Stačí pouhá vteřina
- O životě
- Anonymní
- 06.05.16
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
A může se vám změnit svět... Bylo úterý ráno. Venku bylo krásné jarní počasí, takové, které vás prostě donutí jít ven i když se vám původně nikam nechtělo. Po snídani jsme se synem vyrazili ven na pískoviště. Obvykle mu vysypu hračky do písku a sedím na lavičce. Dnes ale bylo vše jinak.
Lopatkou jsem si vyhrabala díru a z vlhkého písku stavěla bábovičky. Syn si střídavě jezdil na motorce, hrabal písek a kreslil křídou na chodník. Prostě ideální.
Stačil jeden mžik oka a ucítila jsem, jak mě něco píchlo do dlaně. První mi blesklo hlavou, že to byl zřejmě nějaký hmyz. Kéž by. Bohužel jsem se hrozně mýlila. Nějakému feťákovi nestačí, že si sám sobě kazí život. On chce víc. Chce ublížit dalším. Dětem. Tím nejpodlejším způsobem. V momentě se mi převrátil život naruby.
Začala jsem se třást a brečet, volala jsem policii, mamince, manželovi. Nechala jsem svou krev kapat a možná i to mi podle zdravotníků nakonec bude k dobru. Zbytek mám v mlze, ani nevím, jak se mi podařilo uhlídat syna do příjezdu policie a manžela. Nevím, co se mi honilo hlavou, podle manžela jsem pořád jen opakovala, že je hrozné štěstí, že se nepíchl syn.
Byla jsem v šoku, paralyzovaná.
Druhý den jsem měla jít za obvodní poradit se, co dál. Je to skvělá ženská, byla jsem u ní opravdu dlouho a chvílemi jsem nevěděla jestli mluvím s lékařkou, kamarádkou nebo psycholožkou. Hrozně mi pomáhá při čekání na všechny testy. Velké díky patří i celé mojí rodině.
Je to pár týdnů a já dalších pár týdnů, či měsíců budu žít v obrovské nejistotě. Není hodina, ve které bych se na chvíli nezastavila a nepřemýšlela nad tím, co jsem mohla udělat jinak a jak jsem tomu všemu mohla předejít. Věřím, že bude vše v pořádku, musí být. Dlouho jsem váhala jestli se mám svěřit lidem kolem mě, nechtěla jsem jít „s kůží na trh“, ale možná budete všichni díky mému příběhu víc opatrnější.
Přečtěte si také
Přítel ukázal moje nahé fotky svému bratrovi. Dodnes nechápe, co provedl
- Anonymní
- 30.05.26
- 602
Můj přítel se někdy chová jako malé dítě. Někdo by možná řekl, že je hloupý nebo že to dělá schválně. Já si ale spíš myslím, že je jen naivní. Hrozně rád mě fotí nahou, což mi samo o sobě nepřipadá...
Deník ticha: Odejít znamená přežít
- Anonymní
- 30.05.26
- 308
Sedím u okna a pozoruju, jak se za sklem pomalu snáší déšť. Kapky stékají v nepravidelných cestičkách, jedna se honí za druhou, až splynou. Připomíná mi to můj vlastní život posledních pěti let.
Finanční realita po porodu: Peníze mi po narození dcery vydržely jen 14 dní
- Anonymní
- 30.05.26
- 335
Jsem máma samoživitelka a věděla jsem už v těhotenství, že na všechno budu sama. Když jsem si před porodem sedla nad papíry a kalkulačku, měla jsem pocit, že to mám celkem pod kontrolou. Mateřská,...
Myslela jsem, že horší než porod nic nebude. Pak přijela moje tchyně
- Anonymní
- 30.05.26
- 433
„Tak mu dej ještě čajík, vždyť má určitě žízeň.“ „Proč ho pořád nosíš?“ „Ty dnešní matky všechno moc řeší.“ Nevím, co bylo horší. Jestli to, že jsem po porodu fungovala na dvě hodiny spánku denně,...
„Tobě babička všechno sežere,“ řekla prodavačka mé dceři. Okamžitě jsme odešly
- Anonymní
- 30.05.26
- 404
Být matkou po čtyřicítce má své výhody. Člověk je klidnější, má něco odžito a na svět se dívá s nadhledem. Má to ale i svou stinnou stránku – okolí vás neustále škatulkuje. Moje čtyřletá dcera je...
Asistentka ve škole šikanuje mého autistického syna: „Jsi neschopný,“ řekla mu
- Anonymní
- 29.05.26
- 2125
Můj syn Vilda je úžasný kluk. Je chytrý, ve škole mu to pálí a svět vidí s fascinující upřímností. Má ale lehkou poruchu autistického spektra. Nechápe sarkasmus, ironii ani to, že si z něj někdo...
Můj syn se ve škole trápí, systém nás nechal na holičkách. Rok čekáme na PPP
- Anonymní
- 29.05.26
- 2554
Mám tři děti. Se staršími dvěma šla škola skoro sama. Jasně, občas se nechtělo psát úkoly, ale základy naskočily přirozeně. Pak přišel Ondra. Můj nejmladší, veselý kluk, který je ale v učení o něco...
Přítel vydělává mnohem víc než já. Přesto chce, abychom platili všechno napůl
- Anonymní
- 29.05.26
- 3455
David vydělává přes sto tisíc. Má skvělý manažerský plat, zatímco já jako učitelka nemám ani polovinu. Přesto chce, abych platila všechno napůl. Ten rozdíl je obrovský. Každý máme svůj účet, jenže...
Pozvali jsme tchyni s tchánem na oběd. A oni si v kastrůlku přinesli svoje jídlo
- Anonymní
- 29.05.26
- 2318
Poslední „rodinný“ oběd mi bude ležet v žaludku ještě dlouho. Tchyni moje jídlo nikdy nebylo dost dobré, ale tohle byl vrchol. Celé dopoledne jsem strávila u plotny, abych se zavděčila. A výsledek?...
Sexuální obtěžování v MHD: Styděla jsem se tak, jako bych ten hnus páchala já
- Anonymní
- 29.05.26
- 1454
Venku už se vzduch tetelil horkem, letos máme ten květen fakt hodně teplý. V narvaném autobuse linky 204 bylo k zadušení. Seděla jsem u okénka a snažila se nevnímat ten upocený chaos kolem sebe....