Bezvýchodná situace

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 31.08.18 09:16
Bezvýchodná situace

Ahoj, potřebuji se vypsat, není komu se svěřit… Je mi 35 let a někdy žasnu nad tím jak jsem nepoužitelná. Před 2 lety jsem ukončila 10lety vztah, nefungovalo to, žili jsme spíš vedle sebe než spolu už jen víceméně že zvyku. Brzy na to jsem potkala současného přítele. Ze začátku to bylo super, moc jsme si rozuměli, chemie fungovala skvěle, prostě paráda. Přítel se v té době soudil o svěření svého 5leteho syna do péče. Soudy se táhli dlouho a já pomalu zjišťovala, že je to pěkné rozmazleny a nevychovany spratek. Když už se blížilo konečné rozhodnutí, byla jsem rozpolcena. Příteli jsem samozřejmě přála aby vyhrál, ale zároveň jsem doufala že syn zůstane v péči matky. Bohužel ho získal přítel do výhradní péče. Pro představu byl syn od 3let ve střídavé péči týden u matky a týden u otce. Otec stále v práci, takže ho hlídala jeho matka a sestra… Dítě absolutně bez režimu, pomalu neumí jíst priborem, ji jen sladký, necisti si zuby, furt řve a lítá, u ničeho nevydrží… To jsem ovšem vše zjistila až postupem času… První 3m po soudu byli ok, pak ale syn nastoupil do 1 třídy a začalo peklo. Ráno strašný scény že nevstane, nesnida, nejde nikam… Ve škole stále zlobil a učit se odmítal, byly to strašný scény. Přítel od rána do večera v práci a vše zůstalo na mě. Několikrát jsem mu řekla proč se o dítě soudil když na něj nemá čas a musím se s ním zlobit já… Maminka si ho bere na 2vikendy v měsíci a to pak posloucháme jak je to u mamky super a jak může sníst cukroví kolik chce, chodí spát až on chce a hraje se celý den s jejím mobilem. Zde musí mít režim, brzy spát kvůli škole, je strašně hyperaktivní proto omezuji sladké a nesmí colu, jinak do půlnoci neusne a ráno ho tahám z postele…přes prázdniny ho má vždy 14dni v červenci a 14 v srpnu, to je úplná katastrofa, je na zabití když se vrátí. Loni koncem léta už jsem to psychicky nedávala a vážně uvažovala o rozchodu, ale zjistila jsem že jsem těhotná. Teď máme 4m chlapečka, je úžasný. Se synem od přítele je to trošku lepší, po roce přísného režimu a nervů se to malinko zlepšilo, mě poslouchá téměř na slovo, najelijsme aspoň trochu režim, ale tatínka má absolutně na háku. Teď se opět vrátil po 14dnech od matky a je drzej jak opice, furt jenom fňuka, nudí se, nic ho nebaví, nic nechce dělat… Tak to na mě zase padlo. Přítel se o tom odmítá bavit, nemám se komu svěřit, tak to píšu sem… Chtěla bych mít klid a užívat si mateřskou s miminkem, ale jsem vystresovaná a na vše sama. Odejít nechci ikdyz mě to často napadá… Nechci rozbít rodinu, ale zase se hodně trápím.

Stránka:  1 2 3 4 Další »
Reakce:
 
marka123
Zasloužilá kecalka 552 příspěvků 31.08.18 09:22

Chudak dite, za to jak se chova muzou jeho rodice, rozpadla rodina, od 3let ve stridave peci, tahanice o nej pres soudy, kdy otec chtel asi jen vyhrat nad matkou ditete, jinak si to neumim vysvetlit, kdyz na nej nema cas, ted ho vychovava v podstate cizi clovek, brzo na to nevlastni sourozenec, takze je jasne ze uprednostnujete vlastni dite a jej v podstate ani moc nemate rada, komplikuje vam zivot. Verim, ze je na facku, ale proc asi…

