktorech úplně zbytečně, že je v pořádku a není nic divného na tom, že ve třech letech neřekne víc než jen pár slov.

Radek taky začal mluvit pozdě, on to dožene.“ Když se ukázalo, že bylo dobře, když jsem synovo nemluvení začala řešit, najednou obrátili. Začali říkat, jak je dobře, že jsem to začala řešit, že to s ním mohlo být mnohem horší… Po roce se nám narodil další syn. Myslela jsem, že mi alespoň ze začátku manžel víc pomůže, obzvlášť když se starším synem chodím k psycholožce a do speciálního centra, učím se s ním logopedii, procvičujeme jemnou a hrubou motoriku… Místo pomoci jsem se dočkala pravého opaku. Věnoval se jen své práci a svojí zahradě, doma mi s ničím nepomáhal a jediné, co ho zajímalo doma bylo, jestli je všechno uklizené, jestli se nikde nic neválí a jestli bude sex.

Když našel něco, co hotové nebylo, začal mi nadávat do krav, sviní a daleko horších slov. Hledal jakoukoliv maličkost, za kterou by mi mohl vynadat, urazit mě nebo mě nějak ponížit… Přišla jsem si v takových chvílích jako budiž k ničemu a probrečela spoustu nocí.

Jeho teror trval vždycky několik dní, pak z ničeho nic přišel a choval se mile, tolerantně a chyby nikde nehledal. Za tyhle dny jsem byla vděčná, bohužel jich začalo ubývat. Když byly synovi dva roky, nastoupil do MŠ, kam chodil i druhý syn. Doma se mi sedět nechtělo, i když jsem byla ještě na mateřské, tak jsem začala chodit do práce, abych vydělala nějakou korunu navíc a začala žít jinak, než jen sedět doma.

V práci holky vyprávěly, co dělaly o víkendech, co dělaly ve volnu a začaly jsme se scházet i mimo práci - třeba jen na kávu nebo jednou za čas na oběd. Byla jsem jak v jiném světě, do teď jsem seděla jen doma, nikam nechodila, jen se starala o děti a domácnost. Přišlo mi to samozřejmé a jiný život pro mě neexistoval. Manželovi se výlety jednou za měsíc na kávu s kolegyněmi nelíbili. Byl schopný mi je vyčítat ještě několik dní… Vadilo mu, že musí ty dvě hodiny, co jsem byla pryč, hlídat děti.

Kolegyně, co má stejně staré děti jako já, mi vyprávěla jaké měla o víkendu zážitky, kde všude byli, co dělali… Došlo mi, že mi jen celý náš vztah neděláme nic jiného, než jen běháme kolem domu a zahrady a nic z toho života nemáme. Doma jsem několikrát navrhovala výlety, ale manžel vždycky našel nějakou výmluvu, proč nikam nejet. Když už v plánu nějaký výlet byl, řekl, že ho rušíme a nikam nejedeme, protože musí koupit něco na dvůr.

Když jsem s dětma někam vyrazila sama, byla jsem hned kur*a, co někde trajdá a tahá do toho i děti… Po takových scénách mě vždycky chuť na další výlet přešla. Zjistila jsem, že můj život a život mých dětí nestojí za nic. Jakmile jsem se pokusila o nějakou změnu, přišel trest v podobě urážek, facek a výhrůžek typu vyrvání čelisti, probodnutí krku nebo tím, že mě oběsí na stromě… Pak začal manžel psát mým kolegyním a ptal se jich, jestli jsem normální, že jsem měla doma špatnou náladu a jestli se takhle mračím i na ně. Bylo mi hrozně. Taková ostuda… Holky nechápaly, co se děje, proč jim píše…

Pak následovaly telefonáty do práce, kdy přijdu domů… Moc dobře přitom věděl, že pracovní dobu mám do půl čtvrté a dřív prostě přijít nemůžu. Volal mi třeba i pětkrát denně a vždycky s nějakou výmluvou, ať se třeba jednalo o to, kde mají děti čepice, jestli se má stavit a něco mi dovézt nebo nadávky ve stylu jak to, že není vyluxováno, nebo je ve dřezu hrnek, který jsem neumyla. Po takových hovorech se mi ani nechtělo vracet se domů.

