Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
ADHD a nesoustředěnost
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
2.4.14 09:57
ADHD a nesoustředěnost
Svou dceru miluju ale v některých situacích si absolutně nevíme s mým chlapem rady. Jedno je nemoc, a já beru že za to malá nemůže..na druhé straně ale do toho dost míchá drzost plus bývá opravdu hubatá a i nám odsekává a podobně. Plus kolikrát jí něco řekneme i opakovaně, a ona ne nejdu! nepůjdu! nech mě! 
Jsou dny kdy je dobrá…býváme venku nebo tak na hřišti atd a je klid, nevim o ní. Pak jsou ale dny, kdy dovede hlučet, vejskat půl dne i celé dny 
jezdit po bytě na dětské motorce a vrážet do dveří a podobně 
dovede neuvěřitelně deptat člověka kolikrát až mám pocit že tady vyskočim z okna z ní, myšleno v uvozovkách…no ale, jak na ní Když člověk párkrát zasáhne-vyčítá si to, třeba to jsem neměla, nebo to jsme přehnali a podobně 
ale jak to má kolikrát člověk vydržet aby se nezbláznil? 
Celá rodina je se mnou za jedno, že když je drzá a podobně že to už není její nemocí a že musím vždy zakročit, že se nedá nic dělat Ono na Laurinku nikdy domlouvání moc nezabíralo…dovede ještě 30krát na to odseknout a jet si po svém Plus každý den, kup mi, kup mi…je až nevděčná, já se jí snažím vysvětlovat všemožně že tolik peněz nemám i se už někdy dopálim že prostě ne a že už toho mám plný zuby 
Když je hodná a vše v pohodě, taky jsem na ni milá a je klid a hezké dny a chvilky ale prostě jsou chvíle a dny kdy nás svým chováním dohání k šílenství Dříve žádná hyperaktivita či co nebylo, luplo se jim pár na zadek a bylo nikdo to dalece neřešil, prostě se vychovávalo..dnes to má jméno a pomalu se i bojíte cokoliv říct tomu dítěti a podobně 
no ale řekněte mi jak to maj teda ti rodiče a třeba maminky co jsou samy zvládat? Kamarádka je na takové dítě sama, a prý dostává pěknou sodu od ní protože se chová šíleně já se i snažím po dobrym a nechci být zlá ale kolikrát nevím jak to ustát Je to velmi, velmi těžké jak pro děti tak pro rodiče. Nebo má i stavy, že jí to z ničeho nic v hlavě přeskakuje a my na ni koukáme jak opaření a nevíme jak se zachovat.Je i složité ji něčemu naučit, skoro pokaždé ji zajímají spíše věci okolo a rozhlíží se všude možně a pak je samozřejmě i pozadu protože se pomaleji učí a vstřebává informace
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
2.4.14 10:20
@Karin Stelzigová kamarádka má syna 6 let, má ADHD a Aspergrův syndrom, velmi mi tvůj popis chování dcery připomíná právě kamarádky syna. Ten chodí teď do logopedické školky (má vadu řeči, k tomu i očička nemocná). Od září nastupuje do školy s třídou pro ADHD dětičky, bude jich tam jen 6 ve třídě + asistenti.
Včera na hřišti vyhodil brýlky (nechce je nosit)a ani náhodou neřekl kde, takže hodinu a půl hledali v trávě, scéna jako blázen…
Byli jste někde v psychologicko-ped. poradně? Dcera je školková nebo už školačka?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.4.14 10:27
Byly jsme už kde se dalo a moc toho nezjistili pouze potvrdili že to má no ale rad jsem se moc nedočkala, je to všechno nějak na dlouho, dobu čekání na výsledky a pak se ani člověk nedozví co potřebuje. Dcera také chodí do logopedické školky i dochází na Kumot-skupinu pro tyto děti kam jsem ji přihlásila. Někdy se mi chce až brečet. problém je že dokáže fakt vytočit a člověk vyletí a pak ho to mrzí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.4.14 10:43
@Karin Stelzigová píše:
Byly jsme už kde se dalo a moc toho nezjistili pouze potvrdili že to má no ale rad jsem se moc nedočkala, je to všechno nějak na dlouho, dobu čekání na výsledky a pak se ani člověk nedozví co potřebuje. Dcera také chodí do logopedické školky i dochází na Kumot-skupinu pro tyto děti kam jsem ji přihlásila. Někdy se mi chce až brečet. problém je že dokáže fakt vytočit a člověk vyletí a pak ho to mrzí
To je mi naprosto jasné, jsme s kamarádkou často spolu, takže vím, jak až moc dokážou tyto děti rozhodit dospěláka, natož když to má kamarádka doma denně.
