Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj holky,ani nevím proč sem píšu,snad proto,že mi až ted dochází,že nikoho nemám.
Rodiče mi zemřeli a ostatní příbuzný tak něják nezajímám.
Mám dvě děti s chlapem,který byl můj nejlepší kamarád a když mamča umírala na rakovinu,moc si přála ještě se dožít vnoučat a tak jsem si řekla proč ne,můj tehdy kamarád souhlasil,asi proto,že do mě byl zamilovaný.
Bohužel mamča se naší malé už nedožila a já s přítelem zůstala a měla ještě chlapečka.
Všechno bylo fajn,než jsem se postupně dozvídala o jeho dluzích atd.
Ted už toho na mě bylo fakt moc,místo aby se snažil a všechno to napravil,tak další potíže jen přidělává!
Dnes mi ruply nervy a vyhodila jsem ho a tak tu sedím a najednou mi dochází,že nemám ani korunu a nemám ani komu zavolat. Vůbec nevím, co teď…
Život je někdy sakra těžkej… Manželovy dluhy mě taky dohnaly k rozvodu. Naštěstí mám rodiče, co mi pomáhají. Proto se mi asi snáz říká „hlavně neztratit sebeúctu“… Máš to těžký a těžký to bude, ale všechno se dá v životě zvládnout! Do práce nechodíš? Kámošky, co by pomohly nemáš? Začni hledat pevnej bod, od kterýho se dá odrazit. Je mi moc líto, v jaký jsi situaci, ale kde má chlap dluhy, tam není radno příliš dlouho zůstávat. K nám už chodili exekutoři…
To je právě to,že nikoho nemám a těch pár kamarádek,má svých problémů dost.
Jsem ještě na rodičáku,prckovi je rok.
Já vím,že jsou na tom lidi i hůř,ale je to snaší,když můžeš jít zpět k rodičům,nebo jim aspon zavolat.
Já vůbec nevím kde a s čím začít.
Podle mě je každá situace řešitelná a zrovna dluhy by nebyly důvodem k tomu,abych manžela opouštěla, pokud jinak vše klape.
Tohle nechápu ![]()
Daniella82 píše:
Podle mě je každá situace řešitelná a zrovna dluhy by nebyly důvodem k tomu,abych manžela opouštěla, pokud jinak vše klape.
Tohle nechápu
Nepochopíš, dokud nezažiješ… Určité situace NEJSOU vlastními silami řešitelné, pokud ten, koho se týkají, nespolupracuje ![]()
Monis - pokud to jsou opravdové kamarádky, pomůžou, i když mají, jak říkáš, svých starostí dost… Začít bys asi měla (pokud jsi si tím rozchodem jistá) nějakou dohodou - o styku s dětmi, o penězích. Ta tvoje finanční situace je aktuálně tak moc špatná?
no nevím pokud ho miluješ tak co odpustit a pak sledovat aby se dluhy nekupili nedávat mu moc peněz a prostě máte spolu 2 děti tak ste nakonec se měli moc rádi. Byla by to škoda.
hankapan píše:Daniella82 píše:Nepochopíš, dokud nezažiješ… Určité situace NEJSOU vlastními silami řešitelné, pokud ten, koho se týkají, nespolupracuje
Podle mě je každá situace řešitelná a zrovna dluhy by nebyly důvodem k tomu,abych manžela opouštěla, pokud jinak vše klape.
Tohle nechápu
dobře,ale dluhy se dají splácet..I pokud už dojde na exekuci,tak vždycky nějaká šance jak se domluvit a splácet je,byť po malých částkách..nebo ne?
Já jsem v takové situaci nebyla, ale vím jistě,že bych se snažila manželovi nějak pomoct a řešit to..ne že vezmu nohy na ramena nebo ho vyhodím.
Daniella82 píše:
Podle mě je každá situace řešitelná a zrovna dluhy by nebyly důvodem k tomu,abych manžela opouštěla, pokud jinak vše klape.
Tohle nechápu
Já se to s ním snažila řešit,ale ty by jsi to vydržela s chlapem,který dělá jako by nic,neustále lže do očí a jemu jedno jestli budem s dětma bez elektriky,nebo na ulici?
Jak píše hankapan…kdo to nezažil tak neví,já jsem v tom už 3 roky a jsem šedivá jak stará babka.
A nejde o to,že má dluhy kvuli tomu ho neopouštím,jde o to jak se v takové situaci chová.
Kdyby nadělal dluhy a snažil se to řešit,ale on dělá jakoby nic a pak čeká co já s tím a jak to vyřeším ![]()
Je to smutné
Jen tak mě napadlo, nebylo by přece jen možnost usmíření? Že by sis s Tvým přítelem, jakožto otcem Tvých dětí ještě nakonec jednou promluvila? Myslím, vyřešit alespoň pro začátek tvou finanční situaci. Domluvíš se s ním na placení a ohlédně dětí…nebo to nejde? Nespolupracoval by? Takhle to máš opravdu těžké, navíc jsi bez rodiny, bez známých, kteří by tě finančně podpořili…Zkus ještě toho přítele přemluvit a domluvit se na tom financování, alespon pro ty děti. Jiank to bude běh na dlouhou trať . Určitě ten přítel bude mít zodpovědnost k těm dětem, né? Holka, držím palečky, ať to nějak zvládneš…no nevím jak ty, ale já bych i přesto zkontaktovala toho otce dětí- to, že vy dva jste měli mezi ssebou problém, by přece neměli odnést ty nevinné děti…ach jo…móóóc držím palce opravdu ![]()
Nevím holky,taky je mi to líto,mám ho ráda.
