Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Bojím se těhotenství a porodu, adoptovali byste dítě?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
17.6.25 15:39
@Lucy75 píše: Více
Tak to je krásný příběh. Já chvíli dělala v ústavu pro postižený. A çlověk je tam jenom uklízečka. Má prostě naplánovaný co vytřít a co vystavovat. A na něco navíc absolutně nebyl čas. A rehabilitační sestry nebyly… Hrůza.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.25 15:45
@MarkétaLo ano, bylo to jako zázrak a pořád pro mne je, i pro exmanžela, ty děti nám 100% změnily život k lepšímu a i když to mezi náma po spoustu letech nedopadlo, tak všichni vycházíme fajn a jsou to nádherné (opravdu krásné) a navíc chytré holky, což je tak trochu zázrak… už víme kus rodinné anamnézy, takže tam mají i nějakého umělce a vynálezce, takže fakt, že bio-matka se dostala na ulici a nemohla se o mimina postarat, vůbec nemusí znamenat, že má špatné geny… prostě někdy se zlé věci v životě stávají… Jasně, že větší část dětí je se zatížením, taky nejsme úplně 100% bez, ale není to tak, že každé adoptivní dítě sklouzne na šikmou plochu, opravdu není… (a ano, stává se i to)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.6.25 16:12
Ale asi máte pravdu, adopce je náročná a budou tam mít hodně požadavků.
Jedine buď jednou překonat tokofobii a mít svoje nebo si najít muže s dítětem.
- Citovat
- Upravit
17.6.25 16:17
Nevím kolik toho víš o adopci, ale řešíš, to co by tě mělo trápit nejmíň. Asi tou nejstěžejnější otázkou je, jestli dokážeš vůbec projít přípravou k adopci, kde se dělají psychologické testy, velký důraz se klade ma motivaci k adopci, životní stabilitu a schopnost zvládat náročné situace. Pokud nemáš partnera, budeš na vše sama. Na adopci se čeká poměrně dlouho, pokud budeš mít požadavky typu, dítě nesmí být jiného etnika, nesmí mít hendikep…atd. Můžeš čekat i několik let. Do adopce jdou většinou děti, když to jejich rodiny nezvládají, můžou to být děti s hlubokým traumatem s narušenou psychikou. Start do života určitě neměly jednoduchý a to si nesou sebe. To vše platí i o pěstounské péči, i když tam je větší šance, že tak dlouho nečekáš a jsi v kontaktu s jejich biologickou rodinou. Těmto dětem, musíš vytvořit stabilní zázemí. Také nevíš, jaké dědičné nemoci se mohly v rodině vyskytnou, bereš si dítě o kterém nic nevíš. Pokud se bojíš mít vlastní dítě, bude pro tebe velmi těžké zvládnout cizí. K vlastnímu dítěti máš hluboké pouto už v těhotenství a to se ještě víc prohloubí jeho narozením. U adoptovaného si budeš muset hledat cestičky.
Příspěvek upraven 17.06.25 v 20:25
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.25 16:26
@Anonymní píše: Více
Dite bych adoptovala jedine v případě, ze bych nemohla svoje s nevěděla jaké to je mít vlastní dítě.. Případy které znám z okoli nejsou moc inspirující k adopci. To raději 5 psů a 10 koček.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.25 16:29
Zakladatelko bez urážky, ale působíš velmi nevyzrále. Píšeš, že ti je 34, ale uvažování máš jak náctiletá holka…
Zajímá tě jen jaké jsou požadavky na možnost adoptovat dítě.
Adopce je extrémně náročný proces a je to tak správně, člověk, který se pro adopci rozhodne, musí být ochoten a schopen toto absolvovat.
Pokud není schopen nebo ochoten projít procesem adopce, rozhodně není způsobilý vychovávat nebiologicke dítě. Bohužel někdy ani to biologické…
Adopce nekončí tím, že projdeš procesem a dostaneš dítě, tím to teprve začíná.
Adoptivní rodiče ti řeknou, že projít procesem bylo to nejméně náročné ve srovnání s tím, co následovalo… výchova atd.
