Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Na bratra bych se vykašlala a vyřídila si to s mamkou. Nějak pochybuju o tom, že ty peníze používal pro rodiče.
Pokud je mamka v tísni, řešila bych to tak, že bych jí koupila, co zrovna potřebuje nebo dělala třeba větší nákupy.
@Paní.Norrisová No tak mamka si sama stěžuje že je na tom špatně, sice si o peníze nikdy neřekla, ale z toho jak se mnou občas mluví je to jasný že je taky chce… Bydlíme od sebe daleko, i kdyby ne máma říká že si nepřeje aby jí někdo takhle něco kupoval, že si chce kupovat sama. Teď u ní byla ta sestra se kterou si rozumím, koupila jí hodně jídla. Máma jí poděkovala, ale řekla ať to příště nedělá.
@Anonymní píše:
Zdravím, se svým bratrem jsem nikdy neměla nějaký extra hezky vztah, nerozuměli jsme si spolu. Mám ještě dvě sestry, z jednou mám podobný vztah, ale moc to neřeším žije totiž v zahraničí, druhá sestra žije kousek ode mě a s tou si skvěle rozumím. Můj vztah s bratrem se zhoršil, když taťka bohužel smrtelné onemocněl. Bratr žije se svou manželkou a dětmi u rodičů, bratr po mě chtěl pořád peníze, že je rodiče potřebují. Rodiče si nikdy o peníze neřekli, ale máma si teda často stěžuje že je na tom špatně. Snažila jsem se každý měsíc posílat tisícovku nebo dvě, bratr mi dokonce pravidelně volal kdy peníze pošlu. Když nám zemřel otec bylo to hotové peklo, byla jsem na tom psychicky v háji. Bratr hned začal řešit pohřeb a chtěl po mě patnáct tisíc. To jsem už nevydržela a řekla jsem jestli se náhodou nezbláznil, že odkud mám ty peníze jako vzít. Řekl mi abych si teda půjčila, jsem s tím nesouhlasíla nebudu se přeci v dnešní době takhle zadlužovat. Bratr mi ale nedal pokoj, posílal mi různý odkazy na banky, půjčky, dokonce se ptal rodiny jestli by mi nepůjčili. To jsem už nevydržela a řekla jsem mu něco za co se dodnes stydím, ale na bratra to tedy zafungovalo a dál pokoj. Už je to rok co táta zemřel, máma zůstala sama. Bratr se ale nezměnil a pořád po mě chce peníze, když viděl že se mi daří víc tak chtěl dokonce víc. Já máme každý měsíc posílám určitou částku, není to moc, ale aspoň něco. Jak tohle prosím řešit?
A dává jí bratr aspoň ty peníze? A chce je i od ostatních sourozenců? Rozhodně bych je nedávala jemu, ale mamce. A jak vůbec žijí? V baráku, který je mamky? Kdo ho bude jednou dědit?
Vše bych řešila s mámou a nejlépe bych ji koupila co zrovna potřebuje (jídlo, oblečení, léky).
Brácha z tebe jen tahá peníze. Říkám si, zda peníze které jsi posílala/posíláš jdou vždy jen k mamce a pro její potřeby ![]()
@Anonymní píše:
Zdravím, se svým bratrem jsem nikdy neměla nějaký extra hezky vztah, nerozuměli jsme si spolu. Mám ještě dvě sestry, z jednou mám podobný vztah, ale moc to neřeším žije totiž v zahraničí, druhá sestra žije kousek ode mě a s tou si skvěle rozumím. Můj vztah s bratrem se zhoršil, když taťka bohužel smrtelné onemocněl. Bratr žije se svou manželkou a dětmi u rodičů, bratr po mě chtěl pořád peníze, že je rodiče potřebují. Rodiče si nikdy o peníze neřekli, ale máma si teda často stěžuje že je na tom špatně. Snažila jsem se každý měsíc posílat tisícovku nebo dvě, bratr mi dokonce pravidelně volal kdy peníze pošlu. Když nám zemřel otec bylo to hotové peklo, byla jsem na tom psychicky v háji. Bratr hned začal řešit pohřeb a chtěl po mě patnáct tisíc. To jsem už nevydržela a řekla jsem jestli se náhodou nezbláznil, že odkud mám ty peníze jako vzít. Řekl mi abych si teda půjčila, jsem s tím nesouhlasíla nebudu se přeci v dnešní době takhle zadlužovat. Bratr mi ale nedal pokoj, posílal mi různý odkazy na banky, půjčky, dokonce se ptal rodiny jestli by mi nepůjčili. To jsem už nevydržela a řekla jsem mu něco za co se dodnes stydím, ale na bratra to tedy zafungovalo a dál pokoj. Už je to rok co táta zemřel, máma zůstala sama. Bratr se ale nezměnil a pořád po mě chce peníze, když viděl že se mi daří víc tak chtěl dokonce víc. Já máme každý měsíc posílám určitou částku, není to moc, ale aspoň něco. Jak tohle prosím řešit?
Bráchu poslat do háje a zjistit od mamky, jak se věci mají
přispívání je fajn, ale člověk na to taky musí mít
kde její peníze končí, proč nevychází? To bych zjistila jako první ![]()
Šedesát tisíc je bohužel cena za normální pohřeb. Děleno čtyřmi dětmi je to těch patnáct, pokud je na tom mamka finančně zle a nemůže se podílet. Bratrovi bych řekla, že zatímco on bydlí zadarmo u rodičů, ty musíš platit pronájem. Myslím, že to, co normálně posíláš, je o. k., Asi ten pohřeb zaplatil a pak na to nechtěl být sám a bál se, že to zůstane jen na něm.
