Můj první půlrok
Shrnutí Vojtíkova života od narození do 6 měsíců jeho života. Ahoj, jmenuji se Vojtíšek. Při narození 18. 5. 2011 v 8:24 hodin po plánovanném císařském řezu jsem měřil 50 cm a vážil 3530 g. Moje maminka a tatínek na mě byli moc pyšní.
1. týden mého života: 22. 5. 2011 mě pustili domů z nemocnice a to jsem vážil 3400 g. Moje maminka si se mnou moc nevěděla rady. Tatínka posílala pořád do lékárny nebo do obchodu. Potřebovala koupit to a ono, protože to doma neměla. 24. 5. 2011 – kontrola u mě doma paní doktorkou a vše v pořádku, napsala mi kapičky Vigantol a Kanavit. Maminka bojuje s kojením. Pořád mám nějako málo mlíčka.
2. týden mého života: 31. 5. 2011 – poradna u paní doktorky, měřím už 53 cm a vážím 3490 g. Je ze mě velký chlap. Kojící čaje pořád nezabírají, maminka si myslí, že bude plakat, musí mě dokrmovat ze stříkačky Nutrilonem.
1. měsíc mého života – už jsem se naučil zvedat hlavičku, pást koníky a usmívat se. Maminka nadále bojuje s kojením, ale koupila si homeopatika. Prý poslední možnost, jinak mě nechá jen na Nutrilonu.
6. týden mého života: 28. 6. 2011 – poradna u paní doktorky, nyní už měřím 57 cm a vážím 4490 g.
2. měsíc mého života: 19. 7. 2011 – poradna, teď už měřím 60 cm a vážím 5220 g. 1. 8. 2011 – kontrola mých kyčliček, diagnóza: nedovyvinutá jadýrka a lehká asymetrie, takže má máma pokračovat v širokém balení. V tomto měsíci sem se naučil nahlas smát, pozorovat okolí a vydávat různé zvuky, jako je huuu, hauuuu, auuuu… Taky se už snažím z bříška otočit na zádíčka, ale ještě mi to nejde. Taky jsem začal hodně kopat nožkama a odrážet se s nima tak, že mě máma vždy najde úplně někde jinde a v jiné poloze, než jsem byl. Taky jsem začal uchopovat hračky a strkat je do pusinky. Maminka konečně zvítězila s kojením, homeopatika zabrala a máma mě vesele kojí ![]()
3. měsíc mého života: 30. 8. 2011 – poradna, teď už měřím 65 cm a vážím 5920g . Taky jsem byl očkovaný Synflorixem a Hexavakcínou. V tomto měsíci jsem se naučil přetáčet z bříška na zádíčka a ze zádíček na bříško. Dále, když jsem v polosedu, snažím se už sedat. Taky v poloze na bříšku dávám kolínka pod bříško a chtěl bych už malinko popolézt, ale ještě to nejde. Taky se objevil můj první růstový spurtík a taky kolika. Mámu jsem tak moc vylekal, že se mnou jela v noci na pohotovost, protože jsem brečel a brečel asi 4 hodiny v kuse a nechtěl přestat. Mno, tam mě vyrourkovali, mámě div nevynadali, že tam jezdí s takovou prkotinou. To mě snad měla nechat v bolestech? Blbí doktoři.
4. měsíc mého života: 26. 9. 2011 – kontrola kyčliček… mno, stále nedovyvinutá jadýrka, máma musí pokračovat v širokém balení, ale už jen v noci na spinkání. 27. 9. 2011 – poradna, teď už měřím 68 cm a vážím 6010 g. Také jsem byl očkován druhou dávkou Synflorixu a Hexavakcínou. V tomto měsíci začínám vše zdokonalovat, už mi jde vše mnohem lépe. Maminka je moc spokojená, v noci krásně spinkám a budím se po 4 hodinách.
5. měsíc mého života: 1. 11. 2011 – očkování Synflorixu a Hexavakcíny. Měřím 70 cm. V tomhle měsíci už opravdu zvládám kousky… máma neví, kam mě dát, abych se jí někam neodkulil, jsem hrozně aktivní, vše mě zajímá a vše bych chtěl! Taky mě v tomto měsíci vykouknul první zoubek a máma mě začala přikrmovat na oběd zeleninkou, mňamky, to je ale dobrota, ataky jsem řekl své první srozumitelné slůvko a nedivte se, není to ani máma ani táta, ale HAMA. Mno, zoubky mě trápí, nooo, takže z mého usínání o samotě sešlo a usnu jedině při houpání v kočárku nebo v autosedačce. Mamka je ze mě opět na prášky. Neví, co se mnou. Večer jsem se začal budit každou hodinu a půl na jídlo. Máma vstává s pěknýma kruhy pod očima a na tátu je protivná.
