Můj první půlrok
Shrnutí Vojtíkova života od narození do 6 měsíců jeho života. Ahoj, jmenuji se Vojtíšek. Při narození 18. 5. 2011 v 8:24 hodin po plánovanném císařském řezu jsem měřil 50 cm a vážil 3530 g. Moje maminka a tatínek na mě byli moc pyšní.
ještě v porodnici
6. měsíční Vojtíšek :-D
- 2
1. týden mého života: 22. 5. 2011 mě pustili domů z nemocnice a to jsem vážil 3400 g. Moje maminka si se mnou moc nevěděla rady. Tatínka posílala pořád do lékárny nebo do obchodu. Potřebovala koupit to a ono, protože to doma neměla. 24. 5. 2011 – kontrola u mě doma paní doktorkou a vše v pořádku, napsala mi kapičky Vigantol a Kanavit. Maminka bojuje s kojením. Pořád mám nějako málo mlíčka.
2. týden mého života: 31. 5. 2011 – poradna u paní doktorky, měřím už 53 cm a vážím 3490 g. Je ze mě velký chlap. Kojící čaje pořád nezabírají, maminka si myslí, že bude plakat, musí mě dokrmovat ze stříkačky Nutrilonem.
1. měsíc mého života – už jsem se naučil zvedat hlavičku, pást koníky a usmívat se. Maminka nadále bojuje s kojením, ale koupila si homeopatika. Prý poslední možnost, jinak mě nechá jen na Nutrilonu.
6. týden mého života: 28. 6. 2011 – poradna u paní doktorky, nyní už měřím 57 cm a vážím 4490 g.
2. měsíc mého života: 19. 7. 2011 – poradna, teď už měřím 60 cm a vážím 5220 g. 1. 8. 2011 – kontrola mých kyčliček, diagnóza: nedovyvinutá jadýrka a lehká asymetrie, takže má máma pokračovat v širokém balení. V tomto měsíci sem se naučil nahlas smát, pozorovat okolí a vydávat různé zvuky, jako je huuu, hauuuu, auuuu… Taky se už snažím z bříška otočit na zádíčka, ale ještě mi to nejde. Taky jsem začal hodně kopat nožkama a odrážet se s nima tak, že mě máma vždy najde úplně někde jinde a v jiné poloze, než jsem byl. Taky jsem začal uchopovat hračky a strkat je do pusinky. Maminka konečně zvítězila s kojením, homeopatika zabrala a máma mě vesele kojí 
3. měsíc mého života: 30. 8. 2011 – poradna, teď už měřím 65 cm a vážím 5920g . Taky jsem byl očkovaný Synflorixem a Hexavakcínou. V tomto měsíci jsem se naučil přetáčet z bříška na zádíčka a ze zádíček na bříško. Dále, když jsem v polosedu, snažím se už sedat. Taky v poloze na bříšku dávám kolínka pod bříško a chtěl bych už malinko popolézt, ale ještě to nejde. Taky se objevil můj první růstový spurtík a taky kolika. Mámu jsem tak moc vylekal, že se mnou jela v noci na pohotovost, protože jsem brečel a brečel asi 4 hodiny v kuse a nechtěl přestat. Mno, tam mě vyrourkovali, mámě div nevynadali, že tam jezdí s takovou prkotinou. To mě snad měla nechat v bolestech? Blbí doktoři.
4. měsíc mého života: 26. 9. 2011 – kontrola kyčliček… mno, stále nedovyvinutá jadýrka, máma musí pokračovat v širokém balení, ale už jen v noci na spinkání. 27. 9. 2011 – poradna, teď už měřím 68 cm a vážím 6010 g. Také jsem byl očkován druhou dávkou Synflorixu a Hexavakcínou. V tomto měsíci začínám vše zdokonalovat, už mi jde vše mnohem lépe. Maminka je moc spokojená, v noci krásně spinkám a budím se po 4 hodinách.
5. měsíc mého života: 1. 11. 2011 – očkování Synflorixu a Hexavakcíny. Měřím 70 cm. V tomhle měsíci už opravdu zvládám kousky… máma neví, kam mě dát, abych se jí někam neodkulil, jsem hrozně aktivní, vše mě zajímá a vše bych chtěl! Taky mě v tomto měsíci vykouknul první zoubek a máma mě začala přikrmovat na oběd zeleninkou, mňamky, to je ale dobrota, ataky jsem řekl své první srozumitelné slůvko a nedivte se, není to ani máma ani táta, ale HAMA. Mno, zoubky mě trápí, nooo, takže z mého usínání o samotě sešlo a usnu jedině při houpání v kočárku nebo v autosedačce. Mamka je ze mě opět na prášky. Neví, co se mnou. Večer jsem se začal budit každou hodinu a půl na jídlo. Máma vstává s pěknýma kruhy pod očima a na tátu je protivná.
