Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Já úplně neporadím se situací 1 vs. 2, protože mám dvojčátka. Ale chci říct, že dvě děti věkově co nejblíže u sebe jsou super. O co je to náročnější v začátcích, tím se to potom vrátí, když děti trošku povyrostou. Našim je teď 4,5 a krásně si spolu vyhrají, jsou to prostě parťáci (samozřejmě jsou i spory a rvačky, ale mají se rádi
).
PS: Jen bacha, aby z plánovaného druhého nebylo hned druhé a třetí..znám několik rorin, co chtěli druhé a podařili se jim dvojčátka
![]()
@Anonymní píše:
Ahoj, chtěla jsem se zeptat jak moc velky rozdil je mit jedno nebo dve deti, pocitili jste to i na vztahu s partnerem? Financne? Da se byt se 2 detma v byte 2+1? Chteli by jsme pracovat jeste na jednom, zatim vyckavamex protoze mam teprve 7m po cisari, tak jeste aspon 4m, tim padem ( kdyby se podarilo hned) by deti od sebe byli asi 20m… da se to zvladnout v pohode nebo je tovna zblazneni? Syn je hodne narocny, prvni 4mesice v podstate jen prorval, tak mam trochu strach, protoze nevim jak tohle bych zvladla mit doma jeste jedno, ale ta touha je asi vetsi
. Zjistuju jen tak ze zvedavosti, urcite me to neodradi chtit dalsi
.
Ahoj,
mám děti 21měsíců po sobě - plánovaně. A je to to nejlepší rozhodnutí, co jsem v životě udělala. Je pravda, že první těhu bylo hrozně náročné, moje tělo s tím bojovalo (velmi silné nevolnosti, točení hlavy, velký ubytek váhy na začátku, pak jsem naopak rychle nabírala, vazy v břiše strašně protestovaly a bolely…
Tak jsem se trošku druhého těhu bála a nakonec uplná paráda. Krásné těhotenství, bez nevolností, jen trošku unavenější jsem byla, vše ukázkové a krásné. Porod dokonalý.
Starší dcera ihned vzala miminko za své (a to jsme trénovali s bratrancem tehdy 4 měsíčním a dcera ho strašně nechtěla, bála se ho, plakala a já tehdy měla měsíc do TP). Nikdo na miminko nesměl sáhnout, jen maminka nebo tatínek, mazlila se a vše krásné. Už je tomu rok a holky jsou nejlepší partačky, mají k sobě blízko, milují se a já jsem strašně vděčná, že je mám a že se mají rády.
Díky tomu si pohrávám s myšlenkou, že bych chtěla i třetí dítě ![]()
S bydlením nedokážu posoudit, bydlíme ve velkém domě. Ale žije tak hodně rodin a já třeba bydlela s rodiči a bráchou chvíli i v 1+1 (když jsme stavěli dům) a musím uznat, že to vlastně bylo i jedno z nejhezčích období, pak jsme se v domě hledali a každý zalezl k sobě do pokoje a bylo to takové smutné. ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj, chtěla jsem se zeptat jak moc velky rozdil je mit jedno nebo dve deti, pocitili jste to i na vztahu s partnerem? Financne? Da se byt se 2 detma v byte 2+1? Chteli by jsme pracovat jeste na jednom, zatim vyckavamex protoze mam teprve 7m po cisari, tak jeste aspon 4m, tim padem ( kdyby se podarilo hned) by deti od sebe byli asi 20m… da se to zvladnout v pohode nebo je tovna zblazneni? Syn je hodne narocny, prvni 4mesice v podstate jen prorval, tak mam trochu strach, protoze nevim jak tohle bych zvladla mit doma jeste jedno, ale ta touha je asi vetsi
. Zjistuju jen tak ze zvedavosti, urcite me to neodradi chtit dalsi
.
Jedno a dvě děti rozdíl jsou, krize u nás třeba je, když je jedno nemocné tak třeba s druhým není možné jít ven, pokud je manžel standardně v práci, nebo se třeba nedá jít běžné věci zařídit.. Ale jinak finančně jsem nějaký zásadní rozdíl nepocitila a to mají děti poměrně drahé stravování (potravinové alergie), obleceni zas tolik nedědi, protože starší je drobek a mladší je spíš klasické velikosti.. Kluci jsou od sebe 28m. Co mi bylo treba líto, když jsem byla těhotná podruhé, bylo, že jsem se synem nemohla „řádit“ tak, jak bych to dělala, pokud bych těhotná nebyla, a pak bylo náročnější období po sekci, když třeba manžel nebyl doma, tak zvedat staršího na koupání apod. Ted za pár dnů se nám narodí třetí dite, otěhotněla jsem cca rok po sekci (předtím jsem šla na kontrolu, abych zjistila stav jizvy), na to, jestli děloha zvládne ještě jedno jsem se ptala i na sále během druhé sekce, děti budou od sebe 20m. Celé těhotenství jsem fungovala normálně, chodili jsme na dlouhé procházky, mladšího doteď nosím že schodů (zvládá to, ale dost kaskaderskym způsobem, chodit pořádně začal v 18m).. Jsem zvědavá, jak to budeme zvládat po porodu, ale věřím, že dobře.. Máme dvojkocar, šátek, nositko, tak to určitě půjde ![]()
Mám od sebe kluky 28 měsíců, první rok byl očistec, mladší pořád brečel a na staršího přišlo období vzdoru. Druhý a třetí rok to byla taky hrůza.
