Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Adoptovaná dcera je nezvladatelná
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
15.9.19 20:04
Osobní zkušenost nemám, ale v blízké rodině ano a je to prostě ‚normální‘, většinou se i přes sebelepší výchovu ty geny prostě prorvou ven. Řešili jsme něco podobného (plus drogy), a to u dítěte, které bylo v adopci od dvou let. Přeju pevný nervy, u nás to nedopadlo dobře a rodinu to dost semlelo.
- Citovat
- Upravit
15.9.19 20:08
Jestli je holka regulérně adoptovaná, nic s tím neuděláte. Zatím máte víc povinností než práv a geny nevyse. reš jak říkávala moje kolegyně. Adopce sama o sobě není úplně dobrý nápad, adoptovat 13 leté dítě, to už je trochu úřední a sociální sebevražda.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.9.19 20:09
Tak to je bohužel riziko u tak starých dětí, už toho hodně prožily a poznamenalo je to. A určitě se to nezlepší tím, že jí dáte všechno co chce. Spíš bych to řešila nějakým dobrým psychologem pro vás všechny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.9.19 20:14
Nemám radu, ale proč jste adoptovali 13letou? jak píše @terien to je opravdu sebevražda
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.9.19 20:14
Nemám zkušenost s chováním adoptovaných dětí. Ale podobně se „vylouplo“ několik dětí v okolí. Sourozenci „normální“ a prostě oni zralý na kriminál.
Někteří se srovnali, někteří ne. A to to byl vlastní geneticky materiál.
Prostě se projevili nějaké geny nebo něco z vesmíru 
Zkusila bych to řešit s pomocí psycholožky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.9.19 20:23
Já mám tedy trochu pochyby o tom, zda to není troll. Vy jste nepodstupovali v rámci přípravy před adopcí školení? Protože pokud ano, tak by jste museli vědět, že pokud holka byla do 13 v nevyhovujícím prostředí /v děckém domově, tak je téměř jasné že bude mít nějaké problémy. Překvapuje mě, že s ní nedocházíte k psychologovi, aby zpracovala své problémy. Každopádně jen z toho co jste napsala je mi smutno. Čiší z toho, že to té holce (která za to pořádně nemůže), dáváte doma parádně sežrat, navíc z toho vyplývá, že máte pocit že je to nevděčnej parchant…
Zkuste si najít na facebooku skupinu „Pěstounská péče na nečisto…“ Tam jsou mámy /pěstounky dětí a ty vám určitě budou schopny poradit víc. Ale upřímně doufám, že to není pravda a jen si z nás někdo dělá legraci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.9.19 20:31
@Anonymní píše:
Ahoj všem.
Zhruba před 2 lety jsme si adoptovali 13 letou slečnu. Dnes 15 let.
Věděli jsme, že prošla spoustou zlých věcí.
Asi první půl rok bylo vše v pohodě.
Holčina toho sice moc nenamluvila ale jinak byla super.
Pak občas něco provedla. S manželem jsme to vždy vše řešili v klidu a s nadhledem.
Poslední půl rok už toho je na nás moc.
Chodí za školu ( ano, už i tenhle školní rok), krade nám peníze, lže a je neuvěřitelně drzá.
Kapesné má slušné a dostávala ho každý měsíc.
Teď už ne.
Koupili jsme ji, co jen chtěla a udělali by jsme pro ji první, poslední a ona si toho stejně neváží.
Když ji za něco potrestáme, je schopna i utéct. Jednou se vrátila za 3 dny.
Občas toho mám fakt plné zuby.
Nemáte někdo podobnou zkušenost?
A jak by jste to řešili Vy?
ahoj…ve 13 letech je prý dítě „hotový“… mohla se přetvařovat a snažit se ten prvni rok..ale ted je taková jaká je..a jina asi už nebude 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.9.19 20:54
Ahoj, nemusí to být geny, jak tady někdo píše, ale může to být o poruše „citové vazby“, attachmentu, obzvláště pokud si prošla těžkými věcmi jak píšeš. Nevím odkud jsi, ale jsou neziskové organizace, které se zabývají pomocí adoptivním rodinám. Nabízí poradenství, doprovázení, ale i terapie.. Posilám nějaké odkazy:
nahradnirodina.cz
dobrarodina.cz
amalthea.cz
Držím palce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.9.19 21:17
Pubertak. Ja tohle delala taky, hazelo to se mnou az hruza. Taky jsem na ciga nasim obcas vytahla z penezenky stovku, nekdy i vic. Nepustili me ven, tak jsem u nekoho prespala a mobil nebrala. Kradla jsem v obchode (nastesti me nechytli) To jsem mela rodice rada, slusna rodina, vztah byl mezi nami normalni. Adoptovana nejsem. Asi jsem nemagorila zas jako ta vase, ale prvak jsem byla za skolou v pololeti 240hodin 
no, uzili si. Pomohl poradnej vyprask. Serezali me jak kone. Pak jsem si to nejak uvedomila. Pred tim mi furt vsechno prochazelo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.9.19 21:23
@stinga píše:
Nemám radu, ale proč jste adoptovali 13letou? jak píše @terien to je opravdu sebevražda
