Vypravěč pohádek
- Partnerské vztahy
- Anonymní
- 16.01.16
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
S partnerem jsem si přestala rozumět, přišla pauza a nová láska plná pohádek bez krásného konce... Partner před pár lety začal jezdit za prací, vztah začal uvadat a přicházel jeden problém za druhým, nebyla to nevěra, spíš finanční otázka, obrovské dluhy, prostě propast na kterou jsem už neměla nervy. Poprosila jsem o pauzu, že pokud máme být spolu, znovu se najdeme.
Šel jeden týden za druhým, vlastně mi nebylo ani smutno - byla jsem na samotu zvyklá. Začala jsem chodit do nedalekého parku, byl tam stánek se zmrzlinou, kterou tak miluji. Vždy jsem vzala knížku, dala si zmrzlinu a svůj volný čas trávila na vzduchu, užívala jsem si svobodu.
Občas jsem tam viděla muže s kočárkem, vyměnili jsme si úsměv a já se zase začetla. Jednoho dne jsem přišla na „svoji“ lavičku a seděl tam ON, muž s kočárkem, nádherným pohledem a dokonalým úsměvem. Pozdravila jsem a přisedla jsem si, otevřela jsem knížku a začala si číst. Četla jsem zrovna knihu Matka a dcera…
Začetla jsem se a po chvilce mě přísedící vyrušil - Matka a dcera… To moje Julinka nepozná… Koukala jsem na něj, houpal kočárek a zjevně čekal na reakci. Jen ze mě vypadlo: „Co jste říkal?“A tahle otázka odstartovala něco, co jsem vždy brala jako možný filmový nebo knižní výmysl.
Začal mi vyprávět příběh o tom, jak při porodu dcerky přišel o ženu, že se musí o malou starat sám, občas mu pomůže rodina. Seděla jsem s otevřenou pusou a jako správná naivka hltala každé slovo jeho příběhu. Nakonec mě pozval k sobě a Julince do bytu s tím, že musí malou nakrmit a uložit do postýlky. Souhlasila jsem.
V bytě byla klasická výbava pro dítě, všude fotky Julinky a pár fotek šťastného páru - Ládi a jeho mrtvé ženy.
Pořád jsme si povídali, po chvilce jsem s hrůzou zjistila, že mám být za chvilku na odpolední. Rozloučila jsem se a dala své číslo s tím, že kdyby chtěl pohlídat apod., tak ať se ozve. Nějak mě nenapadlo si na něj myslet.
O pauze v práci jsem našla SMS s poděkováním za krásné dopoledne a že by si ho rád zopakoval.
Slovo dalo slovo a brzo jsme seděli v kavárně, někdy v parku, vždy daleko od jejich bytu. Myslela jsem si, že má Láďa rád dlouhé procházky a nic jsem neřešila. Zamilovala jsem se. S Julinkou jsem si hrála, občas kolem ní něco zvládla. K nim jsme už moc nešli, asi jen dvakrát a protože Julinka chtěla pohyb, začala jsem je zvát k sobě domů.
Po čase se nám povedlo Julinku utahat a uspat v mém bytě a po necelých dvou měsících došlo od líbání a mazlení konečně i na sex. Bylo to úžasné, dokonalé, takovou nádheru jsem nikdy nezažila. Poprosila jsem Láďu, ať už nikam nechodí a zůstane s malou u mě.
Nechtěl. Prý je Julinka citlivá na změny a zase přijde. Další měsíc to takhle fungovalo, byla jsem šťastná, a i když mi občas něco kolem Ládi nesedělo, neřešila jsem to až do dne, kdy mi zazvonil mobil a v něm se ozval ženský hlas s dotazem, s kým mluví. Odpověděla jsem, nějak mě nenapadlo nic tajit. Druhá strana zavěsila…
Nechala jsem to být, napsala jsem Láďovi SMS, zda je vše OK, že mi chybí, SMS s přáním dobrého rána. Položila jsem mobil, nachystala si jídlo a sedla si k PC. Na Facebooku jsem měla žádost o přidání do přátel od ženy, kterou jsem už někde viděla. Vyskočila na mě i zpráva, která mi otočila dosavadní život vzhůru nohama. Byla to Láďova manželka, zpráva byla plná nadávek a já nevěděla, co udělat. Jestli volat Láďovi, nebo odepsat jeho žijící manželce. Chtěla, ať se okamžitě sejdeme.
Měla jsem strach, že mi vyškrabe oči, ale chtěla jsem vědět, co je tohle za špatný vtip.
Domluvily jsme si schůzku v kavárně v nákupním centru - kdyby mě chtěla sejmout, tak ať mám svědky. ![]()
Ve smluvený čas vjela s kočárkem do kavárny pěkná, upravená žena, hned věděla, kam jít. Pozdravila, vytáhla z kočárku Julinku a se slzami v očích sedla naproti mě. Začala na mě chrlit informace, po kterých jsem myslela, že omdlím a radši se možná neproberu.