Teď je jim 6 a 3,5 a už se to docela uklidňuje. Hodně mi pomohl nástup do práce, od dětí si tam odpočinu a o to víc se na ně těším. Když mám teď občas doma jen jedno dítě, je to fakt pohoda. Jedno dítě, žádné dítě.
A to bývám sama převážně jen s tím starším a náročnějším.
Oblečení mladší dědí, bot kupuju nové, ale není to zas taková pálka. Teď jsem třeba koupila staršímu zimní bundu na příští rok ve slevách za 300,–.
Uvidíme, o kolik zvýší rozpočet nástup do školy. Sourozenecký kočár jsem nepotřebovala, oba kluci byli na UM, ale v době narození mladšího už ho starší nepil. Jen ty pleny trápí peněženku, mladší se komplet odplenkoval před létem, starší má pořád plínu na noc. U staršího teda to čůrání řešíme pořád, přes den se počůrává, jeden čas jsem měla doma dvě děti komplet na plenách. Žijeme v bytě 2+1 a je to akorát, kluci mají svůj pokoj, já ložnici a obývací kuchyň. Naproti dokonce bydlí rodina se čtyřmi dětmi ve stejném bytě.
S partnerem nevím, ani jeden se mnou nevydržel ani do půlky těhotenství.
@radkka fakt rok?
Vždyť nedávno jsem ti gratulovala.
![]()
Příspěvek upraven 19.02.18 v 09:29
Já mám kluky 22 měsíců po sobě, a pakárna to byla. Ale poslední roky už sklízím ta pozitiva ( bude jim 6 a
. Vztah s otcem nevydržel, rozvedli jsme se když měli 2 a 4 roky. Hodně bylo poznat, že se dvěma se musí víc angažovat, pomáhat, přizpůsobit se, a bohužel, nezvládl. Měli jsme 2+1 a v pohodě. Přestěhovali jsme se do většího až teď, s novým partnerem, který s dětmi v pohodě zvládá a dohromady máme tři a měli jsme mít čtyři. Je to o lidech vždycky. Víc dětí, víc nutnosti improvizace, větší nároky na rodiče, i zátěž pro vztah. Ale mnoho lidí to zvládne, ono se to dá, když oba chtějí. A každý věkový rozdíl má pozitiva i negativa, to si moc nevyberes moc.
@Tamtama Na konci dubna
podle mě je to za rohem
Ani se nenaděju a budou maturovat ![]()
Nejhorší změna byla z 0 na 1. dítě… pak už to byla pohoda. A upřímně s dalším dítětem to bylo pokaždé lepší a lepší (máme děti 3). Člověk už ví, do čeho jde, nic nějak extra nehrotí, ví co ho čeká, že všechno je jen dočasné. S každým dalším dítětem jsem klidnější a psychicky vyrovnanější. Ale tohle je samozřejmě značně indivindi, je to o povaze a vnitřním naladění matky.
První dvě děti mám od sebe 2 roky (25 měsíců) a bylo to naprosto v klidu. Ano, člověk se kolem dětí točil od rána do večera a moc času pro sebe neměl, ale nebylo nic, z čeho bych se hroutila. A to jsem ještě studovala. Jen si člověk ty děti moc neužil „jako jednotky“. Třetí dítě přišlo až 4 roky po druhém a je to zase o něčem úplně jiném. Vždycky jsem říkala, že bych si zpětně dokázala představit i menší rozdíl, ale když jsem teď poznala i ten větší, tak už bych do menšího nešla. Starší kluci jsou téměř samostatní a s miminkem je to pohoda s prstem v nose. Jsem prostě zlenivěla a konečně poznala, proč je rodičovská dovolená nazvaná jako dovolená, no, to je celé. ![]()
Vztah s partnerem byl a je u nás s každým dalším dítětem lepší a lepší. Nám ty děti ty vztahy posilují. A finančně je třeba prostě počítat s tím, že je to další plnohodnotná osoba v domácnosti se vším všudy.
Malé miminko toho moc nepotřebuje, ale dítě je malé jenom krátkou dobu a jak začne školka, škola… tak to začne skákat.
