JÁ mám zrzka! A jak ho miluju! Náhody se nedějí...
- Partnerské vztahy
- Anonymní
- 23.02.21
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Když mě manžel po 16 letech opustil pro jinou, nevěřila jsem už v nic pěkného, co by mě mohlo potkat.
Nešlo se z toho oklepat, nešlo se vybrečet, nefungovalo prošení, přemlouvání,
slibování, nefungovalo nic. Já zůstala poprvé v životě sama, k tomu dvě děti a
dům a práce za pár šušňů na zkrácený úvazek. Byla jsem na dně. Nevěřila jsem už
ničemu hezkému, všude byla jen bolest, vzpomínky a myšlenky na to, jak mohl.
Nebylo co ztratit, hledala jsem převozníka a povyražení na seznamkách.
Potřebovala jsem hlavu trochu zaměstnat flirtem. Do inzerátu jsem si dala i
podmínku vizuální popis chlapa. No prostě manžela přes kopírák. Velkej,
statnej, snědej. Připsala jsem i to, že blonďáci a zrzci ať nepíší. Nějak jsem
věděla, že mě tyto typy nezajímají, nic ve mě nevyvolávají…
Párkrát jsem si dala nějaké to randíčko, vždy jen jedno a utla jsem to. Nebyl,
kdo by zaujal.
Jednou mi psal kamarád, že má pro mě typ na kamaráda, se kterým bych to třeba
mohla zkusit. A přidal fotku. Zrzek! První chvíli jsem mu chtěla napsat, že
zrzka nikdy!! Ale kulantně jsem mu odepsala že ne, děkuji. Tvář týpka na fotce
si moc nepamatuju, nebylo proč si pamatovat, ale co si pamatuju, byla nádherná
barva motorkářské bundy. Takže bez pokračování.
Uběhlo sotva devět dní a moje hlava děravá ztratila venku na ulici jeden důležitý
doklad. Ozval se týpek, že to našel ať se stavím. Po práci jsem jela ke
kamarádce a říkala jí, co jsem ztratila, a že k večeru si pro to jedu k někomu
domů. Ona mi řekla, že chlápka zná, nalistovala Facebook a ukázala mi fotku. Ty
brďo, to byla zase ta krásná motorkářská bunda. To byl opět on! Po devíti dnech jsem
na něj zase narazila. No tak pro tentokrát se osobnímu setkání nevyhnu…
Večer jsem k němu jela, mluvili jsme spolu asi minutu před domem, předal mi nalezenou
věc a já odjela. Takže vše vyšumělo. Vlastně by vše vyšumělo, kdyby… Celý život nemám ráda svoje křestní jméno, teď mi moje jméno dalo největší dar.
Ještě ten den mi přišla od něj zpráva: „Vše nejlepší k dnešnímu svátku.“ Mě to
tedy nedalo, rozklikla jsem ho na Facebooku a viděla, že má taky dnes
narozeniny. Odpověděla jsem: „Vše nejlepší k narozeninám.“ No a takových zpráv
ten den a několik dní na to proběhlo tolik, že jsem ho asi za 14 dní pozvala na
návštěvu, vlastně teprve na seznamovačku.
Boží chlap!! Inteligentní, rozumnej, vtipnej, stejné názory máme… Dnes už
jsme spolu 1,5 roku. Ale jsem šťastná. Nejšťastnější!!! Lepšího jsem snad ani
potkat nemohla. Věnuje se mi, dává nám, co může. Od prvního dne opak bývalého
manžela. Nejen povahou, ale i vzhledem. Já mám zrzka. Bože, jak jen ho miluju a
jak se mi moc líbí!!!
Tak jsem před ním utíkala, až nás náhoda spojila. Nemít ten den svátek,
nenapsal by už. Tam nahoře musí něco být, jinak si to nedovedu vysvětlit.
Holky, které taky hledáte, počkejte, ono si vás to ve správný čas najde samo.
Každý den mám chuť volat do světa, že s dětma máme to nejlepší, co vůbec šlo
mít.
