3 týdny do porodu a sama :'(

Verunka.ie
12
23.4.12 17:16

3 týdny do porodu a sama ... :'(

Ahoj holky, zalozila jsem tuhle diskusi, protoze uz si nevim rady, jak dal, ale stejne si nemyslim, ze nekdo napise. Mam 3-5 tydnu do porodu a zustala jsem sama. Muj pritel me opustil po 2 letem vztahu kvuli jine zene, me je 25 let, mu 39 a te jeho nove pritelkyni je 40…jedine, co o ni vim je to, kolik vydelava rocne, je bez deti a jako mala byla adoptovana. Chtela bych napsat svuj pribeh, ale kvuli stresu to muze byt nejasne. S pritelem jsme meli za celou tu dobu takovy vztah, kdy jsme spolu byli a nebyli. On uz jedno dite ma z predesleho vztahu, ma 7 letou dceru. Jeho ex prytelkyne byla v nasem vztahu od zacatku, nelibilo se ji, ze chtel byt se mnou. Zakazovala mu vidat se s dcerou, nebo ji mohl vidat, ale jen u ni doma, coz se samozrejme pak zase nelibilo me, protoze jsem jednou prisla na to, ze spolu spali. To se stalo minuly rok..opustila jsem ho kvuli tomu, protoze mi bylo jen 24, nemela jsem co ztratit a rikala jsem si, ze si nezaslouzim, aby me nekdo takhle vyuzival. On chtel byt zpatky se svoji rodinou a ja ho nechala jit bez vycitek, scen nebo hadek. Poprala jsem mu hodne stesti a rekla, at pro rodinu udela vse, ze pro rodinu se musi bojovat jak nejvic to jde. Jenze za tyden byl zpatky, ze udelal chybu, ze me miluje, ze to bylo jen silne prani mit kompletni rodinu, ale ze mezi nimi jako partnery to uz neklape a klapat nebude. Mne to bylo hned jasne, chteli se k sobe vratit po 5 lete pauze, coz jsem nechapala…Chvili jsem mu odolavala, nechtela ho vzit zpatky, ale pak jsem uverila jeho slibum a zacla s nim znovu. Snazila jsem se zapomenout na to, jak mi ublizil a jak to bolelo, chodili jsme spolu i k psycholozce budovat znovu duveru a nas vztah, ja tam byla vic pro nej, nez on pro me, poslouchala jsem, jak se citil a co prozival, aniz bych rekla, jak se citim ja. Ale snazila jsem se byt mu oporou. 3 mesice po tom jsem s nim otehotnela, byl to zazrak, protoze jsem nemohla mit deti, v 19 jsem podstoupila interupci, pri ketre jsem mela komplikace a nasledne pak problemym lecila jsem se pak dlouho. Takze kdyz jsem otehotnela, byl to pro me sok a pro me zacli otazky, co a jak to bude s mimi, jestli bude v poradku, jestli ho donosim, jestli on je ten pravy pro rodinu, jestli me znovu nezklame v takove chvili…Z meho tehotenstvi jsme se radovali 2 dny, pak jsme se silene pohadali kvuli psa, protoze rozkousal doma vse, co se dalo, vsude nacural a ja byla nastvana, ze to tak dal nejde, ze do toho nemuzeme privest dite…ten vecer se sbalil a odesel i se psem, protoze jsem mu rekal, at si vybere bud psa nebo dite..vybral si psa…od te doby jsme se jen hadali, vraceli se k sobe, usmirovali, nenavideli. Uz to tak trva strasne douho, vlastne cele moje tehotenstvi, mam mesic do porodu a nevim, jestli se na to male vubec tesim. V listopadu jsme se na tyden rozseli a ja zjistila, ze si hned nekoho nasel. Tvrdil mi, ze se se mnou rozchazi kvuli me, ze se mnou byt nemuze, ze jsem mu ublizila, kdyz jsem mu dala na vyber mezi psem a ditetem, ze bych byla schopna toho psa zabit…v tom listopadu jsem mu i rekla, ze pujdu na interupci, ze nechci byt svobodna matka nebo mit dite s takovym clovekem, ze tohle si nepreje zadna zena. Vim, zni to sobecky, mela jsem byt rada, ze jsem konecne tehotna a ze zazrakem bylo a je vsechno zatim v pohode, ale ja jsem si jen prala, abych prinesla dite do uplne rodiny, abychom byli