Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
12leté nudící se dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
30.9.25 09:49
To jsi poznala dle špatných známek z fyziky že se málo věnuješ? Tak v sedmé třídě už musí sama vědět že má mezery, že něco nechápe a dojít se doptat… nebo jsi ji odpálkovala když chtěla pomoct, to asi nee, že?
Já mám dceru 9 let ve čtvrté třídě. A v týdnu je to prostě o tom vaření, praní, chystání věci do školy.. se školou pomáhám dost… ale doufám že bude více a více samostatná. Ale je to spíše o kontrole… společný čas trávíme o víkendu. Jezdíme na výlety, bazeny ale někdy jsem taky jen doma. Hodně času tráví na kroužku z týdně, má ho 5 hodin týdně dokupy. Pak taky volá s kamarády, hráje online hry, nebo chodí ke kámoškám, nebo kámošky k nám. Taky mám svoje zájmy, záliby… nebudu se jich vzdávat uplně. Tvoje děti jsou už na přelomu puberty nebudou zvědavé na vaření a pomáhání na zahradě.. či hraní člověče nezlobse. Ale můžete o víkendu na bazen, do kina… ony mají pocit že se jim nevěnuejš?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.9.25 10:06
Doporučuji naučit sebe i děti číst mapy, používat kompas, orientovat se v přírodě
naučit se značky v mapách pro orientační běh a na nějaký orientační „běh“ vyrazit
existují mapy pevných (trvalých ) kontrol, kde není žádný organizátor, jen si zjistíte, kde si můžete mapu vyzvednout, případně stáhnout a barevně vytisknout mapu
tady je přehled pevných kontrol, nevím odkud jste, jestli máte něco v blízkosti
https://zacitorientak.cz/APK.php
je to dovednost, která se může hodit vám i dětem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.9.25 10:11
Tak v týdnu asi na společné aktivity moc času nebude ne? Ráda vaříš atd, na tom přece není nic špatného. Nejsou to už malé děti abys jim musela pořád vymýšlet program.
Ven nechoděj? Vymyslela bych něco na víkend, výlet, houby, zahrát si nějakou hru, prostě cokoliv. Ale jak sama píšeš, stejně s tebou dlouho nevydržej protože je společné věci nebavěj 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.9.25 10:51
To je asi normální, že větší děti dají přednost vlastní zábavě a nepotřebují aby se jim pořád věnovaly rodiče. Dcera 11leta se mnou všechno sdilí o všem mi vypráví, ale zabavit se umí sama. Ma dost kroužku, věcně jsou u nás nějaké kamarádky. Věnuju se jí spíš o vikedu, výlety, bazény atd. Někdy se mnou vaří, jdeme spolu na procházku se psem, pomůžu s úkolem kdyz je treba, ale vyloženě nevyžaduje abych se jí dene věnovala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Svetluska55
30.9.25 12:34
Proč jsi na sebe tak přísná?
Jak děti rostou, mají trávit vic času s vrstevniky a rodiče jdou do pozadí.
Je to normalni. Současně v týdnu mají všichni dost povinnosti. Ja lpim v tydnu na společných vecerich, abychom si jako rodina aspoň řekli, co se nám stalo zajimaveho. Ambici společně stráveného času mam na víkendy a to jeste primerene, tam uz do toho vstupuji i zajmy nasich pubošů. Treba do kina uz se mnou nikdo nepůjde 
- Citovat
- Upravit
30.9.25 14:25
@Anonymní píše: Více
Taky sis určitě uvědomila, že děti mají ještě tátu, že? Což by v tvém uvažování a tvém stesku mělo zaznít 
A taky sis určitě uvědomila, že už nemáš malé děti, ale puberťáky, kteří si určitě uvědomují, že jim nemůžeš dělat animátora donekonečna.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.9.25 16:17
Nasi pubertaci su o par rokov starsi a nemam pocit ze by sa nudili. Ked sa chcu hrat tak sa pridu spytat a podla situacie bud povolime alebo navrhneme iny program.
Nizsie tak nejak priklady nasich dni…
Prac den: rano vstanu vezmu si veci a idu do skoly, akekolvek hranie a ine pouzivanie mobilu maju zakazane okrem telefonatu s mamou. Ked pridu zo skoly tak ulohy, ucenie, jedlo, drobne domace povinnosti. Ked nastane spravny cas (ked maju kruzky tak aj o 20:00, ale vacsinou okolo 17:00) tak ich skusame, pripadne sa s nimi ucime. Potom im pomahame s ich zalubami (chcu si nieco vymodelovat, tak sme s nimi a poradime ako urobit formu atd… chcu si urobit kostym na karneval, tak im ukazeme ako to zosit, ktore lepidlo je na co dobre atd…) vacsinou pracuju samostatne, ale tym ze sme s nimi tak jednak je to cas straveny spolu a obcas sa aj nieco nove naucia. Alebo ideme von na bicykloch, pesi, inline, skateboard, kolobezka… dle vkusu kazdeho soudruha.
