Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Prostě ho ňuňánkuju :)
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
21.4.12 13:09
Prostě ho ňuňánkuju :))
Právě jsem koukala do postýlky jak mi tam malej chrupká a usmívá se u toho a jsem z toho tak na měkko, že se mi chce normálně brečet 
Rodila jsem císařem, a pořád si říkala, kdy to přijde, ta obrovská mateřská láska. Ale jsem hrozná, nejraději bych maličkýho pořád chovala, nemůžu ho s nikým nechat samotného aby si ho pochovali, prostě musím být u všeho. Včera jsem dokonce ani nedokázala hodinku malého nechat s manželem a skočit si na poštu 
No a teď mě čeká gynda a zubař a já si říkám, že toho prcka nebudu mít při vyšetření pod dohledem no síla, teda 
Jak jste na tom vy, taky jste takové závislačky?? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
21.4.12 13:14
Tak já se přiznám, že jsem to takhle nikdy neměla. Jako ze začátku se mnou hormony mávaly a já při pohledu na něj bečela jak želva, ale abych ho nedokázala nechat bez dozoru ani na chviličku, tak to ne. Já byla ráda, za každou hodinu, kterou jsem mohla naspat a malého někdo hlídal…manžel, moje máma, tchyně…malého miluju, jako každá máma, ale taky mám ráda sebe a občas jsem 3hodinový jekot ráda přenechala někomu jinému. 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.12 13:19
ahoj, jojo mam to samy, malymu je ale uz 19mesicu a ja ho porad pusinkuju a kdyz spi tak ho aspon drzim za ruku, jsem taky zavislak a kdyz mame nekam jit a malej ma byt u nekoho na hlidani, musim tam snim jit uz po obede a bejt tam snim cely odpoledne nez se rozhoupu a odejdu (jako malej me nepotrebuje, tomu by bylo jedno kdybych odesla hned ) ale ja jsem hrozna, kolikrat jsem ho takhle vedla k babicce a kdyz jsem mela jit uz domu, tak jsem si to rozmyslela zbalila prcka a vzala ho zpatky domu a vecer jsem nikam nesla jo a taky jsem rodila cisarem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.12 13:20
Ahoj,
neboj, to bude slábnout..
byla jsem na tom stejně.. poprvé jsem ji nechala samotnou doma když ji byly 3m a musela jsem brzo ráno na odběr krve. taky jsem byla jak na trní a měla výčitky, že ji nechávám doma s manželem.
ale pak už po těch pár měsících - kdy se činnosti opakují, nastupuje stereotyp, každý den je stejný, budeš ráda, že si odběhneš na pár hodin ven - ke kadeřnici, na kafe. trošku se nadýchat všední reality..
ale i tak budeš psát domů smsky, co malej dělá atd…to ti zůstane už napořád…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.12 13:20
No jekotu si užíváme až až, malej má prdíky, takže to je někdy fakt peklo. Tak samozřejmě ho dám manželovi do ruky a jdu se vysprchovat a v klídku si umejt hlavu, ale že bych je nechala doma samotné, na to si ještě netroufám. Uklidňuje mě jen to, že si na to evidentně netroufá ani manžel, jelikož mě v tom, abych na tu poštu nešla vřele podporoval
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.12 13:38
Malé je přes půl roku a já od ní byla pryč dvakrát - když jsme měli sraz po deseti letech (ale to jsem věděla, že spinká a než se vzbudí, budu zpátky) a na gyndu (tehdy jsem chvátala, jak to jenom šlo, místo abych si blbec užila chvíle svobody a koukla do nějakého obchodu nebo tak ). Takže v tom nejsi sama, neboj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.12 13:39
První dítě jsem teda dlouho nenechala s nikým jiným jak mužem, ale že bych bez něj nepřežila vyšetření, to fakt ne, trochu se kroť, ať si zvyká aspoň na tátu.
U druhého jsem si od jeho 2m dělala autoškolu, takže 2×týdně na 1,5h pryč, někdy na dýl, když jsem to spojila s nákupem.
Svoje děti miluju, ale už jsem je nechala hlídat i profi hlídačkou a nemám s tím problém, nechci je k sobě poutat až nezdravě, aby se pak beze mě cítili špatně.
Samozřejmě při separační úzkosti bych dítěti byla nablízku, ale jinak zvykat, ať pro něj pak nejsou odloučení od maminky moc velké šoky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.12 13:44
@Gladys píše:
První dítě jsem teda dlouho nenechala s nikým jiným jak mužem, ale že bych bez něj nepřežila vyšetření, to fakt ne, trochu se kroť, ať si zvyká aspoň na tátu.
U druhého jsem si od jeho 2m dělala autoškolu, takže 2×týdně na 1,5h pryč, někdy na dýl, když jsem to spojila s nákupem.
Svoje děti miluju, ale už jsem je nechala hlídat i profi hlídačkou a nemám s tím problém, nechci je k sobě poutat až nezdravě, aby se pak beze mě cítili špatně.
Samozřejmě při separační úzkosti bych dítěti byla nablízku, ale jinak zvykat, ať pro něj pak nejsou odloučení od maminky moc velké šoky
Souhlas s Gladys…taková nezdravá závislost matky na dítěti není podle mě vůbec ku prospěchu. Naučit se důvěřovat ostatním, že se o něj postarají stejně kvalitně jako ty a uvidíš, že je o mnoho lepší mít potom třeba 2leťáka, který nemá problém zůstat přes noc u babičky, nebo v kolektivu ostatních dětí, než mít na noze přilepené klíště, které si bez maminky ani neuprdne…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.12 13:55
Taky jsem ze svojí dcerky úplně hotová. Ona spí a já na ni pořád čumím, místo abych něco dělala… Ale nechat ji hlídat manželovi nemám problém. Věřím mu, že se o ni postará stejně dobře jako já. Moje mamka už ji taky hlídala a v pohodě 
Chodím jednou týdně na schůze a tam si ji vzít nemůžu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.12 14:07
taky jsem to tak měla hlavně u dcery, ze synem už je to takové všechno na rychlo, ted má dcera dva a půl roku a jsem přeštastná když zmizí na víkend ke tchýni:-)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.12 14:09
Jste mě špatně pochopily. Samozřejmě věřím, že by se o něj manžel postaral..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.12 14:44
Já své prcky taky „ňuňánkuju“ od narození. Starší 5ti letý už tolik ne, ale ten mladší je taky hodně mazlivý. Ale klidně ho nechám chůvě, manželovi… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
TessAg
21.4.12 15:01
taky…ale pomalu až teď si začínám užívát, když mám chvíli oddech
- Citovat
- Upravit
21.4.12 15:28
No já malou taky měla tendence pořád ňuchat, až jsem si ale uvědomila, že i to maličké miminko potřebuje mít svůj klid, přestala jsem na něj pořád zírat, neustále ho chodit kontrolovat a všelijak jinak ho rušit a myslím, že nám to prospělo oboum. Bylo to klidné miminko i batole, plakala jen když něco potřebovala, pořád se usmívala a já se na ní díky tomu nestala přehnaně závislá a klidně jsem ji nechala hlídat. Je pravdou, že na noc byla mimo jen jednou jedinkrát, když jsem potřebovala služebně do Itálie, ale díky tomuto jsem to snášela dobře. Představ si, že se změní nečekaně situace a budeš muset do práce, to se pak zblázníte obě, když si vypěstujete závislost. Všeho s mírou. I mateřská láska by měla mít své hranice.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