spolu stastni. V tom listopadu jsem se na nej snazila zapomenout, zacla jsem se stykat s novymi lidmi, poznala fajn kluka, nekolikrat jsem se s nim sesla, ale jakmile se to dozvedel muj ex, byl hned zpatky a s prosikem. Pred vanoci jsem mu zase uverila, vratila se k nemu, nastehovala jsem se k nemu, o vanocich me pozadal o ruku, zasnoubili jsme se a asi mesic bylo vsechno v pohode. Jenze on pak zase zacal nekde litat, porad vycital, ze jsem unavena,ze nic poradne nedelam, chodil domu pozde a opily, porad si s nekym volal a psal a na me nemel cas…Snazila jsem se ho pochopit, vysvetloval mi to tim, ze musi ted hodne pracovat, abychom si mohli dovolit to nejlepsi pro naseho syna, ze ho musim chapat. Snazila jsem se, ale kdo chapal me? Byla jsem tehotna, hormony byli vsude kolem me, bourily se, nemela jsem v nem tu oporu. Jednou jsme se vecer silene pohadali a ja mu rekla, ze bych si prala, abych to dite nemela s nim, ale s nekym jinym, ze otec neznamena jenom to dite udelat, ale starat se od zacatku az do konce. A tohle byla asi posledni tecka pro nej, to se stalo nekdy v unoru. Zacal si znovu psat a schazet se s tou zenou, s kterou byl uz v listopadu ame lhal. Chtela jsem mu verit, ze je se svymi kamarady, nebo dele v praci, ale mela jsem tuseni uz dlouho, uz prece jednou moji duveru zklamal. Tahlo se to tak 2 mesice, kdy mi porad rikal, ze potrebuje cas, mela jsem uz naplanovane se od nej odstehovat nejmin 3 krat, abych byla schopna se do porodu psychicky pripravit na vychovu ditete jako svobodna matka, ale pokazde, co jsem si uz neco nasla a zacla balit kufry, vzdy otocil a nasliboval. Jak rikam, tahlo se to tak od unora az do 11.4., kdy jsem se od nej nadobro odstehovala. Ani nevim, co me ted stve nejvic, snazim se byt silna pro moje mimi a udelat vse proto, aby bylo v poradku, aby uz nezilo v tom stresu, protoze se to tak tahne od zacatku tehotenstvi, ale vcera me prepadla nejaka deprese a nevim, jak z toho. Bydlim sama uz skoro 2 tydny, minuly tyden to bylo v pohode, mela jsem toho hodne na praci, chci miminko privest do cisteho a pekneho bytecku, tak jsem kazdy den neco uklizela, montovala, zarizovala prestavovala, nakupovala…jenze ted, kdyz uz mam vse hotove, prisel na me smutek a az teprve ted to boli…Byla jsme silna a rikam si, kam se moje sila a odhodlani byt nad veci podely, proc to ted tak boli…Mozna pro to, ze jsem porad doufala, ze treba jeste prijde, ze si to rozmysli, ze chce mit rodinu se mnou, ze udelal chybu, ze bude zase bojovat, protoze bojoval uz tolikrat. Vim, ze si ted kazda rekne, ze takovy chlap mi za to nestoji a ze ho uz nemam vzit zpatky a ja mozna ani nechci, ale jde mi o to, ze ted uz opravdu vidim, ze ztratil zajem. Je to nefer, ze ja jsem zustala pred porodem sama, ze musim vse sama zaridit a on si den co den uziva sveho noveho vztahu. A taky mi nejde do hlavy, co je zac ta jeho nova laska, kdyz s nim je i po tom, ze vi, ze ma nebo mel doma tehotnou pritelkyni. Nechavala ho prespavat u sebe doma..nechapu to, ja jsem to minuly rok prece udelala jinak, poslala jsem ho, aby byl se svoji rodinou, nechtela jsem ho u sebe, dokud si nevyresil svoje problemy. A ted, kdyz s nim cekam rodinu ja, tak ho nikdo za mnou neposle, aby byl s nami. Nevim uz jak dal, strasne to boli, uz jsem se dnes objednala i k psycholozce, prootze mam pocit, ze to sama psychicky uz nezvladnu. To je muj pribeh a ja budu rada za jakkoukoliv odpoved. Uz nevim, co dal napsat, je to zmatene

