JÁ mám zrzka! A jak ho miluju! Náhody se nedějí...
- Partnerské vztahy
- Anonymní
- 23.02.21
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Když mě manžel po 16 letech opustil pro jinou, nevěřila jsem už v nic pěkného, co by mě mohlo potkat.
Nešlo se z toho oklepat, nešlo se vybrečet, nefungovalo prošení, přemlouvání,
slibování, nefungovalo nic. Já zůstala poprvé v životě sama, k tomu dvě děti a
dům a práce za pár šušňů na zkrácený úvazek. Byla jsem na dně. Nevěřila jsem už
ničemu hezkému, všude byla jen bolest, vzpomínky a myšlenky na to, jak mohl.
Nebylo co ztratit, hledala jsem převozníka a povyražení na seznamkách.
Potřebovala jsem hlavu trochu zaměstnat flirtem. Do inzerátu jsem si dala i
podmínku vizuální popis chlapa. No prostě manžela přes kopírák. Velkej,
statnej, snědej. Připsala jsem i to, že blonďáci a zrzci ať nepíší. Nějak jsem
věděla, že mě tyto typy nezajímají, nic ve mě nevyvolávají…
Párkrát jsem si dala nějaké to randíčko, vždy jen jedno a utla jsem to. Nebyl,
kdo by zaujal.
Jednou mi psal kamarád, že má pro mě typ na kamaráda, se kterým bych to třeba
mohla zkusit. A přidal fotku. Zrzek! První chvíli jsem mu chtěla napsat, že
zrzka nikdy!! Ale kulantně jsem mu odepsala že ne, děkuji. Tvář týpka na fotce
si moc nepamatuju, nebylo proč si pamatovat, ale co si pamatuju, byla nádherná
barva motorkářské bundy. Takže bez pokračování.
Uběhlo sotva devět dní a moje hlava děravá ztratila venku na ulici jeden důležitý
doklad. Ozval se týpek, že to našel ať se stavím. Po práci jsem jela ke
kamarádce a říkala jí, co jsem ztratila, a že k večeru si pro to jedu k někomu
domů. Ona mi řekla, že chlápka zná, nalistovala Facebook a ukázala mi fotku. Ty
brďo, to byla zase ta krásná motorkářská bunda. To byl opět on! Po devíti dnech jsem
na něj zase narazila. No tak pro tentokrát se osobnímu setkání nevyhnu…
Večer jsem k němu jela, mluvili jsme spolu asi minutu před domem, předal mi nalezenou
věc a já odjela. Takže vše vyšumělo. Vlastně by vše vyšumělo, kdyby… Celý život nemám ráda svoje křestní jméno, teď mi moje jméno dalo největší dar.
Ještě ten den mi přišla od něj zpráva: „Vše nejlepší k dnešnímu svátku.“ Mě to
tedy nedalo, rozklikla jsem ho na Facebooku a viděla, že má taky dnes
narozeniny. Odpověděla jsem: „Vše nejlepší k narozeninám.“ No a takových zpráv
ten den a několik dní na to proběhlo tolik, že jsem ho asi za 14 dní pozvala na
návštěvu, vlastně teprve na seznamovačku.
Boží chlap!! Inteligentní, rozumnej, vtipnej, stejné názory máme… Dnes už
jsme spolu 1,5 roku. Ale jsem šťastná. Nejšťastnější!!! Lepšího jsem snad ani
potkat nemohla. Věnuje se mi, dává nám, co může. Od prvního dne opak bývalého
manžela. Nejen povahou, ale i vzhledem. Já mám zrzka. Bože, jak jen ho miluju a
jak se mi moc líbí!!!
Tak jsem před ním utíkala, až nás náhoda spojila. Nemít ten den svátek,
nenapsal by už. Tam nahoře musí něco být, jinak si to nedovedu vysvětlit.
Holky, které taky hledáte, počkejte, ono si vás to ve správný čas najde samo.
