Přišla jsem o miminko, mám strach
Je to už přes měsíc co jsem přišla o miminko. Bylo to bezproblémové těhotenství, ale něčeho jsem se pořád bála.
Je to už přes měsíc co jsem přišla o miminko. Bylo to bezproblémové těhotenství, ale něčeho jsem se pořád bála.
Miminko jsem potratila v 19. týdnu. To jak se to stalo, mi už navždycky zůstane v hlavě a nikomu o tom nikdy nepovím. Po tom se mi ulevilo, spadla ze mě nějaká podivná tíha, i když jsem se na miminko moc těšila. Pak následovalo to období bolesti, kterou zná každá máma, které se stalo něco podobného.
Zrovna včera jsem se dozvěděla, že miminko byla holčička. Byla naprosto zdravá a problém byl v pupečníku, který byl v jedné části zúžený, a přestala jim procházet krev.
Doktor mi řekl, že se klidně můžeme snažit znovu, že se tyto případy většinou neopakují.
Ale já se strašně bojím. Bojím se té prázdnoty, kdyby se to opakovalo té příšerné bolesti, která přišla a dodnes mi sedí na srdci. Bojím se, že se už nepřestanu bát a tak už nikdy nebudu mít další dítě, které mi teď tak moc schází.
Vím, že tohle nepochopí nikdo, kdo to nezažil. Stejně jako sem nechápala já pocity mé maminky, které umřela holčička při porodu. Tenkrát jsem nechápala proč je najednou tak vážná a večer pláče. I když před námi se snažila být vždy usměvavá. A teď jedině ona ví, proč sem zvážněla já a večer pláču do telefonu a mluvím o tom, jak to bolí.
Chce to prý čas…já vím. Na svou malou nikdy nikdy nezapomenu i když se třeba jednou přestanu tolik bát a budu mít odvahu zkusit znovu otěhotnět.
Mám doma dva kluky a báječného muže. Kluci pomáhají už jen tím že jsou a to mě asi nejvíc drží nad vodou.
Ted doufám, že už bude líp… Rozhodla jsem se vůbec nic neplánovat. Prostě to nechám osudu…
Přečtěte si také
Vnouček ke mě ze školy chodí na obědy. V jídelně mu vůbec nechutná
- babiMáňa
- 18.09.26
- 325
Vnouček už je pořádný mladý chlapík a s tím samozřejmě souvisí i to, že má svůj názor. Když se letos rozhodl, že přestane chodit ve škole na obědy a místo toho chodí ke mě, neměla jsem s tím...
Můj příběh: Rakovina v těhotenství a cesta zpátky k životu ❤️
- AulinkaBohunka
- 18.09.26
- 179
Každý z nás se za život potýká s různými problémy a ten můj měl podobu rakoviny, která mi byla zjištěna v těhotenství.
Můj muž je děvkař. Když vidí hezkou ženu, přestávám pro něj existovat
- Anonymní
- 18.09.26
- 388
Svého muže mám ráda a v mnoha ohledech nám manželství funguje. Jenže stačí, aby se poblíž objevila atraktivní žena, a jako bych přestala existovat. Manžel ztichne, spadne mu čelist a bezostyšně...
Nechtěla jsem dceři dát mobil. Zjistila jsem, jak složité je to bez něj
- Anonymní
- 18.09.26
- 204
Snad jen blázen by chtěl dát dítěti do první třídy mobil. Jenže od té doby, co dcera začala chodit do školy, narazila na nespočet situací, kdy bych jí nejraději zavolala. Když byla ve školce, bylo...
Podruhé jsem věřila, že to vyjde. Je to ale stejné jako v předchozím vztahu
- Anonymní
- 18.09.26
- 231
Po prvním manželství jsem si totiž přesně řekla, co už nikdy nechci. Nechci muže, který mě nebude poslouchat. Nechci vedle sebe někoho, kdo všechno nechává na mně. Nechci vztah, ve kterém se budu...
Najednou jsem zjistila, že si vlastně nic neužívám. Jen pořád něco řeším
- Anonymní
- 17.09.26
- 1134
Nedávno jsem si uvědomila něco, co mě docela vyděsilo. Mám v podstatě všechno, co jsem si kdysi přála. Mám rodinu, děti, práci, domov. Nic zásadního se neděje. A přesto mám poslední dobou pocit, že...
Moje máma nechce hlídat vnoučata. Tak ať jednou nečeká, že se o ni postarám já
- Anonymní
- 17.09.26
- 1311
Vím, že to zní hrozně. A možná mě teď část lidí označí za nevděčnou dceru. Jenže čím déle nad tím přemýšlím, tím víc si říkám, že některé věci v rodině prostě nejsou jen o tom, co kdo „musí“.
Kolegyně chodila do práce nemocná. Chytla jsem to já i mé děti
- Anonymní
- 17.09.26
- 1996
Asi jako každý rodič jsem se na začátek školního roku tajně těšila. Mít doma děti celé dva měsíce je pro pracujícího člověka opravdu náročné, i v případě, že děti jsou celkem samostatné. Když měli...
Syn už nechce, abych ho před školou objímala. Prý mu dělám ostudu
- Anonymní
- 17.09.26
- 589
Ještě nedávno se mě syn držel za ruku a před odchodem do školy mi dával pusu. Teď mě žádá, abych ho vysadila o ulici dřív a před spolužáky na něj nemluvila. Vím, že dospívá a osamostatňuje se....
„Dejte ho do speciální školy,“ říkají všichni. Autistický syn půjde do klasické
- Anonymní
- 17.09.26
- 712
Ještě před pár lety bych vůbec nevěřila, že budu muset někomu vysvětlovat, proč chci, aby moje dítě chodilo do běžné školy. Teď to řeším skoro pořád. Táhne se to s námi už nějakou dobu a čím víc se...