Můj druhý půlrok

A jak plynul čas dál, od 6 měsíců až do mých 1. narozenin, i jak jsem dále rostl.

PB160148.JPG PB160148.JPG

7. měsíc mého života

Pusinka mi jede na plné obrátky, kotůlám se tam, kam chci a jsem k nezastavení. Taky rád s mamkou zpívám. V noci se stále budím na kojení. Snažím se i sedat… v postýlce v autosedačce i v kočárku se posadím, ale sám na dece bohužel ještě ne. Tak uvidíme, co přinese čas.

8. měsíc mého života

Měřím 75 cm a vážím 7490 g. Tak a je to tu, konečně jsem se sám posadil. Jinak předešlé schopnosti stále více vylepšuji, teď mamka čeká, až začnu lézt po 4 nebo se stavět na nožičky. Jinak jsem se naučil paci paci a pápá a takové to brm brm a taky, když se mi chce, ukážu všem, jak moc jsem veliký. Moje slabiky jsou mamama, hama, mnam, baba, pak písmenka jako aaaa a eeee, taky dělám beeee a umím kroutit hlavičkou nene. Jsem prostě živel. V noci se pořád budím na kojení, a co víc, přestal jsem spávat v postýlce a nejradši je mi v postýlce u mamky a taťky, a ti z toho radost opravdu nemají.

9. měsíc mého života

Dále vylepšuji své schopnost a začal jsem dělat mosty a taky sem se naučil dělat moty moty, doroboty švec. Dále se pohupuji na 4 a plazím se. S nočním buzením to začíná být horší, budím se snad každé dvě hodiny. Mamka se snaží, krmí mě a krmí a i když hodně piji, prostě se budím. A v postýlce už nechci spinkat vůbec!

10. měsíc mého života

Měřím 77 cm a vážím 8200 g. Tak a naučil jsem se sám stavět na nožičky. Konečně. Papám snad už úplně všechno. Mamka mě stále kojí, ale vyhrožuje, že už nebude. Co se týká spaní, je to katastrofální, budím se prostě pořád a chci mlíčko!

11. měsíc mého života

Teď už chodím za ručičky s mamkou a taťkou. Spaní… mno, mamka snad už ani nespí. V postýlce ani ránu, musejí mě uspávat v kočárku, i ve velké posteli se pořád budím! Snad každou půl hodinu, mamka je unavená a naštvaná, říká do roka a hotovo, žádné kojení, prý bude tvrdá a nechá mě pak ječet v postýlce, že už na mě nemá nervy!

1. rok

Měřím 77,5 cm a vážím 8470 g. U paní doktorky jsem byl na očkování poslední vakcínou synflorix a hexavakcínou, bez reakcí. Vše už zdokonaluji. Mamka se konečně pořádně naštvala a jak se moc bála, že když mě přehodí na Sunar, bude to katastrofa, tak nebyla. Zjistila, že jsem plakal, a tak moc se budil ze spaní, protože jsem měl hlad. Nebyl jsem ale žádný závislák na kojení. Takže druhý den, když jsem večer vypil celý hrneček Sunaru, jsem spal až do rána a ještě k tomu v postýlce, a to bez uspávání. Jenom vedle mě ležela maminka a povídala mi pohádku. Od doby, kdy jsem na Sunaru, jsem ten nejhodnější hošíček :-D V noci krásně hajám v pelíšku a vůbec se nebudím. Maminka říká: děkuji těm, kteří vynalezli Sunar :-D

Je pravda, že už umím opravdu spoustu věcí a ještě jednu, kterou bych chtěl vyzdvihnout, tak jsem tanečně založený. Jak začne hrát muzika, ihned si stoupnu a začnu vrtět zadečkem :-D A to už je opravdu vše, tak se s vámi loučím a až mi budou dva roky, tak vám zase napíši :-D

Přečtěte si také

Život na vedlejší koleji (4. díl)

Život na vedlejší koleji (4. díl)
  • Anonymní
  • 09.05.26
  • 1232

Dva týdny. Přesně tak dlouho trvalo, než se můj život smrskl do dvanácti banánových krabic a jednoho podepsaného papíru s hlavičkou „Dohoda o vypořádání společného jmění“.

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
1947
27.7.12 11:11

Krásný deníček, mám skoro roční dcerku a taky si to takhle užívám. Přeju krásné dlší léta :)

  • načítám...
  • Zmínit
27.7.12 12:44

Děkuji… tak at vám pěkně roste :-D

  • načítám...
  • Zmínit
6638
27.7.12 15:47

Moc se mi líbil tvůj deníček a těším se na další :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
114
27.7.12 19:30

Moc hezký deníček :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
28.7.12 08:31

Děkujeme :-D no další bude až za rok :-D

  • načítám...
  • Zmínit