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Saroya
17629
23.4.12 17:24

ahoj, to je ale dlouhý příběh :)

..je jasné, že to bolí, byl to dlouhý vztah, a nějakou dobu to bolet bude…těžké období, ale pokud se rozhodneš, tak to zvládneš i s miminkem. máš někoho, kdo ti pomůže? maminka, kamarádky?

sama víš, že ten chlap za to nestojí a možná by bylo dobré kvůli dítěti být bez něj a časem najít lepšího chlapa, kterému nebudeš muset být oporou ty, ale on tobě a kterému budeš moct věřit a spolehnout se na něj. to bych ti rozhodně přála, stejně tak miminku.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
nepřihl.alli_li
23.4.12 17:27

Ahojky, spíš nechápu toho chlapa - co je to zač - když si jde užívat, když má doma těhotnou přítelkyni. To opravdu nechápu - kdyby byl mladej, jako ty - tak neřeknu, ale už má věk, kdy by měl přemejšlet trošku jinak.
Pro Tebe je teď hlavně se hodit do klidu - musíš už kvůli prckovi - protože když budeš smutná, pozná to malý a byl by víc uplakaný. A pak ty oproti jemu máš jedinou velikou výhodu, kterou už Ti nikdo nevezme - ty máš toho prcka - někoho kdo na Tobě bude závislý, kdo Tě bude bezmezně milovat a těšit se na Tebe. Někoho koho budeš ty bezmezně milovat a radovat se z každýho jeho životního pokroku.
To on nemá a uvědomí si to až bude pozdě - až budeš mít skvělýho parnera, který Ti bude oporou.
Ty se teď na něj vykašli, ať si líta kde chce - určitě bych se k němu nevracela a našla prckovi nějakýho jinýho opravdovýho tátu, kterej si s ním bude hrát, bude ho mít rád a nebude ho brát jako obtíž.
Přeji hodně štěstíčka do života a neboj až se Ti prcek narodí na tady toho „vola“(s prominutím) ihned zapomeneš - to až poprví spatříš toho malýho uzlíčka :-)

  • Citovat
  • Upravit
Verunka.ie
12
23.4.12 17:33

Dekuji holky, snazim se taky myslet pozitivne, ale jak rikam, vcera se ve mne neco zlomilo a ne a ne to zastavit. Nejhorsi je, ze nemam kolem sebe nikoho, kdo by mi pomohl, ziju v zahranici, presneji receno v Irsku uz pres 5 let, kamarady tu sice mam, ale kazdy ma svuj zivot a urcite nemaji na me problemy cas. A taky je nechci zatezovat, jak se citim, protoze me kazdy varoval uz pred rokem, jenze ja neposlechla. Myslela jsem si..no, jsem hold blba. A ja se prave nejvic bojim toho, ze az se mi to mimi narodi, ze ho nebudu moct milovat, ze mi bude pripominat kazdy den tu bolest…snazim se na to takhle nemyslet, ale z toho mam vazne obavy a chtela bych vedet, jestli je tady nejaka maminka, ktera si prosla treba tim stejnym a po prckovi se ji zmenil svet a zivot k lepsimu jenom tim, ze mela to male.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Prdolinka86
1788
23.4.12 17:37

Ahojky, já zůstala taky sama - když jsem byla v 6 měsíci… a to jsme spolu byli necelých 5 let… Jen napsal sms - mám jinou… a tak skončil náš vztah… Holčičku kterou spolu máme nikdy neviděl… a už jsou to necelé tři roky… Neboj vše přebolí… Byla jsem totálně na dně.. ale jen dětičky mě z toho dostali.. Aspoň jeden rodič musí fungovat… Přeji tobě i miminku hodně moc štěstíčka. Jsi mladá holka… Já už jsem si taky myslela, že s dítětem, dětmi nikoho nenajdu, a našla jsem. A jsem za to ráda. A to jsem se zařekla, že už nikdy…
Ty se drž - uvědom si, že žádný chlap za toto nestojí… :potlesk:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
nepřihl.alli_li
23.4.12 17:38

Tak to, že jsi měla smutnou chvilku to se Ti ani nedivi, ale to k životu patří - já jich mám plno a to mám manžela a 2 děti, ale prostě někdy přijde čas a člověk vidí svět černě, ale je to jen chvilkoví.
Neboj a opravdu věř ( to Ti tu napíše skoro každá maminka ), že až porodíš a uvidiš toho cvrčka, tak na všechny problémy zapomeneš - a pak až se na Tebe poprví usměje - to je pak něco ;-) to strčí do kapsy všechny trable ;-)

