Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
7letá dcera krade
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
29.5.15 20:23
Já taky kradla. A dokonce jsem byla starší, tuším pátá třída. Začalo to nevinnou čokoládičkou nebo žvýkačkou a pak už to byl adrenalin. Nikdy nás (dělaly jsme to společně s kamarádkou) nechytili, vlastně jsme ty věci ani tak nepotřebovaly, nechtěly, jako fakt ten adrenalin. A pak taky - na vánoce a narozky jsme chtěly obdarovat svoje blízké a peníze nebyly, tak jsme to ukradly. Došlo to tak daleko, že jsme pronášely přes pokladnu z půlky plnou tašku. A pak nás chytili. Odvezli nás policajti, rodiče si pro nás přišli, řešilo se to i ve škole. Hrozná ostuda. Až pak jsem doopravdy pochopila, jak společensky nepřípustné to je, krást. Od té doby jsem nikde nevzala ani lipo. Dneska bych se hambou propadla, kdybych to měla někomu říct, ani manžel to neví.
- Citovat
- Upravit
31.5.15 12:36
Já myslím, že to minimálně jednou vyzkouší každé dítě. Vždycky se totiž najde něco, co dítě nemá a chtělo by to, není to dáno žádným materiálním nedostatkem. Dcera vzala kamarádce petshopa. Když jsem to zjistila, vynadala jsem jí, musela ho vrátit s omluvou a malým dárkem. Pak jsem dceři vysvětlila, že krást se nesmí, že dospělí zloději půjdou do vězení a malí do pasťáku a že ona by taky nechtěla aby jí někdo něco bral. Kdyby se to opakovalo, dostala by nějaký výraznější trest, zákaz něčeho co má ráda. Myslím, že v takových věcech jen nějaké „kázání po dobrém“
není na místě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.15 13:19
cesta jak to řešit
Asi není nic horšího než z toho udělat pohromu. Dítě si pamatuje emoce které se na něho snesou, ale věci ještě nerozumí, ne dost aby vědělo že život ve světě kde se nekrade a cítí se bezpečně a kde může získat to co chce zcela poctivě je suprový a nám dospělým stačí doufat že nás nezklamou naši blízcí k tomu abychom se o to sami snažili. Ale přiznejme si, přisvojovat si věci bez vlastní zásluhy je lidské..slevy, dárky…
Když dítě zažije že je strašné vzít si něco co někde bez dozoru jen tak leží, bude mít jako dospělý pocity studu, viny, ponížení…a kdo ví co ještě, třeba pocit že si nic nezaslouží když si má něco vzít dokonce i oprávněně.
Jednoduché vysvětlení že ta věc někomu patří a zavést nějakou možnost jak získat prostředky, třeba pokladničku na korunku kterou dostane když se přijde domů a venku nevynucuje nějakou sladkost…větší dítě může dostat domluvenou částku za zametání, vynesení koše…se synem jsem sestavila ceník domácích prací (po 2, 5, 10kč podle obtížnosti), za dva dny vysmejčil celý byt, vydělal si 250,– koupil si několik pitominek které bych mu opravdu nikdy nekoupila, pohrál si a za pár dní je odhodil, ještě 14 dní intenzivně „vydělával“ ale už si šetřil na něco hodnotnějšího a pak se to úplně srovnalo a začal se zajímat o jiné věci. To vnímání osobního vlastnictví má lepší než já, mně doma nechtěli penězi „zkazit“ takže zadarmo udělám cokoliv a když mi má někdo zaplatit tak se stydím, věci dost hromadím ale syn ne.
Na každého to „přisvojování“ přijde jindy, na syna ve 12 letech, nejdřív mi mizely drobné z kapes, pak 500,– z peněženky a vzpamatovala jsem se až když ukradl zmrzlinu v obchodě. Udělala jsem klukům přednážku o lidské důstojnosti, takže vedoucí prodejny řekl že není třeba aby to hlásil ve škole, že si to umím vyřídit sama. Synův kamarád mi se slzami děkoval že jsem ho zachránila a můj se zaťatými zuby trucoval. To mne probralo a ačkoliv ode mne dostal co potřeboval zauvažovala jsem že je něco co mu asi nedávám a to je důvěra že si koupí dobré věci. Tady vznikl ten ceník.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.15 13:34
@IKstarámáma píše:
Asi není nic horšího než z toho udělat pohromu. Dítě si pamatuje emoce které se na něho snesou, ale věci ještě nerozumí, ne dost aby vědělo že život ve světě kde se nekrade a cítí se bezpečně a kde může získat to co chce zcela poctivě je suprový a nám dospělým stačí doufat že nás nezklamou naši blízcí k tomu abychom se o to sami snažili. Ale přiznejme si, přisvojovat si věci bez vlastní zásluhy je lidské..slevy, dárky…
Když dítě zažije že je strašné vzít si něco co někde bez dozoru jen tak leží, bude mít jako dospělý pocity studu, viny, ponížení…a kdo ví co ještě, třeba pocit že si nic nezaslouží když si má něco vzít dokonce i oprávněně.
Jednoduché vysvětlení že ta věc někomu patří a zavést nějakou možnost jak získat prostředky, třeba pokladničku na korunku kterou dostane když se přijde domů a venku nevynucuje nějakou sladkost…větší dítě může dostat domluvenou částku za zametání, vynesení koše…se synem jsem sestavila ceník domácích prací (po 2, 5, 10kč podle obtížnosti), za dva dny vysmejčil celý byt, vydělal si 250,– koupil si několik pitominek které bych mu opravdu nikdy nekoupila, pohrál si a za pár dní je odhodil, ještě 14 dní intenzivně „vydělával“ ale už si šetřil na něco hodnotnějšího a pak se to úplně srovnalo a začal se zajímat o jiné věci. To vnímání osobního vlastnictví má lepší než já, mně doma nechtěli penězi „zkazit“ takže zadarmo udělám cokoliv a když mi má někdo zaplatit tak se stydím, věci dost hromadím ale syn ne.
Na každého to „přisvojování“ přijde jindy, na syna ve 12 letech, nejdřív mi mizely drobné z kapes, pak 500,– z peněženky a vzpamatovala jsem se až když ukradl zmrzlinu v obchodě. Udělala jsem klukům přednážku o lidské důstojnosti, takže vedoucí prodejny řekl že není třeba aby to hlásil ve škole, že si to umím vyřídit sama. Synův kamarád mi se slzami děkoval že jsem ho zachránila a můj se zaťatými zuby trucoval. To mne probralo a ačkoliv ode mne dostal co potřeboval zauvažovala jsem že je něco co mu asi nedávám a to je důvěra že si koupí dobré věci. Tady vznikl ten ceník.
No, tak ve 12 už snad každé dítě chápe, že cizí věci se prostě neberou a to, že po nich toužím neznamená, že je můžu ukrást. Aspoň normálně vychované děti. Každý člověk po něčem touží a leckdy jsou to opravdu nedostupné věci, které nebude mít nikdy, protože to prostě jeho (nebo rodičů) finanční situace nedovolí. Pro dítě i dospělého je to hnací motor, proto je fajn, když rodiče nekoupí svému dítěti vše co chce. A pokud rodič uvažuje, že za krádež a dokonce ty opakované dítěti bude kupovat víc věcí, je to úplně protivýchovné opatření. Co z toho dítě získá? Pocit, že když udělá něco špatného, je pak za to vlastně odměněno? Myslím, že je správné, aby dítě zažilo ten pocit studu za to, že udělalo něco špatného a díky tomu si příště rozmyslí to ještě udělat.
Určitě nejsem proti kapesnému pro děti, myslím, že se tak naučí hospodařit s penězi, poznají jejich hodnotu a jak se lehko utratí a těžko získají. Ale platit za domácí práce? Co je na tom výchovného Kdo platí vám? Ve 12 letech by děti měly mít své povinnosti a pomáhat z pocitu sounáležitosti s rodinou, nikoliv za peníze. Co až bude velký? Nebude pomáhat sám od sebe, bude mu snad manželka platit za jeho pomoc? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.15 14:00
Asi bych zatím k psychologovi nešla, to až kdyby se to opakovalo (jestli to dobře chápu, tak jsi jí - s výjimkou těch tic tac - do duše ještě nepromlouvala). Vzpomněla jsem si na jeden článek o slečnách, které kradly v obchodech (byly teda starší), zaujal mě tam výrok jedné z nich: „vždyť ty věci, které tam leží v regálu, nejsou vlastně ničí - takže tím nikomu neubližuju a sobě udělám radost“. Pro malé děti (a leckdy i pro ty ne až tak malé) je vlastnictví velmi abstraktní pojem, jeho smysl těžko chápou. Dokážu se vžít do pocitů dítěte, které stojí nad bednou s kostkami, kostky se mu moc líbí a uvažuje: kdybych tak měl jednu z těch kostek! Je jich tu hodně, takže si nikdo ani nevšimne, když bude o jednu míň, a ostatní děti to ve hře nijak neomezí… Takže doporučuju dceři vysvětlit, proč se věci neberou, že každá věc (skoro) někomu patří, že okradenému je krádeží ubližováno a podobně. Tu věc, kterou už máte doma, ať dcera donese do školky a vrátí, ale přimlouvala bych se za to, aby se kolem toho (protentokrát) nedělalo haló.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.15 17:23
Tak to že to od nikoho nemá se budeš divit ale stačí aby to dělalo jedno dítě ze školky třeba její kamarádka a ona se jen opičí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Mamka223
29.6.15 22:58
Ahoj,
dcerka z toho rozhodně vyroste. Líbilo se jí něco co má kamarádka a nemá rozum na to, aby už chápala, že si to nemůže jenom tak vzít.
