ADHD u dospělého, meidkace?

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu

Anonymní

26.12.22 01:08

načítám...

ADHD u dospělého, meidkace?

Zdravím,

již před nějakou dobou mě za jistých okolností napadlo, že jsem občas v něčem jiná. Časem jsem došla k závěru, že mám podle mě nějakou lehčí formu ADHD, ale samozrejmně se nemohu diagnostikovat sama. Momentálně jsem v procesu hledání, kde by mě mohli diagnostikovat.
Samozřejmě vím, že musíš počkat, či vše mi řekne doktorka, třeba nakonec zjistím, že to není ani ADHD. Chtěla bych se zeptat na vaše zkušenosti s diagnostikou ADHD, v kolika letech, zda-li to pro vás bylo těžké přijmou nebo naopak, prostě, co můžu očekávat po diagnostice ADHD. Jak probíhá léčba potom? Ať už bez medikace nebo s medikací? Jak moc vám medikace pomohla? Pripadali jste si potom lépe, zlepšili se třeba vaše chyby z nepozornosti, atd… Nemáte někdo tipy, jak to zvládnout bez medikace?

Děkuji a přeji hezký den

Citovat
Upravit

Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:

krecik.dzungarsky

26.12.22 01:17

načítám...

K léčbě ADHD se používá převážně Ritalin. Podle mě u dětí i dospělých. ADHD nemám a nic bližšího ti k tomu neřeknu. Diagnostiku by měl zvládnout každý psychiatr případně klinický psycholog, pokud ji skutečně potřebuješ.

Citovat
Upravit

Kipa22

5928

7628

26.12.22 07:35

načítám...

Mám děti s ADHD, zamedikovali jsme je mezi 4 a 5 rokem - výrazné zlepšení. Někde na netu, už nevím kde, jsem tehdy pátrala a byl tam příspěvek mámy s dcerkou. Dcerka brala na ADHD léky a pomáhalo jí to. Její máma nikdy nebyla diagnostikovaná, ani medikovaná. Psala, že měla celý život problémy, nic nezvládla udělat dobře, byla vystresovaná, v práci jí pořád jen nadávali, sebevědomí na nule. Jednou takto dávala dceři léky na ADHD a chystala jí do školy a sebe do práce. Přemýšlela, jak zase nic nezvládne a bude vystresovaná. Koukala na ty léky a pak vzala tabletu a slupla jí také, že jí to třeba také pomůže. Den prý byl pohodový, stres z ní opadl, vše zvládala a tak si její léky začala brát také. Říkala, že teprve s lékama pochopila, jak to mají zdravý lidé a že ona se celý život trápí. Teprve, když dceři došly léky, se její psychiatričce přiznala, že jí je snědla. Ta jí přibrala do péče a od té doby berou ty léky obě a říkala, že je jim dobře.