Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@kopejka píše:
No radím vyhledat odbornou pomoc
jejda proč se tady pořád cpe odborná pomoc? Já mám stejný problém a jako žádnou odbornou pomoc vyhledávat nebudu. Už mě i napadlo jeslti nejsem na holky, ale zase třeba nějací herci ve filmu se mi vzhledově líbí, tak nevím
. Radu bohužel nemám, jelikož sama nevím co s tím. Anonym prosím zachovat.
Jasne, ze jsi normalni. Podle me nic jako spravna zenskost neni. Asi mas nejaky duvod se muzskych bat, a nebo to cele muze byt jeste uplne jinak zamotane, treba prez zivot tvoji maminky a podobne. Ja bych tedy taky radila vyhledat odbornika - psychoterapeuta. Podle me by ti lepe sedla zena - psychoterapeutka. A mel by to byt nekdo, kdo ti bude podle fotografie sympaticky (abys neztracela cas) a i ta prvni schuzka by ti mela byt prijemna a mela bys mit pocit, ze ti tento clovek muze pomoci. Myslim, ze kdybys to zkousela resit treba sebestudiem, treba hledat nejake knizky co a jak, kdyz se clovek stydi opacneho pohlavi, a treba se prekonavat a zajit obcas na nejakou schuzku, tak to bude hodne tezke, ale taky to jde. Drzim palecky ![]()
Jak se k tobě chovali rodiče??? jaké jsi měla dětství??? ublížil ti někdo? Máš kamarádky??
Odtud může pramenit spousta překážet, ale na tvém místě je to an rozbor psychologem
Co takhle se zkusit proste překonat a jit? Verim, ze to není jednoduche, ale uvidis, ze to nakonec nebude takova hruza…vzdyt co se muze stat tak hrozneho? ![]()
@Anonymní píše:
jejda proč se tady pořád cpe odborná pomoc? Já mám stejný problém a jako žádnou odbornou pomoc vyhledávat nebudu. Už mě i napadlo jeslti nejsem na holky, ale zase třeba nějací herci ve filmu se mi vzhledově líbí, tak nevím. Radu bohužel nemám, jelikož sama nevím co s tím. Anonym prosím zachovat.
Tady máš odpověď na tu tvoji otázku.
Zakladatelko a ty nejsi v kontaktu s žádnými muži? Ve škole, v práci? Jak už tady padlo, může to pramenit z dětství. Jak na tom byli tvoji rodiče. S ženami si podobných blbostech, jako u toho tancování, povídáš? Jak myslíš to, že by ti ublížil? Jako emocionálně nebo fyzicky? Z čeho pramení to, že si myslíš, že nedokážeš vychovat dítě? Teď je ti kolik?
Tak možná jsi lesba nebo asexuálka a možná taky ne
Jako do něčeho se nutit, to fakt nemá cenu. Nikde není psáno, že musíš žít s chlapem a porodit děti, život se dá prožít docela dobře i jinak. Já bych tomu nechala čas a pak uvidíš. Rozhodně bych nechodila na nějaký rande, z kterýho bych už teď měla nepříjemné pocity. Tvl, vy co radíte, že se má občas překonat - taky byste se překonávaly, kdyby vám někdo radil překonat sen a líbat se s nemytým houmlesákem jen proto, že to ostatní považují za normální?
![]()
@pannda píše:
Jak se k tobě chovali rodiče??? jaké jsi měla dětství??? ublížil ti někdo? Máš kamarádky??
Odtud může pramenit spousta překážet, ale na tvém místě je to an rozbor psychologem
No psychologa ne, psychoterapeuta - to je clovek, co ma akreditovany petilety psychoterapeuticky vycvik. Nekteri psychologove a psychiatri ho maji, vetsinou pak pracuji na pojistovnu, tzn. zadarmo, ale (podle me) budto maji nekonecne cekacky a nebo to stoji za prd…
@Gina108 píše:
Tak možná jsi lesba nebo asexuálka a možná taky neJako do něčeho se nutit, to fakt nemá cenu. Nikde není psáno, že musíš žít s chlapem a porodit děti, život se dá prožít docela dobře i jinak. Já bych tomu nechala čas a pak uvidíš. Rozhodně bych nechodila na nějaký rande, z kterýho bych už teď měla nepříjemné pocity. Tvl, vy co radíte, že se má občas překonat - taky byste se překonávaly, kdyby vám někdo radil překonat sen a líbat se s nemytým houmlesákem jen proto, že to ostatní považují za normální?