  • Citovat
  • Upravit
Prdolinka86
1788
23.4.12 17:41

Víš já si řekla, že jim těm haj*lům ještě ukážu… A i když jsem na vše byla sama… byla jsem na sebe pyšná.. Miminko ti ho bude připomínat, ale tebe musí držet nad vodou to, že TY si ta, která udělá pro miminko všechno.. to malé za to nemůže, a uvidíš jak poroste budeš na sebe taky hrdá… jak je krásné, zdravé a že to je jen „tvá“ zásluha… ukaž sobě i světu, že na to máš… :-) a já o tom nepochybuji :-)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Reklama
webparazit
7438
23.4.12 17:55

Preji ti hodne sily. HLAVNE prosimte pritele neuvadej do rodneho listu ditete, nevim, pokud je cech, nebo Ir, ale mohl by ti pekne zneprijemnit zivot, zakaz vycestovani do cr atd. Ja jsem toho prikladem a tahame se od prosince 2011 po soudech :?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Verunka.ie
12
23.4.12 18:05

Muj ex je francouz…ja bych ho do rodneho listu nejradeji neuvedla, ale jak to pak bude s alimenty? rikal mi totiz, ze pokud nebude v rodnem liste uveden jako otec ditete, ze pak nemusi nic platit a nevim, jestli bych to sama financne zvladla, preci jen je to pro dobro naseho ditete, kdyz budu aspon trosku financne zajistena a nebudu si muset delat jeste starosti s tim, ze mu nemuzu nic koupit nebo doprat…uz se pomalu smiruje s tim, ze ho nechci u porodu a ze dite bude mit me prijmeni, ale s temi alimenty si nejsem opravdu jista, kdyz nebude v tom rodnem liste…muzu se teda zeptat, jak to tedy je nebo jak to resite?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
manca 1
2882
23.4.12 18:21

ahoj
Za mě já bych ho uvedla jak sama píšeš kvůli alimentům,případném dědictví atd.
Musíš myslet na všechno. Co když se s tebou nedej bože něco stane?
Pořád lepší kdyby se pak postaral on než aby dítě skončilo někde v ústavu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
dada12
2400
23.4.12 18:24
@Verunka.ie píše:
Muj ex je francouz…ja bych ho do rodneho listu nejradeji neuvedla, ale jak to pak bude s alimenty? rikal mi totiz, ze pokud nebude v rodnem liste uveden jako otec ditete, ze pak nemusi nic platit a nevim, jestli bych to sama financne zvladla, preci jen je to pro dobro naseho ditete, kdyz budu aspon trosku financne zajistena a nebudu si muset delat jeste starosti s tim, ze mu nemuzu nic koupit nebo doprat…uz se pomalu smiruje s tim, ze ho nechci u porodu a ze dite bude mit me prijmeni, ale s temi alimenty si nejsem opravdu jista, kdyz nebude v tom rodnem liste…muzu se teda zeptat, jak to tedy je nebo jak to resite?

Verunko neuváděj ho do r.l. opravdu. podle toho, jak jsi toho člověka popsala, by nakonec ještě chtěl střídavou péči, i když si to teď nemyslíš. opravdu, chlapi to dělají, aby ublížili ženě. najdeš si přítele a on udělá vše pro to, aby dítě nemělo jiného tátu. tenhle chlap prostě nebude fér.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
hartiepa
4986
23.4.12 18:33

Já bych řekla, že bez člověka, který ti připravil takové těhotenství a který tě takhle trápí dva roky v kuse, ti bude dobře. Ta bolest, kterou cítíš je jenom smutek a zvyk. To přejde a za pár týdnů už si nebudeš říkat, že bys ho chtěla zpátky. Navíc si buď jistá, že i když teď pochybuješ nad tím, jestli se na svého chlapečka těšíš, tak hned jak ho poprvé uvidíš, zjistíš jak lichá to byla představa. Neboj se být s dítětem sama. Nebude to dlouho trvat a budete mít tatínka, který bude rád za to, že vás má a nebude v jednom kuse zanášet jinde. Nemyslím si, že by se muž v 39 letech změnil. To co dělá bude dělat pořád.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
hartiepa
4986
23.4.12 18:35
@dada12 píše:
Verunko neuváděj ho do r.l. opravdu. podle toho, jak jsi toho člověka popsala, by nakonec ještě chtěl střídavou péči, i když si to teď nemyslíš. opravdu, chlapi to dělají, aby ublížili ženě. najdeš si přítele a on udělá vše pro to, aby dítě nemělo jiného tátu. tenhle chlap prostě nebude fér.

