Můj první půlrok
Shrnutí Vojtíkova života od narození do 6 měsíců jeho života. Ahoj, jmenuji se Vojtíšek. Při narození 18. 5. 2011 v 8:24 hodin po plánovanném císařském řezu jsem měřil 50 cm a vážil 3530 g. Moje maminka a tatínek na mě byli moc pyšní.
ještě v porodnici
6. měsíční Vojtíšek :-D
- 2
1. týden mého života: 22. 5. 2011 mě pustili domů z nemocnice a to jsem vážil 3400 g. Moje maminka si se mnou moc nevěděla rady. Tatínka posílala pořád do lékárny nebo do obchodu. Potřebovala koupit to a ono, protože to doma neměla. 24. 5. 2011 – kontrola u mě doma paní doktorkou a vše v pořádku, napsala mi kapičky Vigantol a Kanavit. Maminka bojuje s kojením. Pořád mám nějako málo mlíčka.
2. týden mého života: 31. 5. 2011 – poradna u paní doktorky, měřím už 53 cm a vážím 3490 g. Je ze mě velký chlap. Kojící čaje pořád nezabírají, maminka si myslí, že bude plakat, musí mě dokrmovat ze stříkačky Nutrilonem.
1. měsíc mého života – už jsem se naučil zvedat hlavičku, pást koníky a usmívat se. Maminka nadále bojuje s kojením, ale koupila si homeopatika. Prý poslední možnost, jinak mě nechá jen na Nutrilonu.
6. týden mého života: 28. 6. 2011 – poradna u paní doktorky, nyní už měřím 57 cm a vážím 4490 g.
2. měsíc mého života: 19. 7. 2011 – poradna, teď už měřím 60 cm a vážím 5220 g. 1. 8. 2011 – kontrola mých kyčliček, diagnóza: nedovyvinutá jadýrka a lehká asymetrie, takže má máma pokračovat v širokém balení. V tomto měsíci sem se naučil nahlas smát, pozorovat okolí a vydávat různé zvuky, jako je huuu, hauuuu, auuuu… Taky se už snažím z bříška otočit na zádíčka, ale ještě mi to nejde. Taky jsem začal hodně kopat nožkama a odrážet se s nima tak, že mě máma vždy najde úplně někde jinde a v jiné poloze, než jsem byl. Taky jsem začal uchopovat hračky a strkat je do pusinky. Maminka konečně zvítězila s kojením, homeopatika zabrala a máma mě vesele kojí 
3. měsíc mého života: 30. 8. 2011 – poradna, teď už měřím 65 cm a vážím 5920g . Taky jsem byl očkovaný Synflorixem a Hexavakcínou. V tomto měsíci jsem se naučil přetáčet z bříška na zádíčka a ze zádíček na bříško. Dále, když jsem v polosedu, snažím se už sedat. Taky v poloze na bříšku dávám kolínka pod bříško a chtěl bych už malinko popolézt, ale ještě to nejde. Taky se objevil můj první růstový spurtík a taky kolika. Mámu jsem tak moc vylekal, že se mnou jela v noci na pohotovost, protože jsem brečel a brečel asi 4 hodiny v kuse a nechtěl přestat. Mno, tam mě vyrourkovali, mámě div nevynadali, že tam jezdí s takovou prkotinou. To mě snad měla nechat v bolestech? Blbí doktoři.
4. měsíc mého života: 26. 9. 2011 – kontrola kyčliček… mno, stále nedovyvinutá jadýrka, máma musí pokračovat v širokém balení, ale už jen v noci na spinkání. 27. 9. 2011 – poradna, teď už měřím 68 cm a vážím 6010 g. Také jsem byl očkován druhou dávkou Synflorixu a Hexavakcínou. V tomto měsíci začínám vše zdokonalovat, už mi jde vše mnohem lépe. Maminka je moc spokojená, v noci krásně spinkám a budím se po 4 hodinách.
5. měsíc mého života: 1. 11. 2011 – očkování Synflorixu a Hexavakcíny. Měřím 70 cm. V tomhle měsíci už opravdu zvládám kousky… máma neví, kam mě dát, abych se jí někam neodkulil, jsem hrozně aktivní, vše mě zajímá a vše bych chtěl! Taky mě v tomto měsíci vykouknul první zoubek a máma mě začala přikrmovat na oběd zeleninkou, mňamky, to je ale dobrota, ataky jsem řekl své první srozumitelné slůvko a nedivte se, není to ani máma ani táta, ale HAMA. Mno, zoubky mě trápí, nooo, takže z mého usínání o samotě sešlo a usnu jedině při houpání v kočárku nebo v autosedačce. Mamka je ze mě opět na prášky. Neví, co se mnou. Večer jsem se začal budit každou hodinu a půl na jídlo. Máma vstává s pěknýma kruhy pod očima a na tátu je protivná.
6. měsíc mého života: měřím 71 cm a vážím 6780 g, večeřím kašičky a začínám mít na svačinku přesnídávky. Naše kontrola kyčliček dopadla tak, že jsou obě kyčle v pořádku, ale bohužel mám zdvojené jedno jadýrko, takže v roce půjdu ještě na kontrolu. V tomto měsíci zdokonaluji své schopnosti vydávat zvuky a slabiky, trénuji taky motoriku a dále zlepšuji své kulení se po podlaze. Z usínáním o samotě je asi navždy konec. Holt mě máma musí uspávat. Stále se v noci budím na jídlo. Už to mámu zlobí, pořád mi říká, že jsem velký kluk a už bych měl spát celou noc, ale já mám prostě hlad, takže zhruba po 4 hoďkách se na to jídlo stejně vzbudím. Jinak se budím každé dvě hodiny jen tak… asi se mě líbí jak mě máma musí uspávat
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1257
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 740
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1303
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 541
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 330
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 19254
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2534
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2772
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2493
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1671
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
,jseš moc šikovnej 
chlapeček,maminka má z tebe určitě velkou radost a máš narozeniny ve stejný den jako já 
a koukej v noci spinkat ať si maminka může odpočinout a nabrat sílu na denní dovádění s tebou měj se 
máme to hodně podobné 
zdravíme vás 
Verča mi taky v noci takhle vyváděla, ale co má dostatečný pitný režim, tak spinká spokojeně. Vzbudí se, dám čaj a zase spinká 
