Štěstíčka díl 141 - Jdeme do školky
- Rodičovství
- LaBouche
- 04.09.06
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahojky maminky, malá a velká štěstíčka, dětičky nám rostou jako z vody a pro některé z nich dnes nastal den D. Poprvé nastoupily do školky Proto jsem si dovolila pro jejich maminky, ale i pro ostatní vybrat jeden celkem pěkný článek o nástupu do školičky a možná že bude pro některé z Vás i tak trošku pomocí. Doufám, že mě neukamenujete, že to není z mé hlavy.A taky, že toto je moje deníčková premiéra, tak snad to dobře dopadne.
„Až do nedávna mělo dítě pocit, že je středem vašeho života. Vy - rodiče jste tu pro něj byli každý den, každou hodinu. Sice někdy "rozumně“ uznalo, že teď si zrovna nemůžete hrát, protože musíte dělat něco jiného, ale přiznejme si to - stejně jste nakonec pro svůj lepší pocit šli dělat, to co zrovna chtělo Vaše dítě. Najednou ale přišla chvíle, kdy má být samo. Moc nechápe proč se tak děje. Neví, že máma musí do práce. Nevysvětlíte mu, že přesvědčovat každý den babičku, aby s ním trávila většinu dne není zrovna ideální. Má strach z toho, že bude odloučeno od rodičů, bojí se neznámého prostředí. A je jen na vás, abyste mu tu jeho velkou změnu v životě pomohli co nejvíce usnadnit.
Nejlepší je pomalu jej na přechod do školky připravovat. Dítě, které bylo zvyklé, být středem pozornosti, by se mělo naučit, že není tím, kolem koho se vše točí.
Postupně by si mělo zvykat na cizí prostředí. Naučit se, že i když jej máma na chvíli opustí, že se zase vrátí, a že pak budou spolu. Nejjednodušší je začít krátkými pobyty bez rodičů u babičky nebo u sousedů. Postupně navštěvovat společná cvičení nebo kreslení, zvykat jej na komunikaci a hry s ostatními dětmi v parku a na pískovišti.
V tomto ohledu jsou na tom o trochu lépe maminky, které navštěvují mateřská centra. Už tam se totiž dítě může naučit, že na světě jsou i jiné děti, se kterými si může hrát. Že maminka se může chvíli věnovat někomu jinému. A když maminka zrovna nemůže, dokáže mu pomoci i nějaká jiná „teta“, která tam zrovna je na blízku.
Je důležité si uvědomit, že už před nástupem do školky by dítě mělo dokázat některé věci.
- Mělo by se dokázat vyrovnat s pocitem, že bude část dne bez mámy a bez táty.
- Překonat pocit strachu, že si pro něj už máma nepřijde, že jej tam nechala a už se nikdy nevrátí. Proto je důležité, nedělat před dítětem nic tajně a o všem se s ním domlouvat. Pokud to neuděláte, je dítě vám může přestat důvěřovat. Návrat z takové situace zpět do rovnováhy bývá velmi těžký.
- Musí psychicky zvládnout i tu skutečnost, že se mu učitelka nemůže věnovat stále, že jsou zde i jiné děti, které na ni mají stejné „právo“.
- Mělo by být více méně samostatné. Dokázat si o vše, co potřebuje, říct. Také by se mělo umět dokázat ve skupině pro:,–(it.
- Mělo by se naučit, že některé děti mohou být i chytřejší, zkušenější a silnější, než je ono samo. A na že ne každé dítě je musí mít stejně rádo.
- Mělo by pochopit pravidla společného hraní.
** Co se týče zvykání si na mateřskou školku, platí v tomto případě spíše zá:,–(a - „pomalu, ale jistě“. Dítě by si mělo na pobyt v mateřské školce zvykat pomalu, po chvilkách. Ze začátku snad za přítomnosti rodiče, ale později určitě bez něj. Lze začít tím, že bude nejprve navštěvovat zahradu v MŠ, chvíli si hrát s ostatními dětmi, a postupně dobu prodlužovat. Na druhou stranu jej nemůžete do aktivit ve školce nutit. Nejprve si musí na nové prostředí zvyknout a pak teprve - ve chvíli, kdy samo uzná za vhodné - se do hraní zapojit.
Co je v tomto případě velmi důležité, je pravidlo, že dítě musí chodit do školky denně. Jakékoliv přerušení pravidelného stereotypu je pro dítě velmi psychicky náročné. Pokud dojde k jeho přerušení, může se stát, že celé zvykání na nové prostředí bude muset proběhnout znovu.