Začala jsem znovu uvažovat o rozvodu… Na mateřské už nejsem, příjem mám, mohla bych to přece zvládnout… Jenže kam se odstěhuji. Nemůžu si dovolit platit vysoký nájem, nemůžu se přestěhovat do jiného města, syn tu chodí do speciální školy, mladší do školky a já tu mám práci… Vypustila jsem to z hlavy a každou urážku, každé ponížení a výhrůžky pouštěla jedním uchem tam a druhým ven… Nešlo to moc dobře, navíc do mě kolegyně začaly hustit, ať něco dělám, že tohle přece není normální, a takhle žít nemůžu.

Asi po měsíci se objevil někdo, kdo mi otevřel oči a ukázal mi, že se ženou se dá opravdu jednat jako se ženou, a ne jako s uklízečkou a služkou. Po pár týdnech jsem podala žádost o rozvod, což manžela vyšokovalo a tchyni pobouřilo tak, že jela k mým rodičům, kde na ně začala nadávat, jak mě špatně vychovali, že skončím s alkoholikem někde pod mostem a děti budou chudáci. Začali o mě říkat, jak jsem vyčůraná, chamtivá a lakomá. Nechápala jsem proč. Sama mi vždycky říkala, že jsem hrozně šetrná, že bych si měla taky koupit něco pro sebe a vadilo jí, že manžel mi nikdy nedával peníze ani když jsem byla na mateřské.

Manžel mi začal dělat naschvály - začal mě pomlouvat v práci, udělal ze mě blbečka, ženskou, co nechce žít rodinný život a začal mi vyhrožovat střídavou péčí. Po večerech začal chodit pryč. Jednou týdně jdu ven i já, ať s kamarádkou nebo dotyčným, co mi otevřel oči a se kterým se pořád tajně stýkám… Od podání žádosti uběhli dva měsíce a už máme za sebou stání o děti, které mám v péči já. Za pár dní se stěhujeme do bytu a já se těším, že začnu s dětmi žít konečně v klidu, bez scén a beze strachu

Přečtěte si také

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
25123
24.1.18 00:19

Ahoj drzim palce budes potrebovat hodne sily…ja se taky rozesla s manzelem po 17 letech..taky sem nejhorsi..taky se objevil nekdo jinej a zase zmizel jelikoz sem to nemela uzavreny, ale to je jinej pribeh.. ze sem ta nejhorsi presto ze to vse zacalo pred dvema lety kdyz na me poprvy vystartoval sem si zvykla..jen me zarazi jedna vec vyhrozuje ti stridavou peci? Ja ji naopak vitam deti potrebujou oba rodice, ale manzel se vzdy staral me naopak vyhrozoval zesi vezme kluky do pece..ze nemuzu bydlet v baraku po babicce ze neni vhodnej pro deti..tak sem si nasla podnejem..a nakonec to vypada ze se snad domluvime a rozvod bude dohodou..ze sem nejhorsi pro tchyni normalka ta me neprijala nikdy :P v pohode byl jen tchan, kteryho celej zivot buzerovala ze radsi umrel..

  • načítám...
  • Zmínit
25111
24.1.18 07:05

Hrozny, dobre, ze jsi nasla silu odejit od psychopata. Snad to vyjde priste. Jinak preju taky hodne sil, od kamaradky vim, ceho vseho je schopen jeji ex, kdyz kolem sebe ze zlosti a. sty kope

  • načítám...
  • Zmínit
35438
24.1.18 07:16

:kytka: Šikovná, že jsi dokázala odhalit, že tvůj muž není v pořádku a zavčas odejít, aniž by to na tobě nebo synovi nechalo nějaké následky. Vy stále žijete spolu? Neuhání tě manžel a nechce tvůj návrat? Nemstí se a nedělá naschvály?