A já tomu málem utekla…
Přečtěte si také
Pětiletý syn nechce chodit k babičce. Prý na něho jen křičí. Tchyně to popírá
- Anonymní
- 18.05.26
- 26
Upřímně nevím, komu věřit. Můj pětiletý syn si stěžuje, že na něho babička pořád křičí, všechno mu zakazuje a vůbec si ho nevšímá. Hlídá ho asi třikrát do měsíce, když musím odjet na služební cestu...
Dcera se zhroutila po nepřijetí na vysněnou školu. Otec ji místo podpory sepsul
- Anonymní
- 18.05.26
- 63
A je to. Výsledky přijímaček na střední školy pro letošní rok jsou černé na bílém. Půl roku příprav, nervů a obav je za námi. Dceři vyšla druhá škola, kterou si vybrala. Jenže ona měla jednu...
Manželka šetří na jídle a vaří samý blafy. S dětmi tajně chodíme do bufetu
- Anonymní
- 17.05.26
- 3760
Se ženou máme čtyři děti. Dvě starší už chodí do školy, dvě mladší, tříletá dvojčata, jsou ještě doma. S penězi vycházíme tak tak a manželka se rozhodla, že budeme šetřit na jídle. Což je sice...
Tchyně synovu diagnózu nepřijala. „To dítě je zdravé, děláte z toho vědu,“ říká
- Anonymní
- 17.05.26
- 2984
Když našemu synovi stanovili diagnózu, vlastně se mi trochu ulevilo. Konečně jsme po dlouhé době věděli, proč některé věci nezvládá jako jiné děti. Proč ho rozhodí hluk, změny nebo větší kolektiv....
Manžel mi řekl, že by to chtěl zkusit s mužem. Od té chvíle se mi úplně zhnusil
- Anonymní
- 17.05.26
- 1975
S Milanem jsme spolu už pěknou řádku let. Děti nemáme, ale vždycky jsem měla pocit, že nám to i tak dobře funguje. Znali jsme své zvyky, měli jsme společné plány, prošli jsme spolu horšími i...
Dvě čárky a nekonečný strach: Když těhotenství neznamená radost, ale paniku
- Anonymní
- 17.05.26
- 955
Sedím v tichu kuchyně, prsty se mi lepí o plastový proužek těhotenského testu, na kterém září dvě jasné, neúprosné čárky. Měly by to být čárky štěstí, vytoužený symbol. Pro mě jsou v tu chvíli jen...
Chtěla jsem v práci přidat. Šéf souhlasil, ale chtěl za to jednu malou službu
- Anonymní
- 16.05.26
- 4436
Už delší dobu jsem v práci nedostala přidáno. Přitom práce neustále přibývá a většina kolegů bere víc než já. Dlouho jsem váhala, ale nakonec jsem se odhodlala a zašla za šéfem s prosbou o zvýšení...
„To pocítí vaše dítě!“ Učitelka ve školce mi vyhrožovala kvůli prázdninám
- Anonymní
- 16.05.26
- 2857
Stála jsem v šatně mateřské školy, v náručí jsem držela mladšího syna a Šimonek si zrovna obouval tenisky. Obyčejné ráno, dokud se ve dveřích neobjevila paní učitelka. V ruce svírala arch s...
„Vydělávej dál!“ Manžel mi zakazuje změnu práce. Má trauma z dětství
- Anonymní
- 16.05.26
- 2493
Sedím v obýváku a dívám se na hromadu nevyžehleného prádla, která tu straší už od úterý. Vedle ní leží můj pracovní notebook, do kterého i teď, v sobotu odpoledne, naskakují maily. Můj život je...
„Maminko, ty záříš!“ – 2. část
- PenelopaW
- 16.05.26
- 959
Když mi primářka onkologie zkraje ledna 2025 plánovala léčbu, žila jsem v bludu, že všechno končí operací a ozařování je taková trapná formalita. No, není :). Chvíli to ale trvalo, než mě vyvedli z...