Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jednou jsem se setkala s adoptivními rodiči a podruhé už nemám zájem. Stačilo, když mi s takovým nějakým podivným zadostiucinenim a dokonce až radosti vyprávěli, jak to dite sebrala socialka matce rovnou v porodnici… mi to přijde spíše kruté a smutné, nez ze by to bylo důvod k nějaké veselosti ![]()
@Semtex píše: Více
Tak pro ne to radostne bylo, no. Ale ta matka se musela toho ditete vzdat, jinak by ho adoptovat nemohli.
@Wani nevím, ale já tyhle věci špatně nesu, rozhodne jsem se na nějaké podrobnosti neptala a vlastně ani na tu adopci samotnou, začali o tom mluvit sami. A tím spíše, ze jsem tam byla na ty návštěvě s miminem, mi takové řeči přišly úplně přes čáru a normálně se mi z té představy udělalo fyzicky zle. Špatně to nesu, něco takového jen i číst, vždycky mi to přijde hrozne líto a přemýšlím, zda se opravdu nedalo dělat něco jiného, než toho mrňouska sebrat? Asi bych nemohla adoptovat dite, měla bych pravděpodobně výčitky svědomí ![]()
@Semtex píše: Více
Tak ono ne kazda, co porodi dite, tak se o nej i chce starat. Je to slozite.
@Semtex nikdo nikdy žádné dítě nesebere samozřejmě. ČR není Norský Barnevet. Adoptivní rodiče toto zmiňovali jistě jen proto, že pro náhradní rodinu je velké „štěstí ", když jde dítě do nové rodiny přímo z porodnice bez zbytečných "mezistanic“ a rozhodně to není obyklé, takže je to pro náhradní rodiče něco jako státní svátek.
Je zde dlouhodobý trend sanovat původní rodinu, téměř bez ohledu na současné podmínky, takže dítě jistě nebylo odebráno, nýbrž bylo matkou dáno k adopci. Odebrání dítěte se dnes děje až v téměř extrémních případech.
U našeho dítěte to bylo tak, že matka jeden den porodila a druhý z porodnice doslova zdrhla a zmizela, takže její vlastní dítě putovalo k PP a pak po dlouhých tahanicích v 11 měsících k nám. Úplně zbytečně. Mohlo být v nové rodině od miminka bez těchto tahanic.
@hopsalka teď mě úplně prošel mráz po zádech, já jsem adoptované dítě a moje matka také utekla z porodnice a nechala mě tam, takže to samé, kdyby mě dala k adopci hned, mohla jsem jít do rodiny v 6 týdnech - tehdy byly jiné zákony než dnes, tak jsem byla v kojeňáku do 6 měsíců zbytečně, a určitě se nějaká deprivace projevila
@Anonymní píše: Více
Věřím tomu, že si to dítě nese celý život v sobě, byť skrytě. A naprosto zbytečně. Absolutně nemám pochopení pro rodiče, kteří se o dítě nestarají (takoví prostě NEMAJÍ dostat jakoukoli druhou šanci), popřípadě je rovnou opustí.
Zároveň jsem v šoku, že v dnešní době existuje ještě někdo kdo si myslí, že dítě někomu prostě seberou a dají ho do adopce. Úplně směšné. Naopak, to dítě kolikrát „trpí“ tím, že se ho systém za každou cenu snaží vrátit zpět do biologické rodiny.
@hopsalka píše: Více
U „nas“ to bylo tak, ze bio matka pry podepsala, vse co mela. Nebylo to prvni dite, co davala k adopci. Dite se do rodiny dostalo v 5 mesicich. Mezitim prechodna pestounka. Nevim, proc to takto trvalo. To o tom odebrani ditete bude nejaka urban legenda ci provokace. Takto snad soudny clovek nemuze uvazovat.
@hopsalka tak ale oni mi výslovně řekli, ze “ji ho sebrali ještě v porodnici”🤦♀️ 🤷♀️ tak nevím. Kdyby to bylo jinak, proč by to říkali takhle. Já jsem si to fakt nevymyslela a dokonce mě to vůbec nezajímalo a ani jsem se jich na to pestounstvi a následnou adopci neptala. Ale to je jedno, nějak jsme si celkově nesedli, tak se dal nestykame, ale nějak mi toto utkvělo.
Nicméně bez ohledu na to, jak to kdo v zivote má, jsem proste cíťa a lituju celkově děti, které z jakéhokoli důvodu nemají funkční maminku/rodinu, potažmo i ty ženy, které jsou na tom v zivote tak špatně, že se ani nechtějí starat o vlastní děti. Přijde mi to proste velmi smutne.
@Semtex zvolili jen a pouze špatnou terminologii nic víc. U nás prostě NIKDO NIKOMU dítě nesebere. Leda v případě prokázaného týrání či DLOUHODOBÉHO zanedbávání. Což u novorozence z porodnice nepředpokládám. Pokud šlo dítě do NRP sama matka k tomu musí dát 3 souhlasy. Jeden před porodem, pak po a další po 3 měsících. Tzn. nechtěla se o své dítě starat. Takže beze strachu. Nic jí odebráno nebylo.
@Barevné klubíčko píše: Více
Kočku nebo psa taky miluješ jako své děti, i když sis je neporodila. Takže já věřím, že ta mateřská láska u adoptovaného dítěte být může. Ale víš jak, podle sebe, soudím tebe …
@Caitlyn píše: Více
Co? To jako fakt někdo miluje psa nebo kočku stejně jak své dítě jo?
Chudáci děcka no. Ale jo, už jsem tu viděla diskuze „pes na prvním místě a novorozenec se musí přizpůsobit“. Tak asi zas tak překvapená nejsem.
@Barevné klubíčko píše: Více
Tak dítě a pes a manžel, to člověk miluje všechny, ne?
Každého jinak, ale srovnání je nevhodné.
Kdybych měla rozhodnout, koho zachránit, tak dítě, kvůli zachování rodu. Ale úplně by mne to zničilo.
@jita555 píše: Více
Ne no, tohle se nedá absolutně srovnávat a nechápu, že to někoho vůbec napadne.
@Barevné klubíčko píše: Více
Mnoho lidí, sice trochu jinak, avšak stejnou intenzitou. Vítej, asi jsi byla někde dlouho zavřená.