Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Averze na přítele
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Tunrida
Anonymní
2.1.17 16:19
Ano pracuji chvilku-vracela sem se po rodicaku do puvodniho zamestnani.Ted je syn nemocny, tak mam paragraf.Vadi mi prave pritel uz celkove.Vadi mi jeho humor, jeho hlasky, gesta.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
2.1.17 16:22
Rodine pohode neprispiva i fakt ze syn je pomalu vic nemocny jak zdravy. Resime furz kasel-priserny, takze furt sem s malym u doktora a resime jeho kaslani a rymu.Pak jde na tyden do skolky, aby kaslal zas.
- Citovat
- Upravit
2.1.17 16:29
Kdy sis naposledy odpočinula?
Tyhle stavy jsou čas od času ve vztazích celkem normální, prostě ponorka. Velmi často se s tím perou páry s malými dětmi, kdy jsou oba utahaní, unavení, ženská je vyfluslá z kolotoče děti, domácnost a pak navrch ještě práce a má pocit, že chlap dělá doma prd.
Pokud chlap objektivně není nic zavrženíhodného, měla by sis to srovnat ve své hlavě 
Máš možnost začít někam pravidelně chodit, cvičit, na nějaký kurz, jazykovku nebo tak něco? Prostě vypadnout ze stereotypu 
A taky si najít čas na vás dva, bez prcka.
Já sama sem tyhle ponorky zažila za nějakých 16 let tak dvě, tři. Zase to přešlo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.1.17 16:32
Jednou jsem tu zakládala diskuzi, proč se lidi pouštěj brzy do závazků a celkem jsem byla překvapená, co se na mě sneslo kritiky, že člověk to přece vycítí, že to je na celý život… vy jste přesně ten případ, kdy jste se brzy vrhli do dítěte a máte spolu závazek, bez něj byste spolu už nebyli. Nejste první ani poslední, asi bych odešla, syn to na tobě stejně časem vycítí, že nejsi šťastná. To mu radši zajisti šťastné rodiče, byť oddělené 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.1.17 16:34
Mela jsem to kdysi podobne. Pro me to bylo nepřekonatelné, takze jsem ten vztah ukončila. U me ale ta,,averze " trvala nekolik let a do vztahu /dítěte jsme šli velmi mladí. Zatim co ja se hla dal, on byl furt stejný a brzdil me. Mimochodem, uz je to par let a je stale uplne stejný.
Příspěvek upraven 02.01.17 v 16:37
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.1.17 16:35
Byl teď přes svátky hodně doma? my byli s manželem teď spolu doma víc jak dva týdny, taky se na sebe už nemůžem ani podívat, těším se až zítra odejde do práce a vrátí se celkově rutina 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.1.17 16:35
@Janee19 píše:
Jednou jsem tu zakládala diskuzi, proč se lidi pouštěj brzy do závazků a celkem jsem byla překvapená, co se na mě sneslo kritiky, že člověk to přece vycítí, že to je na celý život… vy jste přesně ten případ, kdy jste se brzy vrhli do dítěte a máte spolu závazek, bez něj byste spolu už nebyli. Nejste první ani poslední, asi bych odešla, syn to na tobě stejně časem vycítí, že nejsi šťastná. To mu radši zajisti šťastné rodiče, byť oddělené
Souhlas 
Abych měla jistotu, žila jsem s mužem šest let, než jsme pořídili první mimčo. Je fakt že jsme se snad ještě nikdy nepohádali… 
A to jsme spolu skoro pořád… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.1.17 16:45
Prostě si nejste vzácní, všechno se točí kolem ditěte. Když je přítel dlouho doma třeba jako teď o svátcích by ses divila jak mě s.ere. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.1.17 16:49
@Jitusee píše:
@holkaZ Jistotu holka zlata nemáš nikdy.
Mno to ano, ovšem po 12ti letech skvělého vztahu bez hádek bych řekla že potenciál tam je A testovat chlapa 50 let nejde 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.1.17 16:55
@Jitusee píše:
@holkaZ Tak mate slusne našlápnuto, o tom žádná
Děkujem, taky věřím Ono to není jen o chování se k sobě, prostě jsme na sebe měly kliku, o tom jsem přesvědčená
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
S pritelem jsme spolu 5let.Mame trileteho syna.Muj vztah s pritelem byl driv uzasny, byla sem jim nadsena prvni 2roky vztahu.Ted si kazdou chvili uvedomuji, ze uz vlastne pritele snad nesnasim. Nevim jak to popsat.Vadi mi kdyz je doma, vadi mi kdyz neco chce, vadi mi kdyz cokoliv.Jsem nastvana kdyz neprijde hned z prace domu, jsem nastvana kdyz prijde hned domu. Nevim co za priserne stadium vztahu tohle je. Uplne me to vysava chut zit. Narazove je treba den az dva, kdy mam pocit, ze vztah funguje.Vim ze chyba je u me. Poridila sem si dite s nekym koho jsem milovala a ted uz mi vadi od hlavy az k pate. Jedine pozitivum na nasem vztahu je nas syn. Vlastne kvuli nemu ten vztah nadale ziju. Prece nerozbiju rodinu kvuli tomu, ze se mi tatinek zprotivil.Na svatky sem se tesila, ale zaroven vubec, protoze sem vedela, ze pritel bude doma taky.Ted mam depku z toho, ze je Novy rok, ktery bude stejne beznadejny jako ten predchozi.Zna nekdo tento stav? Da se zmenit?