Celoživotní noční můra

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 03.07.19 14:29
Celoživotní noční můra

Již od mých dětských let, bylo mi tenkrát mezi 8 -9 lety, mne trápí noční můra. Neustále se opakující. Jednou za týden, za měsíc, půl roku nic, pak dvakrát do týdne, pak několik let nic, pak opět. Nezáleží na psychickém, ani zdravotním stavu - jsem zdravá, nemocná, vyšťavěná z práce, naprosto happy jak dva grepy :mrgreen: a stejně ta hrůza přijde.
Od dětství se mi zdává to samé, v de facto nezměněné podobě, a to: jsem v místnosti, doma, nebo někde, kde to znám, kde jsem v bezpečí, jsem vždy v posteli (v té noční můře) a tiše ke mně přichází /muž, občas žena/. Nevidím jim nikdy do tváře, ale pouze tuším, že ve většině případů je to muž, málokdy žena. A cítím neskutečné zlo. Strašně moc se bojím. Nikdo nic neříká, ale já vím, že mi chce ublížit. A to tak, že brutálně. Např. zaživa rozřezat, vytrhat oční víčka, ořezat kůži…dál radši nepokračuji. A v této chvíli já začnu křičet - ve snu vždy vyběhnu proti němu /jí do útoku s křikem, i když vím, že to nemá smysl. Pak mne muž vždy probudí /protože nelidsky řvu, jako bych byla hluchoněmá a neuměla mluvit.
Tento „sen“ se mi zdá už přes 30 let. V dětsví, kdy to přišlo poprvé mi máma četla klasické pohádky, internet nebyl, v televizi filmy s hvězdičkou :mrgreen:, na které jsem stejně nekoukala. Tudíž jako malá jsem to neměla kde odkoukat…
A poslední dodatek, když mne muž jednou opět takhle budil, rozsvítil, protože to trvalo dlouho a pak jsme oba v šoku zůstali koukat. Po dobu mého „snu“ se nad nás, nad postel natáhli na zeď pavouci a stinky, jakoby víc na mou stranu.
Máte někdo zkušenost? Tohle už asi nepřejde, co? Mám zkusit kartářku? Nebo nějakou formu regresní terapie? Jsem racionálně uvažující žena, která už neví, kam by se obrátila s prosbou o radu.
Zakl.

Stránka:  1 2 Další »
Reakce:
Peggi
Kecalka 457 příspěvků 03.07.19 14:36

Ahoj, úplně mě z toho mrazí…
Ke kartářce bych určitě nešla, pro mě je totiž symbolem černé magie. Obrátila bych se na katolického kněze, vše mu řekla a nechala bych vysvětit celý dům. Hlavně tedy ložnici… Mám známou, které takhle trpěla dcera ( byla v předškolním věku ) a po vysvěcení se to už neopakovalo a je v pořádku. Teď má asi 24 let.
Určitě zkus toho kněze, myslím, že tím nemůžeš nic zkazit.

Příspěvek upraven 03.07.19 v 14:39

Lucy75
Zasloužilá kecalka 918 příspěvků 03.07.19 14:38

No.. jsem taky racionálně uvažující žena.. ale věřím, že jsou věci mezi nebem a zemí..
snažila bych se vyhledat nějakého fakt osvědčeného léčitele, ale takového/takovou, který pracuje s energiemi.. a pohledejte na netu taky duchovní očistu prostoru (já sypala sůl do rohů, pálila svíčky apod. - i kdyby to bylo jen placebo, mi pomohlo.. má to své postupy, ty dodržte).. i když to bude něco stát, volila bych tuto cestu
protože když se obrátíte na klasického psychologa, tak z Vás udělá neurotičku a skončíte na neurolu… toť můj názor.. :mavam:
edit : jj, vysvěcení jak píše Peggi je asi první volba :dance:

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 03.07.19 15:08

Holky, děkuju moc. Já se za to tak stydím…kdysi mi doporučili psychiatra a bylo.
Mě se to zdá, když jsem spala jako malá doma s rodiči - v pokojíku, když spíme s mužem u nás v ložnici, nebo třeba na návštěvě jeho maminky - čili nezávisle na městech, pokojích - stále stejný průběh, nemusí to být ani ložnice.