Adoptovat můžeš i single, uvažuješ o tom, ale zjištěno nemáš nic, přitom jsou ty informace velmi snadno dohledatelné, snadněji než zadat dotaz tady na fóru.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.6.25 16:38
@Lucy75 píše: Více
Když ono je (bylo) to těžké, opravdu v těchto zařízeních na to nebyl prostor a lidi.
V kojeňáku jsem pracovala celý život (teď už kojence nemáme, jsme jiné zařízení).
6-8 mininek na jednu sestru… opravdu nešlo je brát do kočárků a korzovat s nimi po venku. My teda máme velký balkón, kde byly postýlky a kočárky, denně jsme tam mimina dávaly spávat. Když už byly děti větší a seděly, tak se na vycházky chodilo, starší děti se držely třeba čtyři u kočárku a šlo se ven.
To, že vám děti nedali ven to už je špatně…to u nás problém nebyl.
- Citovat
- Upravit
LiduNe
Anonymní
17.6.25 19:50
@Anonymní píše: Více
Já jsem adoptovaná, a ano takhle to bylo, dávaly nás spát na verandu, samozřejmě že si to nepamatuju, ale rodičům to takhle bylo řečeno, a prý jsem poprvé v kočárku hleděla jako puk, co to jako je - bylo mi půl roku, a jak píše Lucy, vážila jsem 5,15 kg v 6 měsících, narozena donošená, pohyb, přetáčení nic
- Citovat
- Upravit
Anonymní
17.6.25 20:11
@Anonymní píše: Více
No to víš, nebylo to ideální… děti nechtěné, špatná životospráva matky to vše se odrazí ve vývoji. A samozřejmě, že individuální přístup v kojeňáku chyběl, to je bez debat… absence jedné pečující osoby je průšvih.
Ale jsem v kontaktu s rodinami, které si adoptovaly děti přímo z porodnice a není to dobré… naopak holčička, kterou si od nás brali pěstouni ve třech letech je chytrá, šikovná, bezproblémová.
- Citovat
- Upravit
17.6.25 21:40
@LiduNe píše: Více
Ty byt tim ditetem, tak jsi radsi, kdyz se o tebe stara x teticek, ktere se stridaji a delis se o pozornost a domov s x dalsimi detmi, nebo budes mit radsi jednu, byt nedokonalou, mamu a svuj domov?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.25 22:54
@Andyss píše: Více
Zeptej se týraných dětí. Zeptej se dětí matek s psychickými problémy. Ty ti řeknou, že by okamžitě vyměnily svou nedokonalou matku za dětský domov a klid….. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.25 23:02
@Andyss píše: Více
ano, v případě úchylných, zrůdných, týrajících psychicky nebo fyzicky matek, nebo kde děti žijí v hladu a špíně, bych raději byla v klidném, čistém domově se střídajícími se tetami, kde je zaručeno teplo, jídlo a normální psychický stav
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.25 23:17
@hopsalka píše: Více
rozumím, ale mě sem taky vtáhl dotaz v názvu diskuze - Adoptovali byste dítě?
Takže i o mně budete vědět, že ne, neadoptovala a že jinak o tom nevím nic 
Ale možná si to myslím jen proto, že jsem děti mohla mít a mám. Opak by mě možná dovedl k touze po aspoň adoptovaném dítěti. Před dětmi jsme tu možnost probírali s manželem, on by nechtěl vychovávat cizí děti, ale kdyby to bylo třeba, tak by do toho šel kvůli mně. A ano, i tebou zmiňované negativní příklady adopce znám, například moje bývalá kadeřnice ovdověla a sama nezvládala 11-letého syna z dětského domova. Měli ho od cca 1 roku. Tak ho zase umístila do DD. Jaký si to vyžádalo proces, co pro to musela udělat, to nevím. Byly s ním velké problémy už předtím, než její manžel zemřel. Sama na to nestačila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.25 23:52
@Janli píše: Více
Ale ja se bavim o zakladatelce. Navic neznam ani jeden pripad tyranych adoptovanych deti. Jen biologickymi rodici.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