@Tamtama máš recht, jít do práce má mnoho výhod. Též to tak mám. A počkej ještě chvilku a bude to ještě lepší. A jedno dítě žádné dítě, souhlas, to je úplná balada.
Jinak já zatím moc necítím finanční rozdíl ms, ZŠ, jen na začátku když se kupuje vybavení.
@Heivka Muj muz taky s rodicema a segrou bydleli od detstvi do dospelosti ve 2+1, ale měli to obráceně - ve velke loznici deti a rodice v obyvaku. My v tom byte pak bydleli spolu a ja si to tam treba s detmi predstavit neumela, jejich mami kdyz prisla po nocni, klidne spala v obyvaku na rozklad. gauci, jela tam TV a deti si hraly, ja potřebuju klid a soukromi, i kdyz v obyvaku na fauci obcas taky zabivakuju a spi se mi tam dobre:-) Mame puv. 2+1 predelany na 3+kk, takze deti budou mit pokojik napůl. Na 2 deti je nas byt tak akorat, chteli jsme puv. loznici udelat z toho mensiho pokoje, ale tam se nevesla loznicova sestava, takhle nam to ale vyhovuje nam to, loznice je trochu stranou, takze kdyz rano s detma vstávam, nebudime tatu a me zas nebudi muz, kdyz sedi u PC do noci, jako ve starem byte, kde jsme meli z casti loznice udelanou pracovnu a koukal tam na filmy. Ted by teda nejaky koutek taky snesl obcas, klid na praci tu moc nema, tak s detma vetsinou jdu ven, kdyz resi neco z domova po tel. Z loznice je tak napůl skladiste teda, pac nemame skrine v predsini, resp.uzke chodbe.
Příspěvek upraven 19.02.18 v 09:40
@radkka píše:
@Tamtama Na konci dubnapodle mě je to za rohem
Ani se nenaděju a budou maturovat
Na konci dubna jsem nastupovala do práce. Sakra, to to uteklo. ![]()
Já mám holky obě císařem a jsou od sebe 16 měsíců, teď třetí bude 22 měsíců od druhé
jinak jako rozdíl to je určitě - velkej. My teda nežijeme v bytě, ale v domě, ale je to prostě věčný boj o rozdělení pozornosti, hlavně jak už maldší je taky větší no…ale jako celkově můžu říct, že pro mě byl horší přechod z nula dětí na jedno než ze jednoho na dvě. První dva měsíce to bylo hustý, ale pak se to srovnalo, udělal se režim. Pomoc nemám, poprvé hlídala teď moje máma holky - jinak za celou mateřskou kariéru se mi povede jen občas jít navečer s kamoškama do hospody, když pohlídá náhodou manžel, jinak chlap od rána do večera v práci. Je to náročný, neodpočnu si, ale hodně se nasměju a neměnila bych, mě to baví
ale je to asi konec, tvrtý mimčo už asi nedám
teď se ještě těším na miminko, ale už se chci posunout taky dál asi
takže naposled ![]()
@Ronda1 píše:
Ahoj, tak já jsem teda spokojená s jedním dítětem.. Dcerka 3,5r., je uz sikovna, samostatna.. Je to fajn, kdykoli muzeme na vylet, nebrat ohledy na mimco.. Urcite s dvema detma to uz nebude takove jako s jednim..Kámoska ma druhé dite 2 roky od sebe a hruza, ani si v klidu nezajde na zachod, je podrazdena, manzel ji moc nepomuze…
Jsme 3 a zijeme v 2+1.. Dcerka ma pokojik sama pro sebe, ja s manzelem obyvak s loznici dohromady… A tak nám to vyhovuje..
Mame to uplne stejne ![]()
@andelka83 mně už chybí koupit snad jen aktovka (na kterou chtějí přispět obě babičky) a pár drobností, v práci jsme měli výprodej a věci v rozmezí 1-50 korun, tak jsem nasyslila.
Ale počítám, že Viki bude každou chvíli něco ztrácet, tak uvidíme.
@Tamtama u nás zatím dobrý. Hodně bylo potřeba obalů, pastelek, a velký výdaj bylo 2× vybavení na tělocvik ( ve škole a v družině). Jinak družinu máme levnou a stravné méně než školka ( ale to je tím že svačinu musím kupovat, ve školce byla)
@andelka83 teď jsi mě zarazila tím tělocvikem. Co jsi všechno kupovala? Žiju v tom, že stačí cvičky, tepláky a triko.
A se cvičkama u nás ještě bude sranda, kámoška říkala, že na tv fakt musí mít jedině cvičky, že kvůli tomu byla na koberečku, jiné kecky být nesmí. A Vikimu na jeho kachní nohu cvičky fakt nenarvu a rvát nebudu.