Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Bude jednou konec
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
30.10.23 20:47
Podporu by ti měl hlavně dát životní partner, se kterým jsi možná těhotná. Ve dvou to nezvládnete?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.10.23 21:34
Insolvence rozhodně není zrušena hned, je to soudní řízení, táhne se to pár měsíců, takže dočasně stačí posílat cca 2300Kč pro nezrušení, vyřídit si svůj život, do insolvence bych tedy dítě nepřiváděla…ale rušení opravdu není hned, to buď zcela v klidu..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.10.23 07:56
@Lucy75 píše:
Insolvence rozhodně není zrušena hned, je to soudní řízení, táhne se to pár měsíců, takže dočasně stačí posílat cca 2300Kč pro nezrušení, vyřídit si svůj život, do insolvence bych tedy dítě nepřiváděla…ale rušení opravdu není hned, to buď zcela v klidu..
Ano, dneska mi to říkala i správkyně, vzhledem k tomu, že mám 73% uhrazených a do tří let zbývá 10 měsíců, tak se nemám ničeho bát.
Asi jsem zbytečný zmatkař.
Z.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj, prosím o anonym, a snad máte pochopení.
Jdu se sem vypovídat, vypsat, možná bych byla ráda za trochu podpory.
Život se se mnou, jako s každou z nás nemazlil… Už mám za sebou dvě životní etapy plné starostí, které jsem zvádla (odchod, návrat do školy, život bez domova, dluhy, gamblerství…), dokázala jsem se vyhrabat, postavit na vlastní nohy a teď, po letech, kdy jsem si konečně myslela, že je klid. Tak ťafka č. 3…
Splácím insolvenci (úspěšně), ale vyhodili mě z práce pro nadbytečnost, začala to na mě padat, nová práce v nedohlednu, čekám, jak se ozvou po pohovoru, insolvence v ohrožení, v práci mám k tomu doslova odpor, jsem zklamaná… Domácnost mi ujíždí pod rukama a do toho mám pocit, že jsem těhotná (všechny příznaky co snad můžou být), ale pro test nějak nechci jít, pořád se udržuji v tom, že nejsem a nechci to momentálně řešit (jo zítra si ho koupím), ale po letech snažení by to přišlo OPRAVDU v tu nejnevhodnější chvíli…
Vím, že tohle jednou skončí, nevím kdy, ale vidím někde šťastný konec, jen nevím, jak to zvládat po psychické stránce, nikdy bych ani nepomyslela, že bych si něco udělala. Ale nespím, nejím, pořád nad vším přemýšlím a nevidím konce…
Mátě nějakou radu, jak se s tím stresem vypořádat?
Mohu říct, že se nestresuji, ale tentokrát je toho už asi moc… Čím více dní to je, tím víc to na mě padá.
Děkuji za podporu