Strašák jménem hypotéka
Jak trnitá byla cesta k hypotéce a kolik překážek před ní stálo, ale naštěstí to mělo pohádkový konec. Mám již pár deníčků napsaných, ale pro rychlé shrnutí: jmenuji se Martina, je mi 23 let, mám ročního synka a 29letého přítele.
Bydlet spolu budeme už 3 roky. 1. rok jsme spolu bydleli v garsonce, ale vztah jsme už chtěli posunout dál. Byli jsme v bance, jestli je možné, abychom dostali hypotéku a v bance nám řekli, že ano. Tak jsme se začali poohlížet po nějakých bytečcích. Chtěli jsme 3+1, když už tak už
Jeden jsme si vyhlídli, tak jsme volali naší finanční poradkyni, které ale zjistila, že hypotéku nedostaneme, prý je přítel po splatnosti v bance, že se máme ozvat za 3 měsíce. A že by to už mělo být v pořádku. No a to byl srpen 2010.
V září 2010 jsem zjistila, že jsem v očekávání. No holt plánované neplánované miminko, ani jsme si nemysleli, že to může být tak rychlé, ale byli jsme oba moc šťastní. Psal se listopad 2010 a my znovu prohlížely byty a opět jsme na pár bytů narazili a jeden nám hodně padl do oka. Ale ouvej, chyba lávky, opět to nešlo. Chtěli jsme to vše vyřídit přes realitku, ale smůla, zjistili jsme, že přítel je v registru.
V realitce nám poradili, ať jdeme přímo do přítelovy banky. Tak jsme šli a v bance nám řekli, že nám hypotéku dají a, že opravdu tu 100procentní, ale že přítel musí přinést výpis z registru dlužníků, kde bude napsaná částka, kterou dlužil, jak dlouho a kdy ji zaplatil. Blbý Vodafon. A taky musel donést výpis z Vodafonu, že již tam nic nedluží. A také, že si musíme udělat výpisy s platů. Než jsme to zařídili, psal se prosinec 2010, takže byt nám utekl. Ale našli jsme nový, dle toho, co nám v bance vypočítali, mezitím to vždy ještě 3× změnili.
Měli jsme byt, měli jsme výměry a vše, co jsme potřebovali, ale výměry jsme museli dělat opět znovu, protože ty už byly propadlé. No, tak jsme udělali výměry, já jsem už byla ve 4 měsíci těhu. Od hypotéky nás všemožně odrazovali, ale my jsme se statečně drželi. Nakonec nám řekli, že nám nemůžou poskytnout 100procentní hypotéku, ať si najdeme menší byt. Majitele jsme ukecali, takže nám zlevnil o 100 000 Kč. A banka nám již 100procentně tvrdila, že nám dá 100procent hypotéku, ať si tedy složíme rezervu na byt 50 000kč a necháme ho odhadnout. Byt nám odhadli na kupní cenu, takže 100procentní hypotéce nic nebránilo, ale ouvej další zádrhel, prý si máme sehnat nějakých 100 000 Kč. Nevěděla jsem, že pod pojmem 100procentní hypotéka se musí něco doplácet.
Ředitelka pobočky, když sem se dala do pláče, kde na to máme vzít, že už jsme platili odhad a rezervu 50 000kč a teď o to o všechno přijdeme, i o byt, mi odvětila: „tak si půjčte od rodičů“. Na to jsem jí chtěla odpovědět, jestli by mi nepučili ti její, když jsou tak bohatí, byla jsem ovlivněná těhu hormony, takže jsem stejně jen brečela. Naštěstí nám moji rodiče podali pomocnou ruku a 100 000kč nám půjčili. Psal se leden 2011 a hypotéka se vyřizovala opět, chtěli nový výměry platů, protože tamty už byly zase propadlé. Naštěstí mi jej v práci napsali, stále jsem tam totiž ještě chodila, a to jsem už byla v 5 měsíci. Pracovala jsem v nemocnici jako sestra ![]()
V bance si na nás ale opět vymysleli pár taškařic, jako to, že si u nich musím založit účet. No, uhádali jsme to na společný, a taky, že si musíme vzít stavebko a platit tam 2000 Kč měsíčně, a že se musíme pojistit každý za 350 Kč, a taky ta pojistit byt. No, všechno jsme to odkývali, protože nám o byt hrozně šlo. A co už no.
Mno, vyřizování schvalování trvalo dlouho. Nakonec chtěli v únoru opět výpis platů, protože tamty byly propadlé a ještě to kdosi musel schválit. Byla jsem v 6 měsíci, no budiž. Nakonec se vše povedlo a přes velké překážky nám to dopadlo a hypotéku nám v březnu 2011 přiklepli a mně zbývaly dva měsíce do porodu. Koncem dubna 2011 jsme přebírali byt a 2. 5. 2011 jsme se již stěhovali, já jsem si konečně zabalila tašku do porodnice a 18. 5. 2011 se nám narodil krásný zdravý syn Vojtíšek.