Na malého platí přísný režim dne, dodržování pravidel, ale taky přísnost. Velmi často se snaží vynutit si věci řevem, odmítáním, vztekáním až slovními útoky (občas velmi nevybíravě a ošklivě). 
Jakmile je něco co musí a nechce, je problém - nejde po dobrém, po zlém, slibovat, vyhrožovat, motivovat… prostě jak se umane, tak ne ne ne 
U ničeho dlouho nevydrží, střídá činnosti, nic nedotáhne do konce… jediné co, tak miluje procházky s námi se psem, to ujde i 10 km a ani nemrkne a energie má na rozdávání. Chodí teda od malička na neurologii, k psycholožce i psychiatričce (ted už nasadili nasadili léky na zklidnění). Od psycholožky mají doporučení právě na spec. třídu, asistenta a ta taky stanovila diagnozy a další postupy.
Velmi často tyto děti bývají v určitých věcech velmi nadané, věkem se ADHD daří zpracovávat jak rodičům, tak i dětem samotným, učí se sami se sebou pracovat a zvládat to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.4.14 11:16
Pomůže ti pouze důslednost, pevně stanovené mantinely a přísný režim. Mám 11ti letého syna s ADHD a poruchou soustredenosti. Je to bohužel ňouma, takže v životě si hodně nabije pusu, ale nemůžu ho chránit do nekonečna. Chápu tě někdy je to o nervy, pokud je potřeba dostane na zadek. Za lež dostává facku, nesnáším lež a nehodlám jí tolerovat. Bohužel jsou věci, které po dobrým vyřešit nejdou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.4.14 13:05
Holky, prosím, můžete napsat něco podrobnějšího třeba o náladách svých dětí? Náš (3) je totiž náladový děsně a kolikrát mě už napadlo, jestli je to fakt jen obdobím vzdoru a malou ségrou nebo jestli by v tom nemohlo být i něco jiného…milionkrát za den se mu vystřídá nálada super, že je k sežrání a najednou - jak se mu něco nelíbí - tak je vzteklej - ale tak, že mi to až na dítě přijde dost - že třeba hrozně vztekle a hlasitě ječí - po nás (nebo někdy i po ostatních dětech) - že třeba máme jít pryč apod…je pravda, že já párkrát ječela na něj, ale od té doby, co to začal dělat, se snažím řešit vše v klidu, aby to po mně nepřebíral, ale už to holt párkrát slyšel…no a tak mu řeknu, a´t se zklidní nebo něco v tom smyslu a on za chvíli hlásí, že už je v pohodě…ale je to takové zvláštní…on moc nemá vztekací záchvaty, že by se mi někde válel po zemi, ale spíš tyhle vzteklé výkyvy…a co se týká soustředění - jako třeba u telky vydrží dlouho nebo když si něco kutí nebo hraje s autíčkama a kostkama - když na to má náladu - vydrží docela dlouho - ale když zrovna ne - tak akorát krámuje a u všeho vyžaduje moji asistenci…ale to bych celkem taky brala tak, že to patří k tomuhle věku…tak mohly byste prosím napsat něco podrobnějšího? díky!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.4.14 13:55
@JankaF kamarádky syn mívá dobré a špatné dny. Někdy se ráno probudí a už je hned jasné, že dne bude stát za starou belu Jindy je celý den jako sluníčko a relativně nic ho nerozhodí a poslechne.
Nejvíce na něj platí ignorovat jeho výbuchy a záchvaty vzteku, to pak ječí na celé kolo, vteká se, brečí a slovně je hodně zlý, sprostý…
Bydlí s rodiči, kteří malého sice hlídají, ale chyby kamarádce vytýkají před malým, takže velmi často, když není po jeho, používá ty samá slova, co její matka (typu - tys neměla mít nikdy děcko, ty ani děcko neumíš vychovat, co ty jsi za matku, nevěnuješ se mu, atd…)
Navíc malý je takový „zloch“, má hroznou radost, když si někdo ublíží (zakopne, bouchne se), když třeba můj pes neposlechne a dostane plácnuté přes zadek, nebo když mu spílám že neposlechl(pes). Když není po jeho, dostává záchvaty vzteku. Ty je nejlepší ignorovat, jít, nevšímat si ho (jen teda ty lidi kolem, to pak má kamarádka pocit, že by nejraději lezla kanálama).
