Poradna na téma rodinné právo
Mgr. Zoltán Duna
Jasně, že seto spraví. Chce to jen čas. Někdy je toho času potřeba hodně, ale až to přebolí, tak budeš dost silná na další vztah ![]()
@Petule030 píše:
Jasně, že seto spraví. Chce to jen čas. Někdy je toho času potřeba hodně, ale až to přebolí, tak budeš dost silná na další vztah
Nevím, do manžela jsem byla zamilovaná už od dětsví, pak nás osud nějak spojil a přesto že mi tak strašně ublížil, nedokážu se od něj odpoutat, ten kluk co nás chce je strašně hodnej, ráda ho vidím, ale jsem nakonec šťastná když vypadne ![]()
To už je spíš jen závislost, za 2 roky se z toho dostaneš, budeš myslet jinak a hledat si novéhé partnera. TAké jsem si tímto prošla.
@Anonymní píše: Čau holky, jsem po dvanácti letech v rozvodovém řízení. Svého manžela stále miluju i přesto, že vím, že už se k němu nikdy nevrátím. Snaží se o mě(o nás i dětma)jeden kluk, má mě hodně rád, chce s náma žít, ale já se nedokážu odpoutat od manžela, vím že už nikdy nikoho nebudu milovat tak jako jeho. Bojím se že zůstaneme samy, každý vztah ztroskotá na tom, že tam něco chybí. Spraví se to někdy? Nechci nikomu ubližovat, ale zároveň mě samota ničí.-
Příspěvek upraven 05.04.18 v 09:21
To musi prebolet, chce to cas. Na novy vztah nespechej, hlavne si ho nenastehuj k Vam domu. Jen na navstevy. Protoze na novy vztah jeste nejsi pripravena a kdyby s vami bydlel, deti by treba k nemu prilnuly a celou situaci by tohle zkomplikovalo. Bud klidne chvili sama, setkani s novym pritelem si urcuj ty, podle toho, co ti vyhovuje. Pokud o tebe opravdu stoji, pochopi to a pocka…a casem se rozhodnes.
Preju jen vse dobre. ![]()
Jak Ti rozumím
Čas, čas, čas.. ale u mě měl ten čas vliv na to „odříznutí“ minulosti. Manžel mě hodně zklamal, už je to pryč a jak šel čas, tak to ve mně časem zaklapávalo a docházelo. Ale jak ten čas šel, tak jsem se zase utvrzovalo v tom, že je mi/nám dobře i bez toho mužskýho
, přesně jak Ty popisuješ, jsem ráda, když zaklapnu dveře a jsem sama. Ale tak nějak je mi to líto do budoucna, protože mi přijde, že se v tom pocitu utvrzuju.
Prosím anonym.
@Anonymní píše:
Jak Ti rozumímČas, čas, čas.. ale u mě měl ten čas vliv na to „odříznutí“ minulosti. Manžel mě hodně zklamal, už je to pryč a jak šel čas, tak to ve mně časem zaklapávalo a docházelo. Ale jak ten čas šel, tak jsem se zase utvrzovalo v tom, že je mi/nám dobře i bez toho mužskýho
, přesně jak Ty popisuješ, jsem ráda, když zaklapnu dveře a jsem sama. Ale tak nějak je mi to líto do budoucna, protože mi přijde, že se v tom pocitu utvrzuju.
Prosím anonym.
Právě, už jsem si na to že jsme samy zvykla, mám malý byt 1+kk a strašně mi vadí cokoliv udělá, třeba si jde sám od sebe vařit kafe, nebo si lehne k dětem do postele a ve mě vře krev. Nechci aby ke mě chodil, ale ví že jsem na tom psychicky blbě, nechce abych byla sama a pořád mě masíruje telefonama, můžu se stavit na kafe na hoďku? Pak ho samozřejmě nemůžu vylifrovat, jsou z toho 4 hodiny jako prd a já jsem nervozní jako pes. Pořád vidím jak to dělal manžel a srašně bych ho chtěla spátky, nejde to. ![]()
Anonymni 11.26
Telefon nemusis brat, domluv treba prochazku. Pamatuj, ze pravidla urcujes ty. Nenech ho, aby se ti vtiral. Klidne mu rekni, jak to je. Ze potrebujes byt vic sama.