 
Rezii
Zasloužilá kecalka 857 příspěvků 31.08.18 09:24
@Anonymní píše:
Ahoj, potřebuji se vypsat, není komu se svěřit… Je mi 35 let a někdy žasnu nad tím jak jsem nepoužitelná. Před 2 lety jsem ukončila 10lety vztah, nefungovalo to, žili jsme spíš vedle sebe než spolu už jen víceméně že zvyku. Brzy na to jsem potkala současného přítele. Ze začátku to bylo super, moc jsme si rozuměli, chemie fungovala skvěle, prostě paráda. Přítel se v té době soudil o svěření svého 5leteho syna do péče. Soudy se táhli dlouho a já pomalu zjišťovala, že je to pěkné rozmazleny a nevychovany spratek. Když už se blížilo konečné rozhodnutí, byla jsem rozpolcena. Příteli jsem samozřejmě přála aby vyhrál, ale zároveň jsem doufala že syn zůstane v péči matky. Bohužel ho získal přítel do výhradní péče. Pro představu byl syn od 3let ve střídavé péči týden u matky a týden u otce. Otec stále v práci, takže ho hlídala jeho matka a sestra… Dítě absolutně bez režimu, pomalu neumí jíst priborem, ji jen sladký, necisti si zuby, furt řve a lítá, u ničeho nevydrží… To jsem ovšem vše zjistila až postupem času… První 3m po soudu byli ok, pak ale syn nastoupil do 1 třídy a začalo peklo. Ráno strašný scény že nevstane, nesnida, nejde nikam… Ve škole stále zlobil a učit se odmítal, byly to strašný scény. Přítel od rána do večera v práci a vše zůstalo na mě. Několikrát jsem mu řekla proč se o dítě soudil když na něj nemá čas a musím se s ním zlobit já… Maminka si ho bere na 2vikendy v měsíci a to pak posloucháme jak je to u mamky super a jak může sníst cukroví kolik chce, chodí spát až on chce a hraje se celý den s jejím mobilem. Zde musí mít režim, brzy spát kvůli škole, je strašně hyperaktivní proto omezuji sladké a nesmí colu, jinak do půlnoci neusne a ráno ho tahám z postele…přes prázdniny ho má vždy 14dni v červenci a 14 v srpnu, to je úplná katastrofa, je na zabití když se vrátí. Loni koncem léta už jsem to psychicky nedávala a vážně uvažovala o rozchodu, ale zjistila jsem že jsem těhotná. Teď máme 4m chlapečka, je úžasný. Se synem od přítele je to trošku lepší, po roce přísného režimu a nervů se to malinko zlepšilo, mě poslouchá téměř na slovo, najelijsme aspoň trochu režim, ale tatínka má absolutně na háku. Teď se opět vrátil po 14dnech od matky a je drzej jak opice, furt jenom fňuka, nudí se, nic ho nebaví, nic nechce dělat… Tak to na mě zase padlo. Přítel se o tom odmítá bavit, nemám se komu svěřit, tak to píšu sem… Chtěla bych mít klid a užívat si mateřskou s miminkem, ale jsem vystresovaná a na vše sama. Odejít nechci ikdyz mě to často napadá… Nechci rozbít rodinu, ale zase se hodně trápím.

No, víš. Mám pětiletou dceru. Příborem jíst nechce, strašně často příšerně fňuká, občas je na zabití, taky se furt nudí, nic jí neba, a to jsme kompletní milující rodina. Takže se mi zdá že je to normální.a že kluci lítají a křičí? Byl by spíš divný kdyby to nedělal, fakt. Ale chápu tě že u cizího dítěte se to hůře zvládá a chápe, když tvoje vlastní do toho stádia ještě nedošlo. Moje sestřenice má jen rocni holčičku zatím a když jsme všichni na chalupě, moji starší dceru moc nedává, přitom garantuju, že ta její bude stejná, ale to se nedá předat ústně, to se musí prožít. Mysli prosím na to a buď na kluka hodná, on si to nevybral. Nepřipadá mi nějak zvlášť rozmazlený. A rozchod? Kam bys prosímtě chodila? To bys to tedy balila brzy, kvůli takovýmhle , problémům'. …

 
pikola
Neúnavná pisatelka 19274 příspěvků 31.08.18 09:24

To je super vyhrát soud o péči a pak to celý hodit na novou manželku :mrgreen: radu nemám, nezávidím