Kamarádky mi je líto, protože vím jak to je s malým těžké. Často k nám chodí na kafe, mně nevadí, že malý lítá, skáče, piští… o to méně, když jdeme na procházku. Říká, že jsem jeho nejoblíbenější člověk, že mě má rád, ale jakmile na něj houknu, že to či ono nee, tak už mě nemá rád 
Na to mu odpovím - no já čekala, kdy to přijde.
Jak jsem psala, včera vzal svoje brýle a hodil je někde do trávy a měl radost, že se kamarádka vzteká, hledá, pak dostal teda nařezáno, tak brečel a stejně neřekl, kde je hodil (brýle cca za 2500,– na oční vadu), našla je s pomocí kolemjdoucí kamarádky až za 1,5 hodiny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.4.14 15:40
Nezlob se na mě ale já se tomu chvílema musela až smát, jakej je to hajzlík zlobivej 
a máma se může přetrhnout a on se tomu tlemí no je to teda masakr a sama vim že realita a prostě zažívat to na vlastní kůži, to člověk kolikrát ztratí nervy a připadá si jako ten nejhorší rodič na světě Ale dokonale chápu a rozumím o čem píšeš sama zažívám s ní stresy pomalu denně tak nevím co ten můj brouček druhej na to v bříšku a jak to s ním do budoucna bude když ho malá tak trápí..i jsem jí tu a tam řekla ve vzteku věci které bych jí už neřekla, nebylo to ani tak vulgární spíš že bude mimi nemocný kvůli ní a podobně a to vím že to jsem říkat neměla no ale… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.4.14 06:16
@Karin Stelzigová ono to je těžké, člověk už pak neví jak na to dítko, kudy kam a co ještě udělat, aby dítě „obalamutil“ a dosáhl svého…
Je fakt, že některé věci bych dělala jinak, v některých situacích reaguji jinak a už jsem kamarádce řekla, že nad některými slovními výjevy by se měla zamyslet - ony to pak děti všechny opakují a vrací nám to jako bumerangem zpět.
Tu beznaděj chápu, syn v pubertě měl období trvající 2-3 roky, kdy mu bylo všechno naprosto šumák, nezabíralo nic, po dobrém, po zlém, motivace, zákazy, křik ani pár facek (mezi 12-14 rokem), propadal ve škole, na všechno měl odpověď „no a co, mě to nezajímá, on to nikdy potřebovat nebude atd. Ze všech stran jsem slyšela jen "měla bys to či ono“…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.14 18:00
Já udělala, že jsem ubrala cukr - energií srší, tak proč dítě dopovat ještě cukry 
A bylo klidně na všech stranách
Zajela jsem pravidlo - nebrat ho jako nemocného, jiného, nastavit pravidla, režim a ve škole dala echo, že udrží pozornost v hodině max. 20 minut a ať ho zapojí v tu dobu, potom už se nesoustředí.
Neřekla jsem mu to, až když byl plnoletý.
Nikdy jsem mu nedala výchovnou, vždy domluvou, ale byl to boj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
rozmary
25.4.14 14:59
@KačuliKačka No a co, co jako???Z toho šílím dnes a denně, už to u nás taky trvá pár měsíců. Včera si vzala na vystoupení nové boty, má je jen na vystoupení, protože by je hned oddělala, samozřejmě přišla s urvanou patou, celý předek servaný. Sprdla jsem jí, že už toho mám fakt dost, že nebudu na každé vystoupení kupovat nové boty, že fakt nekradu, byla jsem vzeky bez sebe. Její odpověď, no a co 
- Citovat
- Upravit
25.4.14 15:19
S těma botama je to snad základ pro diagnózu ADHD U nás boty nevydrží, ač se snaží
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
rozmary
25.4.14 17:59
@Rebelka007 Diagnozu má, proto má x bot na ven, páč jsou věčně nepoužitelný, do školy to samý, jen tyhle jediný jsem šetřila, že si je bude brát jen na vystoupení, i to vystoupení je asi moc První co křičela, já za to nemůžu Někdy je to s těma marťánkama fakt o život.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