Tak doufám,že třeba si uvědomí,že už toho mám fakt dost a že by o nás mohl opravdu přijít a třeba ho to donutí,něco začít dělat.
Myslíte,že se v tomhle může chlap změnit a nebo je to marný boj? ![]()
No vidíš! Máš ho ráda
Není to v žádném případě marný boj…zkus se na to podívat i z jiné stránky: jednou je to i otec tvých dětí…dluhy nedluhy, kdo je dneska nemá že…možná nakonec se umoudří časem, nevím jak ty, ale určitě bych v tom ještě viděla řešení. V životě prostě jsou různé momenty, kdy na povrch vyplave nějaký ohromný problém a chybama se člověk i učí. Tím se nechci zastávat tvého přítele, to ne, ani ho neznám, nemohu ho soudit, ale jestli to třeba udělal poprvé, myslím, že by nebylo nazmar mu to odpustit, dát mu šanci ještě..... no a pokud ti to udělá opakovaně… tak pak bych se už rozhodla na definitivně. Ale napřed bych si už k vůli dětem udělal zaopatření, rozhodně bych nechtěla dopadnout úplně sama a ještě nezabezpečená, to nééé. Domluvila bych si způsob výživného ( byť i soudně)…přece jen nemáš nikoho, kdo by ti pomohl, tak v tomto případě bych ještě tomu všemu dala tu šanci… třeba se opravdu změní, když uvidí, že už jde do tuhého. Držím palce a odvahu
![]()
ahoj.. my měli podobnou krizi na podzim, když jsem byla ještě těhotná, nsštěstí mhe manžel asi opravdu miluje a když jsem začla mluvit o rozvodu a on si uvědomil, že se opravdu nehodlám starat o sebe, naši malou a ještě o něj, tak se dal dohromady a ted jede na 100 %. taky v tom byli peníze, dluhy, dokonce lhal, že chodi do práce, ale kam chodil dodnes nevím.. zpočátku jsem mu pak nevěřila, ale dnes musím říct, že seká latinu, má 2 práce a fakt se snaží. ale je to tím, že opravdu chtěl, že mu nejspíš došlo, že bez nás nechce být a že mu pomůžu, ale první krok musí udělat sám.. pokud ten chlap nechce a je mu to jedno, nemá smysl s ním dál být, bylo by to čím dál horší. Určitě bych se zkusila obrátit o pomoc na kamarády a pokud je alespon nějaká rodina i na tu, minimálně třeba o to, že pohlídají děti abys mohla na pár hodin do práce.. nic neztratíš, když nepomůžou, jakkoli, nejsou to opravdoví kamarádi a přemýšlela bych nad výměnou. já kamarádku mám a stejně jako já ji dám poslední plátek chleba, vím že ho dá ona mne a i kdybych měla obě nohy zlomené a nevím co, přijela bych kdyby měla větší starosti než já a tvoje jsou myslím dost velké na to, aby ti pomohly.. a zkus žádat sociálku, cokoli, ono je hodně dávek, na který mají lidi nárok, ale málokdo to ví a ty ženský tam dělají jako když to dávají ze svýho
ale bud dravá a nenech se odbýt, existuje příspěvek na bydlení, životní minimum a nevím co ještě. mám kamarádku, svobodnou mámu 2 dětí, 10 a 2 a měsíčně má asi 10 tisíc, žádá co se dá a žije sice v 1+1 ale lepší než nic nebo být s jejím bývalým.. držím moc palce at je brzy líp a když si budeš chtít třeba jen popovídat, písni…
Veverkas 22 - to lhaní je na tom právě to nejhorší,to že člověk neví když řekne,že něco zaplatí,jestli to opravdu zaplatil,nebo se na to zase vykašlal.
To jsem ráda,že jste to nakonec zvládli,je to pro mě naděje,že se to zvládnout dá.
Už jsem trochu vychladla a je mi to líto,jestli jsem nebyla zbytečně tvrdá.
Ale já už zkoušela všechno,pláč, prosby i si rozumně promluvit.Vždycky mi to odsouhlasí,slíbí,že už to bude dobré a bum další průser.
Ted jsme se začali hádat i před dětma a to už je moc,
i naše dcera to nese špatně.Prostě potřebuju,aby se něják srovnal a uvědomil si jak moc mě trápí.
MonisTonis píše:
Nevím holky,taky je mi to líto,mám ho ráda.
Tak doufám,že třeba si uvědomí,že už toho mám fakt dost a že by o nás mohl opravdu přijít a třeba ho to donutí,něco začít dělat.
Myslíte,že se v tomhle může chlap změnit a nebo je to marný boj?
Hlavně se tu nenech holkama vydeptat, že jsi moc hrr a že bys měla dát chlapovi ještě jednu šanci. Jako pokud tě někdo přes 3 roky ničí tím, že neřeší svoje dluhy, je mu jedno, že vám hrozí exekuce, vypnutí elektriky apod., tváří se, že se nic neděje, tak nač dávat takovýmu ještě jednu šanci?
To jich za ty 3 roky bylo jako málo??!! ![]()
V situaci jsi nelehké.
To, že se nemáš o koho opřít, je fakt smutné…
Seber všechny síly, mysli na děti a holt to zvládni sama. Určitě to bude lepší, než s dalším „dítětem“ na krku (rozuměj nezodpovědným chlapem, který vás všechny stáhne ke dnu). Přeji ti, aby ses s tím zvládla poprat. ![]()