Řekla mi, že Láďa je tedy její manžel, který je na rodičovské dovolené, protože je absolutní lempl, který nemá pořádnou práci a ona dělá vedoucí jedné banky ve vedlejším městě, kde si nechávají rekonstruovat byt a že mě Láďa dotáhl do provizorního bytu, kde vlastně nešlo ani poznat, kdo tam žije, protože ona se často zdrží dlouho v práci a v bytě vlastně žije jen od večera do rána a o víkendech.
Nic jiného než práce jí nezbývalo, protože Láďa by neutáhl ani půlku. Najednou mi začalo docházet, proč nešlo mít společnou noc nebo spolu prožít víkend.
Zhroutil se mi svět, vše jsme si vyříkaly a každá si šla vlastní cestou - já směr svůj byt a ona k autu, kde na ni čekal Láďa a se sklopenou hlavou dělal, že neexistuji.
Vše skončilo. Neozval se.
Občas jsem ho zahlédla na městě, nikdy jsem nenašla odvahu ho vzít pod krkem a zeptat se, proč zrovna já.
Po čase se mi ozval můj ex… Našel si práci blízko mého bytu a rád by se sešel. Vyříkali jsme si vše, co mezi náma bylo. Já se pochlubila svým ženatým úlovkem a on? Ničím, nikým… Čekal a hledal cestu ke mně…
Našel ji a my už tři roky opečováváme naši dcerku a na to, co bylo před x lety vzpomínáme s úsměvem…
Přečtěte si také
Kvůli rodině své manželky se syn může přetrhnout. Pro nás ale nehne prstem
- Anonymní
- 22.05.26
- 472
David byl vždycky hodný kluk, na kterého jsme se s manželem mohli spolehnout. Nikdy nebyl konfliktní, doma pomáhal a měli jsme hezký vztah. Možná právě proto mě tolik bolí, jak moc se všechno...
Zařvala jsem na vlastní dítě. A celý večer jsem probrečela, jak špatná jsem máma
- Anonymní
- 22.05.26
- 210
Stává se vám také, že uděláte něco, čeho pak okamžitě litujete? Jenže už to nejde vzít zpátky? Když se mi Kristýnka narodila, byla jsem přesvědčená, že budu trpělivá a milující máma. Že ji budu...
Měla to být pomoc. Superdávka mi ale doma otevřela nepříjemné téma peněz
- Anonymní
- 22.05.26
- 358
Měla to být pomoc. Aspoň tak se o superdávce mluví. Byla jsem ráda, že na ni máme nárok. Nepatříme mezi rodiny s vysokými příjmy, všechno zdražuje a jen za jídlo utratíme obrovskou část peněz. Když...
Vyměnila jsem řízky za zeleninu. Manžel mě teď nenávidí
- Anonymní
- 22.05.26
- 263
Stojím v kuchyni a s láskou servíruji pečeného lososa s grilovanou cuketou a lehkým salátem z quinoy. Cítím se skvěle. Za poslední měsíc jsem díky změně jídelníčku lehčí, mám víc energie a přestala...
„Já bych takhle mezi lidi nešla.“ Kamarádka mě jednou větou úplně zničila
- Anonymní
- 22.05.26
- 361
Čekala jsem obyčejné posezení s kamarádkou, místo toho jsem odcházela s pocitem, že se za sebe mám stydět. Jedna její „upřímná“ poznámka o tom, jak vypadám bez makeupu, mi zůstala v hlavě mnohem...
Lžu mu, že nemůžu otěhotnět. Tajně beru prášky. On mě teď žene na kliniku
- Anonymní
- 21.05.26
- 3205
Sedím v koupelně se zamknutými dveřmi a v dlani svírám platíčko pilulek, které schovávám v krabičce od vitamínů. Srdce mi buší až v krku. Venku v obýváku sedí Tomáš, můj přítel, se kterým jsem dva...
„Už chápu, proč tě bývalý podváděl,“ řekl můj přítel a úplně mě tím zničil
- Anonymní
- 21.05.26
- 3461
S partnerem jsme se pohádali už mockrát, ale nikdy mě nic nezranilo jako věta, kterou řekl tentokrát. Během několika vteřin vytáhl moji největší bolest z minulosti a použil ji proti mně způsobem,...
Chci jít do důchodu, ale nemůžu. Živím pětatřicetiletého syna
- Anonymní
- 21.05.26
- 3049
Dívám se na hromadu faktur na svém stole. Jako účetní na volné noze jsem zvyklá na čísla, mají svůj řád a logiku. Jenže v mém soukromém životě ta čísla už dávno nedávají smysl. Je mi přes šedesát,...
Mateřská škola je jedno velké zklamání a věčný boj. Dceru jsem si nechala doma
- Anonymní
- 21.05.26
- 3986
Když šla moje dcera poprvé do školky, měla jsem skoro slzy v očích. Představovala jsem si barevné třídy, usměvavé paní učitelky, vyrábění z papíru, písničky a spokojené dítě, které se bude domů...
Kvůli seznamce jsem přišla o kamarádku. Obě jsme si psaly se stejným mužem
- Anonymní
- 21.05.26
- 808
Život si někdy s lidmi zvláštně pohrává. Když mě moje nejlepší kamarádka Jana přesvědčovala, ať si založím profil na seznamce, brala jsem to spíš jako legraci. Obě po rozvodu, obě zklamané a obě už...