Trápení před porodem
- Těhotenství
- denýsekp
- 28.01.18
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Budeme se stěhovat nebo ne? Jak potlačit pud hnízdění? A bude všechno v pořádku?
Ahoj maminky, čekatelky a i vy všechny ostatní,
dlouho jsem si nepřipouštěla, že mám psychický problém. Začalo to, když jsem kvůli stresu odcházela na neschopenku měsíc před nástupem na mateřskou. Teď mám pár dní, max týdnů do porodu a stresuji se ještě víc. Snad mi pomůže vypsat se sem do deníčku a třeba se najde maminka, která podobnou situaci zažila a nakonec zjistím, že vše není taková tragédie, jak si myslím…
Můj aktuální stav je takový, že mám oficiálně tři týdny do porodu. Tento týden ale budeme muset porod plánovat na dříve, protože chlapeček je větší, já menší a navíc je tam pár dalších okolností, proč mě nenechat do termínu. S porodem dříve souvisí můj největší problém - potlačení hnízdícího pudu.
Dostali jsme na podzim s partnerem možnost, přestěhovat se z nevyhovujícího městského bytu do startovacího bytu pro mladé rodiny. Jsme prý ideální kandidáti, nájem má být nízký a byla by to tedy ideální příprava pro vlastní bydlení. Během pěti let tak můžeme našetřit o to více peněz na vlastní. Byty měly být úplně nové v rekonstruovaném domě a stěhovat jsme se měli do konce listopadu, tedy do mého 30 týdne těhotenství. Říkala jsem si, že ačkoliv je to už dost pozdě, bude to fajn, přece jen teď máme podmínky nevyhovující (byt v podkroví ZŠ bez výtahu, schodiště o 100 schodech, nemožnost uschovat v přízemí kočárek, hluk a prazvláštní sousedé). Stěhování mi určitě dá zabrat, ale vše stihneme a na Vánoce budeme v novém.
Přišly ale špatné informace, že stěhování se zatím odkládá, kvůli jakémusi nedodržení termínu od stavební firmy. Do Vánoc se ale prý přestěhovat stihneme. Tak jsme s partnerem začli být trochu nervózní, jak vše stihneme, zda neporodím a kdo z přátel nám v době Vánoc bude ochotný pomoct se stěhováním, protože naše rodiny jsou obě daleko.
Na konci roku nám končila v bytě nájemní smlouva, takže jsem celý prosinec nespala z toho, že nebudeme mít s miminkem ani kde bydlet. Pár dní před Vánoci nám totiž město po naléhání oznámilo, že byt stále není možné vidět a ani se nastěhovat. Ale aspoň nám prodloužili smlouvu na stávající bydlení, takže bezdomovci z nás nebudou. Nicméně teď je konec ledna, veškerá výbava pro miminko je stále zabalená v jedné místnosti, protože stěhování je stále v nedohlednu a já už několik týdnů nespím, protože mám strach přivést dítě do těchto podmínek.
Naději už nevidím ani ve stěhování, protože pokud partner vše přestěhuje beze mě, jak najdu své věci a kdy zařídím miminku pokojíček? Vyhlídka prvních společných chvilek není vůbec příjemná, vůbec se na ně netěším a nejraději bych porod přesunula až na léto, protože poslední měsíc před porodem je opravdu po všech stránkách náročný.
Chtěla bych být pro své první miminko dobrou mámou, která se nestresuje, je v pohodě. Místo toho nemám připravené zázemí, z bytu skoro nevycházím, protože 100 schodů je nad moje síly a každý den marně čekám na jakoukoliv zprávu o stěhování. Chtěla bych všechny věci pro miminko už vybalit a místo toho budu po porodu řešit, kam malého položím, na čem ho přebalím a kde vlastně má své věci. Budu mít sice miminko, ale nedokážu mu dát domov.
Omlouvám se za negativní deníček, snad nakonec nebude vše tak tragické, ale svět bohužel není jen růžový.
