Můj první půlrok
Shrnutí Vojtíkova života od narození do 6 měsíců jeho života. Ahoj, jmenuji se Vojtíšek. Při narození 18. 5. 2011 v 8:24 hodin po plánovanném císařském řezu jsem měřil 50 cm a vážil 3530 g. Moje maminka a tatínek na mě byli moc pyšní.
ještě v porodnici
6. měsíční Vojtíšek :-D
- 2
1. týden mého života: 22. 5. 2011 mě pustili domů z nemocnice a to jsem vážil 3400 g. Moje maminka si se mnou moc nevěděla rady. Tatínka posílala pořád do lékárny nebo do obchodu. Potřebovala koupit to a ono, protože to doma neměla. 24. 5. 2011 – kontrola u mě doma paní doktorkou a vše v pořádku, napsala mi kapičky Vigantol a Kanavit. Maminka bojuje s kojením. Pořád mám nějako málo mlíčka.
2. týden mého života: 31. 5. 2011 – poradna u paní doktorky, měřím už 53 cm a vážím 3490 g. Je ze mě velký chlap. Kojící čaje pořád nezabírají, maminka si myslí, že bude plakat, musí mě dokrmovat ze stříkačky Nutrilonem.
1. měsíc mého života – už jsem se naučil zvedat hlavičku, pást koníky a usmívat se. Maminka nadále bojuje s kojením, ale koupila si homeopatika. Prý poslední možnost, jinak mě nechá jen na Nutrilonu.
6. týden mého života: 28. 6. 2011 – poradna u paní doktorky, nyní už měřím 57 cm a vážím 4490 g.
2. měsíc mého života: 19. 7. 2011 – poradna, teď už měřím 60 cm a vážím 5220 g. 1. 8. 2011 – kontrola mých kyčliček, diagnóza: nedovyvinutá jadýrka a lehká asymetrie, takže má máma pokračovat v širokém balení. V tomto měsíci sem se naučil nahlas smát, pozorovat okolí a vydávat různé zvuky, jako je huuu, hauuuu, auuuu… Taky se už snažím z bříška otočit na zádíčka, ale ještě mi to nejde. Taky jsem začal hodně kopat nožkama a odrážet se s nima tak, že mě máma vždy najde úplně někde jinde a v jiné poloze, než jsem byl. Taky jsem začal uchopovat hračky a strkat je do pusinky. Maminka konečně zvítězila s kojením, homeopatika zabrala a máma mě vesele kojí 
3. měsíc mého života: 30. 8. 2011 – poradna, teď už měřím 65 cm a vážím 5920g . Taky jsem byl očkovaný Synflorixem a Hexavakcínou. V tomto měsíci jsem se naučil přetáčet z bříška na zádíčka a ze zádíček na bříško. Dále, když jsem v polosedu, snažím se už sedat. Taky v poloze na bříšku dávám kolínka pod bříško a chtěl bych už malinko popolézt, ale ještě to nejde. Taky se objevil můj první růstový spurtík a taky kolika. Mámu jsem tak moc vylekal, že se mnou jela v noci na pohotovost, protože jsem brečel a brečel asi 4 hodiny v kuse a nechtěl přestat. Mno, tam mě vyrourkovali, mámě div nevynadali, že tam jezdí s takovou prkotinou. To mě snad měla nechat v bolestech? Blbí doktoři.
4. měsíc mého života: 26. 9. 2011 – kontrola kyčliček… mno, stále nedovyvinutá jadýrka, máma musí pokračovat v širokém balení, ale už jen v noci na spinkání. 27. 9. 2011 – poradna, teď už měřím 68 cm a vážím 6010 g. Také jsem byl očkován druhou dávkou Synflorixu a Hexavakcínou. V tomto měsíci začínám vše zdokonalovat, už mi jde vše mnohem lépe. Maminka je moc spokojená, v noci krásně spinkám a budím se po 4 hodinách.
5. měsíc mého života: 1. 11. 2011 – očkování Synflorixu a Hexavakcíny. Měřím 70 cm. V tomhle měsíci už opravdu zvládám kousky… máma neví, kam mě dát, abych se jí někam neodkulil, jsem hrozně aktivní, vše mě zajímá a vše bych chtěl! Taky mě v tomto měsíci vykouknul první zoubek a máma mě začala přikrmovat na oběd zeleninkou, mňamky, to je ale dobrota, ataky jsem řekl své první srozumitelné slůvko a nedivte se, není to ani máma ani táta, ale HAMA. Mno, zoubky mě trápí, nooo, takže z mého usínání o samotě sešlo a usnu jedině při houpání v kočárku nebo v autosedačce. Mamka je ze mě opět na prášky. Neví, co se mnou. Večer jsem se začal budit každou hodinu a půl na jídlo. Máma vstává s pěknýma kruhy pod očima a na tátu je protivná.