Katolický kněz je velmi dobrý kamarád mého muže, tak mi poradil „spát“ s takovým medailonkem koupeným ve Francii v klášteře, je to svatý Benoit, má na sobě vymítací formuli.
Sůl do rohů jsem sypala jak divá…ale jak píšu, třeba rok je pokoj a pak najednou ten sen udeří. Čili sypat sůl už po celý život?
Dle katolického kněze by to mohla být i snaha „druhé strany“, že jsem senzitivní, tak to zkouší ta druhá strana. No snažila jsem se to rozebrat, ale za 30 let jsem k ničemu nedospěla.
Já už nevím co, muž se ráno ptal, zase tě vraždili? Tak se jen usměju, co taky víc…ale ten strach ve mě zůstává ještě dlouho.

sediza
Závislačka 2582 příspěvků 03.07.19 15:13

Pokusila bych se to vyřešit hypnozou.

jege
Závislačka 2923 příspěvků 03.07.19 15:17
páájaa2
Zasloužilá kecalka 513 příspěvků 03.07.19 15:24

Máte v ložnici pavouky a stinky? Tak to by mě děsilo víc než nějaké „zlo“ :-)

jessikka
Extra třída :D 11128 příspěvků 03.07.19 15:37

Tak předně, nemusí to znamenat, že ti chce někdo ublížit, nebo že máš doma něco zlého. Ve snech vidíš symboly ne skutečnost. Jako první věc si nech ten sen vyložit od někoho, kdo to umí. Občas stačí, že porozumíš, a sen se přestane zdát. Pak bych případně hledala jiné řešení.

bobulka88
Kecalka 161 příspěvků 03.07.19 15:38

Ahoj, bohuzel neporadim, ja vetsinou sama ve snech byvam spis brutalni, kdyz uz. Mozna se odstehuj dal od nas (pokus o vtip). Napada me spankova paralyza, ale nevim, jestli to na tebe uplne sedi. Pavouci me ale maji taky moc radi, kdyz bude mistnost plna lidi, tak si to miri stejne vzdycky ke mne, moje matka to ma zase takhle s mysma. Havet by me asi jinak neznepokojovala a nasla si jine vysvetleni, nez nocni mury.

Very.Maya
Povídálka 19 příspěvků 03.07.19 15:44
Regresní terapie

Doporučuji vyzkoušet regresní terapii. Neboť to co zažíváme teď, v tomto životě, může mít spojitost s nějakým traumatem z minulého života…

7.straka
Zasloužilá kecalka 951 příspěvků 03.07.19 15:47

Šla bych na terapii. Byť jsem hodně potrefená alternativou, vždycky v takových situacích vidím hlavní problém v hlavě (bez jakékoli zlé konotace) spíš než v něčem mezi nebem a zemí. Držím palce :hug:

Paja Papaja
Stálice 52 příspěvků 03.07.19 16:30

Trošku mi to připomnělo Alenku z říše divů :lol: (omlouvám se, zda už to někdo napsal-četla jsem jen úvodní příspěvek)