  • načítám...
  • Zmínit
7626
24.1.18 07:44

Prvni krok jsi zvladla, tak ted preji jeste dost sil na ten rozvodovy maraton. ale za ten klidni zivot tebe a deti to stoji :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
9947
24.1.18 08:02

Držím palce hodně štěstí :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
1231
24.1.18 08:15

To je hrozny :-( hajz.lik jeden. zaplatila bych nekomu at mu poradne rozkope drzku. At ti to dobre dopadne a mate s detima uz jen klid a stastny zivot :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
5657
24.1.18 09:00

Držím palce! Doufám, že budeš šťastná :srdce: Buď ráda, že jsi to ukončila už teď, kdoví, jak by to dopadlo časem :roll:

  • načítám...
  • Zmínit
1894
24.1.18 09:08

Je to strasne jednostranne. Prijde mne ze zakladatelka je andilek a za rozpad manzelstvi muze jen chlap. Vzdycky v tom jsou dva… Predpokladam ze kdyby si nenasla noveho chlapa tak rozvod nebude…

  • načítám...
  • Zmínit
1339
24.1.18 09:48

@epsice jednostranne? a to si měla nechat dál vyhrožovat probodnutim krku nebo vyrvanim čelisti? :cert: S takovým despotou snad nejde žít, ať už by někoho našla nebo ne. Je dobře, že někoho potkala, kdo ji dodal odvahu. Co děti v budoucnu? Ty by trpěly ještě víc.

Zakladtelce držím palce a spoustu sil k rozvodu. Určitě jsi udělala správně. :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
759
24.1.18 10:02

Preji hodne sil do noveho zacatku. Ale prijde mi hrozne, ze jste musela cekat na noveho chlapa, abyste odesla od despoty, pedanta, hulvata a nasilnika v jednom. Nechapu zeny, ktere v takovem prostredi vychovavaji sve deti. Kdyz uz ne kvuli sobe, tak kvuli detem jste mela byt rozvedena davno. Asi jsou ti chlapi tak dobri manipulanti, ze zenam vymyji mozek, behem par let na materske, ktere si pak mysli, ze takove jednani je v poradku nebo si ho dokonce zaslouzi.

  • načítám...
  • Zmínit
25123
24.1.18 12:11

@marka123 to by ses divila jaky jsou manipulatori a nejen chlapi i zensky tohle umi..

  • načítám...
  • Zmínit
25123
24.1.18 12:12

@epsice ano vzdy jsou v tom dva..

  • načítám...
  • Zmínit
22614
24.1.18 16:59

Moc ti držím palce. Já odešla od manžela po 12ti letech. Taky jen práce, barák, výlety skoro žádný, domů jezdil málokdy (byl radši na baráku). Děti nevídal, nevěnoval se jim. Mně vyčítal, že nic nedělám (já měla na krku děti, chodila do práce, domácnostz, přivýdělek a ještě jsem dělala na bráku a zahradě). Omlouvala jsem to několik let, pak došla trpělivost. Taky jsem já ta nejhorší. Zastání nemám ani u vlastních rodičů. Teď mám nového přítele a vidím, že to jdi i jinak.

  • načítám...
  • Zmínit
22614
24.1.18 17:00

@epsice souhlasím, vždycky jsou na to dva.

  • načítám...
  • Zmínit
24.1.18 20:55

Gratuluju ti, ze si to takhle zvladla a budu moc drzet palce at si konecne stastna a tvoje deti taky :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
326
25.1.18 08:00

No tvl ja jsem rada, ze mam doma hodneho, leniveho salamistu, kteremu jsou drobky na podlaze jedno. Kdyz tohle ctu, tak se mi jezi chlupy az na zadku. Nahraj si hovory a schovej si smsky apod. Treba nikdy nic nebudes muset pouzit, ale i tak. Tetka neco podobneho resi se trema deckama a je v Praze, takze stehovani zpet na S. Moravu k babicce na barak nehrozi. :(

  • načítám...
  • Zmínit
barrbucha
25.1.18 08:34

Tak nějak nechápu proč s ním máš druhé dítě, když už si viděla jaká je to katasrofa s ním a navíc to první dítě asi není úplně ok a přidělala sis starosti s druhým…jinak škoda že jsi ho nenatáčela, pak si mu to mohla pustit, nebo jít k psychiatrovi a ukázat mu jak se tvůj maggor manžel chová a že je cvok ať si pro něj přijedou strejdové v bílém, protože on cvok je a pokud jsem pochopila správně že pracuje u PČR, no potěš koště teda…se divím že prolezl psycho testama, maggor.

