Tak moc to bolí
Ani nevím, čím bych začala, ale jsem doma teď sama a potřebuju to ze sebe dostat. Tento měsíc je to rok, co jsme se pokoušeli o miminko. A 10. května mi testík ukázal dvě čárky. Kdo mohl tušit, jak to dopadne...
Prvními pocity jsou nepopsatelná radost a strach, ta šílená novina, kterou hned musíte říct svojí polovičce. Ještě ten den jsem volala svému gynekologovi, aby mě objednal. Sestřička mě trošku naštvala s tím, že mě objednala až na 29. května. Nebyla jsem nadšená, ale těšila jsem se, tak jsem to vydržela. Vím, že se to nemá dopředu, ale začala jsem si nakupovat věci a oblečky. Co se mi líbilo, to jsem si v obchodě koupila.
Bohužel minulý týden jsem v pondělí začala špinit, strašně jsem se lekla a jela ihned do nemocnice. Byla tam úžasná paní doktorka i sestřičky, které se mi věnovaly, jak jen mohly. Braly mi krev, dělaly ultrazvuk. Po hodině čekání došly výsledky hcg – 153,2. Tím mě doktorka moc nepotěšila, protože podle ms jsem měla být v 6.tt a přišlo mi to hrozně málo. Ale utěšila mě tím, že je to opravdu na začátku těhu, tak 3. týden. Řekla, že mám být klidná, jet domů a dostavit se na plánovánu návštěvu u svého doktora. Jela jsem domů už o hodně klidnější, že to bude v pořádku.
Bohužel ve čtvrtek jsem začala víc krvácet. Volala jsem svému doktorovi, sestřička mi řekla, že má plno a že mě nevezme, že mám ještě počkat. O hodinu později byly bolesti silnější, tak jsem jí volala zase, nenechala jsem se odpálkovat a ještě ten den mě vzala. Doktor nechápal, že když jsem byla v nemocnici se špiněním, nic mi nedali a ani nenapsali. Dostala jsem cyclo 3 forte a utrogestan. Byla jsem hodně nervózní, ale jela domů a do peřin.
V sobotu jsem dostala šílené křeče, takové, že jsem ani chodit nemohla. Ihned jsem jela do nemocnice, tentokrát jinam, protože je blíž od mého domu. Sestra se mě ptala, co se děje, tak jsem jí oznámila, že jsem těhotná a krvácím a mám šílené bolesti. Po půl hodině mě teda doktorka vzala vyšetřila mě asi za pět minut a to i s ultrazvukem. Řekla, že tam nic nevidí, takže mám jet domů a opět počkat na termín objednání ke svému lékaři. Ptala jsem se jí, zda ty bolesti byly normální, že mě přítel musel nést do auta, nebyla jsem schopná nic, ani sedět. Nijak to nekomentovala a řekla, že si mám dát paralen. Nechápala jsem, ale jela jsem domů.
No a dneska jsem byla u svého lékaře, ten mě ze začátku nechtěl ani vyšetřit, když jsem tam byla 3 dny zpět, že tam nic neuvidí, ale viděl, jak jsem nervózní, tam mě vyšetřil
Vím, že se tohle stává, ale ještě vás vyšetřuje a oznámí vám, že to odešlo celé a potratila jsem. Bylo to něco hrozného, tak moc jsem to mimi chtěla, úplně jsem se sesypala. Řekl jen, že k té smutné zprávě je dobře to, že asi nebudu muset na zákrok, že to odešlo celé
Od 12. června mám brát 12 dní utrogestan, pak by měla přijít ms. Ale na tu ránu, se kterou jsem doma celý den a jen bulím, mi nic nedal. Jsem mladá, mám 23 let, ale když vidím kolem sebe samé kočárky a maminky, co mají děti a neumí se o ně starat, je to hrozné. Pořád si říkám, co jsem udělala špatně, jestli jsem tak špatný člověk… nebo nevím, nikdy bych neřekla, že mě to potká, hrozně to bolí a já nevím, jak dál. Asi jsem to potřebovala napsat, je to chaotické, ale je to lepší než to v sobě celý den dusit :Tak moc to bolí ![]()
Přečtěte si také
Milenec mi slibuje rozvod, ale Vánoce chce zase trávit s manželkou
- Anonymní
- 18.11.26
- 828
Už osm měsíců se scházím s ženatým mužem. Tvrdí, že jeho manželství je dávno mrtvé, že spolu žijí jen kvůli dětem a že jsem žena, se kterou chce zestárnout. Jenže pokaždé, když má udělat skutečný...
