Síla víry aneb Děti "kulíme jako hrášky"

Můj příběh o tom, jak jsou síla víry a důvěra důležité ve všem, co děláme, i při porodu.

Síla víry aneb Děti "kulíme jako hrášky" Síla víry aneb Děti "kulíme jako hrášky" Zdroj: Canva

Své první dítě jsem čekala ve 25 letech. Moje maminka, velmi praktická žena, mi oznámila, že se porodu vůbec nemusím bát, protože máme v rodině rodící pánev a děti „kulíme jako hrášky“.

Když přišel čas porodu a my jsme s manželem odjeli do nemocnice, tak jsem jim na příjmu oznámila, že máme v rodině rodící pánev a děti kulíme jako hrášky, takže ať se nebojí, že se mnou nebudou mít žádnou práci. Byla jsem o tom přesvědčená. Vždyť to říkala moje maminka, která nikdy nelže :)

Naštěstí jsem měla opravdu abnormálně lehký porod. Netrval dlouho a dcerka se narodila na dvě zatlačení, mezi kterými jsem usnula. Paní doktorka prohlásila, že tohle budou muset zapsat do análu.

Dnes se svému přesvědčení a naivitě směju, ale představa, že bych po svém prohlášení měla dvoudenní těžký porod, tak by mě tam museli mít za blázna. Je pravda, že mě za něj měli zřejmě i tak.

O tři roky později jsme čekali druhou dceru. Když jsem manželovi oznámila, že už je to tady, tak se šel vysprchovat, aby jel do porodnice čistý, uvařil si kávu a začal si balit taky svou porodní tašku. Do ní si dal cigarety, minerálku, tři tatranky a knihu Citadela. Kdyby si vzal komiks, budiž. Ale Citadela není zrovna lehké čtení a on si ho vybral k porodu. Zřejmě si myslel, že se na ni bude moct dostatečně soustředit. Můj muž je pan Úžasný, ale po první zkušenosti byl vyrovnaný a klidný snad až moc.

Každopádně i napodruhé vše dobře dopadlo. Dcerka se narodila rychle, téměř bezbolestně a vážila přes čtyři kila. Ale nejsem si jistá, zda budu tak sebejistá a přesvědčivá jako moje maminka, až budu dcerám tvrdit, že se nemají čeho bát, že „kulíme děti jako hrášky“.

A taky si nejsem jistá, zda jejich důvěra a víra v mé prohlášení bude tak silná jako ta moje :)

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
879
29.4.22 20:10

Deníček je takový řekněme zvláštní, ale budiž… :think: K dcerkám gratuluji.
Jen tedy ta věta, která byla zřejmě myšlena tak, že tento porod vejde do dějin porodnice… " Paní doktorka prohlásila, že tohle budou muset zapsat do análu." nemělo tam být spíše do „análů“?
V uvedené formě slova totiž získává naprosto nečekaný rozměr :D

Příspěvek upraven 29.04.22 v 20:12

  • Zmínit
  • Nahlásit
1310
3.5.22 09:19

@jamik1416 taky jsem se u toho pozastavila :mrgreen: :mrgreen: ta čeština je krásná :lol:

  • Zmínit
  • Nahlásit
27647
3.5.22 14:28

@jamik1416 Myslím, že to byl vtípek, taky ho používáme ;)
Zakladatelko, myslím, že ke snadnému prvnímu porodu rozhodně pomohla maminky hláška s hrášky. Žena, která si věří a je přesvědčená, že porod bude napohodu, ho obvykle mívá opravdu snadný :mavam: Takže dcerám to klidně taky řekni až přijde čas :kytka:

  • Zmínit
  • Nahlásit
5491
4.5.22 09:40

Ne že by první porody byli extra dlouhé, 6 a 7 hodin ale bolesti to beder místo produktivních do podbřišku, tak jsem si řekla už nikdy. A u třetí porod trval 3hodiny, miminko mělo přes 4,5kila, a bolesti byli do podbřišku, ale hlavně jsem si řekla při těch začátečních lehkých bolestech, tentokrát to bude ještě rychlejší proto 6 hodin s křížovými nezvládnu, šla jsem takhle přesvědčena.
Takže hlava dělá určitě hrozně moc, je skvělé že maminka tě takhle podpořila a nestrašila jaký hrozný porod budeš mít :hug:

  • Zmínit
  • Nahlásit
2518
4.5.22 14:26

Slovo anál znamená letopis, přeneseně by se dalo říci i kronika. Když mi bylo cca 16 a četla jsem Sherlocka Holmese, který pátral v análech, taky to ve mně vyvolávalo zcela nemístné konotace :).

  • Zmínit
  • Nahlásit
71
5.5.22 05:07

Deníčky jsou jiné než kdysi dávno. Stačí napsat pár vět o ničem a je hotovo.
Rodící pánev? To je jak indiánské jméno.

  • Zmínit
  • Nahlásit
71
5.5.22 05:12

@unuděná
To je nesmysl, právě ty hodně si věřící nezvládají nic, kromě svého sebevědomí, které je patrné i z deníčku

  • Zmínit
  • Nahlásit
27647
5.5.22 06:50

@1.ovečka Nikde nepíšu o přehnaně si věřících ženách. Ale víra ve vlastní tělo a svou sílu je něco, co spolu s pokorou a důvěrou ve zdravotnický personál může hodně pomoci. Já k porodům taky přistupovala tak, že to nebude problém, mám širokou pánev, nejsem citlivka, co se hroutí kvůli jakékoli bolesti a věděla jsem, že ven to prostě nějak jít musí. A porodila jsem dvě čtyřkilové děti bez jediného poranění a komplikace :*

Příspěvek upraven 05.05.22 v 06:52

  • Zmínit
  • Nahlásit
592
5.5.22 14:02

@unuděná
No já nevím. Já taky byla přesvědčena, že porod zvládnu, všichni ujišťovali, že určitě jo, to dám, no nakonec to skončilo akutním císařem s komentářem, že bych nikdy neporodila přirozeně, mám úzkou pánev, ale doktoři říkali, že to dám, no nedala a to jsem se opravdu hodiny a hodiny snažila. Ale mám známou, co si taky věřila a porodila jen tak mimochodem. Takže asi případ od případu. A taky jedna maminka se mnou byla na pokoji, ta se kasala jak si hezky porodí, to bude paráda, poučovala všechny okolo, protože to byl už její druhý porod a skončila s komplikovaným císařem.

  • Zmínit
  • Nahlásit
27647
5.5.22 14:10

@Bellino Jistě, není to žádné univerzální pravidlo :kytka: Ale určitě neuškodí mít přiměřenou důvěru ve své tělo. Ale něco jiného je říkat to ostatním a skutečně si vnitřně věřit :mavam:

  • Zmínit
  • Nahlásit