Síla víry aneb Děti "kulíme jako hrášky"

Můj příběh o tom, jak jsou síla víry a důvěra důležité ve všem, co děláme, i při porodu.

Síla víry aneb Děti "kulíme jako hrášky" Síla víry aneb Děti "kulíme jako hrášky" Zdroj: Canva

Své první dítě jsem čekala ve 25 letech. Moje maminka, velmi praktická žena, mi oznámila, že se porodu vůbec nemusím bát, protože máme v rodině rodící pánev a děti „kulíme jako hrášky“.

Když přišel čas porodu a my jsme s manželem odjeli do nemocnice, tak jsem jim na příjmu oznámila, že máme v rodině rodící pánev a děti kulíme jako hrášky, takže ať se nebojí, že se mnou nebudou mít žádnou práci. Byla jsem o tom přesvědčená. Vždyť to říkala moje maminka, která nikdy nelže :)

Naštěstí jsem měla opravdu abnormálně lehký porod. Netrval dlouho a dcerka se narodila na dvě zatlačení, mezi kterými jsem usnula. Paní doktorka prohlásila, že tohle budou muset zapsat do análu.

Dnes se svému přesvědčení a naivitě směju, ale představa, že bych po svém prohlášení měla dvoudenní těžký porod, tak by mě tam museli mít za blázna. Je pravda, že mě za něj měli zřejmě i tak.

O tři roky později jsme čekali druhou dceru. Když jsem manželovi oznámila, že už je to tady, tak se šel vysprchovat, aby jel do porodnice čistý, uvařil si kávu a začal si balit taky svou porodní tašku. Do ní si dal cigarety, minerálku, tři tatranky a knihu Citadela. Kdyby si vzal komiks, budiž. Ale Citadela není zrovna lehké čtení a on si ho vybral k porodu. Zřejmě si myslel, že se na ni bude moct dostatečně soustředit. Můj muž je pan Úžasný, ale po první zkušenosti byl vyrovnaný a klidný snad až moc.

Každopádně i napodruhé vše dobře dopadlo. Dcerka se narodila rychle, téměř bezbolestně a vážila přes čtyři kila. Ale nejsem si jistá, zda budu tak sebejistá a přesvědčivá jako moje maminka, až budu dcerám tvrdit, že se nemají čeho bát, že „kulíme děti jako hrášky“.

A taky si nejsem jistá, zda jejich důvěra a víra v mé prohlášení bude tak silná jako ta moje :)

Přečtěte si také

Život na vedlejší koleji (2. díl)

Život na vedlejší koleji (2. díl)
  • Anonymní
  • 27.04.26
  • 1521

Celou noc jsem nespala. Marek vedle mě odfukoval s naprostým klidem člověka, který má svědomí čisté jako čerstvě vyprané povlečení. Nebo jako někdo, kdo je prostě skvělý lhář.

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
jamik1416
1560
29.4.22 20:10

Deníček je takový řekněme zvláštní, ale budiž… :think: K dcerkám gratuluji.
Jen tedy ta věta, která byla zřejmě myšlena tak, že tento porod vejde do dějin porodnice… " Paní doktorka prohlásila, že tohle budou muset zapsat do análu." nemělo tam být spíše do „análů“?
V uvedené formě slova totiž získává naprosto nečekaný rozměr :D

Příspěvek upraven 29.04.22 v 20:12

  • načítám...
  • Zmínit
kruel
1615
3.5.22 09:19

@jamik1416 taky jsem se u toho pozastavila :mrgreen: :mrgreen: ta čeština je krásná :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
unuděná
53190
3.5.22 14:28

@jamik1416 Myslím, že to byl vtípek, taky ho používáme ;)
Zakladatelko, myslím, že ke snadnému prvnímu porodu rozhodně pomohla maminky hláška s hrášky. Žena, která si věří a je přesvědčená, že porod bude napohodu, ho obvykle mívá opravdu snadný :mavam: Takže dcerám to klidně taky řekni až přijde čas :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Mrs. S
4.5.22 09:40

Ne že by první porody byli extra dlouhé, 6 a 7 hodin ale bolesti to beder místo produktivních do podbřišku, tak jsem si řekla už nikdy. A u třetí porod trval 3hodiny, miminko mělo přes 4,5kila, a bolesti byli do podbřišku, ale hlavně jsem si řekla při těch začátečních lehkých bolestech, tentokrát to bude ještě rychlejší proto 6 hodin s křížovými nezvládnu, šla jsem takhle přesvědčena.
Takže hlava dělá určitě hrozně moc, je skvělé že maminka tě takhle podpořila a nestrašila jaký hrozný porod budeš mít :hug:

  • Upravit
PenelopaW
2977
4.5.22 14:26

Slovo anál znamená letopis, přeneseně by se dalo říci i kronika. Když mi bylo cca 16 a četla jsem Sherlocka Holmese, který pátral v análech, taky to ve mně vyvolávalo zcela nemístné konotace :).

  • načítám...
  • Zmínit
1.ovečka
76
5.5.22 05:07

Deníčky jsou jiné než kdysi dávno. Stačí napsat pár vět o ničem a je hotovo.
Rodící pánev? To je jak indiánské jméno.

  • načítám...
  • Zmínit
1.ovečka
76
5.5.22 05:12

@unuděná
To je nesmysl, právě ty hodně si věřící nezvládají nic, kromě svého sebevědomí, které je patrné i z deníčku

  • načítám...
  • Zmínit
unuděná
53190
5.5.22 06:50

@1.ovečka Nikde nepíšu o přehnaně si věřících ženách. Ale víra ve vlastní tělo a svou sílu je něco, co spolu s pokorou a důvěrou ve zdravotnický personál může hodně pomoci. Já k porodům taky přistupovala tak, že to nebude problém, mám širokou pánev, nejsem citlivka, co se hroutí kvůli jakékoli bolesti a věděla jsem, že ven to prostě nějak jít musí. A porodila jsem dvě čtyřkilové děti bez jediného poranění a komplikace :*

Příspěvek upraven 05.05.22 v 06:52

  • načítám...
  • Zmínit
Bellino
2097
5.5.22 14:02

@unuděná
No já nevím. Já taky byla přesvědčena, že porod zvládnu, všichni ujišťovali, že určitě jo, to dám, no nakonec to skončilo akutním císařem s komentářem, že bych nikdy neporodila přirozeně, mám úzkou pánev, ale doktoři říkali, že to dám, no nedala a to jsem se opravdu hodiny a hodiny snažila. Ale mám známou, co si taky věřila a porodila jen tak mimochodem. Takže asi případ od případu. A taky jedna maminka se mnou byla na pokoji, ta se kasala jak si hezky porodí, to bude paráda, poučovala všechny okolo, protože to byl už její druhý porod a skončila s komplikovaným císařem.

  • načítám...
  • Zmínit
unuděná
53190
5.5.22 14:10

@Bellino Jistě, není to žádné univerzální pravidlo :kytka: Ale určitě neuškodí mít přiměřenou důvěru ve své tělo. Ale něco jiného je říkat to ostatním a skutečně si vnitřně věřit :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář