Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Záleží na vztahu s bartrem, ale slušnost od něho by byla peníze nabídnout, to zda už si je vezmeš nebo ne je tvoje věc. Já osobně bych si nevzala. Pokud ale automaticky předpokládá, že jim to vše nasypeš a už si tvoje oblečení rozebírá na FC, tak to teda sorry brácho, dám ti jen to, co sama uznám za vhodné rodina nerodina, tím bych se rozhodně nenechala tlačit.
Heh, mám to přesně naopak
já spoustu věcí také zdědila a naopak mě s.re, že brácha už nic dědit nechce a švargrovka vofrňuje i nad novými nezničenými věcmi
ale zase chápu, že si chtěj to mimino užít a nakoupit si sami to nej, co se jim líbí. A já jsem taak líná něco prodávat ![]()
Tobě radím prostě se s bratrem na férovku domluvit. Že věci chceš prodat (a taky vysvětlit kolik to stáklo a že čekáš nějakou návratnost - prostě to co tady píšeš, že chceš dětem např. koupit to kolo atd.) Pokud něco chtěj, můžou si to od tebe koupit nebo koupit ti za to právě to kolo.
No, předně, jestli si myslíš, že to prodáš za půl, tak se těžce pleteš a to mi věř - zkoušela jsem prodávat nezničené věci z Takka, Nextu a C&A, něco i H&M. Neprodalo se to ani za třetinu ceny.
Jinak já to dělám tak, že podaruji, příp za symbolické ceny odprodávám kamarádkám. Dotáhnu tašku, ony si přeberou a zbytek si beru domů. Nedávno jsem zbytek věcí dávala nna sbírku do Afriky - jak boty, tak oblečení.
Zkusila bych prostě udělat igelitku věcí, dát si na to cenu a dát jim, ať si to přeberou
pokud nebudou chtít, tak nebudou ![]()
Taky mám známou, která si myslela, že „jí udělám cenu“, což znamenalo nejradši skoro zadara ( pěkné, málo nošené oblečení )
. I já oblečení dostávám, ale nepočítám s tím, že to bude něco extra, spíš na doma, nebo na písek… Za dražší věci jako „vajíčko“, ohrádka, odrážedlo jsem zaplatila i když to bylo od bráchy. Bylo by mi trapně, chtít to zadarmo, když vím, že je vše v perfektním stavu a on to kupoval nové.
Se ti divím, že se tím vůbec zaobíráš. jsou to tvoje věci, ty jsi je kupovala, tak s nimi naložíš tak, jak uznáš ty za vhodné ![]()
Ja obleceni po nasi daruji, ale ten pristu by mi vadil hodne. Co jineho nez to na ferovku rict.
@sisk
@3HE
@celipipka54
No však píšu, že asi mají v rodině zvláštní vztahy, když se k sobě NAVZÁJEM chovají takhle. Brácha automaticky očekává, ségra radši všechno prodá za pár šupů než by sama nabídla… Do jejich vztahů nevidíme, nevíme, jak moc a jestli vůbec jsou v rodině zvyklí si pomáhat (na otázku na toto téma jsem odpověď nedostala), ale mně to prostě přijde zvláštní a trochu smutné, řešit s vlastním bratrem takovéhle problémy. A tuplem s postojem typu „nám taky nikdo nic nedal, tak proč by to někdo měl mít jednodušší, i když je to vlastní bratr“.
S takovou bych jim nic nedala
pokud to chceš prodat, tak to prodej, je to tvoje oblečení a můžeš si s tím dělat co chceš
já jsem teda od ségry všechny oblečky co měla dostala, ale kdyby mi to nechtěla dát, tak ani nepípnu
tak stejně bych si nikdy nedovolila jí říct, že to houpátko/kočárek/cokoli nemá prodávat, že to chci zadarmo
a je fakt, že je mi to až trapný, že za to ségra nic nechce
vždyť bych to stejně koupit musela ![]()
Víc než těch několik stovek by mě naštval přístup bratra. Předpoklad, že to dostane všechno zadarmo a ani nenabídne nic na oplátku (a ještě za něj oroduje matka
). To je spíš neslušné, než že ty jim to chceš prodat.
Tak na větu o tom, že jste rodina a máte si pomáhat, bych jim řekla, že pro malou potřebujete kolo- to a to, té a té barvy za tolik a tolik a že tedy pokud si v rodině tak pomáháte, tak že jim ty věci mileráda všechny přenecháš, když oni koupí holce to kolo, protože jinak jste to plánovali koupit za peníze utržené z prodeje těch věcí. Pokud řeknou, že jsi upadla, že proč by vám kupovali kolo, nedala bych jim nic. Rozdávat dražší věci jen proto, že to někdo automaticky očekává by mě štvalo- a když jim vyčleníš jen něco, tak si stejně nepomůžeš a budou tě pomlouvat, protože v tom balíčku nebyla ta pěkná bunda, co ji viděli tuhle na fejsu…
Ale jinak máš docela štěstí, že tvoje mladší a bráchovo dítě jsou od sebe o takový kousek, takže moc nepřichází v úvahu, že by po sobě dědily brusle, lyže, kola,…protože jinak bys to musela řešit ještě několik dalších let.
