Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj všem
našemu synovi bude zanedlouho 11 měsíců a v posledních řekněme dvou týdnech je celkově takovej „přecitlivělej“, jestli se to tak dá nazvat
Jde o to, že když mu něco zakážu, okřiknu ho, seberu mu něco co brát nesmí tak udělá scénu jak kdybych ho vraždila, začne strašně lítostivě brečet a pokud je nablízku někdo jiný kromě mě tak k němu jde a tulí se, jakoby žaloval… pokud doma nikdo není tak se vyřve a jak naschvál jde a to za co jsem ho okřikla udělá znova a ještě na mě kouká jako by si myslel „tak a máš to, stejně ten ubrus vezmu a servu ho z toho stolku“ i když ví, že ho odtamtud stejně zas odnesu a okřiknu ho že to nesmí
musím se občas smát tomu jeho strašně ublíženýmu výrazu ve tváři a tomu jak během sekundy dokáže přestat ječet… ale občas jsem docela vzteklá
je to v tomhle věku normální? Dělají to vaše děti taky? Zkouší na mě co si může dovolit a jestli si tu danou věc nebo činnost vyřve?? Asi bude jenom hůř, co?
Díky za reakce ![]()
Bude hůř
mám to teď doma třikrát a občas bych potřebovala Chocholouška ![]()
Muj syn stejne stary dela uplne to samo..a porad dokola ja porad rikam ne..ted uz staci rict razne ne a on se rozbreci:-)))) ale tyhle deti maji mratkodobou pamet..reknes jim ne a oni za 10minut zapomnely, ze si to rekla..dulezity je nepovolit..jednou se nam to vrati ta duslednost:-)
Presne tak mam dve starsi dcery a spoustu kamaradek ktere maji male deti a zazivaji uplne to stejne takze hlavne vydrzet a nestracet nervy jednou se to vsechno od nich vrati v dobrem
Bude hur
mne jednou dcera dokonce kousla, kdyz uz vzteky nevedela co
Mladsi bude 8m a je odnarozeni hrozna cita, jakmile vidi neco, co ji nedame, nebo ji neco vezmeme, tak rve az se nemuze madechnout. Doufam, ze z toho vyroste
Úplně normální chování tak malého dítěte, myslím, že na něho křičíš a rozčiluješ se zbytečně.
Omezit nežádoucí na minimum - bez ubrusu, bez nebezpečných věcí, stolků, váziček apod se hned dýchá lépe, savo apod mám taky schované (když k něčemu nesmí - je nesmysl mu říkat, že k něčemu nesmí - v 11m to opravdu nepobere). On si to nemuže zapamatovat, v tak malém věku.
A že se dítě občas vztekne je taky úplně normální, jak to asi má jinak vyjádřit (když s něčím nesouhlasí - asi těžko řekne, ježíííš, mami, to jsi mi teď překazila tak supr zábavu, jsem z toho šíleně smutný) a nemůže se od něho očekávat, že bude vždy vysmátý
@Týna K. je to normální a člověk má pocit, že na něco říká „Ne“ do zblbnutí. Ale vydrž a pokud možno se nerozčiluj. Razantní ne a odnesení dítěte stačí. Pak jsem přidala počítání do tří, aby dítě mělo čas samo zvážit, jestli mu to zlobení za to stojí…V pozdějším věku jsem měla pocit, že děti testují hranice, tak jednou za tři měsíce…a o pubertě ani nemluvím. To je na blázinec ![]()
@AdaAda promiň, ale to bych musela vystěhovat celý byt…myslím, že on až moc dobře ví, co nesmí… vždycky než udělá něco na co reaguju slovem „ne“, tak se na mě koukne a čeká, co bude… a se vztekáním tohle nemá nic společného, jeho vztekání je zas úplně jiná kapitola…
@Verunecka289 já už to taky tak nepřožívám, jen mě zajímalo, jestli jsou takový hérečky i jiný děti a ne jen to naše ![]()
Jj, souhlas, je to naprosto normální a bude hůř
Mám doma 16 měsíčního a vzteká se jak blázen
Většinou to přecházím s úsměvem na tváři, někdy když zrovna někam spěcháme, tak mě dokáže vytočit, že to musím jít vydýchat do jiné místnosti
Jeho reakce jsou ale naprosto stejné. Když se směju, vzteká se ještě víc, když ho okřiknu, tak také. Většinou pomůže něčím ho zaujmout, pak většinou přestane, ale ublíženě fňuká ještě nějakou chvíli ![]()
@Týna K. píše:
@AdaAda promiň, ale to bych musela vystěhovat celý byt…myslím, že on až moc dobře ví, co nesmí… vždycky než udělá něco na co reaguju slovem „ne“, tak se na mě koukne a čeká, co bude… a se vztekáním tohle nemá nic společného, jeho vztekání je zas úplně jiná kapitola…@Verunecka289 já už to taky tak nepřožívám, jen mě zajímalo, jestli jsou takový hérečky i jiný děti a ne jen to naše
My jsme ten byt teda přizpůsobili. Lepší, než polouchat kňourání, že nemá lézt tam a nemůžu mu dát tamto.