Jedna se o dite, proc by nemohlo mit lepsi budoucnost a nemohlo by byt adoptovane treba v sedmacti?? To se vsechny starsi maji nechat v ustavech a s*at na ne? Chapes, ze mluvis o detech co si dvuj podelanej osud nevybrali? Sebevrazda jsou pro spolecnost lidi jako ty
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.9.19 21:40
@Micaella22 adopce se u tak starých dětí nedoporučuje, existují také různé druhy pěstounské péče, které jsou v těchto případech vhodnější
proto si také holky nade mnou myslí, že zakladatelka je troll
a pokud jsi tak dobrosrdečná až naivní až. hl…, tak si nějaké 13leté dítě adoptuj, když jsi tak chytrá a pak se ozvi, zdali to byla sebevražda nebo ne
k tvojí pubertě se raději ani nevyjadřuji 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.9.19 21:49
@Micaella22 píše:
Jedna se o dite, proc by nemohlo mit lepsi budoucnost a nemohlo by byt adoptovane treba v sedmacti?? To se vsechny starsi maji nechat v ustavech a s*at na ne? Chapes, ze mluvis o detech co si dvuj podelanej osud nevybrali? Sebevrazda jsou pro spolecnost lidi jako ty
Je to smutný, ale bojím se, že v tomhle věku, už si to dítě bohužel nese tolik šrámů, že to často končí špatně. Nechápej mě zle, mě je těch dětí líto a měli by jít do pěstounky nebo adopce co nejdříve, ale…
Vzala jsem si do pěstounky svý sourozence (poloviční) a starší bylo 15, mladšímu 12 a už jsou to prostě hotoví lidé. Ségra ťuk ťuk ťuk v pohodě, s bratrem od počátku potíže, proboémy ve škole, lži, krádeže, šikana, manipulování… Věděli jsme, že to nebude lehký, ale od začátku sjem dost intenzivně řešili terapie a pomoci mu… Fakt si myslím, že jsme mu nabídli první poslední, ale porucha citové vazby, dementní výchova od otce (plus ho ještě otec v rebeliích podporoval) a jájínkovství udělalo své… Po třech letech jsme to už nedali a teď je zpět u matky (finalizuje se nabytí právní moci).
A fakt mě to mrzí, protože jsme mu chtěla pomoct a je to ještě ke všemu příbuznej… od začátku intenzivní spolupráce s OSPOD, s doprovázející pěstounkou, s psychology a terapeuty… někdy se můžeš na hlavu postavit a stejně nic nezměníš… takže já za sebe sice chápu, že ne každé starší dítě v DD je takové a nedá se mu (a nechce si nechat) pomoct, ale po téhle zkušenosti už bych do toho nešla a každému radila, ať si to pořádně rozmyslím…
A to i řpesto, že je mi těch děcek neskutečně líto
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.9.19 21:53
@Anonymní píše:
Ahoj všem.
Zhruba před 2 lety jsme si adoptovali 13 letou slečnu. Dnes 15 let.
Věděli jsme, že prošla spoustou zlých věcí.
Asi první půl rok bylo vše v pohodě.
Holčina toho sice moc nenamluvila ale jinak byla super.
Pak občas něco provedla. S manželem jsme to vždy vše řešili v klidu a s nadhledem.
Poslední půl rok už toho je na nás moc.
Chodí za školu ( ano, už i tenhle školní rok), krade nám peníze, lže a je neuvěřitelně drzá.
Kapesné má slušné a dostávala ho každý měsíc.
Teď už ne.
Koupili jsme ji, co jen chtěla a udělali by jsme pro ji první, poslední a ona si toho stejně neváží.
Když ji za něco potrestáme, je schopna i utéct. Jednou se vrátila za 3 dny.
Občas toho mám fakt plné zuby.
Nemáte někdo podobnou zkušenost?
A jak by jste to řešili Vy?
U takto velkého dítěte, navíc s nepěknou minulostí a ještě navíc u adopce bych od začátku řešila intenzivní terapii, individuální pro ní a pak i rodinnou a ideálně zaměřenou na poruchu citové vazby a její navázání na Vás… Přijde mi zvláštní, že toto s Vámi nikdo neřešil…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.9.19 21:54
@stinga Troll opravdu nejsem. Ano, věděli jsme, že jdeme do obrovského rizika. Ale ona byla moc hodná a milá.
V některé dny ještě i je. Ale to na to musí mít náladu.
Většinou je to po nějakém větším průšvihu.
Chvíli je úžasná a pak zase sklouzne.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Syn hodně vodí za ruku
- 16.09.26
- Anonymní
Dítě se bojí jít ven
- 08.09.26
- Kris308
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Ahoj všem.
Zhruba před 2 lety jsme si adoptovali 13 letou slečnu. Dnes 15 let.
Věděli jsme, že prošla spoustou zlých věcí.
Asi první půl rok bylo vše v pohodě.
Holčina toho sice moc nenamluvila ale jinak byla super.
Pak občas něco provedla. S manželem jsme to vždy vše řešili v klidu a s nadhledem.
Poslední půl rok už toho je na nás moc.
Chodí za školu ( ano, už i tenhle školní rok), krade nám peníze, lže a je neuvěřitelně drzá.
Kapesné má slušné a dostávala ho každý měsíc.
Teď už ne.
Koupili jsme ji, co jen chtěla a udělali by jsme pro ji první, poslední a ona si toho stejně neváží.
Když ji za něco potrestáme, je schopna i utéct. Jednou se vrátila za 3 dny.
Občas toho mám fakt plné zuby.
Nemáte někdo podobnou zkušenost?
A jak by jste to řešili Vy?