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 31.08.18 09:29

Bohužel, z vlastní zkušenosti vím, že jsou jenom dvě možnosti: buď se smíříš s tím, že se budeš trápit až do dospělosti dítěte, nebo odejdeš. Já jsem bohužel ten první případ, děti už jsou skoro dospělé, bydlí s námi, už zbývá jen pár měsíců, max. rok, dva, než odejdou do svého, a je to pořád to samé od mala. Nikdy nebudeš doopravdy šťastná. Já když se na to podívám zpětně, tak mi tolik let trápení za to nestálo, a kdybych se měla rozhodovat znovu, volila bych hned v začátku rozchod. A to už se mi blíží konec a nemůžu se dočkat, až zůstaneme s manželem sami (jen s našim dítětem).

 
winter.gift
Stálice 80 příspěvků 31.08.18 09:35

Tobě situaci nezávidím. Chápu, že je to na nervy stresovat se s dítětem, ktere neni tvoje, navíc, když máš male mimi a chceš si max uživat syna. Mam 6měsíční holčičku, takže tu potřebu byt se svým pokladem a uzivat si pohody uplne chápu. Na druhou stranu chudáček ten 3 lety :,( rodiče mu vlastně vzali domov. Nikde nemá pevný bod. Doma má nevlastni matku, ktera ho moc nemusí a on to cítí. Tatínek na něj nemá čas. Maminku vidi málo a ještě jestli i ona má doma nějakého přítele, taky ze synáčka asi nebude nadseny, tak je to prostě malý chudáček, kterému chybí pozornost, náklonnost, režim, klid, jistota. Je mi ho lito :-( jeho otec je podle mne sobec. Soudit se o něj a pak se vlastně nestarat :nevim:

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 31.08.18 09:42
@Anonymní píše:
Bohužel, z vlastní zkušenosti vím, že jsou jenom dvě možnosti: buď se smíříš s tím, že se budeš trápit až do dospělosti dítěte, nebo odejdeš. Já jsem bohužel ten první případ, děti už jsou skoro dospělé, bydlí s námi, už zbývá jen pár měsíců, max. rok, dva, než odejdou do svého, a je to pořád to samé od mala. Nikdy nebudeš doopravdy šťastná. Já když se na to podívám zpětně, tak mi tolik let trápení za to nestálo, a kdybych se měla rozhodovat znovu, volila bych hned v začátku rozchod. A to už se mi blíží konec a nemůžu se dočkat, až zůstaneme s manželem sami (jen s našim dítětem).

Děkuji za reakci. Jsi první od koho neslyším, jak jsem hrozná a jaký je syn od přítele chudák....... Doufala jsem, že se ozve někdo kdo to zažil a dokáže objektivně posoudit. Já samozřejmě vím, že dítě za to nemůže, ale tak to já přece taky ne. Jak píšeš bude to boj a trápit se dalších X let než se osamostatní......

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 31.08.18 09:43
@Anonymní píše:
Bohužel, z vlastní zkušenosti vím, že jsou jenom dvě možnosti: buď se smíříš s tím, že se budeš trápit až do dospělosti dítěte, nebo odejdeš. Já jsem bohužel ten první případ, děti už jsou skoro dospělé, bydlí s námi, už zbývá jen pár měsíců, max. rok, dva, než odejdou do svého, a je to pořád to samé od mala. Nikdy nebudeš doopravdy šťastná. Já když se na to podívám zpětně, tak mi tolik let trápení za to nestálo, a kdybych se měla rozhodovat znovu, volila bych hned v začátku rozchod. A to už se mi blíží konec a nemůžu se dočkat, až zůstaneme s manželem sami (jen s našim dítětem).
Z tohoto důvodu se nikdy nechci rozvést. Sama jsem z rozvedene rodiny a vimplementace, jake to je byt na obtíž jak u mamky, tak u tatky :( musí to byt slozite starat se o cizí deti, ale ony si to nevybraly :?
 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 31.08.18 09:49

Vzhledem ke komentářům musím doplnit několik věcí. Synovi je aktuálně 7let a nikdo ho netrápí ani u nás netrpí. Já ho mám svým způsobem ráda a chovám se k němu hezky. On mě má taky rád a malé brasku zbožňuje. Nikdy bych mu nijak nedala na jevo že je nechtěný a pod. Vše v sobě dusím a dělám max aby si tak nepřipadal. To se těžko vysvětluje ale postačí když napíšu že nás má rád a chce být u nás nikoli u matky....... Nic mu nedávám na jevo.