Weekend: ak niekam ideme na cely weeknd tak je program prisposobeny weekndu, ale pravidlo je ze nevyrazame kym niesme spokojny zo skusanim a pripravou na nadchadzajuci tyzden, takze sa velmi snazia. Vacisnou sme im k tomu davali povinne aj citanie, ale cim dalej tym viac to nenevideli, takze sme to nechali tak ze snad do toho dorastu…
Ak sme doma program je vacsinou taky ze rano sa ide cvicit, potom sprcha, ranajky, vylet niekam, pripadne spolu varime, pecieme, zavarame, zahrada…
Casto vylet pripravuju oni, teda ocakavame ze nam budu vediet povedat kam ideme, co je tam k videniu atd… (popravde to moc nezvladaju aktualne, ale snad sa chytia).
Vzdy k tomu maju minimalne jednu ‚uciacu‘ sa zastavku, napriklad si zahrame scenku otvorena zlomenina s tepennym krvacanim - co teda budu robit… Teoria by (uz) aj bola, ale prax ziadna, zatial 100% vykrvacanie… ani ohen nedokazu zalozit… pneumotorax, zastava srdca, dychania, upchate dychacie cesty, bezvedomie, uraz el prudom, dalej pristavanie vrtulniku, lanova zachrana, sucide knot (neviem ako sa to preklada, uzol na zlanenie bez straty lana), vyroba luku, ostepu, hasiaci pristroj a pouzitie, sok, alergia, poskodenie chrbtice… a ine zivot ohrozujuce/zachranujuce situacie. Najblizsie ich caka fyziologicky roztok a ‚survival‘ takze v noci sa planujeme ‚stratit‘ v lese (asi v zime, nech si to uziju ked ani ten ohen nezvladaju…).
V nedelu (a niekedy aj cez tyzden, zalezi od toho ako ide ucenie, kruzky atd…) je diskusia na nieco co s partnerkou vyhodnotime ako uzitocne takze napriklad jedlo, pohyb, peniaze, zdravy rozum, odhad, sexualna vychova, sebeobrana, sebe'ochrana' (hlavne na kruzkoch), planovanie, pohlad dopredu, koho co trapi taky mix z kazdeho rozku trosku aktualne sme skoncili ‚co keby‘ a teraz mame strach a hambu.
Nicmene vsecia milujeme stolove hry takze obcas si urobime taky den v posteli a hrame karty, karcassone, zakazany ostrov (mimochodom velmi doporucujem, jedina kooperativna stolova hra ktora ma zaujala), clovece nezlob se, unno, kocka koza syr… alebo si pustime film - vacisnou nejaky ktory ma aj ‚pribeh‘, pripadne sa im snazime ten pribeh este pripomenut komentarmi pocas filmu (co samozrejme vnimaju velmi negativne).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Chytla jsem pořádnou depku, protože jsem si uvědomila, že jako matka jsem úplně k ničemu. Máme dvě děti - 12 a 10 let. Žijeme na vesnici, kde nic není, a protože tam skutečně máme projitý kdejaký kout a pokud chceme zažít něco jiného, znamená to, že musíme někam autem. Já jsem se naučila relaxovat po práci tak, že se hodně pohybuju v kuchyni, to je moje absolutní vášeň, nebo si něco ušiju, ale tak z 90% je to nějaké vaření, pečení, trochu zahrada podle chuti a počasí. V čem je problém? Sama musím kriticky uznat, že se strašně málo věnuju dětem. Uvědomila jsem si to, když dcera (7. třída) donesla už 2. trojku z fyziky. Připadá mi, že tím, že se hodně starám o vaření, před nimi jakoby utíkám, protože mě spousta věcí nebaví a je už taky ne. Zároveň je to taková činnost, která se dá dělat doma a být s nimi aspoň v nějakém kontaktu. Teď, když neměli kroužky (začínají v říjnu), to bylo ještě horší. Škola, úkoly, nějaké nezbytně nutné cvičení na hudební nástroj, nějaké vynucené povinnosti doma (ale moc toho nemají), učení se a - mobil. Ten jim omezujeme, protože by byli schopni trávit tam veškerý volný čas. Trváme na tom, aby aspoň četli, což taky není žádná sláva, ale aspoň něco. Volají si se spolužáky, hrají online hry… Jsem si vědoma, že to musím změnit a víc se dětem věnovat. Budeme se víc učit a budeme víc spolu. Co se vám osvědčilo? Připadám si a myslím, že oprávněně, jako ta nejhorší matka na světě. Sobecká a neschopná. Ještě dodávám, že dřív jsme dělali věci víc společně, ale to už je víceméně nebaví - chvilku se mnou vydrží, ale pak je to přestane bavit, což se nedivím - být např. na zahradě nebo v kuchyni, kde nic zajímavého není, to by nebavilo ani mě.
Příspěvek dávám anonymně, protože se za to stydím.