Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Ahoj, extrémní v čem? Některé děti nejsou zrovna společenské a je to prostě povaha. Nemají rádi velkou společnost, cizí lidi, všude se musejí rozkoukat…
Pokud je jinak b pořádku, tak se s tím moc dělat nedá než trénovat pomalu socializaci a mluvit o tom (že děda je v pohodě, atd), nejspíš časem přijme rodinu. Znám takové dospělé, kteří byli takovéhle děti a jsou to morousi prostě. Povaha.
Dobrý den, ráda bych vás požádala o radu. Mám dvouletou dcerku, která se velmi bojí dospělích lidí. Má přimo hysterické záchvaty a drží se mě jako klíště. Bojí se i dědečka, tety apod. Nebojí se jen táty a mojí mamky. Už od narození byla dost uplakaná. Nepamatuji se, že by se třeba probudila s úsměvem, když byla ještě mimčo. Není také moc mazlivá a ani mě moc nevítá, když přijdu třeba z obchodu a je s tátou. Narozená je císařem a kojení se nezdařilo. Jinak na ostatní věci je moc šikovná. Je hodně akční, doma řádí. Mluví pěkně. Motoricky v pořádku. S dětmi si celkem hraje. Nějak si s tím nevím rady. Už i učitelka v mateřském centru řekla, že je to extrémní.. Máte to někdo podobně a zlepšilo se to časem?