U mě tedy zabral čas a vidím manžela docela reálně, ale my jsme měli docela hezké manželství, takže mě to rve kvůli dětem. Navíc objektivně vidím, jak se choval - viz to totální zklamání z něj. Ale uběhlo několik let a tak nějak si říkám, že mužských je, i ke mně by se našel, ale nestojím o to. Já to teď nehrotím, přestože léta běží
, ale nechtěla bych zůstat úplně sama. A já si naopak říkám, že ten čas může působit i kotraproduktivně, že si zvyknu ještě víc ![]()
@Anonymní píše:
Právě, už jsem si na to že jsme samy zvykla, mám malý byt 1+kk a strašně mi vadí cokoliv udělá, třeba si jde sám od sebe vařit kafe, nebo si lehne k dětem do postele a ve mě vře krev. Nechci aby ke mě chodil, ale ví že jsem na tom psychicky blbě, nechce abych byla sama a pořád mě masíruje telefonama, můžu se stavit na kafe na hoďku? Pak ho samozřejmě nemůžu vylifrovat, jsou z toho 4 hodiny jako prd a já jsem nervozní jako pes. Pořád vidím jak to dělal manžel a srašně bych ho chtěla spátky, nejde to.
@Arcanum No,je to komplikovanější, manžel skončil ve vazbě kvůli dn a opakovanému maření úředního výkonu, opakované napadení, mám teď ještě spoustu dluhů a starostí s tím. Byla jsem na kriminálce na psychotestech, přesto, že jsem měla pocit, že mám situaci celkem pod kontrolou, byl mi doporučen psychiatr a antidepresiva. Ukázala mi tam ty rozmazaný obrázky, na spoustě z nich jsem viděla ďábla, lebky a netopýra. Musela jsem malovat muže a ženu, veselá mávající žena a drsný silný muž s rukama v kapsách psycholožku utvrdili v tom, že mě mě má manžel silně zpracovanou, stahuju veškerou vinu na sebe a rozjíždí se u mě deprese. Koupila jsem si jen nějaké bylinné kapsle na nervy, ale asi to nebude stačit. Do toho tenhle kamarád, který prostě nechce chápat že ho nechci vidět, bojí se že si něco udělám ![]()
@Anonymní píše:-
@Arcanum No,je to komplikovanější, manžel skončil ve vazbě kvůli dn a opakovanému maření úředního výkonu, opakované napadení, mám teď ještě spoustu dluhů a starostí s tím. Byla jsem na kriminálce na psychotestech, přesto, že jsem měla pocit, že mám situaci celkem pod kontrolou, byl mi doporučen psychiatr a antidepresiva. Ukázala mi tam ty rozmazaný obrázky, na spoustě z nich jsem viděla ďábla, lebky a netopýra. Musela jsem malovat muže a ženu, veselá mávající žena a drsný silný muž s rukama v kapsách psycholožku utvrdili v tom, že mě mě má manžel silně zpracovanou, stahuju veškerou vinu na sebe a rozjíždí se u mě deprese. Koupila jsem si jen nějaké bylinné kapsle na nervy, ale asi to nebude stačit. Do toho tenhle kamarád, který prostě nechce chápat že ho nechci vidět, bojí se že si něco udělám
Příspěvek upraven 05.04.18 v 09:19
@Anonymní píše:
@Arcanum No,je to komplikovanější, manžel skončil ve vazbě kvůli dn a opakovanému maření úředního výkonu, opakované napadení, mám teď ještě spoustu dluhů a starostí s tím. Byla jsem na kriminálce na psychotestech, přesto, že jsem měla pocit, že mám situaci celkem pod kontrolou, byl mi doporučen psychiatr a antidepresiva. Ukázala mi tam ty rozmazaný obrázky, na spoustě z nich jsem viděla ďábla, lebky a netopýra. Musela jsem malovat muže a ženu, veselá mávající žena a drsný silný muž s rukama v kapsách psycholožku utvrdili v tom, že mě mě má manžel silně zpracovanou, stahuju veškerou vinu na sebe a rozjíždí se u mě deprese. Koupila jsem si jen nějaké bylinné kapsle na nervy, ale asi to nebude stačit. Do toho tenhle kamarád, který prostě nechce chápat že ho nechci vidět, bojí se že si něco udělám
Už jsi u toho psychiatra byla? Je to vše pomotané v tvé hlavě. Nevíš, co pořádně chceš. Někdo ti musí pomoci utřídit to a nějak tě nasměrovat. Musíš být silná pro své děti, jinak se nebudou mít o koho opřít.
Čau holky, jsem po dvanácti letech v rozvodovém řízení. Svého manžela stále miluju i přesto, že vím, že už se k němu nikdy nevrátím. Snaží se o mě(o nás i dětma)jeden kluk, má mě hodně rád, chce s náma žít, ale já se nedokážu odpoutat od manžela, vím že už nikdy nikoho nebudu milovat tak jako jeho. Bojím se že zůstaneme samy, každý vztah ztroskotá na tom, že tam něco chybí. Spraví se to někdy? Nechci nikomu ubližovat, ale zároveň mě samota ničí.