Je mi 40, ale rodičům se pořád bojím odporovat. Jejich strach mi ničí život
- Anonymní
- 18.11.26
- 582
„Ve čtyřiceti už bys měla být samostatná,“ říkám sama sobě den co den. Jenže já taková být nedokážu. Pořád žiju tak, jak chtějí moji stárnoucí rodiče, a připadám si jako malá holka. Už tolikrát...
Dcera odmítá jezdit k tchyni. Manžel mě obviňuje, že jsem ji proti ní poštvala
- Anonymní
- 18.11.26
- 533
Když se manžel dozvěděl, že naše dcera Eliška zase odmítá jet na víkend k babičce, obrátil se samozřejmě na mě. Podle něj jsem ji proti jeho mámě zmanipulovala a schválně ničím jejich vztah. Přitom...
Kolega mi očumuje zadek a má oplzlé narážky. Šéf ze mě udělal hysterku
- Anonymní
- 18.11.26
- 472
Už mě vážně nebaví chodit do práce s pocitem, že si musím dávat pozor nejen na to, co říkám, ale i na to, jak se otočím, co si obléknu a jestli se zrovna někdo nedívá na moje pozadí. Jeden kolega...
Děti chtějí Vánoce jako spolužáci. Já počítám, jestli zaplatím nájem
- Anonymní
- 18.11.26
- 383
Letos před Vánoci počítám každou stovku. Dárky pro děti koupit chci, ale nejdřív musím odložit na nájem, jídlo a zimní boty. Nejhůř nesu chvíle, kdy odmítnu malou radost a potom zjistím, že jejich...
Chtěla jsem pro svého šikovného syna hlavní roli. Dostal ji totální trouba
- Anonymní
- 17.11.26
- 1156
Každoročně se u nás na vsi odehrává tradice, kterou milují všichni kromě mých pocuchaných nervů – rozsvěcení vánočního stromečku spojené s místní divadelní pohádkou. Režii a casting má pevně v...
Dřel jsem od rána do večera, aby byla žena šťastná. Místo toho si našla milence
- Anonymní
- 17.11.26
- 1586
Největší životní facku jsem nedostal od šéfa ani jsem nepřišel o peníze. Dostal jsem ji od vlastní ženy, když jsem ji jednoho odpoledne přistihl, jak se líbá s cizím chlapem. A víte, co mě štvalo...
Nesnáším podzim a manžel mi vyčítá, že kazím náladu celé rodině
- Anonymní
- 17.11.26
- 569
Zatímco všichni kolem mě obdivují barevné listí, těší se na dýňové latté a plánují podzimní výlety, já bych nejraději přeskočila rovnou do jara. S příchodem září se mi pravidelně zhoršuje nálada,...
Dcera mi pořád cpe svoje nevychované děti na hlídání. Já ale toužím po klidu
- Anonymní
- 17.11.26
- 1083
Vím, že to bude znít, jako bych neměla svá vnoučata ráda. Ale to není pravda. Mám šestiletého vnuka Davida a čtyřletou vnučku Elišku. Miluju je, ale hlídání je pro mě očistec. Dcera je totiž...
Za soukromou školu jsem dala 150 tisíc. Pak jsem zjistila, co syn neumí
- Anonymní
- 17.11.26
- 921
„Mami, já to neumím přečíst.“ Když mi tohle syn řekl nad obyčejnou dětskou knížkou, došlo mi, že jsme možná udělali pořádně drahou chybu. Za jeho soukromou školu jsme totiž každý měsíc platili 15...