6. měsíc mého života: měřím 71 cm a vážím 6780 g, večeřím kašičky a začínám mít na svačinku přesnídávky. Naše kontrola kyčliček dopadla tak, že jsou obě kyčle v pořádku, ale bohužel mám zdvojené jedno jadýrko, takže v roce půjdu ještě na kontrolu. V tomto měsíci zdokonaluji své schopnosti vydávat zvuky a slabiky, trénuji taky motoriku a dále zlepšuji své kulení se po podlaze. Z usínáním o samotě je asi navždy konec. Holt mě máma musí uspávat. Stále se v noci budím na jídlo. Už to mámu zlobí, pořád mi říká, že jsem velký kluk a už bych měl spát celou noc, ale já mám prostě hlad, takže zhruba po 4 hoďkách se na to jídlo stejně vzbudím. Jinak se budím každé dvě hodiny jen tak… asi se mě líbí jak mě máma musí uspávat
Přečtěte si také
Přistihla jsem tchyni, jak fotí moje dítě nahé. Seřvala mě, že z ní dělám úchyla
- Anonymní
- 10.05.26
- 1034
S tchyní jsme měly kvůli fotkám našeho syna neshody už několikrát. Jenže když jsem ji jednou přistihla, jak si ho fotí nahého při koupání, vznikl mezi námi konflikt, který od té doby pořád visí ve...
Nehtařka se mi vysmála, že mám „ruce uklízečky“. Myslím, že mě chtěla ponížit
- Anonymní
- 10.05.26
- 551
Chtěla jsem jen nové nehty a chvíli vypnout. Místo toho se mi nehtařka během manikúry vysmála kvůli mým rukám tak, že jsem měla chuť okamžitě odejít.
Doktorka dala dceři antibiotika. Až po brutální reakci uznala, že to byla chyba
- Anonymní
- 10.05.26
- 427
Někdy jsem na doktory opravdu strašně naštvaná. Třeba jako teď. Moje čtyřletá dcera měla virózu, která se zhoršila tím, že ji začalo bolet ucho. Šli jsme jako obvykle na ORL, kde paní doktorka...
Nachytala mě s milencem v restauraci. A sama tam přišla s mladším mužem
- Anonymní
- 10.05.26
- 548
Když mě tchyně přistihla, jak se líbám s milencem v restauraci, myslela jsem si, že je po všem. Jenže během pár vteřin mi došlo, že ani ona tam nebyla nevinně, přišla totiž za ruku s o dost mladším...
Máme doma více dětí a je u nás živo. Soused nám kvůli hluku vyhrožuje sociálkou
- Anonymní
- 10.05.26
- 473
Žijeme v panelovém domě, máme tři děti a psa. Jsme všichni tak nějak od přírody hlučnější a děti jsou navíc hodně živé a temperamentní. Pod námi bydlí starší pán, který nás nemá rád a už několikrát...
„Už na mě nesahejte!“ Na tchyni jsem vyjela před rodinou a pleskla ji přes ruku
- Anonymní
- 09.05.26
- 4587
Možná jsem to přehnala. Jenže po měsících, kdy moje tchyně ignorovala, že mi její neustálé sahání na břicho vadí, ve mně při jedné rodinné návštěvě něco prostě prasklo. A reakce, která přišla,...
Děti jsem si vysnila. Realita mateřství je pro mě ale velkým zklamáním
- Anonymní
- 09.05.26
- 2848
Vždycky jsem chtěla být mámou. Celý život jsem se těšila, až budu mít děti. Také mě stálo hodně úsilí vůbec otěhotnět. Věřila jsem, že mateřství bude krásné a naplňující, přesně tak, jak o něm...
Pokladní okomentovala moje vložky tak nahlas, že se otočila celá fronta
- Anonymní
- 09.05.26
- 1855
Chtěla jsem jen rychle nakoupit pár běžných věcí. Jenže když pokladní u pásu nahlas okomentovala balení vložek, které jsem kupovala, otočila se za mnou skoro celá fronta. A já měla chuť z toho...
Shodila jsem prvních pět kilo. Podle manžela je to jen „šroubek z tanku“
- Anonymní
- 09.05.26
- 1028
Mateřství mi dalo dvě nádherné děti, ale vzalo mi mou postavu. Po porodu mi zůstalo dvacet kilo navíc. Dvacet kilo, která pro mě nejsou jen číslem na váze, ale těžkým batohem únavy, hormonálních...
Život na vedlejší koleji (4. díl)
- Anonymní
- 09.05.26
- 1257
Dva týdny. Přesně tak dlouho trvalo, než se můj život smrskl do dvanácti banánových krabic a jednoho podepsaného papíru s hlavičkou „Dohoda o vypořádání společného jmění“.
,jseš moc šikovnej 
chlapeček,maminka má z tebe určitě velkou radost a máš narozeniny ve stejný den jako já 
a koukej v noci spinkat ať si maminka může odpočinout a nabrat sílu na denní dovádění s tebou měj se 
máme to hodně podobné 
zdravíme vás 
Verča mi taky v noci takhle vyváděla, ale co má dostatečný pitný režim, tak spinká spokojeně. Vzbudí se, dám čaj a zase spinká 
