Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Batole mě ve vzteku plácá
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
15.11.17 22:44
@Anonymní píše:
Maminky prosím o radu, jak na vzteklé batole?Mám 22 měsíčního syna a do ted byl celkem hodný, je živý, ale nezlobil nikdy nějak moc a celkem hezky poslouchal. Ovšem posledních pár dní se začal šíleně vztekat. Třeba když mu něco nedovolím, plácně me, nebo chce někam jít, kam nemsí, vemu ho do náruče a začne mě plácat po hlavě a ječet a kopat
Kdžy jsme doma, uvědomí si, co udělal, skloní hlavu a udělá malá. Já mu vysvětluju, že maminka se neplácá a sám řekne, že ne.
Dneska to vygradovalo strašně, na přechodu nechtěl za ruku a celý zvláčněl tak, že si skoro lehl, auta čekaly, všichni kukali jak blázni a já ho táhla za ruku, do toho jsem ve třetím trimestru, v druhé ruce kočár a nákupy.
Doma to pokračovalo, zase mě plácal, navíc i špatně usíná, třeba když ho zakryju, je to špatně..Přitom do nedávna nejradeji usínal přitulený se mnou pod dekou
Je mi z toho na nic, dneska mi ruply nervy a dostal pořádně na zadek a kupodivu se uklidnil. Nejsem zastánce fyz. trestů, ale na zadek dostal párkrát. Ale když mě plácne, vysvětluju a někdy plácá ještě víc a čeká, co bude.
Dneska jsem už zoufalstvím brečela jak jsem neschopná matka
Malá to občas taky zkouší a provokuje mě do té doby, než jednu schytne taky. To je pak křiku, ale už je potom klid. Taky nejsem zastáncem bití, ale na tento případ mě nic jiného nenapadá, jako řešení, když vysvětlovat se míjí účinkem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.17 22:45
To znám. Malej má dva roky a taky mi občas jednu natáhne. Pokaždé je to spojeno s tím, že chce něco jiného, než chci já. Prostě chytne vztek a protože mi to nedokáže verbálně vysvětlit, projeví svou nevoli tímto způsobem. Napřed jsem mu v klidu říkala ne, ne, ne a přitom držela ruku, kterou mě bil. Stejně to dělal znova a znova. Tak jsem najela na citové vydírání. Když mě začne plácat, já udělám obličej, jako že natahuji na pláč, pak jako začnu brečet. A ono to pomáhá. V tu ránu přestane a sleduje, co bude. No a pak odvedu pozornost jinam. Asi to není zrovna výchovná metoda, ale bít ho nechci, tak hraju divadlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.17 22:46
Období vzdoru, vydržet, přežít, předcházet situacím… Třeba před přecházením silnice dítě vrazit do kočáru, plácnutí nedovolit, podržet mu ruku, být klidná, netrvat si na nepodstatných věcech, těžko radit na každé dítě platí něco jiného… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.17 22:47
Mě to začly dělat dvojčata kolem druhého roku 
a nestydím se za to, že bez fyzického trestu by to nešlo. Díkybohu to vždy přejde, tak rychle jak to přišlo, ale přijde mi, že bez facky se nevzpamatují. Jako by byli v nějakém tranzu a potom se proberou 
jasně, není to správné, ale když mi zvláční na přechodu nebo když mi jeden frnkne do cesty a druhý mezitím hodí kočárek do škarpy, nebo sebou uražený plácne do vozovky, tak v takových případech kašlu na správné výchovné metody.
U nás jde hlavně o přebalování a oblíkání a nebijí mě, ale sebe navzájem, takže hysterie několikrát denně. Vysvětlování začlo zabírat až ted kolem 26m, jinak to vůbec nefungovalo. Poslední dny jsem vypozorovala, že zabralo vysvětlování a i to, že se více zapojuju do jejich her.
Na tohle asi není rada, chce to vydržet a třeba přijde brzo změna. Trpělivost a nic si nevyčítat. Když vidím cizí matky, taky je mi těch dětí líto a říkám si jak se můžou takhle chovat, ale jak jsem v té situaci já, tak vím, že jsem udělala vše co šlo a lépe to nešlo 
Příspěvek upraven 15.11.17 v 22:49
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.11.17 22:48
Ano ten pláč dělám taky…Už mě ale prokoukla ví, že opravdu nepláču. Předtím mě utěšoval, objal a řekl malá. Zkouším vše - po dobrém, po zlém, citově vydírat 
Ale vždycky mě plácne i tak :/ Tak nevím. Snad jak bude víc mluvit, přestane to dělat 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
15.11.17 22:54
Ještě to mít dvojitě, tak skončím v blázinci On to začal dělat i u oblečení, nechce se oblíkat, přitom nedávno si nosil oblečení sám a pokoušel se oblíkat sám..nějak motivuju, že at si vybere boty, to vždycky zabere, něco mu vyprávím a ptám se ho na otázky, to trochu vnímá a přestává prudit, protože musí odpovídat 
A naložení do kočáru proti vůli je bohužel taky děs, to pak začne být hysterický a řev trvá ještě dýl 
Nejspíš začíná období vzdoru..Ale opravdu u nás to platí stejně - hodně zakřičet, malinko s ním zatřást (jako aby se vzpamatoval) a nebo rovnou na zadek. To opravdu se většinou uklidní. přitom se všude píše, že fyzický trest je zbytečný a nepomáhá.