S tímhle musím souhlasit. Však jsi sama psala, že se VŽDYCKY vracel, když jsi měla naději na život s někým jiným. Nezmění se to. Jen v době, kdy ty už ho nebudeš chtít zpátky, udělá všechno proto aby ti znepříjemnil život. I kdyby tím ubližoval vašemu dítěti.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
emily2
9
23.4.12 18:37

Mám kamarádku, která má dítě s cizincem a on ji opustil půl roku od porodu. Nejevil pět let zájem a neplatil. Dnes se o dceru soudí a kamarádka má strach, že o ni přijde. Nebo že ji bude muset „půjčovat“ nespolehlivému člověku. Myslí do budoucna.
To že máš splín je naprosto normální, spíš by bylo divné, kdybys to prožívala bez emocí. Nebuď na sebe zbytečně tvrdá a na něj moc měkká. pa :mavam:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
webparazit
7438
23.4.12 18:44
@Verunka.ie píše:
Muj ex je francouz…ja bych ho do rodneho listu nejradeji neuvedla, ale jak to pak bude s alimenty? rikal mi totiz, ze pokud nebude v rodnem liste uveden jako otec ditete, ze pak nemusi nic platit a nevim, jestli bych to sama financne zvladla, preci jen je to pro dobro naseho ditete, kdyz budu aspon trosku financne zajistena a nebudu si muset delat jeste starosti s tim, ze mu nemuzu nic koupit nebo doprat…uz se pomalu smiruje s tim, ze ho nechci u porodu a ze dite bude mit me prijmeni, ale s temi alimenty si nejsem opravdu jista, kdyz nebude v tom rodnem liste…muzu se teda zeptat, jak to tedy je nebo jak to resite?

Verco, kdyz nas muj ex opustil (mala mela 6 mesicu), tak mi rekl, ze se muzu kdykoliv vratit do cech. Po 5ti mesicich mu ruplo v hlave, podal aplikaci k soudu o zabaveni pasu male. Pokazde co chci letet za rodinou do cech (aby mala videla babicku, dedecka atd) tak se ho musim zeptat, pokud nedovoli (99% pripadu), tak si musim dat aplikaci k soudu (£200 + zastupovani pravnika £125 liber na hodinu plus dan. Takze me tahle aplikace vyjde na £900 liber jen to luskne! S malou jsem NIKDY neopustila UK bez dovoleni otce a pokazde jsem se vratila na cas ( od naseho rozchodu jsem byla uz 5× nez mi sebrali pas, a od te doby 1× v Parizi a jedeme v Cervnu do cech)

Co se tyce vyzivneho, tak ex pan neplatit, vzala jsem ho pres CSA a stejnak mi dluzi £640. porad mu schvaluji nejake vyhody, ze mi ted muze platit jen £16 mesicne k tomu dluhu atd. takze s tim vyzivnym to neni tak jednoznacny jak v CR.

Jsi v Irsku, nebo v Severnim Irsku?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

 
 

Aktuálně na Instagramu

Umožňuje to nová legislativa. Zjistěte podrobnosti.

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová

Milování a syn

  • 09.04.26
  • Anonymní

Dobrý den, mám takový problém, co se týká intimního života. Máme 4letého syna, je živý a zvědavý až velmi. S manželem jsme pravidelně před pár... Odpověď

Problémy v rodině

  • 18.03.26
  • Anonymní

Dobrý den, už nevím, na koho se obrátit, protože po narození syna mám problémy s manželovou rodinou. Tchyně s tchánem jsou v celku hodní lidé,... Odpověď

Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži

  • 11.12.25
  • Anonymní

Dobrý den, přečetla jsem si Vaši odpověď týkající se stejného tématu, něco mě oslovilo, ale pořád nemohu uchopit svoji situaci tak, abych se... Odpověď

Je to deprese? Co by pomohlo?

  • 12.12.25
  • Anonymní

Dobrý den. Ani nevím, kde začít. Zkusím to vzít polopaticky. Rok a čtvrt se snažíme s manželem o miminko. Před snažením jsem řešila potíže s... Odpověď

Poporodní deprese nebo něco jiného?

  • 19.08.25
  • Anonymní

Dobrý den, jsem skoro rok po porodu, ale vůbec si mateřství neužívám. Je to pro mě takové přežívání a přečkávání. Narodila se mi předčasně... Odpověď