- Citovat
- Upravit
19.11.16 15:45
Dobrý den chtěla bych se zeptat jak by jste řešili tuto situaci, syn vynesl koš a utekl kousek do města do obchodu pro mladci dceru ukradl brumika, presnidavku, dvd s pohadkou a nake kojenecke vyzivy, prodavacka ho chytla a zavolala policii, sli jsme to sepsat na policii a ze to budou hlasit a at ocekavam pani ze socialky. Prosim jak by jste to resili? Syn chodi do 1,tridy, dekuji moc
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.11.16 15:50
@Anonym 123455 píše:
Dobrý den chtěla bych se zeptat jak by jste řešili tuto situaci, syn vynesl koš a utekl kousek do města do obchodu pro mladci dceru ukradl brumika, presnidavku, dvd s pohadkou a nake kojenecke vyzivy, prodavacka ho chytla a zavolala policii, sli jsme to sepsat na policii a ze to budou hlasit a at ocekavam pani ze socialky. Prosim jak by jste to resili? Syn chodi do 1,tridy, dekuji moc
Jak bych to řešila? Jedině rozhovorem… Co jiného? Má kapesné? Máte finanční problémy? Jak ho to vůbec napadlo?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.11.16 15:52
@Anonym 123455 píše:
Dobrý den chtěla bych se zeptat jak by jste řešili tuto situaci, syn vynesl koš a utekl kousek do města do obchodu pro mladci dceru ukradl brumika, presnidavku, dvd s pohadkou a nake kojenecke vyzivy, prodavacka ho chytla a zavolala policii, sli jsme to sepsat na policii a ze to budou hlasit a at ocekavam pani ze socialky. Prosim jak by jste to resili? Syn chodi do 1,tridy, dekuji moc
Vyřešit si to co se děje doma, dítě se skvělé a harmonické rodiny prostě krást nepůjde, je tam někde problém, takže se zamyslet, promluvit si s ním. Zjistit jestli se něco neděje ve škole.
No a očekávat návštěvu sociálky 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.11.16 15:54
@Anonym 123455 Jaké u vás doma panují sociální poměry? Od toho bych se odpíchla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.11.16 15:54
No, taky by mě napadlo jako prvotní důvod špatná finanční situace, urči tě mluvit a mluvit a mluvit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.11.16 15:54
@Anonym 123455 píše:
Dobrý den chtěla bych se zeptat jak by jste řešili tuto situaci, syn vynesl koš a utekl kousek do města do obchodu pro mladci dceru ukradl brumika, presnidavku, dvd s pohadkou a nake kojenecke vyzivy, prodavacka ho chytla a zavolala policii, sli jsme to sepsat na policii a ze to budou hlasit a at ocekavam pani ze socialky. Prosim jak by jste to resili? Syn chodi do 1,tridy, dekuji moc
Ale jinak, kromě opravdu důkladného rozhovoru (ne monologu) bych ještě trvala na tom, že se dítě půjde do obchodu omluvit a uhradí škodu z vlastního kapesného.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.11.16 15:56
Kapesné nemá není to poprvé, prý chtěl sestře donést neco dobryho, uz nekolikrat jsme mu rikali ze se to nesmi, vysvetlili kdo je zlodej jak dopadne zlodej.
Ale zda se mi ze to bere jednim uchem tam druhym ven
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Syn hodně vodí za ruku
- 16.09.26
- Anonymní
Dítě se bojí jít ven
- 08.09.26
- Kris308
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
