Štěstíčka díl 141 - Jdeme do školky
- Rodičovství
- LaBouche
- 04.09.06
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahojky maminky, malá a velká štěstíčka, dětičky nám rostou jako z vody a pro některé z nich dnes nastal den D. Poprvé nastoupily do školky Proto jsem si dovolila pro jejich maminky, ale i pro ostatní vybrat jeden celkem pěkný článek o nástupu do školičky a možná že bude pro některé z Vás i tak trošku pomocí. Doufám, že mě neukamenujete, že to není z mé hlavy.A taky, že toto je moje deníčková premiéra, tak snad to dobře dopadne.
„Až do nedávna mělo dítě pocit, že je středem vašeho života. Vy - rodiče jste tu pro něj byli každý den, každou hodinu. Sice někdy "rozumně“ uznalo, že teď si zrovna nemůžete hrát, protože musíte dělat něco jiného, ale přiznejme si to - stejně jste nakonec pro svůj lepší pocit šli dělat, to co zrovna chtělo Vaše dítě. Najednou ale přišla chvíle, kdy má být samo. Moc nechápe proč se tak děje. Neví, že máma musí do práce. Nevysvětlíte mu, že přesvědčovat každý den babičku, aby s ním trávila většinu dne není zrovna ideální. Má strach z toho, že bude odloučeno od rodičů, bojí se neznámého prostředí. A je jen na vás, abyste mu tu jeho velkou změnu v životě pomohli co nejvíce usnadnit.
Nejlepší je pomalu jej na přechod do školky připravovat. Dítě, které bylo zvyklé, být středem pozornosti, by se mělo naučit, že není tím, kolem koho se vše točí.
Postupně by si mělo zvykat na cizí prostředí. Naučit se, že i když jej máma na chvíli opustí, že se zase vrátí, a že pak budou spolu. Nejjednodušší je začít krátkými pobyty bez rodičů u babičky nebo u sousedů. Postupně navštěvovat společná cvičení nebo kreslení, zvykat jej na komunikaci a hry s ostatními dětmi v parku a na pískovišti.
V tomto ohledu jsou na tom o trochu lépe maminky, které navštěvují mateřská centra. Už tam se totiž dítě může naučit, že na světě jsou i jiné děti, se kterými si může hrát. Že maminka se může chvíli věnovat někomu jinému. A když maminka zrovna nemůže, dokáže mu pomoci i nějaká jiná „teta“, která tam zrovna je na blízku.
Je důležité si uvědomit, že už před nástupem do školky by dítě mělo dokázat některé věci.
- Mělo by se dokázat vyrovnat s pocitem, že bude část dne bez mámy a bez táty.
- Překonat pocit strachu, že si pro něj už máma nepřijde, že jej tam nechala a už se nikdy nevrátí. Proto je důležité, nedělat před dítětem nic tajně a o všem se s ním domlouvat. Pokud to neuděláte, je dítě vám může přestat důvěřovat. Návrat z takové situace zpět do rovnováhy bývá velmi těžký.
- Musí psychicky zvládnout i tu skutečnost, že se mu učitelka nemůže věnovat stále, že jsou zde i jiné děti, které na ni mají stejné „právo“.
- Mělo by být více méně samostatné. Dokázat si o vše, co potřebuje, říct. Také by se mělo umět dokázat ve skupině pro:,–(it.
- Mělo by se naučit, že některé děti mohou být i chytřejší, zkušenější a silnější, než je ono samo. A na že ne každé dítě je musí mít stejně rádo.
- Mělo by pochopit pravidla společného hraní.
** Co se týče zvykání si na mateřskou školku, platí v tomto případě spíše zá:,–(a - „pomalu, ale jistě“. Dítě by si mělo na pobyt v mateřské školce zvykat pomalu, po chvilkách. Ze začátku snad za přítomnosti rodiče, ale později určitě bez něj. Lze začít tím, že bude nejprve navštěvovat zahradu v MŠ, chvíli si hrát s ostatními dětmi, a postupně dobu prodlužovat. Na druhou stranu jej nemůžete do aktivit ve školce nutit. Nejprve si musí na nové prostředí zvyknout a pak teprve - ve chvíli, kdy samo uzná za vhodné - se do hraní zapojit.
Co je v tomto případě velmi důležité, je pravidlo, že dítě musí chodit do školky denně. Jakékoliv přerušení pravidelného stereotypu je pro dítě velmi psychicky náročné. Pokud dojde k jeho přerušení, může se stát, že celé zvykání na nové prostředí bude muset proběhnout znovu.