@Anonymní píše:
@Paní.Norrisová No tak mamka si sama stěžuje že je na tom špatně, sice si o peníze nikdy neřekla, ale z toho jak se mnou občas mluví je to jasný že je taky chce… Bydlíme od sebe daleko, i kdyby ne máma říká že si nepřeje aby jí někdo takhle něco kupoval, že si chce kupovat sama. Teď u ní byla ta sestra se kterou si rozumím, koupila jí hodně jídla. Máma jí poděkovala, ale řekla ať to příště nedělá.
Nevím, ale přijde mi to dost podezřelé. Nebo můžete jít s mamkou do obchodu a ať si koupi přesně co ona chce/potřebuje, prostě si vybere. Myslím si, že peníze dává bratrovi (jestli ji k tomu nutí, kdo ví).
@ZuzaM Tak já je posílám přímo mamce, občas mi i ukáže co si koupila. Ano chtěl je i od sester, ta v zahraničí mu vynadala tak že s ní nikdy nechce mluvit, ani máma teda. Druhá sestra se s bratrem taky dost hádá, sem tam něco pošle. Barák je už komplet přepsány na bratra, ten si to podle rodičů zasloužil nejvíc, protože do něj investoval z nás nejvíc peněz a času. Což je pravda, ale tak dělal to i pro sebe a svou rodinu, ne jen kvůli rodičům. Trochu mě to urazilo, ale nic jsem neřekla. Sestry se bratrem a rodiči dost hádali i za mě.
@martina.se Tak stěžuje si že má malý důchod a vše je drahé, pak si ještě s tátou půjčili, tak to musí splácet.
@mokkk To jsem mu několikrát řekla, ale ten to vůbec nebere, říká že je to moje povinnost pomáhat rodičům teď už jen ty mamce. Jo to i on přesně říkal, že není jedináček, že i my sestry se musíme vzchopit a že citují nemáme být takový hyeny.
@Anonymní píše:
@martina.se Tak stěžuje si že má malý důchod a vše je drahé, pak si ještě s tátou půjčili, tak to musí splácet.
a ten pohřeb teda zaplatil kdo, to jsi na něj vůbec nepřispěla?
@Anonymní píše:
@Paní.Norrisová No tak mamka si sama stěžuje že je na tom špatně, sice si o peníze nikdy neřekla, ale z toho jak se mnou občas mluví je to jasný že je taky chce… Bydlíme od sebe daleko, i kdyby ne máma říká že si nepřeje aby jí někdo takhle něco kupoval, že si chce kupovat sama. Teď u ní byla ta sestra se kterou si rozumím, koupila jí hodně jídla. Máma jí poděkovala, ale řekla ať to příště nedělá.
No na mě to trochu dělá dojem, že peníze potřebuje Tvůj vypečený bratříček, tlačí na maminku, aby je z Tebe tahala a maminka tomu moc nedokáže čelit, tak to prostě takhle nepřímo zkouší. ![]()
S bratrem bych tohle rázně ukončila-řekla mu, že se s ním o tomto už dál bavit vůbec nebudu a budu to řešit výhradně s maminkou. S tou bych na rovinu rozebrala její příjmy a výdaje a pokud je to skutečně potřeba, nebo-li mamka umí hospodařit, nepodporuje bratra a přesto s penězi nevychází, tak bych dle svých možností příspívala, ale ne finančně, pouze věcmi, které nelze dát bratrovi např. oblečení, léky ap.
Dle situace bych mamince pomohla vyřídit nějaké dávky má-li na ně nárok - to bych zjistila…
Neposila maminka neco z penez od tebe bratrovi? Jinak mi to takhle prijde v poradku, jak ji podporujes ![]()
@vokishka Nejvíc zaplatil bratr, já si nakonec vypůjčila 5 tisíc tak jsem přispěla aspoň takhle. Sestra v zahraničí i když je na tom mnohem lépe než já poslala sto dolarů, teď nevím přesně kolik to bylo, ale myslím že méně než těch 5 tisíc. Druhá sestra na pohřeb nepřispěla, ale máme dala 3 tisíc.
Zdravím, se svým bratrem jsem nikdy neměla nějaký extra hezky vztah, nerozuměli jsme si spolu. Mám ještě dvě sestry, z jednou mám podobný vztah, ale moc to neřeším žije totiž v zahraničí, druhá sestra žije kousek ode mě a s tou si skvěle rozumím. Můj vztah s bratrem se zhoršil, když taťka bohužel smrtelné onemocněl. Bratr žije se svou manželkou a dětmi u rodičů, bratr po mě chtěl pořád peníze, že je rodiče potřebují. Rodiče si nikdy o peníze neřekli, ale máma si teda často stěžuje že je na tom špatně. Snažila jsem se každý měsíc posílat tisícovku nebo dvě, bratr mi dokonce pravidelně volal kdy peníze pošlu. Když nám zemřel otec bylo to hotové peklo, byla jsem na tom psychicky v háji. Bratr hned začal řešit pohřeb a chtěl po mě patnáct tisíc. To jsem už nevydržela a řekla jsem jestli se náhodou nezbláznil, že odkud mám ty peníze jako vzít. Řekl mi abych si teda půjčila, jsem s tím nesouhlasíla nebudu se přeci v dnešní době takhle zadlužovat. Bratr mi ale nedal pokoj, posílal mi různý odkazy na banky, půjčky, dokonce se ptal rodiny jestli by mi nepůjčili
. To jsem už nevydržela a řekla jsem mu něco za co se dodnes stydím, ale na bratra to tedy zafungovalo a dál pokoj. Už je to rok co táta zemřel, máma zůstala sama. Bratr se ale nezměnil a pořád po mě chce peníze, když viděl že se mi daří víc tak chtěl dokonce víc. Já máme každý měsíc posílám určitou částku, není to moc, ale aspoň něco. Jak tohle prosím řešit?