Ne ale teď už vážně. Ke kartářce bych já asi nešla, protože bych se bála, že se dozvím něco špatného a jak se znám, tak bych to z hlavy nevypustila. Pokud to trvá už takhle dlouho a je to takhle intenzivní 8o, tak už bych to řešila s odborníkem, jelikož už jen ten ‘řev’ není moc normální :? a to opakování taky moc ne 8o.
Jestli jsi tohle už zkusila a nepomohla, tak bych zkusila nějaký pravidelný relax-welness pobyt, nějaká speciální masáž…
Víc už mě nenapadá, hodně štěstí a ať už se to neopakuje ;) :hug:

hicha
Stálice 53 příspěvků 45 inzerátů 03.07.19 16:55

Tento příspěvek mě dost zaujal, taky mám jeden sen, který se pravidelně opakuje. (I když pravda-není tak děsivý). Pravidelně se li zdá, že jsem svědkem pádu letadla - a to jako, že jsem opravdu blízko. Většinou se taky probudím vyděšená- i když asi ne tak jako ty. Nevím, jestli to má nějaký význam..ale je to zvláštní.

Pudloslava
Vesmírná mluvilka 34907 příspěvků 03.07.19 18:49

Racionálně uvažující žena by neuvažovala o kartářce ani katolickém knězi. O regresni terapii by uvažovala jen do chvíle, kdy by si o ní něco přečetla. Nesypala by do růhů sůl ani by nespala s medailonkem (nechápu, jak to mohl doporučit kněz, pokud to nedoufal v nějaký placebo efekt, vkládat důvěru v magický účinek nějakých předmětů je totiž proti křesťanství)
nebo si teda přiznat, že to s tím racionálním uvažováním není až takové žhavé :-))

řešit to s psychologem/psychiatrem je zcela namístě

Enmamma
Závislačka 3955 příspěvků 03.07.19 19:16
@Anonymní píše:
Již od mých dětských let, bylo mi tenkrát mezi 8 -9 lety, mne trápí noční můra. Neustále se opakující. Jednou za týden, za měsíc, půl roku nic, pak dvakrát do týdne, pak několik let nic, pak opět. Nezáleží na psychickém, ani zdravotním stavu - jsem zdravá, nemocná, vyšťavěná z práce, naprosto happy jak dva grepy :mrgreen: a stejně ta hrůza přijde.
Od dětství se mi zdává to samé, v de facto nezměněné podobě, a to: jsem v místnosti, doma, nebo někde, kde to znám, kde jsem v bezpečí, jsem vždy v posteli (v té noční můře) a tiše ke mně přichází /muž, občas žena/. Nevidím jim nikdy do tváře, ale pouze tuším, že ve většině případů je to muž, málokdy žena. A cítím neskutečné zlo. Strašně moc se bojím. Nikdo nic neříká, ale já vím, že mi chce ublížit. A to tak, že brutálně. Např. zaživa rozřezat, vytrhat oční víčka, ořezat kůži…dál radši nepokračuji. A v této chvíli já začnu křičet - ve snu vždy vyběhnu proti němu /jí do útoku s křikem, i když vím, že to nemá smysl. Pak mne muž vždy probudí /protože nelidsky řvu, jako bych byla hluchoněmá a neuměla mluvit.
Tento „sen“ se mi zdá už přes 30 let. V dětsví, kdy to přišlo poprvé mi máma četla klasické pohádky, internet nebyl, v televizi filmy s hvězdičkou :mrgreen:, na které jsem stejně nekoukala. Tudíž jako malá jsem to neměla kde odkoukat…
A poslední dodatek, když mne muž jednou opět takhle budil, rozsvítil, protože to trvalo dlouho a pak jsme oba v šoku zůstali koukat. Po dobu mého „snu“ se nad nás, nad postel natáhli na zeď pavouci a stinky, jakoby víc na mou stranu.
Máte někdo zkušenost? Tohle už asi nepřejde, co? Mám zkusit kartářku? Nebo nějakou formu regresní terapie? Jsem racionálně uvažující žena, která už neví, kam by se obrátila s prosbou o radu.
Zakl.

V případě, že se jedná o duchovní problém, řešila bych to modlitbou a prosbou o ochranu. V případě, že se jedná o psychický problém, řešila bych to s psychologem. Modlitba ale neuškodí ani v případě psychického problému.

Stránka:  1 2 Další »
Váš příspěvek
Reklama