6. měsíc mého života: měřím 71 cm a vážím 6780 g, večeřím kašičky a začínám mít na svačinku přesnídávky. Naše kontrola kyčliček dopadla tak, že jsou obě kyčle v pořádku, ale bohužel mám zdvojené jedno jadýrko, takže v roce půjdu ještě na kontrolu. V tomto měsíci zdokonaluji své schopnosti vydávat zvuky a slabiky, trénuji taky motoriku a dále zlepšuji své kulení se po podlaze. Z usínáním o samotě je asi navždy konec. Holt mě máma musí uspávat. Stále se v noci budím na jídlo. Už to mámu zlobí, pořád mi říká, že jsem velký kluk a už bych měl spát celou noc, ale já mám prostě hlad, takže zhruba po 4 hoďkách se na to jídlo stejně vzbudím. Jinak se budím každé dvě hodiny jen tak… asi se mě líbí jak mě máma musí uspávat ![]()
Přečtěte si také
Vydělává 50 tisíc, ale doma nehne prstem. Jen chlastá pivo a čumí na televizi
- Anonymní
- 14.11.26
- 9
Už mě nebaví poslouchat, jak je můj manžel unavený z práce. Já totiž také pracuji, starám se o dvě děti, domácnost a všechno, co je potřeba zařídit. Jenže zatímco já večer padám únavou, Petr si...
Vysnila jsem si hodnou holčičku. Místo toho už 16 let trnu, co zase provede
- Anonymní
- 14.11.26
- 47
Nepíše se mi o tom vůbec snadno. Po dvou synech jsem strašně chtěla dceru. A dlouho se nedařilo. Kluci jsou dvojčata a porodila jsem je jako velmi mladá. Bylo mi 19 a já si to tehdy ani moc...
„Trápíš vlastní děti!“ vyjela na mě tchyně, protože je nechci večer uspávat sama
- Anonymní
- 13.11.26
- 617
Tchyně mě obvinila, že jsem špatná matka, když jsem oznámila, že už večer nehodlám uspávat obě tříleté holčičky sama. Stála jsem uprostřed obýváku, v ruce držela pyžama a chvíli jsem přemýšlela,...
Myslela jsem, že mám tu práci v kapse. Pak šéf zmínil něco, co mě šokovalo
- Anonymní
- 13.11.26
- 736
Na pohovor jsem šla s docela dobrým pocitem. Měla jsem za sebou roky praxe, uměla jsem jednat s lidmi, zvládala cizí jazyky a věděla, co práce na hotelové recepci obnáší. Říkala jsem si, že...
„Musíš zhubnout, říkal táta,“ sdělil mi syn. Jakoby nestačilo, že se nenávidím
- Anonymní
- 13.11.26
- 492
Zrcadlo dokáže být občas neúprosně kruté, ale to, co vám vmete do tváře vlastní dítě, má sílu dýky vražené přímo do srdce. Děti jsou totiž nejupřímnějším, a proto i nejbrutálnějším filtrem našeho...
Po smrti táty jsem hledala muže, kteří mi ubližovali. Pravdu odhalila až terapie
- Anonymní
- 13.11.26
- 399
Bylo mi deset, když táta zemřel. V té době jsem ještě netušila, jak moc mi bude v dospělosti chybět. Dlouho jsem si myslela, že mám jen smůlu na muže. Jeden vztah střídal druhý a já se pořád...
Učitelka křičí na děti, že na střední školu nemají. Syn má přitom samé jedničky
- Anonymní
- 13.11.26
- 372
Když mi můj deváťák nedávno přišel ze školy s tím, že si vybral obor opravář zemědělských strojů s výučním listem, málem mi zaskočil oběd v krku. Můj syn, který má od první třídy na vysvědčení samé...
Byt měl být svatební dar pro syna. Nájemník mi ale udělal čáru přes rozpočet
- Anonymní
- 12.11.26
- 1641
Když mi syn oznámil, že se bude ženit, měla jsem obrovskou radost. S partnerkou plánovali společnou budoucnost a začali hledat bydlení. Já jim chtěla pomoct. Měla jsem totiž byt, který jsem několik...
Manžel si začal se sousedkou. Teď spolu žijí za plotem a já je mám na očích
- Anonymní
- 12.11.26
- 2003
Když mi jedno dopoledne pošťačka podávala doporučený dopis, tvářila se jakoby mi oznamovala úmrtí v rodině. Nakonec z ní vypadlo, že viděla manžela se sousedkou. Nejdřív jsem se zasmála, protože...
Čekám na důkaz, ne na sliby
- Anonymní
- 12.11.26
- 653
Ahoj, možná to znáte z vlastní zkušenosti: ráno se probudíte vedle někoho, koho milujete, a přesto máte pocit, že spíte sama. Já ten pocit znám důvěrně. Jenže teď je to jinak.