Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj vsem. moc vas prosim o radu. bojim se o svého dobrého kamaráda, který se před necelym ctvrt rokem rozesel s partnerkou a uplne jej to sebralo. nikomu o tom nerekl, ale poznal jsem na nem, ze je nejaky divny. moc nekomunikoval, pak najednou prestal chodit na tréninky, oba dva delame spolecne bojove sporty. kdyz se asi po mesici ukazal mezi nama, malem jsem jej nepoznal. z chlapa jako hora prisla najednou houzvicka, během toho mesice ztratil tak deset kilo. kdyz jsem se ho zeptal, co se s nim deje, řekl mi, ze zjistil, ze ho pritelkyne podváděla a poslal ji pryc. ale evidentne ho to psychicky sebralo, nechtel o tom mluvit. asi za tyden se mu stal uraz. na procházce se psem ho srazil opily kolar a skončil v nemocninci s rozbitou hlavou a krvacenim do mozku. kdyz jsem za nim prisel, rozbrecel se jak male decko. nikdy jsem ho tak nezazil po vsem, cim si od mladi prosel…od taty notora, ze se v 17 letech zacal starat sam o sebe…nic nikdy neresil a bral to jako chlap, vyresil každý problém nebo pomohl ostatním…najednou vede reci, ze nic nemá smysl, ze uz nemá sily po tom, co se stalo znova zacinat, ze mel zustat lezet a nevzbudit se a podobne reci, ze mu bude třicet a vse mu je uz jedno. zotavil se brzy, chodi do práce, normalne funguje, ale kdyz jej nekam vytahneme, jako by tam sedel někdo jiny. nemluvi, skoro se neusmeje…bojim se, ze se u nej rozjely deprese a sebevrazedne myslenky, ale tezko s nim o tom mluvit. nejakeho psychologa nebo psychiatra odmita a říká, ze stejne je to uz jedno…zkusil jsem kontaktovat i jeho bývalou, zda by mi jej nepomohla postavit na nohy, ale ani se neozvala, a to mu nechci rikat, aby se mu neudelal ještě vice zle. poradte mi, co mam delat. bavil jsem se i s jeho mamou a sestrou, ale nevime si rady. nikdy jsem nevidel tak zlomeného člověka, který by dal třeba vojnu levou zadni nebo cokoliv jiného. je mozne, ze by jej tolik sebral ten rozchod? vim, ze ta dotycna pro nej byla smysl, ale nechce se mi verit, ze by zrovna jeho sebralo zrovna tohle. diky, luda
Chudák..chce to čas, no
Asi se toho v něm hromadilo víc a rozchod ho prostě dorazil
Zřejmě bude citlivější povahy a hůř se vyrovnává se zklamáním. Je smutné, že je bývalce lhostejný, ae určitě mu to neříkej. Je fajn, že při něm stojíš ty, jeho sestra i máma ![]()
Ty mu mužeš nabídnout oporu, rozptýení, vyslechnutí…a snažit se pořád, dokolečka dokola, ho nabíjet optimismem a dodávat mu sebedůvěru. Chce to čas a trpělivost, ale vyplatí se to
.
Rozchod bolí, pokud mu na ní tak moc záleželo. Chce to čas, buď mu oporou
.
Anonym, nepisu o sobe. Kamarad po rozchodu s prvni laskou stravil 3 mesice na psychiatrii
. Pomohla mu ale az zivelna pohroma - po navratu z lecebny se nechal naverbovat jako dobrovolnik na polomy, makal nekolik tydnu od rana do vecera v lese. Pak se z toho konecne dostal. Ted ma dve deti.
@Anonymní píše:
Anonym, nepisu o sobe. Kamarad po rozchodu s prvni laskou stravil 3 mesice na psychiatrii. Pomohla mu ale az zivelna pohroma - po navratu z lecebny se nechal naverbovat jako dobrovolnik na polomy, makal nekolik tydnu od rana do vecera v lese. Pak se z toho konecne dostal. Ted ma dve deti.
jj, když máš srdce zjihlé, když máš potíže, tak dej cihlu k cihle těsto díže…má to něco do sebe ![]()
Vím o klukovi, který když zjistil, že jeho vyvolená jej jen využívá, se oběsil. Ne hned, po nějaké době, co si jeho přátelé už mysleli, že je z nejhoršího venku… A kamarád od přítele se po rozchodu rovnou zastřelil. Opět ne hned, vzali mu tu zbraň, on se tvářil, že už je v pohodě a jakmile se k ní dostal… Já bych to nepodceňovala a zkusila se asi poradit s odborníkem.
@Malaga píše:
jj, když máš srdce zjihlé, když máš potíže, tak dej cihlu k cihle těsto díže…má to něco do sebe
Tak to sedi ![]()
Ono se toho na něj asi nahromadilo víc, ten rozchod byl asi hlavní…
Jj, někdy to člověka hodně srazí na kolena. Asi by pomohla nová láska…
Potřebuje se sebrat a začít žít dál. Ale dokud se sám nerozhodne, že se přestane trápit a začne zase žít, nikdo mu nepomůže.
" poradte mi, co mam delat."
Je vám oběma kolem dvaceti? - bavit se, bavit se a zase se bavit
konkrétně:
3)…
Hele, ač tohle mám za sebou, tak neporadím. Prostě to fakt chce čas. Člověk potřebuje nabrat síly, aby mohl vyplavat z toho dna nahoru.
Můžu poradit jednu drobnost. Nemusí to asi platit stoprocentně, ale jedna z věcí, co můžou člověka udržet od sebevraždy, je vědomí, že ho někdo potřebuje. Rodina, blízcí. Že jsou to lidi, kterým by strašně ublížil a třeba by se z toho nesebrali. Ani člověk na dně často není hajzl, aby chtěl ubližovat ostatním, rozumíš… takže nadhodit tenhle úhel pohledu, že „ale kdybys to udělal, hrozně jim ublížíš, potřebujou tě (ideálně protože… blabla)“. Může to pomoct.
Jinak čas, čas, čas. Jiný recept neexistuje…