Pokud dítě naučíme, že od pondělí do pátku je ve školce a v sobotu a v neděli je doma, nelze jej z tohoto koloběhu vytrhnout. Někdy maminky v dobré víře řeknou - já si vezmu ve středu dovolenou, v pátek s tebou bude babička. To co je pro matku projevem dobré vůle, znamená pro dítě, že školka je místo, kam jej rodiče odloží, když na něj nikdo nemá čas a na kterou si musí pořád zvykat. Pokud je takovýto výpadek delší, dítě vypadne z kolektivu, a musí si do něj znovu hledat cestu. Děti, které si s ním hráli si najednou hrají s někým jiným. Kolotoč začíná od začátku."
Ještě jednou přeji školáčkům spoustu krásných chvil prožitých ve školce a spoustu nových kamarádů a hodné paní-tety učitelky.
Lucka + Matýsek + Bája **
Přečtěte si také
Manželka chtěla, abych víc vydělával. Změnil jsem práci a ona si našla milence
- Anonymní
- 18.05.26
- 4891
Je to tak trochu paradox života. Andrea byla vždycky náročná žena a já dělal všechno pro to, abych se jí zavděčil. Miloval jsem ji tolik, že jsem ze sebe nechal dělat blbce. Jenže když se člověk...
Starám se o nemocnou mámu už několik let. Mladší brácha chodí jen kasírovat
- Anonymní
- 18.05.26
- 1305
Potřebuji si trochu postěžovat. Vím, že nejsem jediná, ale i tak mě to mrzí. S našima jsem měla vždycky hezké vztahy. Zatímco můj mladší brácha Jakub šel z průseru do průseru, já se snažila být ta...
Pětiletý syn nechce chodit k babičce. Prý na něho jen křičí. Tchyně to popírá
- Anonymní
- 18.05.26
- 1082
Upřímně nevím, komu věřit. Můj pětiletý syn si stěžuje, že na něho babička pořád křičí, všechno mu zakazuje a vůbec si ho nevšímá. Hlídá ho asi třikrát do měsíce, když musím odjet na služební cestu...
Dcera se zhroutila po nepřijetí na vysněnou školu. Otec ji místo podpory sepsul
- Anonymní
- 18.05.26
- 1314
A je to. Výsledky přijímaček na střední školy pro letošní rok jsou černé na bílém. Půl roku příprav, nervů a obav je za námi. Dceři vyšla druhá škola, kterou si vybrala. Jenže ona měla jednu...
Manželka šetří na jídle a vaří samý blafy. S dětmi tajně chodíme do bufetu
- Anonymní
- 17.05.26
- 4801
Se ženou máme čtyři děti. Dvě starší už chodí do školy, dvě mladší, tříletá dvojčata, jsou ještě doma. S penězi vycházíme tak tak a manželka se rozhodla, že budeme šetřit na jídle. Což je sice...
Tchyně synovu diagnózu nepřijala. „To dítě je zdravé, děláte z toho vědu,“ říká
- Anonymní
- 17.05.26
- 3761
Když našemu synovi stanovili diagnózu, vlastně se mi trochu ulevilo. Konečně jsme po dlouhé době věděli, proč některé věci nezvládá jako jiné děti. Proč ho rozhodí hluk, změny nebo větší kolektiv....
Manžel mi řekl, že by to chtěl zkusit s mužem. Od té chvíle se mi úplně zhnusil
- Anonymní
- 17.05.26
- 2483
S Milanem jsme spolu už pěknou řádku let. Děti nemáme, ale vždycky jsem měla pocit, že nám to i tak dobře funguje. Znali jsme své zvyky, měli jsme společné plány, prošli jsme spolu horšími i...
Dvě čárky a nekonečný strach: Když těhotenství neznamená radost, ale paniku
- Anonymní
- 17.05.26
- 1291
Sedím v tichu kuchyně, prsty se mi lepí o plastový proužek těhotenského testu, na kterém září dvě jasné, neúprosné čárky. Měly by to být čárky štěstí, vytoužený symbol. Pro mě jsou v tu chvíli jen...
Chtěla jsem v práci přidat. Šéf souhlasil, ale chtěl za to jednu malou službu
- Anonymní
- 16.05.26
- 4895
Už delší dobu jsem v práci nedostala přidáno. Přitom práce neustále přibývá a většina kolegů bere víc než já. Dlouho jsem váhala, ale nakonec jsem se odhodlala a zašla za šéfem s prosbou o zvýšení...
„To pocítí vaše dítě!“ Učitelka ve školce mi vyhrožovala kvůli prázdninám
- Anonymní
- 16.05.26
- 3255
Stála jsem v šatně mateřské školy, v náručí jsem držela mladšího syna a Šimonek si zrovna obouval tenisky. Obyčejné ráno, dokud se ve dveřích neobjevila paní učitelka. V ruce svírala arch s...