6. měsíc mého života: měřím 71 cm a vážím 6780 g, večeřím kašičky a začínám mít na svačinku přesnídávky. Naše kontrola kyčliček dopadla tak, že jsou obě kyčle v pořádku, ale bohužel mám zdvojené jedno jadýrko, takže v roce půjdu ještě na kontrolu. V tomto měsíci zdokonaluji své schopnosti vydávat zvuky a slabiky, trénuji taky motoriku a dále zlepšuji své kulení se po podlaze. Z usínáním o samotě je asi navždy konec. Holt mě máma musí uspávat. Stále se v noci budím na jídlo. Už to mámu zlobí, pořád mi říká, že jsem velký kluk a už bych měl spát celou noc, ale já mám prostě hlad, takže zhruba po 4 hoďkách se na to jídlo stejně vzbudím. Jinak se budím každé dvě hodiny jen tak… asi se mě líbí jak mě máma musí uspávat
Přečtěte si také
„Máš mu jednu vrazit. Tohle by sis ty nikdy nedovolila,“ připomněla mi máma
- Anonymní
- 14.11.26
- 137
Naši byli na mě a bráchu vždycky dost přísní. Táta dokonce nešel pro ránu daleko a máma to schvalovala. Já jsem se ale zařekla, že svoje děti nikdy bít nebudu. Jenže mladší syn je pořádné kvítko....
Zaplatíme 65 tisíc za dovolenou, abychom týden jen leželi. Letos už fakt ne
- Anonymní
- 14.11.26
- 158
Letos jsem manželovi oznámila, že na další dovolenou u hotelového bazénu nepojedu. Jeho reakce mě utvrdila v tom, že už spolu možná ani neumíme trávit volný čas. Zatímco on si představuje další...
„Podívej se na sestru!“ vyčítá mi máma. Nechápe, že o víkendech musím pracovat
- Anonymní
- 14.11.26
- 159
„Podívej se na sestru, ta si na rodinu čas vždycky najde.“ Tuhle větu od mámy poslouchám skoro každý víkend. A pokaždé mám chuť jí připomenout, že zatímco moje sestra v sobotu dopoledne peče buchtu...
Vydělává 50 tisíc, ale doma nehne prstem. Jen chlastá pivo a čumí na televizi
- Anonymní
- 14.11.26
- 168
Už mě nebaví poslouchat, jak je můj manžel unavený z práce. Já totiž také pracuji, starám se o dvě děti, domácnost a všechno, co je potřeba zařídit. Jenže zatímco já večer padám únavou, Petr si...
Vysnila jsem si hodnou holčičku. Místo toho už 16 let trnu, co zase provede
- Anonymní
- 14.11.26
- 136
Nepíše se mi o tom vůbec snadno. Po dvou synech jsem strašně chtěla dceru. A dlouho se nedařilo. Kluci jsou dvojčata a porodila jsem je jako velmi mladá. Bylo mi 19 a já si to tehdy ani moc...
„Trápíš vlastní děti!“ vyjela na mě tchyně, protože je nechci večer uspávat sama
- Anonymní
- 13.11.26
- 651
Tchyně mě obvinila, že jsem špatná matka, když jsem oznámila, že už večer nehodlám uspávat obě tříleté holčičky sama. Stála jsem uprostřed obýváku, v ruce držela pyžama a chvíli jsem přemýšlela,...
Myslela jsem, že mám tu práci v kapse. Pak šéf zmínil něco, co mě šokovalo
- Anonymní
- 13.11.26
- 765
Na pohovor jsem šla s docela dobrým pocitem. Měla jsem za sebou roky praxe, uměla jsem jednat s lidmi, zvládala cizí jazyky a věděla, co práce na hotelové recepci obnáší. Říkala jsem si, že...
„Musíš zhubnout, říkal táta,“ sdělil mi syn. Jakoby nestačilo, že se nenávidím
- Anonymní
- 13.11.26
- 517
Zrcadlo dokáže být občas neúprosně kruté, ale to, co vám vmete do tváře vlastní dítě, má sílu dýky vražené přímo do srdce. Děti jsou totiž nejupřímnějším, a proto i nejbrutálnějším filtrem našeho...
Po smrti táty jsem hledala muže, kteří mi ubližovali. Pravdu odhalila až terapie
- Anonymní
- 13.11.26
- 412
Bylo mi deset, když táta zemřel. V té době jsem ještě netušila, jak moc mi bude v dospělosti chybět. Dlouho jsem si myslela, že mám jen smůlu na muže. Jeden vztah střídal druhý a já se pořád...
Učitelka křičí na děti, že na střední školu nemají. Syn má přitom samé jedničky
- Anonymní
- 13.11.26
- 390
Když mi můj deváťák nedávno přišel ze školy s tím, že si vybral obor opravář zemědělských strojů s výučním listem, málem mi zaskočil oběd v krku. Můj syn, který má od první třídy na vysvědčení samé...
,jseš moc šikovnej 
chlapeček,maminka má z tebe určitě velkou radost a máš narozeniny ve stejný den jako já 
a koukej v noci spinkat ať si maminka může odpočinout a nabrat sílu na denní dovádění s tebou měj se 
máme to hodně podobné 
zdravíme vás 
Verča mi taky v noci takhle vyváděla, ale co má dostatečný pitný režim, tak spinká spokojeně. Vzbudí se, dám čaj a zase spinká 
