Vánoční zázrak

Byla noc štědrého dne, ale na ulici bylo tolik světel z domků rozsvícených vánočním osvětlením, že bylo světlo skoro jako ve dne. Zrovna jsem se vracela z práce. Všude bylo ticho.

*

(Jedná se o vymyšlený příběh)

Bylo mi smutno. Celý život jsem se tak hnala za kariérou, že jsem neměla čas na jiné věci. V každém okně, do kterého bylo vidět, jsem viděla rodiny nebo páry, jak sedí u štědrovečerní večeře a smějí se.

Zašla jsem se podívat na náměstí na rozsvícený stromeček. Domů se mi nechtělo. Sice jsem měla vánočně ozdobený dům, ale být samotná zrovna tuto chvíli, jsem si nikdy nepřála. Dolehlo to na mě a začala jsem plakat. Kdy jsem se trochu uklidnila, ještě jednou jsem se podívala na vánoční stromek, vzdychla jsem si a vyrazila jsem domů.

Měla jsem pocit, že pořád za mnou někdo jde, ale když jsem se poohlédla, nikdo nikde. „Jsem tak nešťastná že si představuji, že nejsem venku sama?“ pomyslela jsem si, ale pocit, že mě někdo sleduje jsem měla pořád. Zastavila jsem se a čekala. V tu chvíli jsem slyšela malé zamňoukání. Poohlédla jsem se a u nohou mi seděla malá kočička. Měla smutný výraz a mňoukala.

Ty chudinko malá, co ty tady děláš?

Řekla jsem a vzala ji do náruče. Klepala se zimou. Vzala jsem ji pod kabát.

Neboj se, nenechám tě tady. Půjdeš hezky se mnou a já se o tebe postarám.“

Trošičku se mi zlepšila nálada, že konečně nebudu doma sama.

Když jsem přišla k domu, odemkla jsem si dveře, rozsvítila a ztuhla jsem. Všude to totiž vonělo smaženým kaprem a vánočním cukrovím. „Jak je to možné, vždyť jsem nepekla.“ Vytáhla jsem koťátko z kabátu a položila jsem ho na zem. „Zůstaň tady,“ řekla jsem mu a vlezla jsem do jídelny.

Rozsvítila jsem a nepřestávala jsem se divit. Byl tam krásně prostřený stůl. Když jsem šla blíž ke stolu, lekla jsem se. Z poza stolu vylítla mamka s taťkou, sestra s bratrem a jejich rodiny a vykřikovali na mě VESELÉ VÁNOCE. Když jsem je viděla opět jsem začala plakat a objímat je.

Jak jste to všechno stihli?“ Zeptala jsem se rodičů.

To napadlo mamku,“ řekl taťka.

Prý nikdo nemá být na Vánoce sám,“ dodala sestra.

Poté jsem vzala koťátko, které se přišlo podívat, co je to za rámus do náruče. Byla jsem ten nejšťastnější člověk na světě. Krásné překvapení.

PŘEJI VÁM VESELÉ VÁNOCE A KRÁSNÉ VÁNOČNÍ SVÁTKY

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
9865
28.12.17 08:50

Krásný příběh :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
28.12.17 11:52

Moc hezke :-)

  • Nahlásit
  • Zmínit