- Citovat
- Upravit
Myssicka
15.11.17 23:21
Ty jeste nejedes v „Nevychove“? Na nevychova.cz jsem se dozvedela, ze staci rict „ja vim, ty se vztekas, protoze jsem ti nekoupila lizatko, vid? Tve pocity prijimam“ a dite jako zazrakem ztichne. Stejne tak, kdyz mimino nespi, staci rict „promin, potrebuju abys spal, musim jit jeste udelat nejake svoje veci“ a miminko usne. Dobre, ne?
- Citovat
- Upravit
15.11.17 23:22
@Anonymní píše:Úplně normální posun ve vývoji. Nebij/neplacej ho. Copak se budeš „prat“s dvouletým dítětem? Takhle male dite nemá ještě kontrolu impulzů. Ty uz mas. Zlobí se, neumí vyjádřit proc, plácne. Pokud ho placnes a on přestane, je to ze strachu. Ne proto, ze pochopil, že lidi se neplacaji. Dej najevo, že se zlobis, ale ne křikem nebo plácnutím. Vezmi ho za ruce, sedni si do dřepu, divej se mu do oci a důrazne vysvětluje, ze takhle ne, lidi se nebijou. Já vím, že je to zaprah na trpelivost, ale uvidíš, že to prejde. A hlavne-nebij ho. To dite se vyviji a je nesmysl ho za to
@anahryAno ten pláč dělám taky…Už mě ale prokoukla ví, že opravdu nepláču. Předtím mě utěšoval, objal a řekl malá. Zkouším vše - po dobrém, po zlém, citově vydírat
trestat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.17 23:23
@Anonymní píše:…oblečení si taky chystají sami, těší se ven, ale potom začne hysterie, kvůli tomu, že jeden musí čekat. U nás je to rivalita
@axlpolJeště to mít dvojitě, tak skončím v blázinci
A naložení do kočáru proti vůli je bohužel taky děs, to pak začne být hysterický a řev trvá ještě dýl
Samozřejmě, že je nechci bít, ale taky je chci dovést domů živé a zdravé. Každá vycházky(denně 2×)jsou nervy na pochodu, jak to proběhne a co se může vše stát. Vím, že nejsou hloupí, chápou plno věcí, rozumí každé větě, takže chci aby i rozuměli, kdy to myslím vážně-jdeme přes cestu, jede auto, stojíme…všechno ještě zvládám, ale jak tohle neposlechnou a začnou hysterčit, utíkat, trucovat, tak dojde na facku a najednou to jde
Bylo období kdy jsme je nedostali do kočárku ani ve dvou.Kdo nezažil, nepochopí
opět nepomohlo nic, jen plácnutí, zařvání… probrali se a byl klid.v té hysterii sebou kývou do stran, propínají se a někdy jde o zuby nebo dostanu ránu do čelisti, klíční kosti a reaguju instinktivně, praštím je.Fakt nejsou hloupí a musí si uvědomit, že tohle je už za čáru.
Takže ano, jsou chvíle, kdy se nechovám správně výchovně, ale necítím, že bych dělala chybu. Dávám veškerou energii do vysvětlování, poučování, učení, usměrňování…ale někdy jsou jejich emoce silnější a jiné cesty není, jak je zklidnit.
Přeju sobě i zakladatelce…vlastně všem
,at to vydržíme a rychle to přejde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.17 01:03
U nas to same. koukani do oci a vysvetlovani nepomaha, to ho nastve jeste vic, snazi se vykroutit, neposedi, clovek ani nedorekne vetu a uz cgce nekam utikat. placnutim..orijde mi, ze pak ma pocit, ze je to normalni. ja muzu, on ne. uz taky nevim co by..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.17 02:35
Každý tady píše vysvětlovat, nevím u nás to teda nezabírá, myslí si pak že to může dělat, já teda svého plácnu po ruce nebo po zadku pokud nás nebo psa bije. Teď už to ví a někdy když plácne tak udělá hned malá
Ale já nejsem zastánce vysvětlování když tě dítě kope a bije v hyseráku tak to ani nevnímá, já to vždy vysvětlím pak až se uklidní a vím že mě poslouchá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.17 06:41
@ahhotep píše:
U nas to same. koukani do oci a vysvetlovani nepomaha, to ho nastve jeste vic, snazi se vykroutit, neposedi, clovek ani nedorekne vetu a uz cgce nekam utikat. placnutim..orijde mi, ze pak ma pocit, ze je to normalni. ja muzu, on ne. uz taky nevim co by..