@AdaAda píše: Úplně normální chování tak malého dítěte, myslím, že na něho křičíš a rozčiluješ se zbytečně.
Omezit nežádoucí na minimum - bez ubrusu, bez nebezpečných věcí, stolků, váziček apod se hned dýchá lépe, savo apod mám taky schované (když k něčemu nesmí - je nesmysl mu říkat, že k něčemu nesmí - v 11m to opravdu nepobere). On si to nemuže zapamatovat, v tak malém věku.
A že se dítě občas vztekne je taky úplně normální, jak to asi má jinak vyjádřit (když s něčím nesouhlasí - asi těžko řekne, ježíííš, mami, to jsi mi teď překazila tak supr zábavu, jsem z toho šíleně smutný) a nemůže se od něho očekávat, že bude vždy vysmátý
Souhlas ![]()
@Týna K.
Samozřejmě nic nemusíš, nepsala jsem co máš dělat, napsala jsem jen svůj názor na tvou otázku, jestli je to normální v tomto věku a pak jsem do dalšího odstavce napsala něco o vztekání, protože to jsi popisovala jako problém.
Podle mě „omezit nežádoucí na minimum“ prospívá jak mámě tak dítěti, když člověk doma tráví tolik času je dobré si to udělat, tak aby to bylo bezpečné, co nejjednodušší, nehlídat a nenapomínat pořád, nechat dítě dýchat. Jen píšu svůj názor - napomínat např. 10× denně 11m mimino, aby nesahalo na ubrus který má před sebou musí být vyčerpávající.
U nás máme schody - museli jsme zabezpečit, stolečky, ubrusy jsme zrušili, do spodních skříněk jen věci, které může vytáhnout a krámovat atd. Prostě když si chci půl hodiny číst na gauči a on se pohybuje po bytě, vím že nehrozí nic hrozného.
Když jedeme ke tchýni na víkend, ona má velký byt, všude serepetičky, rostliny na zemi, stolečky, stojící lampy, kabely, knihovničky a v nich dostupné nebezpečné věci, jídlo, voda pro pejska na zemi… vím, že musím malého hlídat, je to „MŮJ problém“, že jsem tam jela, nemůžu přehodit zodpovědnost na malého (tím myslím, že bych na něho křičela atd, že tam a tam nesmí..).
Taky se najdou věci, i u nás doma, které nesmí, např. když jde se mnou na WC - je tam štětka, která je oblíbená, ale už na ní sahá méně a méně.. Kdyby se ale na WC mohl dostat kdy chce, tak bych tu štětku raději zrušila nebo dala někam, kde není dostupná…
Já to nemyslím špatně, jen píšu jak to vidím já, samozřejmě si to udělej jak ty chceš, mě to je jedno, ale když jsi sem na emimino napsala, tak jsem myslela, že třeba jiný pohled na věc nebude vadit.
@Týna K. Taky nestěhuju věci z bytu. Dítě si má zvyknout už od mala na to, že něco nesmí. ![]()