Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Ahoj, chtěla jsem trošku prodiskutovat jednu věc. Čekám své třetí dítě a dnes jsem byla na UTZ třetího trimestru. Ale co mne překvapilo i před těma předchozíma utz, že jsem tak nějak věděla, že je vše v pořádku. Normálně jsem spíš člověk, který má ze všeho obavy a říká si „co kdyby…?“, ale teď nic - takže mne zajímá, jak to máte vy? Věříte na nějaký „vnitřní hlas“, který vám říká, jak na tom vaše miminko a tělo je, nebo máte obavy před každým testem a utz, nebo jste v klidu a věříte, že vše dobře dopadne??
V prvním těhu jsem to šíleně prožívala, v každé poradně lítal tlak neskutečně vysoko (přitom za hodinu po kontrole už byl zas nízkej nebo normální
), teď u druhýho prcka to neřeším, většinou beru s sebou u staršího prcka k doktorce, takže řeším jeho a nemám čas se stresovat tím, co všechno by se mohlo stát…
![]()
Ahoj, tak pro mne zrovna dnes akutální otázka
Já celou dobu nejsem vůbec nervozní, ale den před UTZ a pak v ten moment co mám jít do ordinace, tak mám tzv. „prdelku sevřenou“…jsem ráda, že nepodléhám takovému tomu neustálému stresu a obavám, ale těch 24 hodin před a pak první kroky na výzvu „tak pojďte dál…“ ty stojí za to ![]()
Je to moje první těhu…
Já jsem byla nervózní, pouze z důvodu pohlaví… ![]()
Páč na UTZ ve 13tt mi řekli holku, v 16tt taky holku, a pak najednou v 20tt kluk.. no a posledním ve 30tt jsem byla tak vybobkovaná a čekala na ortel pohlaví… ![]()
Ahoj, tak to já bývám vycvakaná z každého UZ, z každé KO
Den předem vždycky špatně spím a tak… Musím to zklepat, vždy, když jsem byla vynervená, vše vždy dopadlo dobře. Jednou jedinkrát jsem šla na UZ s ledovým klidem a bum ho, jednalo se o zamlklé těhotenství
Byla to určitě jen náhoda, že to takhle vyšlo, ale prostě jsem se takhle trefila ![]()
Ja jsem sice tehotna poprve, ale bala jsem se jenom ze zacatku, pokud jsem mimi necitila. Tak jsem mela trosku do kazde poradny obavy co kdyz na UTZ nepujde neco videet nebo nebude neco v poradku. Ale co jsem zacala citit pohyby, tak se tam vzdycky tesim jak babka na duchod. Az svoji holcicku uvidim, jak ji bije srdicko, jak se hybe, jak roste. Obaavy mam jenom jak me neco boli nebo nejak dyl spinka, ale to se mi stalo asi jenom dvakrat ![]()
Tak vždycky jsem nervozní tak nějak normálně, vpohodě, obavy jsou, ale OK. Nejvíc jsem byla nervozní, když jsem otěhotněla po revizi v 9tt.Nemohla jsem jíst, spát den před, skoro řídit a před ordinací jsem se klepala tak, že jsem rozlila kafe a doktorka na mě koukala co mi je? Že vypadám hrozně
Strašně jsem se bála, že nebude srdíčko, ale bylo. Pak jsem byla nervozní i na dalším, aby se něco nepokazilo, ale už je to vcelku vpohodě, ikdyž se bojím pořád, ale tak nějak normálně.
U prvního těhotenství jsem se bála tak nějak „zdravě“ přecejen bylo vše poprvé,já ze všeho vyhukaná,ale šlo to po 12tt to uplně přešlo a zbytek těhu pohoda.Druhé těhu od začátku pohodička a ejhle ve 13tt zamlklé.Další bylo biochemické a to poslední úspěšné pak plné děsu a hrůzy do 13tt a onoho screeningu jsem před každým utz málem zkolabovala.NA screening kde mi posledně sděloval špatnou zprávu jsem šla uplně bílá málem na omdlení.I dr. jak mi dělal utz se díval s hrůzou co bude.Pak to bylo už lepší ikdyž strach byl až do konce
Ahojky, já jsem tedy těhotná po 4× a miminko to bude první… teď jsem se prvně dostala nad první trimestr, tak se mi dost ulevilo, ale nervy sem měla pekelné vždycky… no na vnitřní hlas docela dám, ale on se dá občas těžko odlišit od toho „normálního“ strachu a těch „normálních“ obav…
Já si prostě nedovedu představit, že bych šla na UTZ a byla v úplně v klidu… bohužel mi tělo v minulosti předvedlo, že i když se uvnitř něco děje, tak to navrch nemusí být až tak znát
teď mě naštěstí už uklidňuje, že jsme od lékařů „zajištění“…
Všem přeji ať jsou na UTZ vždy jen příjemě překvapení
![]()
Moc děkuji všem za vaše příspěvky, maminkám „čekatelkám“ přeji pohodové těhotenství s krásným a zdravím človíčkem v náručí na konci ![]()
Dokud jsem nepotratila, byla jsem ok. Ale od potratu jsem se pak už vždycky bála. ![]()