Na závěr bych chtěla říci, že jsem se to tady snažila co nejvíce zestručnit. Na jednu stranu mě mrzí, že jsem si těhulkování moc neužila. Až do nástupu na mateřskou jsem chodila do práce a měla starosti s hypotékou. Na druhou stranu jsem možná ráda, že to tak bylo, protože jsem se nestihla pozorovat a tím pádem jsem možná neměla žádné problémy, díkybohu.
Zkušenost hrozná, opravdu jsme mysleli, že půjdeme do většího podnájmu, že to vzdáme, ale nevzdali jsme to a bojovali. Moje nervy byly denně na pochodu, představte si, já jsem byla těhotná a takové problémy, to byl na psychiku hrozný nátlak. Ale nakonec to vše dobře dopadlo, bydlíme ve vlastním bytě a jsme všichni zdraví, i když s penízky to není růžové, ale kde je. Stavebko jsme snížili pouze na 500 Kč měsíčně. A hypotéku nám nezrušili.
Zazvonil zvonec a pohádky je konec
Dobré konce můžou býti i v životě, ne jen v pohádkách ![]()
Přečtěte si také
Inkluzi nerušte. Moje dítě díky ní nemusí každý den poslouchat, že je hloupé
- Anonymní
- 20.10.26
- 27
Když slyším, že by se inkluze měla zrušit a děti s postižením patří do speciálních škol, mám chuť křičet. Můj syn není hloupý, ani líný. Jen se učí jinak než většina spolužáků. V běžné škole...
Dceru už podruhé vyhodili z kroužku. Nechali ji stát samotnou na ulici
- Anonymní
- 19.10.26
- 3167
Přihlásila jsem svou dceru na taneční kroužek mimo školu. Všechno se zdálo být ze začátku v pořádku, zaplatila jsem platbu převodem na účet provozovatele a dovedla dceru na první hodinu. Dcera...
Manžel mi vyčítá, že si svět moc idealizuju. Hrozí mi rozvodem
- Anonymní
- 19.10.26
- 1600
Není to hezké téma a nepíše se mi o něm snadno. Můj manžel není zlý, nikdy mě nebil a myslím, že mě většinu času stráveného v manželství dost podporoval. Otevřela jsem si svou keramickou dílnu, kde...
Jsi krásná, říká mi dcera, já se ale cítím stará. Stres a nadváha mi nepomáhají
- Anonymní
- 19.10.26
- 775
Bývaly doby, kdy by mi postavu mohla závidět kdejaká modelka. Sice jsem nikdy neměla vlasy po pás, ale zato jsem měla pěkný obličej a slušel mi skoro každý účes. Jenže roky, stres v práci a tři...
Vidím sousedovi až do obýváku. Mám pocit, že je opuštěný
- Anonymní
- 19.10.26
- 1742
Nerada to přiznávám, ale často vídám souseda, jak sedí na gauči a od časného odpoledne až do pozdních hodin jen kouká na televizi. Ano, máme okna naproti a on si nezatahuje závěsy. Prostě se...
Kluci vyrostli z plínek a já konečně žiju. Manžel ale tlačí na třetí dítě
- Anonymní
- 19.10.26
- 1279
Máme doma čtyřletého a pětiletého syna. Dělí je od sebe pouhých čtrnáct měsíců. Z miminkovského věku vyrostli neskutečně rychle a dnes už na větu „poď se pomazlit“ reagují odtažitě. Jsou to přece...
Rodiče nám hlídají zadarmo, ale manžel by raději platil chůvu. Nemůže je vystát
- Anonymní
- 18.10.26
- 5867
Moji rodiče nám pohlídají kdykoli je potřeba. Vím, jaké je to v dnešní době štěstí. Jenže Mirek na ně pořád nadává. Podle něj jsou vlezlí, děti akorát rozmazlují, vaří jim nezdravá jídla, doma nám...
V mládí jsem byla krásná a úspěšná. Teď je mi přes 40, jsem tlustá a bez práce
- Anonymní
- 18.10.26
- 13889
Říká se, že každý svého štěstí strůjce. Mně ale život naložil tak nějak víc, než je zdrávo. Když si prohlížím fotky z maturitního večírku nebo z doby studií na vysoké, chce se mi brečet. Dívá se na...
Nechtěla jsem děti uplácet. Pak jsem jim dala stovku za uklizený pokoj
- Anonymní
- 18.10.26
- 3307
Nikdy jsem nechápala rodiče, kteří svým dětem platí za běžné domácí povinnosti. Uklidit si pokoj přece není žádná brigáda. Je to jejich pokoj, jejich věci a hlavně jejich nepořádek. Vždycky jsem si...
„Děda je zlej, ubližoval mamince.“ Pětiletý syn odmítá mluvit s vlastním dědou
- Anonymní
- 18.10.26
- 4064
Táta měl pocit, že se jen nevinně baví. Pro mě to ale byla další lekce z ponižování a pro mého pětiletého syna okamžik, kdy viděl, jak někdo ubližuje jeho mámě. O víkendu se stala taková blbá...