  • Upravit
1226
25.1.18 09:21

K těm nahrávkám - radím je archivovat, známé třískl manžel mobilem po zemi a bylo po něm… :nevim: Jinak je to výborný nápad, protože takoví lidé se běžně chovají jako beránci, ale pak dokážou velmi rychle otočit…

  • načítám...
  • Zmínit
25123
25.1.18 15:47

@ASAndrea nahrávky jsou o ničem..u soudu se to nebere jako relevantní důkaz, jelikož dotyčný o nich nevěděl..když o nich ví tak se logicky chová jinak..

  • načítám...
  • Zmínit
279
25.1.18 16:15

@brumdinka To není tak úplně pravda, judikatura už připouští jisté použití a obzvláště na ochranu. Nebo třeba nahrání hovoru, jsou judikáty kde je řečeno že v dnešní době musí člověk počítat s tím, že si to druhá strana nahraje v případě soukromoprávních sporů. A i kdyby soud nakonec nahrávku jako důkaz zamítl, tak už to, že ji slyšel nelze smazat, přestože se tak mají tvářit a rozhodovat :)

  • načítám...
  • Zmínit
12067
25.1.18 16:31

Blahopřeji, jste statečná Dodala jste me tímto denickem silu, dekuji a at se vám dari s dětmi krasne a v klidu

  • načítám...
  • Zmínit
25123
25.1.18 16:45

@Satisfaction řešila jsem pracovně právní spor a i když jsem měla pravdu a měla nahrávky..bylo mi přímo právníkem řečeno, že jsou k ničemu, jelikož je nemůže u soudu použít ze spousty důvodů mmj. protože druhá strana o nich nevěděla…takže výsledek nula nula nic

  • načítám...
  • Zmínit
279
25.1.18 16:51

@brumdinka Tak to byl právník co to neměl dostatečně projeté. Zrovna v případě pracovně právního sporu, pokud ty jsi byla zaměstnanec je už případ, kdy to zaměstnanci jako slabší straně bylo povoleno u soudu použít a o to se opřít dá. Ne každý právník ví vše, bohužel.

  • načítám...
  • Zmínit
93
26.1.18 11:27

@barrbucha to taky čumím, no asi uměl v psychotestech podvádět :cert: doufám vřele, že ho od té PČR brzo vyrazí, takové policisty fakt náš systém potřebuje :-( jednoho podobného jsem znala a už tam nepracuje…a zakladatelce hodně štěstí, ať to všechno zvládne :kytka: bude dobře :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
1015
26.1.18 11:29

Možná se nemělo raději už konat to druhé dítě… Když už při prvním jsi viděla, jak to u vás funguje… Nebo spíš nefunguje.
Ale děti už máš, tak to musíš zvládnout. Snad Tvůj nový partner jim dá lepší náhled na svět.

  • načítám...
  • Zmínit
187
26.1.18 15:31

Strašně moc Vám to přeji-ať to dotáhnete do správného konce!!! :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
5720
26.1.18 21:37

:dance: Ahojky udělalas moooc dobře :potlesk: po přečtení tvého přiběhu jsem si vzpoměla na sebe takřka stejny přiběh jako ty dlouhych 20 let :( až jsem ležela zmlacena v krvi jsem konečně udělala tlustou čaru a konečně z domu odešla a rozvedla se zůstala jsem s Holým zadkem úplně bez majetku za půl roku jsem poznala nejúžasnějšího muže na světě po šesti dnech známosti si Mě nastěhovala k sobě hned od prvního dne se on začal strašně hezky starat a měla jsem se jako v bavlnce je hodný laskavý a moc si mě váží jsme spolu něco přes tři roky a Máme spolu krásnou půlroční dceru :srdce: z celého srdce ti přeji aby i Tys byla tak šťastná A už ti nikdo nikdy neubližoval :hug: :*