Každý den mám chuť volat do světa, že s dětma máme to nejlepší, co vůbec šlo
mít.
A já tomu málem utekla…
Přečtěte si také
Syn přišel ze školy s tím, že je chudý. Nesmím ale promluvit s učitelkou
- Anonymní
- 05.09.26
- 28361
Když začal první den školy, byl to pro nás něco jako oslava Nového roku. Všichni jsme byli natěšení, co nás nového čeká, kam se ten rok posuneme a jak nový školní rok bude vypadat. První dny byly...
Můj muž čekal deset let, až změním názor. Když jsem ho nezměnila, odešel
- Anonymní
- 05.09.26
- 16803
Když jsme se s Petrem poznali, bylo mi osmadvacet let. Děti jsem nechtěla a nijak jsem to neskrývala. Ne proto, že bych je neměla ráda. Nemám problém si pochovat kamarádčino miminko nebo vzít...
Tři měsíce jsme to odkládali. Když na „to“ došlo, přišlo „měkké“ zklamání
- Anonymní
- 05.09.26
- 35189
Skoro tři měsíce jsme kolem sebe s Petrem kroužili. Bylo to to krásné, jemně vzrušující období, kdy se navzájem napínáte, držíte za ruce, povídáte si dlouho do noci a přemýšlíte, kdy konečně padne...
Myslela jsem, že jedu na dovolenou bez dětí. Pak jsem dorazila k moři
- Anonymní
- 05.09.26
- 16447
Když jsme letos vybírali dovolenou, měla jsem jedno jediné přání. Nejet do hotelu, který je plný rodin s malými dětmi.
„Tohle nikam nedávej.“ Jedna věta dcery změnila můj pohled na sociální sítě
- Anonymní
- 05.09.26
- 5199
První fotku své dcery jsem dala na internet snad ještě v době, kdy ani nebyla na světě. Fotku ultrazvuku, břicha, pak z porodnice. Před patnácti lety jsem měla pocit, že musím všechno sdílet na...
Nesnáším letošní počasí. Nejdřív vedro k padnutí, teď mají přijít lijáky
- Anonymní
- 04.09.26
- 1560
Jestli je něco, na co jsem letos nadávala snad víc než na cokoli jiného, pak je to počasí. Celé léto jsme čekali, kdy konečně zaprší. Když už pršet začalo, většinou přišla taková bouřka, že jsem...
Školková angličtina za 10 tisíc? Odmítla jsem platit a učitelka zuří
- Anonymní
- 04.09.26
- 15511
Sníst ranní rohlík, obléknout dvě věčně se hemžící holčičky, dorazit do naší malé vesnické školky včas a pak honem do práce. Není to vždycky jednoduché, ale tuhle školku prostě miluju. Rodinná...
Dcera mě pozvala na víkend. Až na místě jsem zjistila, kolik mě to bude stát
- Anonymní
- 04.09.26
- 55642
K šedesátinám jsem od dcery dostala krásný dárek. Alespoň jsem si to tehdy myslela. V obálce byla rezervace na prodloužený víkend v malém penzionu v jižních Čechách. Měla jsem jet já, dcera s...
Až když jsem na týden odjela, zjistila jsem, že manžela nemusím furt kontrolovat
- Anonymní
- 04.09.26
- 12428
Dlouhá léta jsem měla pocit, že kdybych na chvíli přestala fungovat, naše domácnost se rozpadne. Můj muž přitom není neschopný. V práci vede lidi, umí vyřešit spoustu problémů a poradí si i s...
Kolegové se vracejí z homeofficu do kanceláře. Cítím nepříjemnou změnu
- Anonymní
- 04.09.26
- 5337
Ve vzduchu je od minulého školního roku vyhazov zaměstnanců. Nikdo nám před prázdninami sice nic neřekl, ale informace mezi lidmi kolovaly jako horký brambor. Teď jsme všichni zpátky a lidi jsou na...