Přečtěte si také
Uklízím po lidech zvratky, ale vlastní táta mě poslal k psychiatrovi
- Anonymní
- 13.07.26
- 1047
Sedím ve tři ráno v autě na benzínce, motor ještě spokojeně přede a já tupě zírám na svítící totem s cenami benzínu. V kapse mě hřeje patnáct stovek dýška v hotovosti. Čistá ruka. Začal jsem před...
Zjistila jsem, že můj syn šikanuje spolužáka. Škola to odmítá řešit
- Anonymní
- 13.07.26
- 2076
Vždycky jsem si myslela, že mám doma citlivého, hodného kluka. Lukášovi je dvanáct, učí se na samé jedničky, hraje na klavír, pomáhá mi doma s nákupy. Jenže minulý týden se mi zhroutil svět....
Moje patnáctiletá dcera mě vymazala ze života. Prý se za mě stydí
- Anonymní
- 13.07.26
- 1070
Dneska jdu s kůží na trh a vím, že mě možná spousta z vás odsoudí. Ale já už ty slzy večer do polštáře prostě nezvládám. Moje patnáctiletá dcera se mnou ze dne na den přestala mluvit. A nemyslím...
Tchán mi sáhl na zadek. Manžel mi řekl, že jsem to určitě špatně pochopila
- Anonymní
- 13.07.26
- 605
Hrozně se stydím to vůbec napsat, ale já už nevím, jak dál. Žijeme s manželem v patře rodinného domu, který patří jeho rodičům. Dole bydlí tchyně s tchánem. Vztahy byly vždycky takové ty klasické...
Otěhotněla jsem přes tělísko. Moje miminko mělo zachránit krachující svatbu
- Anonymní
- 13.07.26
- 617
Omlouvám se za anonym, ale tohle je pro mě věc, kterou nedokážu říct ani vlastní mámě, natož kamarádkám u kafe. Sedím v koupelně na zemi, v ruce držím plastovou tyčinku se dvěma tlustými čárkami a...
Manžel mi tajně dává do jídla prášky na uklidnění. Prý jsem moc hysterická
- Anonymní
- 12.07.26
- 2173
Ahoj holky, píšu v naprostém šoku a třesou se mi ruce. Vůbec nevím, co mám dělat, jestli volat policii, nebo rovnou balit kufry a utéct k našim. Včera večer jsem totiž zjistila něco, co mi totálně...
Synovec mi utýral křečka a tchyně se smála. Prý to byla jenom klukovina
- Anonymní
- 12.07.26
- 1549
Jdu si pro radu, protože u nás doma proběhla šílená scéna a manžel mi tvrdí, že jsem přecitlivělá. Moje sedmiletá dcera dostala k narozeninám vytouženého křečka. Starala se o něj jako o miminko,...
Kojím tříletého syna. Moje kamarádky mě kvůli tomu vyštvaly z party
- Anonymní
- 12.07.26
- 1132
Asi potřebuju slyšet, že nejsem blázen, protože moje okolí mě tak momentálně bere. Mám tříletého syna a stále ho kojím. Než mě začnete odsuzovat – nekojím ho na veřejnosti, je to naše ranní a...
Chtěl jsem, aby žena měla ráda moji matku. Nakonec se ale obě spikly proti mně
- Anonymní
- 12.07.26
- 883
Když jsem si bral svou ženu, měl jsem jediné přání. Aby si rozuměla s mojí maminkou. Celý život jsem poslouchal historky o zlých tchyních a rozhádaných rodinách, a tak jsem si říkal, že u nás to...
Chlapeček s poruchou chování si ve školce oblíbil mou dceru. Jeho láska ale bolí
- Anonymní
- 12.07.26
- 1029
Jsem docela ráda, že je konec školky, alespoň na pár týdnů. Od září to ale asi začne nanovo. Chtěla jsem dát dceru do jiné třídy, jenže ona nechce. Bohužel je v té její chlapeček s poruchou...