Příspěvek upraven 26.01.18 v 21:40

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
29.1.18 09:39

Všem moc děkuji za podporu a oporu. Dneska to bude pátý den, co už bydlím s dětmi v pronájmu. V pondělí jsem našla byt, který byl potřeba vymalovat, vyklidit a vydrbat, jelikož to byla bývalá ubytovna… Dohoda s manželem byla taková, že denně vyklidim u něj doma jednu místnost, a vše si dám sem, do připravené místnosti… Nakonec to dopadlo tak, že jeste během malování mi sem s tchánem a svagrem navozili úplně vse. Osobní věci naházeli do pytlů spolu s hračkami, nádobím a podobně, v rozdělané místnosti bylo kromě věci na malování úplně všechno… Během dne jsem musela vybudovat místo, kde se bude dát aspoň procházet… Během čtyř dnů se mi podařilo dát všechno tak nějak do pořádku, a dneska tu kluci spali první noc. Nadšení, že mají krásný pokojíček a klid. :kytka: a ano, chyba byla na obou stranách, to nepopírám…

  • Upravit
210
3.2.18 22:26

Nemusí byt chyba na obou stranách. Proste psychopat opravdu nepotřebuje důvod k biti a týrání… je to pro nej relax a jeho partner/ka by se mohli přetrhnout a stejne se důvod najde…
gratuluju k odchodu, zivot bude mozna těžký, ale deti a Vy budete mit klid…

  • načítám...
  • Zmínit
214
3.3.18 13:18

Držím Ti neskutečně palce, doufám že budeš žít spokojený a klidný život, tvůj manžel není v pohodě, to co si k tobě dovoluje není normální! 8o 8o trošku mi to připomíná film DOST s herečkou Jennifer Lopez!! :? zasloužíš si s dětmi jiný život a samozřejmě ti od srdíčka :srdce: přeji aby si našla někoho kdo si tebe i tvých dětí bude vážit :*

Hodně štěstí :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
3.3.18 20:27

@Domu moc děkuju. :kytka:

  • Upravit
Anonymní
28.3.18 12:48

Ahoj holky, všem moc děkuju za příspěvky, :srdce: rozvod máme stanoveny na 18.4., konečně už to bude za mnou. Do teď se mi ještě snaží dělat naschvály. Naštěstí už na to nejsem sama. Kromě úžasných děti mám úžasného přítele, s dětmi už se setkal, sedli si… Doufám, že už budeme všichni v klidu. :kytka: a že už bude líp. Díky ex teď vím, na co si dávat pozor, myslím, že budu hodně opatrná, koho si pustím k tělu…i teď se přistihnu, jak přítele poslouchám a přemýšlím nad vším, co říká… Zatím se jeví jako moc fajn chlap. :mavam:

  • Upravit
25111
29.3.18 17:48

To je moc dobře, že to je na dobré cestě. Ty naschvály se daly čekat. Drž se, nejsi na to sama, to je taky fajn.

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
10.6.18 20:37

Zatím jde všechno dobře. Už jsem rozvedená, exmanzel o děti přestal jevit zájem, vždy když je má mít, odveze je ke svým rodičům a tím to pro ně hasne. Teď v týdnu si je vzal, že je přivede na sedmou hodinu. V pět hodin, když jsem nebyla doma, mi volal, že mi je za půl hodiny přivede, jenže bych to nestíhala, tak je dal k naší společné kamarádce na hlídání, než se vrátím. Pak mi do telefonu nezapomněl nadiktovat, že příště je dá jen mě a hotovo, a že plány rušit nebude, že prostě budu nejspíš muset být doma. :think: mluvit se s ním dá, ale jen pokud s ním není jeho matka, která mu diktuje, co mi má říkat. Vždycky ji v telefonu slyším a on jen papouskuje. Vždycky to byl mamanek, ale teď po rozvodu ještě víc zmamankovatel. Všechno tohle se snažím házet za hlavu, hlavně díky příteli, který při mě stojí… Za týden za ním odlétám, je pracovně v cizině, tak mě pozval na dovolenou. Těším se i bojím, bude to můj první let. :D můj život se otočil úplně vzhůru nohama, konečně si přijdu jako člověk, který se sám rozhoduje, může prosadit svůj názor a nejlepší na tom je ten klid… Nikdo mi nenadava, neporoučí, děti jsou v klidu a neposlouchají, jak jsem nemožná a špatná. Exmanzel to pořád asi nerozdávají, občas dává na fb komentáře, ze kterých mi přechází zrak. Ale ignoruju to. Já i ostatní víme svoje. Díky všem za podporu… :mavam:

  • Upravit