Pokud dítě naučíme, že od pondělí do pátku je ve školce a v sobotu a v neděli je doma, nelze jej z tohoto koloběhu vytrhnout. Někdy maminky v dobré víře řeknou - já si vezmu ve středu dovolenou, v pátek s tebou bude babička. To co je pro matku projevem dobré vůle, znamená pro dítě, že školka je místo, kam jej rodiče odloží, když na něj nikdo nemá čas a na kterou si musí pořád zvykat. Pokud je takovýto výpadek delší, dítě vypadne z kolektivu, a musí si do něj znovu hledat cestu. Děti, které si s ním hráli si najednou hrají s někým jiným. Kolotoč začíná od začátku."
Ještě jednou přeji školáčkům spoustu krásných chvil prožitých ve školce a spoustu nových kamarádů a hodné paní-tety učitelky.
Lucka + Matýsek + Bája **
Přečtěte si také
Vždycky jsem si myslela, že svoje dítě nikdy neuhodím. Pak jsem mu dala facku
- Anonymní
- 06.10.26
- 1146
Jednu věc jsem měla ve výchově svých dětí vždycky jasnou. Nebudu je bít. Sama jsem jako dítě dostávala facky a párkrát i pořádně přes zadek. „Škoda každé rány, která padne vedle,“ slýchala jsem...
Tchyně má klíče od bytu a chodí bez ohlášení. Manžel to neřeší
- Anonymní
- 06.10.26
- 973
Klíče od našeho bytu dostala tchyně jen pro případ nouze. Jenže postupně je začala používat kdykoli se jí zachce. Nosí polévku, přerovnává věci, kontroluje domácnost a manžel tvrdí, že bych měla...
Dělala jsem vše pro podporu jeho imunity. Stejně byl syn ve školce pořád nemocný
- Anonymní
- 06.10.26
- 416
Když Matěj loni nastoupil do školky, počítala jsem s tím, že první rok bude horší. Rýma, kašel, jednou za čas teplota. Jenže realita byla taková, že byl doma snad každé dva týdny. A já málem přišla...
Manžel domů „donesl“ pohlavní nemoc. Tvrdí, že mě nepodvedl
- Anonymní
- 06.10.26
- 1456
K lékařce jsem šla kvůli potížím, které jsem nejdřív přičítala něčemu banálnímu. Výsledek vyšetření mě zaskočil. Manželovi jsem řekla, že by se měl nechat vyšetřit také, ale on odmítá připustit, že...
Dcera začala používat slovo „normální“. Zjistila, že naše rodina normální není
- Anonymní
- 06.10.26
- 532
Dcera už pomalu dorůstá do věku, kdy má na všechno vlastní názor a hlavně potřebu mi ho pravidelně sdělovat. Čím je starší, tím častěji také zjišťuji, že věci, které jsem ještě před pár lety...
Máma celý život řešila moji váhu. Teď začala hlídat i moji dceru
- Anonymní
- 05.10.26
- 981
Od dětství jsem poslouchala, že mám silná stehna, neměla bych si přidávat a některé oblečení mi nesluší. Dlouho jsem věřila, že to maminka říká pro moje dobro. Když ale stejné poznámky začala...
Spolužačka dcery (11) kouří. Konfrontovala jsem její matku a nestačila se divit
- Anonymní
- 05.10.26
- 1691
Podle mého soudu jsou děti ve věku kolem deseti let opravdu ještě příliš malé na to, aby nebyly pod dohledem rodičů. Potvrdilo se mi to hned po prvním týdnu školy. Dcera totiž přišla domů a svěřila...
Na svatbu dcery nepůjdu, pokud tam bude její otec. Jsem špatná matka?
- Anonymní
- 05.10.26
- 1817
Možná mě za to odsoudíte, ale já opravdu nevidím jiné řešení. A není mi z toho vůbec dobře. Když byly moje děti v pubertě, rozvedla jsem se s jejich otcem. Nebyl to jednoduchý člověk a po rozvodu...
Po porodu jsem bývala emoční troska. Překvapilo mě, jak se zachoval manžel
- Anonymní
- 05.10.26
- 1028
Když se mi narodila má prvorozená dcera, byl svět jako pohádka. Holčička nám spala skoro celou noc a byla obecně neskutečně hodné miminko. S manželem jsme byli v tu dobu snad nejšťastnější pár na...
Manžel přestal dávat spropitné. Tvrdí, že už tak všechno stojí moc
- Anonymní
- 05.10.26
- 1195
Nikdy jsme nebyli rozhazovační, ale ani jsme nemuseli počítat každou korunu. Když jsme šli s manželem do restaurace, nechali jsme obsluze něco navíc. Stejně tak v kavárně nebo když jsem šla ke...