Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Rok je opravdu krátká doba, myslím že jejich vztah šel do háje
Mam podobnou zkusenost ale ne po roce a s ditetem. Takze my se vztah pokouseli dat dohromady. Povedlo se ale asi uz nikdy to nebude ruzovy oblacek. Narusilo se neco co proste ty lidi ovlivni uz naporad. Ja bych po roce a bez deti vztah ukoncila. My to meli opravdu tezke chvilemi obzvlast v mem druhem tehotenstvi. Obcas jsem litovala toho ze jsem vztah neukoncila driv.
Je hezké, že máš starost. Nicméně jejich vztah není tvoje věc. Nemotej se jim do toho a nech je si to vyřešit jako pár. Jsou to dospělí lidé a snad poznají, zda jim vztah vyhovuje či ne a sami si z toho vyvodí závěry.
Nemám v plánu se jim do toho nějak motat. Zajímá mě to i jako zkušenost pro mě do budoucna.. Není to jednoduché téma a může to postihnout každého z nás..
@AlphaOmega píše:
Je hezké, že máš starost. Nicméně jejich vztah není tvoje věc. Nemotej se jim do toho a nech je si to vyřešit jako pár. Jsou to dospělí lidé a snad poznají, zda jim vztah vyhovuje či ne a sami si z toho vyvodí závěry.
souhlas
@Tarjei hmm jak pro koho…
jinak všeobecně po roce mi to přijde sakra brzo na „krizi“
Klasicky přechozený vztah, kdy ona ho prudí svým očekáváním a on ji prudí svou nečinností. Buď by potřebovali podniknut něco co běžně nedělají, někam si zajet, klidně jen jednodenní výlet. Ať to zařídí kamarádka, když je ve vztahu ona ta víc nespokojená a uvidí, co on na to. Asi to chce nějaké nové podněty dřív než se objeví nějaký nový člověk.
Ja bych rekla, ze jde o to, jestli se maji radi..a jestli maji a dokazi si o tom, co je trapi popovidat, tak to je zaklad…jinak myslim, ze po roce muze byt klidne krize…
@KayaRepublic mno tak krize může být i po měsíci. ale dost to vypovídá o kvalitě toho vztahu…u těch kvalitních je první krize většinou až po narození prvního dítěte a po x-letech.. fakt né po roce…
Nevím, kolik je zúčastněným, je asi rozdíl mezi 25letým a 45letým chlápkem.
Co někomu přijde jako rutina, může druhému signalizovat pohodový vztah. Když bych hypoteticky začal teď ve svých 40 letech znova randit a tyhle věci, tak se obávám, že po roce bych rád svůj vztah taky tak nějak viděl. To není vyhořelost a krize, to jsou prostě dva různé přístupy k životu…
@brumdinka ja si to nemyslim, ze krize po roce znamena, ze ten vztah neni dobry. Mozna, ze treba pro tebe by to znamenalo. Verim taky, ze jsou lide, kteri ve vztahu krizi nepotkaji vubec. Jinak se uvadi, ze prvni krize prichazi mezi prvnim a tretim rokem spolecneho zivota. Napriklad ja jsem v soucasnem vztahu mela krizi taky po roce, rychle jsme se sestehovali a zacali planovat rodinu a prislo to. Myslim, ze to spis mluvi o tom, kolik je mezi dvema rozdilu, jakou maji kazdy zvlast dynamiku, co se naucili v predchozich vztazich a v rodine a taky o zatezovych situaci. To je docela zajima vec. Nekde jsem videla bodovou skalu, jak urcite udalosti ze zivita obou lidi ve vztahu dokazi zatizit vztah, je to bodove ohodnocene a pak kdyz se nascita stovka, podle teto teorie, prichazi krize. Napr. stehovani, nove zamestnani, zmena financnich podminek, smrt clena rodiny, svatba, narozeni ditete atd.. Jinak podle me krize neni spatna vec, ja si uprimne nedokazu predstavit vztah, ktery by me dlouhodobe uspokojoval a nedochazelo v nem ke krizim. A taky si myslim, ze s kazdou vyresenou krizi ve vztahu se clovek stava kompetentnejsim a moudrejsim v zivote obecne. Jinak to je hodne komplikovany tema podle me, nejaky jasny zaver, je tezky dat…
Tak on předně vztah není o tom, že nepřijde krize. Život nějak vypadá a krize byly, jsou a budou. Dobrý vztah je o tom, že krize společně překoná. ![]()
@KayaRepublic promiň ale já nikde nepsala, že je krize špatná věc…aneb vše má svůj rub a líc… v životě jich je spousta a nejen ve vztahu, otázka je jen jak se k tomu někdo postaví… ale prostě po roce u mladých lidí je sakra brzo…něco jiného je jak píše @dalimil třeba v 45…
Pěkný den,
chtěla jsem Vás poprosit o radu. Vím, že vztahové problémy jsou strašně moc individuální, ale zajímalo by mě pouze to, jestli jste to takhle taky někdy zažili. Jedná se o moji kamarádku, která z osobních důvodů se bojí tohle téma nějak řešit. No každopádně…
Má přítele a má ho nadevše ráda. Problém je v tom, že jsou jakoby dvě strany pohledu. Jeden pohled je ten, že její přítel už prostě nějak „nehákuje“ a ona je z toho nešťastná. Protože je znám dost dobře oba, tak si troufám říct, že on ji rád má, ale prostě asi zaběhl do takové té pohodlné rutiny. Nedá jí pusu jen tak, neřekne jí nějaké pěkně něžné slovo, no zkrátka typickej vztah manželství po 30 letech a 3 dětech. Druhá strana pohledu je ta, že ta moje kamarádka (si myslím) už má prostě v hlavě zafixované, že je všechno špatně a pořád hledá chyby, třeba i tam kde nejsou. Příjde mi, že dřív byli fakt šťastnej pár, ale teď jakoby si k sobě nemohli najít cestičku. Mrzí mě to, protože jsou oba dva moji kamarádi a znám výpověď od obou stran, ale prostě nevím co jim na to říct. Proto se ptám, jestli jste někdy něco takového už zažili a dalo se to nějak řešit, nebo jestli jediným řešením této krize je prostě rozchod. Nedokážu se do této situace moc vžít, proto nevím, co jim poradit nebo prostě nějak povzbudit. Jsou spolu ani ne rok, proto si osobně myslím, že na takové problémy je docela ještě dost času… Díky moc všem za názory a zkušenosti.