Špuntíci 70 díl - Góóól!
- Rodičovství
- elda
- 07.11.05
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj Špuntíčci Tak jsme byli včera na vesnickém fotbale. No liga.... S Lídou jsem moudře vyrazila až na druhý poločas, tatínek si zápas poctivě odstál celý. Cestou na hřiště dcerka mudrovala v kočáru o kvalitách divácké kulisy ZASEJC ŘVOU JAK TRŮBELE, TI CHLAPI. Takže jsem se pokusila vysvětlit, že jen povzbuzují a fandí svému mužstvu, načež mi bylo s chápavým výrazem dáno za pravdu NOOO, VŠAK ŽÍKÁM ŽE ŽVOU JAK TLŮBELE.
Po hřišti se klátilo 22 chlapů nejrůznějšího věku - u některých bylo obtížné dokonce určit i pohlaví
. Diváků bylo požehnaně - přece jen - soupeři šlo o postup a naši jsou tuším třetí a konec sezony se blíží. Tomu odpovídalo i nasazení - teda hlavně nasazení diváků. Po 20 shlédnutých minutách jsem se zeptala manžela, kteří že jsou naši - ani při snaze jsem to totiž nepoznala. Většinou lze tuto věc poznat dle chování diváků, nicméně včera to tak nebylo - diváci svorně nadávali rozhodčímu, ať pískl cokoli a komukoli. Dospěla jsem k názoru, že jsou rozhořčeni oprávněně - přítomnost delegáta pravděpodobně způsobila, že sudí pískal všechno - i to co neviděl a i to, co se nestalo. Dcera záhy zaregistrovala, že mezi bílými je jeden černý a po chvilkovém soustředění s lízátkem v puse zahájila palbu otázek. CO JE TO ZA PÁNA? CO TO MÁ V LUCE? PLOČ PÍSKÁ? KAM UTĚKÁ? PLOČ NA NĚHO TI CHLAPI VOLAJŮ? CO UDĚLAL? KAM IDE?…TAŤKO ČŮLÁÁÁT…NÉ S MAMKŮ, S TATÍNKEM CHCU ČULAT! No fakt jsem se pobavila. Sudí jen zázrakem nebyl inzultován a hráči si na něj po odpískání svorně zanadávali…No - někde se ty děti nadávat naučit musí. Folklor je folklor, že ano.
Babička pořídila s mírným předstihem vánoční dárek pro Lídu, takže inspirace pro maminky holčiček - příslušenství pro pannu (vanička, láhev, nočník, atd) a nádobíčko na vaření (Lída neustále kramuje hrnce, misky, lžíce). Tatínek vyslovil přání, že by pod stromečkem uvítal nějaké ty ponožky, trenýrky…No - ještě si nekupujeme dárkové koše a vyteplené papuče, nebo důchodky, ale už se k tomu stavu blížíme. Já si nejspíš budu muset pořídit dárek dopředu - začínám 6tt a ehm…už se NEVLEZU do podprsenek. Tímto tempem mi nebude stačit číslování (máme krátkou abecedu…) Fakt mě začíná strašit 75 E, F…No nic. Sobecky doufám nejen ve zdárný průběh, ale i v to, že mé tělo dobrovolně nabude původních rozměrů (když už ne lepších:-))
Tak vám všem přeju hezký listopadový týden a pište pište, at je co číst ![]()
Elda + Lída
Přečtěte si také
Táta nechtěl, abychom se sestrou byly v kontaktu. Teď se o něj nestará
- Anonymní
- 01.11.26
- 1648
Když mi sestra oznámila, že se o tátu starat nebude, první, co mě napadlo, bylo, že jí to nemůžu mít za zlé. Pak jsem si uvědomila, že jestli se o něj nepostará ona, zůstane to nejspíš na mně. A po...
Mít nadané dítě je snad za trest? Základní škola ho kvůli inkluzi nic nenaučí
- Anonymní
- 01.11.26
- 910
Strašně mě štve inkluze a všechno kolem ní. Pořád se to řeší, pořád na to každý nadává a pan ministr Plaga vždycky vymyslí něco, co je ve finále naprosto k ničemu. Vlastně jen takové kosmetické...
Myslela jsem, že mě tchyně špehuje. Pak jsem zjistila, kam mizí naše peníze
- Anonymní
- 01.11.26
- 3595
„Ty jsi zase koupila dětem tyhle drahé jogurty? Vždyť jsem ti včera přivezla jiné!“ spustila tchyně, sotva otevřela naši lednici. Stála u ní v kabátě, v ruce tašku s nákupem a tvářila se, jako by...
Máme všechno, co jsme kdy chtěli. Tak proč se cítím doma nešťastná?
- Anonymní
- 01.11.26
- 668
Mám hezký dům, skvělého manžela, děti a peníze, abychom si nemuseli nic odpírat. Přesto se někdy přistihnu, že se těším, až budu sama. A pak se za to nenávidím. V poslední době je to čím dál...
Když ani kalkulačka nepomůže: Můj zážitek ze stavebnin, ze kterého mrazí
- Anonymní
- 01.11.26
- 1100
Cesta do stavebnin by měla být rychlá záležitost. Přijedete, ukážete prstem, zaplatíte a jedete domů. Jenže dnešní nákup parozábrany se proměnil v lekci z matematické bezmoci, nad kterou zůstává...
Maminka mi nechtěla žádný svůj obraz dát. Jeden z nich jí však zachránil život
- Anonymní
- 31.10.26
- 2494
Seděla jsem odpoledne v obýváku na koberci s dětmi a hráli jsme pexeso. Pokojem se nesl dětský smích, když v tom z ničeho nic praskla skoba ve zdi a s hroznou ránou se zřítil obraz, který mi kdysi...
Manžel s rýmou leží, já musím fungovat. Jeho máma to prý zvládala taky
- Anonymní
- 31.10.26
- 2093
„Prosím tě, můžeš být dneska s dětmi ty? Je mi fakt mizerně,“ oznámil mi manžel v sobotu ráno a odkráčel zpátky do ložnice. Já měla rýmu, bolela mě hlava a v krku mě škrábalo tak, že jsem sotva...
Chtěla jsem mu ukázat, o co přišel. Nakonec jsem litovala hlavně já
- Anonymní
- 31.10.26
- 4175
Když mě Petr po osmi letech opustil, měla jsem pocit, že mi někdo vyrval kus srdce. Ještě horší než samotný rozchod ale bylo, jak rychle se s ním dokázal vyrovnat. Zatímco já probrečela celé týdny,...
Manžel mi vyčetl boty za 2500 korun. Sám si koupil telefon za třicet tisíc
- Anonymní
- 31.10.26
- 2159
„Dva a půl tisíce za boty? Tobě už úplně přeskočilo!“ zařval na mě manžel, když uviděl účtenku z obchodu. O tři týdny dřív si přitom bez mrknutí oka koupil nový telefon za třicet tisíc. Občas mu...
Potřebovala jsem na odběry. Manžel měl volno, přesto nechal všechno na mně
- Anonymní
- 31.10.26
- 2103
Podzimní prázdniny u nás doma rozhodně nevypadají jako idylický týden plný pohody. Zatímco manžel si užívá učitelské volno, já od rána kličkuji mezi nemocničními chodbami a uplakanými dětmi. A...