Sbohem, tati...
- Partnerské vztahy
- Anonymní
- 30.01.16 načítám...
Člověk pozná, koho má doma, až když se stane něco nečekaného a bolestivého. Všechno nejlepší, tati. Hlavně hodně zdravíčka, ať se tu zase za rok všichni sejdem. Tak tuhle větu jsem říkala tátovi pouhý týden před tím, než začal bojovat o život.
Vstoupím do jeho nemocničního pokoje a pomalu přicházím k němu. Je po těžké operaci a následující dny mají být kritické. Panebože, to ne… Vypadá tak zesláble a špatně. Špatně. Slzy se mi rozkutálí po tváří a cítím, že se mi snad podlomí kolena.
Cítím, jak mě pevně chytí přítel a říká: „Pojď, takhle mu nepomůžeš.“
Má pravdu, musím se sebrat a na příští návštěvě mu dodám energii. Ale hlavně musím věřit, že to zvládne.
Doma na mě čeká můj 4měsíční syn. Vzchopím se už jen kvůli němu. Přítel si bere volno v práci, ať mi je oporou a já jsem mu neskutečně vděčná. S myšlenkama jsem stále u táty, ale jinak se snažím být veselá, hraju si s malým, vařím, uklízím. A cítím hromadu vděčnosti k příteli. Podržel mě v pravou chvíli a každou chvíli se mi snaží udělat něčím radost. Miluju ho.
Tátu jsem navštěvovala pravidelně a zdálo se, že se z toho dostane. Bohužel nedostal. Zemřel. Myslela jsem, že mi pukne srdce. Nemít v tu chvíli tak velkou oporu doma, tak nevím, jak to zvládnu.
Po pohřbu nám přítel zařídil wellnes pobyt, ať přijdu na jiné myšlenky. Všechno jsme zvládli i s naším malým miláčkem. Snažila jsem se být dobrou mámou i přítelkyní. Myslela jsem si, že všechno špatné už je pryč. Rozuměli jsme si, doplňovali jsme se navzájem a byli nadšení z našeho malýho miláčka. Všechny jeho pokroky, úsměvy a objevování své osobnosti jsme nadšeně dokumentovali.
A pak přišel další šok. Na jeho nevěru jsem přišla náhodou, a i když se snažil zapírat, bylo to zbytečné. Podvedl mě hned 3 měsíce po porodu a pak to rozjel ve velkým, když bylo malýmu 8 měsíců.
Od smrti táty vím, že se nedá plánovat. Člověk nikdy neví, co se stane. Žije v domnění, že je všechno v pořádku a pak najednou přijde jedna rána za druhou. Jsem ráda, že jsem poznala, s kým doma žiju, a kdo je dokonalý herec. Ale chybama se člověk učí.
Jediné, co mě mrzí, je, že jsem se nestihla rozloučit s tátou. Slíbila jsem mu, že přijdu v úterý… Ale úterka už se nedočkal. Sbohem, tati. MILUJU TĚ A NIKDY NEZAPOMENU.
Přečtěte si také
Tři děti, dluhy a tři lahve vína denně: Bez pití bych mateřství na vsi nezvládla
- Anonymní
- 28.04.26
- 3599
Dům konečně utichl. Venku se stmívá a jediný zvuk, který slyším, je bzučení lednice a tiché oddychování Adámka v kolébce. Kluci – pětiletý Honzík a tříletý Mareček – konečně po dvou hodinách...
Syna ve škole šikanují kvůli tloušťce. Sáhl k bizarnímu řešení
- Anonymní
- 28.04.26
- 2858
Sedím v obýváku a stále se mi třesou ruce. V celém domě je ticho, Lukáš konečně usnul – doufám, že aspoň na chvíli zapomene na ten dnešní horor. Na stole přede mnou leží ten zatracený zapalovač....
Děti jsou pořád nemocné a šéf mi dává ultimátum. Co mám dělat?
- Anonymní
- 28.04.26
- 838
Sedím v kuchyni, je půl jedné ráno a jediné světlo v domě vydává displej mého notebooku. Vedle mě chladne páté kafe a v ložnici slyším ten známý, štěkavý kašel, ze kterého se mi už týdny svírá...
Tchyně se urazila, že děti u ní nechtěly jíst. Můžu za to, protože prý nevařím
- Anonymní
- 28.04.26
- 2211
Máme za sebou první den víkendu u tchyně a já mám tlak snad dvě stě na sto. Kdybych mohla, okamžitě sbalím kluky, hodím je do auta a jedu domů. Jenže sedíme v tom jejich malém obýváku, tchyně...
Věřila jsem, že jsem konečně našla toho pravého. Pak jsem ale poznala jeho matku
- Anonymní
- 28.04.26
- 2217
Na muže jsem měla vždycky smůlu. Nevím, jestli je to smůla, nebo tím, že jsem trochu náročnější. Je mi 35, mám za sebou tři vážné vztahy a toužím po dítěti. U toho posledního už jsem si myslela, že...
Zadní vrátka do vlastního života: Hledám jistotu bytu, nebo sebe?
- Anonymní
- 27.04.26
- 1797
Sedím večer u šálku čaje a listuji realitními inzeráty. Tenhle mě zastavil. Malý byteček, 1+kk, slušná lokalita.
Tchyně, která si myslí, že všechno ví lépe: Dělá ze mě úplného amatéra
- Anonymní
- 27.04.26
- 4256
Každá tchyně má svůj způsob, jak se vyjadřovat k životu svého dítěte a jeho rodiny, ale co dělat, když její rady začnou přerůstat v kontrolu? Jak jsem se naučila zvládat neustálé komentáře, které...
Lžu všem o otci svého dítěte. Pravda je horší, než si myslíte!
- Anonymní
- 27.04.26
- 3400
Když se pravda skrývá pod vrstvou lží, zůstává jenom otázka, jak dlouho to člověk dokáže utajit. Příběh o matce, která lže o otci svého dítěte, se neodehrál v žádné pohádce. Je to můj pravdivý příběh.
Návrat z porodnice do cizího: Tchyně mi „vylepšila“ byt a manžel ji brání
- Anonymní
- 27.04.26
- 2548
Dneska mě pustili z porodnice. Měla jsem se cítit jako nejšťastnější ženská na světě – v náručí si nesu malého Adámka, venku svítí sluníčko a konečně se vracím do svého „hnízda“. Jenže to hnízdo...
Život na vedlejší koleji (2. díl)
- Anonymní
- 27.04.26
- 1509
Celou noc jsem nespala. Marek vedle mě odfukoval s naprostým klidem člověka, který má svědomí čisté jako čerstvě vyprané povlečení. Nebo jako někdo, kdo je prostě skvělý lhář.
.Ten přítel, to je fakt debil!!Najdeš si lepšího a budete štastní. Držím moc palce a hlavně zdraví tobě i maličkému 