Já teď čekám poslední dítě a po rodině budu asi rozdávat- když vidím, jak krásné věci se dají koupit po bazárcích za pár šušní, je mi jasné, kolik bych si tím prodejem vydělala. Ale kdyby někdo považoval z automatické, že co je moje, je rovnou i jeho, asi bych ho vyvedla z omylu…
@Kassy Nechci být zlá, bráchu mám ráda, ale dost jsme se ve spoustě věcí neshodli, u mamky bydlel do 23 let a dostával kapesné, nebyl schopen si najít práci, máma ho živila a on jí nedával ani korunu, nikdy nikomu nekoupil nic k svátku, ani k narozeninám, ale na cíga vždy peníze někde schrastil, mně mamka zamítla dotovat vysokou, byť jsem chtěla jen minimum ( ani né tolik, co dávala bráchovi za to, že se válel doma ), ale já si musela najít práci a být ta schopná, samozřejmě, mám jen maturitu, na vysokou jsem nešla. Brácha vždy k vánocům každýmu koupil tu největší prkotinu v akci jakou mohl a sám by bral veledary, našel si k sobě ideální partnerku, je to holka, která ho vycepovala, stal se z něho alespoň z půlky chlap, domu peníze nosí, ale škrtí se o každou korunu, třeba mají hypo, ale do toho bytu nechce vrazit ani korunu, vždy´t 20 let starý nábytek je pořád ok… Ale tak je to jeho věc názoru, mně jen zaráží ta samozřejmnost, že si nárokují mé oblečení a očekávají to naprosto automaticky, a běda jak ne…? Ještě si ztěžovali mamce. No mám dost. ![]()
@Prdolinka86 píše:
Je to na tobě jak s tím naložíš. Máš jim říct, bohužel, chci to prodat, a koupit pro malou za to kolo. A hotovo.
To, že rodiče říkají to a to, a oni taky - máš jim říct, kolik co stálo, a že jste si na to vydělali vy a né oni.
Teď se dá sehnat cokoliv za pár kaček, tak chtějí mít dítě tak ať se starají. A možná si uvědomí kolik co stojí.. A né, že komentují fotky, a že to jim bude slušet atd. to není normální. Odepsala bych jim - nebude, prodáno!Jinak tu kombinézu já prodala za 600
tak že za polovinu toho co jsem do toho dala:-)) a paní byla ještě ráda, že ji sehnala „levně“ a hlavně jako novou.
Edit : Ano je to rodina, ale například v naší - když někdo něco chce, řekne to slušně, zeptá se a vždycky nabídne adekvátní sumu, pomoc. Ať už se poté přijme nebo ne.
Příspěvek upraven 29.06.15 v 13:58
Ale nebere to jako hotovou věc, a ještě s takovýma kecama..
@Anonymní píše:
@Kassy Nechci být zlá, bráchu mám ráda, ale dost jsme se ve spoustě věcí neshodli, u mamky bydlel do 23 let a dostával kapesné, nebyl schopen si najít práci, máma ho živila a on jí nedával ani korunu, nikdy nikomu nekoupil nic k svátku, ani k narozeninám, ale na cíga vždy peníze někde schrastil, mně mamka zamítla dotovat vysokou, byť jsem chtěla jen minimum ( ani né tolik, co dávala bráchovi za to, že se válel doma ), ale já si musela najít práci a být ta schopná, samozřejmě, mám jen maturitu, na vysokou jsem nešla. Brácha vždy k vánocům každýmu koupil tu největší prkotinu v akci jakou mohl a sám by bral veledary, našel si k sobě ideální partnerku, je to holka, která ho vycepovala, stal se z něho alespoň z půlky chlap, domu peníze nosí, ale škrtí se o každou korunu, třeba mají hypo, ale do toho bytu nechce vrazit ani korunu, vždy´t 20 let starý nábytek je pořád ok… Ale tak je to jeho věc názoru, mně jen zaráží ta samozřejmnost, že si nárokují mé oblečení a očekávají to naprosto automaticky, a běda jak ne…? Ještě si ztěžovali mamce. No mám dost.
Takže je to spíš o vztahu s bráchou, než o čemkoliv jiném.
Já bych mu dala ty levné věci, co můžeš prodat, bych s klidným svědomím prodala.
No nevím, ve chvíli, kdy jsem se rozhodla, že další dítě už nechci, tak jsem oblečení a potřeby rozdala v rodině. Nějak mě ani nenapadlo po nich chtít peníze, i když jsem vše kupovala.