Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Sepiš závěť v nemocnici ho nahlaš jako osobu které mohou podávat i tobě informace.
Napiš si do nejake občanské poradny, tady není úplně vhodný prostor na řešení detailu. Už jsem to dlouho neřešila, tak neznám aktualni praxi. Ale když tato možnost začala, zajímaly se o to vlastně výhradně patchworkove rodiny, ostatní získávali u těch „mekcich“ variant jak píše @JancaS84.
Vloženo do Chat GPT
V České republice je osvojení zletilého možné, ale je upraveno poměrně přísně. Není určeno jako náhrada závěti nebo jen k vytvoření právního vztahu mezi dvěma dospělými.
K vaší hlavní otázce:
Rodiče osvojovaného zletilého zpravidla nedávají souhlas s osvojením a nejsou účastníky řízení jen proto, že jsou jeho rodiči.
Soud je obvykle nepředvolává, pokud k tomu není zvláštní důvod (například potřebuje objasnit skutečnosti rozhodné pro posouzení zákonných podmínek osvojení).
Rozhodnutí soudu se běžně doručuje účastníkům řízení, tedy osvojiteli a osvojovanému, nikoli rodičům osvojovaného.
Je ale důležité vědět, že soud zkoumá, zda jsou splněny zákonné podmínky. U zletilého bývá osvojení přípustné zejména tehdy, pokud:
vztah mezi osvojitelem a osvojovaným fakticky odpovídá vztahu rodiče a dítěte (například vznikl už v době nezletilosti), nebo
jsou splněny jiné zákonem stanovené důvody.
Pokud jde hlavně o to, aby po vás kamarád dědil a mohl vás zastupovat či navštěvovat v nemocnici, osvojení nemusí být nejvhodnější ani nejsnazší cesta. Často postačí kombinace:
závěti,
případně odkazu nebo dědické smlouvy,
plné moci pro zastupování,
a dříve vysloveného přání či určení osoby pro komunikaci se zdravotníky v rozsahu, který zákon umožňuje.
To bývá právně jednodušší a nevyžaduje splnění přísných podmínek pro osvojení zletilého.
Proč hned osvojit? Prostě sepiš závěť a všude ho urči jako osobu blízkou.
@lucad77 píše: Více
teď mně ještě napadlo, že když ho osvojí, tak ten člověk ztratí možnost dědit po svých rodičích, protože už to nebudou jeho rodiče
@stinga no samozřejmě, proto se to v praxi skoro nepoužívá.. u nezletilých ok, ale u dospělých je to za mne spíš zbytečné - lze to vyřešit elegantně závětí, smlouvami, ve špitále souhlasem… proč si hned adoptovat dospělého člověka
navíc za pár let se situace může zase změnit, může s rodiči najít spolenou řeč, bude mít dítě, partnera - tím se lidi a okolnosti taky mění…
proč se připravit zbytečně o dědictví po svých pokrevních předcích…
Jako že by mě mohla moje terapeutka, která mi dělá od mládí mámu, konečně adoptovat? I když jsem dospělá? To fakt jde?
@Anonymní píše: Více
no samozřejmě, že to jde, ale stane se tvou „matkou“ a ty její „dcerou“ se všemi povinnostmi, které se k tomu vážou, jak tu píšeme, budeš dědit po ní, tví bio rodiče se pro tebe stanou cizími lidmi,
a kdyby chtěla, tak tě mohla adoptovat už dávno, takže asi to nebude zase tak žhavé
Ale jo, od čeho ten institut v občanském zákoníku máme… V zásadě je mířen na případy, kdy jde o formální potvrzení, že na tomhle člověku mi záleží, chápu jej jako pokračovatele svého životního díla a svého dědice. Koukněte na § 848 - 853 občanského zákoníku.
Osobní zkušenost s tím nemám a tuším, že těch, co ji mají, bude jako máku. Dejte kdyžtak vědět, co soud na to.
Dobry den,
mam nekolik otazek k adopci zletileho.
Jsem bez deti a bez pribuznych. Blizky kamarad z prace, plnolety, neni v dobrem vztahu se svou rodinou, a tak jsem z legrace prohodil, ze bych si ho osvojil.
No a ono by to davalo smysl, kdyby se mi neco stalo, at mam „dedice“ a tak vubec, i jako „rodinny prislusnik“ v pripade pobytu v nemocnici atd, ale to neni dulezite. Zajima me:
Zda se jeho rodina dovi popripade bude predvolana k tomuto rizeni o osvojeni k soudu nebo obdrzi rozhodnuti (jeho rodice jsou v duchodovem veku). Idealni by bylo, kdyby o tom nevedeli, zbytecne drama.
A pokud ma nekdo osobni zkusenost popripade se v tomto pohybuje at uz jako pravnik, socialni pracovnik ci podobne, budu rad za kvalifokovanou odpoved.
Dekuji