 
Uživatel je onlineanupati
Kelišová 5985 příspěvků 5 inzerátů 31.08.18 09:49

Tak ty máš problém především s manželem, ne se synem… Opravdu to nevidíš? Jako říct mi, že se o tom nebude ani bavit a defacto se nestarat? Alepsoň z tvého popisu… Tak to asi nee. :nevim:

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 31.08.18 09:56
@Anonymní píše:
Děkuji za reakci. Jsi první od koho neslyším, jak jsem hrozná a jaký je syn od přítele chudák....... Doufala jsem, že se ozve někdo kdo to zažil a dokáže objektivně posoudit. Já samozřejmě vím, že dítě za to nemůže, ale tak to já přece taky ne. Jak píšeš bude to boj a trápit se dalších X let než se osamostatní......

Taky jsem vychovala nevlastní dítě a je to fakt strašně těžký. Mě teda pomohlo narození vlastního, naskočily mi mateřský pudy k oběma stejně, ale stejne jsem pořád poslouchala jaký je chudák, že já ho určitě nemám ráda. Dneska je to dospělý člověk a upřímně ti řeknu že jsem ráda, že je z baráku. Chová se jako deb.il, domluva s ním žádná, líný je jak veš. Být to můj vlastní syn, přerazila bych ho vejpůl.

 
Sněžení
Zasloužilá kecalka 640 příspěvků 31.08.18 10:10

si pleteš výchovu s drezúrou :D :D a i partnera jsi si moc dobře nevybrala. Ale klidně se vypiš.

 
g.sandova
Závislačka 3793 příspěvků 31.08.18 10:13

Tak jediné, co mě napadlo je, že tvůj partner je pěknej hajzlík. Soudil se proč s ex o dítě? Prasečina na dieti

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 31.08.18 10:13
@Anonymní píše:
Taky jsem vychovala nevlastní dítě a je to fakt strašně těžký. Mě teda pomohlo narození vlastního, naskočily mi mateřský pudy k oběma stejně, ale stejne jsem pořád poslouchala jaký je chudák, že já ho určitě nemám ráda. Dneska je to dospělý člověk a upřímně ti řeknu že jsem ráda, že je z baráku. Chová se jako deb.il, domluva s ním žádná, líný je jak veš. Být to můj vlastní syn, přerazila bych ho vejpůl.

No myslím to u nás dopadne podobně........

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 31.08.18 10:16
@Sněžení píše:
si pleteš výchovu s drezúrou :D :D a i partnera jsi si moc dobře nevybrala. Ale klidně se vypiš.

No nevím, to že si dítě čistí zuby, chodí spát ve stejnou dobu, nekouká na nevhodný filmy a jí priborem je drezura? To že se ráno samo obleče, ustele si postel a připraví si tašku do školy? Já to považuji za normální......

Stránka:  1 2 3 4 Další »
 Váš příspěvek
Reklama

Poslední články

Nádherná proměna: Kuchyně se díky odborníkům stala skutečným srdcem domova

Paní Jana si ve svém životě prožila mnoho těžkých chvil. Příběh dvakrát... číst dále >

Podzimní čtení: Tyhle knihy vás v klidu nenechají

Podzim je ideální na to uvařit si čaj (nebo nalít dvojku červeného), zavrtat... číst dále >

Články z Expres.cz

Novinky z Pákistánu: Tereza si ve vazbě našla kamarádku a chybí jí vepřové maso

Češka Tereza H., která je obviněna z pašování devíti kilogramů heroinu, v... číst dále >

Josef Rychtář se zastal Andrey a pustil se do Pomejeho: Zadlužil a okradl i Ivetu!

Andrea Pomeje se dočkala nečekaného zastání. Po vydání článku, v němž jsme... číst dále >

Články z Ona Dnes

Život Livie Klausové ovlivnil pobyt v dětském domově i smrt otce

Zatímco Václav Klaus byl jako prezident jedněmi obdivován a druhými... číst dále >

Pro lidi je jednodušší se dál trápit, než si krizi přiznat, říká psycholog

Většina vztahů zažije krizi, není možné se jí vyhnout. Znamená jak ohrožení,... číst dále >