Asi nerozumim, co je normální. Plácnout ho je normální? Nebo že Ty ho můžeš placnout a on Tebe ne? Může se stát, že on svoje konflikty, vůči menším dětem, bude řešit stejnym způsobem. Pochopitelne, že se snaží vykroutit. Ale nakonec porozumí a pochopí, ze lidi se nebijou. Těžko někoho presvedcovat plácanim, ze lidi se neplacaji. Taky nehasis požár benzínem. Je to opravdu jen normalni faze v jeho vývoji a plácani v tom nemá co delat. On Ti to nedělá naschvál.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.17 07:09
stock Vím, že to myslíš dobře, ale já třeba o svých dětech vím, že nejsou hloupí. Rozumí celým větám i těm které nejsou určeny pro ně(takže batoletština už je dávno pryč )a když rozumí, že udělám psst a má být ticho nebo řeknu neběhej jedou autíčka, dej mi raději ruku a umí to…tak podle mě umí rozlišit vážnost situace a když kladu na něco důraz a neposlechnou(samozřejmě nejsou psi, chápu, že někdy to nemusí jít hned)tak vědí proč dostali, za co jsem byla na ně zlá, tudíž si dobře uvědomují, že takhle se to nedělá.
Rozhodně necítím, že by v sobě měli nějaký strach.Ano já si pamatuju, jak jsem z matky měla strach, ale protože po mě řvala nebo trestala jen kvůli své špatné náladě, přechodu co já vím. Prostě tu atmosféru strachu si pamatuju, byla jsem zmatená, nevěděla jsem kde je ta hranice, kdy bouchne, co jí naštve.
Ale já vím, že tohle nedělám, nevybijím si na nich své frustrace, ale ten fycizcký trest je poslední schodek, který používám. Takže oni tu hranici znají, dobře si uvědomují, kdy se dostávájí do fáze, kdy dostanou.
Příspěvek upraven 16.11.17 v 07:10
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.17 07:10
@niki V píše:
Každý tady píše vysvětlovat, nevím u nás to teda nezabírá, myslí si pak že to může dělat, já teda svého plácnu po ruce nebo po zadku pokud nás nebo psa bije. Teď už to ví a někdy když plácne tak udělá hned malá
Ale já nejsem zastánce vysvětlování když tě dítě kope a bije v hyseráku tak to ani nevnímá, já to vždy vysvětlím pak až se uklidní a vím že mě poslouchá.
Nevím, jestli každý píše, ale moje vlastni zkusenost tohle rika. Tomu, aby dite nebilo Tebe či psa, se dá předejít. Ten Tebou zminěny hysterak je jenom reakce na něco, co dite neumí vysvetlit a Ty neumis pochopit. Samozřejmě, že mám taky chuť někoho nakopnout když me nastve. Ale umim se ovládnout a neudělám to. A to je to, co mrnavy dite ještě neumi/nezvládá, ale časem se bez biti, jak jinak, nauci/pochopí. Sve dvě děti jsem nikdy nebila, vnoucata už vůbec ne a nebityho psa máme taky 
. Pochopitelne, že hysteracký tendencebyly, ale řešilo se to nesmírnou trpělivosti, vysvetlovanim, vysvetlovanim, vysvetlovanim
a zase vysvetlovanim. Protoze bylo jasný, že pokud by děti nepochopily, nemůže se člověk „otočit zady“ a „pes nejde jistej“ . Vysledek se dostavil. Ja jako mala bita nebyla, moje děti jsem nebila, moje deti nebijí své deti a pes je kamarád. A co má za smysl někoho plácnout a pak dělat mala? Vždyť Ty ho taky neplácnes a potom neděláš mala. Postrádá to logiku. Výchova děti je pochopitelne věci každého rodiče, ale děti se nebijou!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
Maminky prosím o radu, jak na vzteklé batole?
Mám 22 měsíčního syna a do ted byl celkem hodný, je živý, ale nezlobil nikdy nějak moc a celkem hezky poslouchal. Ovšem posledních pár dní se začal šíleně vztekat. Třeba když mu něco nedovolím, plácně me, nebo chce někam jít, kam nemsí, vemu ho do náruče a začne mě plácat po hlavě a ječet a kopat
Kdžy jsme doma, uvědomí si, co udělal, skloní hlavu a udělá malá. Já mu vysvětluju, že maminka se neplácá a sám řekne, že ne.
Dneska to vygradovalo strašně, na přechodu nechtěl za ruku a celý zvláčněl tak, že si skoro lehl, auta čekaly, všichni kukali jak blázni a já ho táhla za ruku, do toho jsem ve třetím trimestru, v druhé ruce kočár a nákupy.
Doma to pokračovalo, zase mě plácal, navíc i špatně usíná, třeba když ho zakryju, je to špatně..Přitom do nedávna nejradeji usínal přitulený se mnou pod dekou
Je mi z toho na nic, dneska mi ruply nervy a dostal pořádně na zadek a kupodivu se uklidnil. Nejsem zastánce fyz. trestů, ale na zadek dostal párkrát. Ale když mě plácne, vysvětluju a někdy plácá ještě víc a čeká, co bude.
Dneska jsem už zoufalstvím brečela jak jsem neschopná matka