![]()
Tak ona sama to setkání považuje za kamarádské, ne za rande a na tom snad není nic zvláštního. Životem asi nejde projít tak, aby nemusela občas prohodit pár slov s nějakými muži. Samozřejmě, že jestli nechce žít s mužem, tak se kvůli tomu nebude přemáhat, ale vyhýbat se jim úplně? ![]()
@Gina108 píše:
Tak možná jsi lesba nebo asexuálka a možná taky neJako do něčeho se nutit, to fakt nemá cenu. Nikde není psáno, že musíš žít s chlapem a porodit děti, život se dá prožít docela dobře i jinak. Já bych tomu nechala čas a pak uvidíš. Rozhodně bych nechodila na nějaký rande, z kterýho bych už teď měla nepříjemné pocity. Tvl, vy co radíte, že se má občas překonat - taky byste se překonávaly, kdyby vám někdo radil překonat sen a líbat se s nemytým houmlesákem jen proto, že to ostatní považují za normální?
![]()
Tak líbat se s nemytym houmlesakem je podle me něco jiného nez si zajit s KAMARADEM na kafe. Samo, ze kazda jsme jina, ale myslim si, ze zakladatelce by se proste lip zilo, kdyby z takovych věci jako je setkani s kamaradem zvládala absolvovat. Chodit vylozene na rande pokud se ji chlap nelibi samozrejme nemusi ![]()
@Gina108 píše:
Tak možná jsi lesba nebo asexuálka a možná taky neJako do něčeho se nutit, to fakt nemá cenu. Nikde není psáno, že musíš žít s chlapem a porodit děti, život se dá prožít docela dobře i jinak. Já bych tomu nechala čas a pak uvidíš. Rozhodně bych nechodila na nějaký rande, z kterýho bych už teď měla nepříjemné pocity. Tvl, vy co radíte, že se má občas překonat - taky byste se překonávaly, kdyby vám někdo radil překonat sen a líbat se s nemytým houmlesákem jen proto, že to ostatní považují za normální?
![]()
Jeziskote, tak tahle rada slecne opravdu pomuze!
Ze se stydi muzskych a to i tech, ktere se ji nelibi, to se sexualni orientaci vubec nesouvisi. Je trosku rozdil mezi odporem a studem.
@Anonymní píše:
jejda proč se tady pořád cpe odborná pomoc? Já mám stejný problém a jako žádnou odbornou pomoc vyhledávat nebudu. Už mě i napadlo jeslti nejsem na holky, ale zase třeba nějací herci ve filmu se mi vzhledově líbí, tak nevím. Radu bohužel nemám, jelikož sama nevím co s tím. Anonym prosím zachovat.
Ja taky nemam rad ty kecy, jak se tu vsude hned radi, ze psycholog, manzelska poradna. Pritom to vyresi zlomek problemu, protoze problem je proste v tom, ze se ti lidi k sobe nehodi nebo ze uz proste maj dobry casy za sebou.
Ale tady se jedna o nejaky vaznejsi psychicky problem a psycholog prip. dokonce psychiatr by byl na miste.
Ahoj, omlouvám se za anonym. Nevím jak si to vysvětlit, ale už mě dost dlouho trápí jeden problém. Nikdy jsem neměla přítele, nikomu se nelibim, ale částečně si za to můžu i sama. Mužům se totiž vyhýbám, asi se jich bojím. Pamatuji si, je to už dávno, že na nějaké zábavě mě požádal cizí kluk o tanec. Já šla, ale příjemný mě to nebylo, vadily mě otázky odkud jsem, co studuji atd. Po tanci jsem mu řekla, že jdu na záchod a zdrhla jsem mu. Připadala jsem si v jeho přítomnosti trapně. Teď momentálně se chce se mnou setkat bývalý spolužák, čistě kamaradsky, aspoň teda doufám
a já se mu všemožně vymlouvam. Prostě se bojím s ním setkat, z té představy jsem fakt vyklepana. Tož to byly takové příklady, že se chovám jak kráva
. Takže to shrnu - bojím se vstoupit do vztahu s mužem, bojím se, že by mi třeba ublížil, bojím se, že bych nezvládla vychovat děti, a mohla bych pokračovat. Co si o tom myslíte? Jsem normální? Říkám si, že asi nemám v sobě tu správnou ženskost.