Chci dítě, přítel ne

Anonymní
9.9.10 14:32

Chci dítě, přítel ne

Mého přítele jsem poznala, když mi bylo 19. A od té doby jsme spolu. On je o rok starší. Rozumíme si, máme se rádi - už je mi 29 /jemu 30/, prostě desetiletej vztah, neni to zamilovanost jako na začátku, ale je nám fajn.
Problém je v tom, že „se necítí“ na dítě. Kdežto já už tři roky hltam každou těhotnou maminku, každej kočárek, každý dítko. Přítel to samozřejmě ví, ale myslí si, že je ještě na dítě brzo. Jenže mně už z toho začíná trochu hrabat. Já dítě fakt strašně moc chci! Máme sice hypotéku, ale byt, dvě auta, taky našetřené penízky - nechápu, na co by chtěl ještě čekat.
Když jemu položim tuto otázku, řekne mi, že se na to „ještě necítí“. Když se snažím argumentovat tím, že na to už mám snad věk a že bych chtěla 2,3 děti, tak mi protiargumentuje tim, že jeho máma měla první dítě v 34 a taky zvládla 4 děti a že to bylo před 30ti lety a teď se věk rodiček posouvá /vysvělení: jeho máma je velmi věřící křesťanka, zamilovala se do nekřesťana, toho jí ale církev nedovolila si vzít, tak zůstala na ocet, takže jí nakonec vnutili jednomu člověku co taky zůstal starej mládenec - jako fakt skvělej argument, mimochodem mně máma měla v 17ti a taky jsem nemusela mít v 17ti dítě./
No prostě prej ještě tak 5 let dítě nechce /ale to říkal už když mu bylo 25!!!/

Přítele mam moc ráda a vim, že možná lepšího chlapa nenajdu, ale opravdu moje biologický hodiny zuřivě tikaj, ba přímo bijí! Já nechci mít děti ve 40. Tak zvažuju dvě krajní varianty:
a) že bych ten vztah ukončila a zkusila si najít někoho jinýho, kdo děti chce. Ale přece jenom jsem do našeho vztahu dost „investovala“ a přítele mam ráda. Taky neni jistý, že bych někoho vhodnýho našla dřív, než můj přítel dostane „chuť“ dítě mít.
No a krajní varianta b) se kterou si v poslední době dost pohrávam, je ta, že prostě otěhotnim. Přítel z toho ze začátku asi nadšenej nebude, ale myslim, že by se s tim vyrovnal.
/On má střední školu pedagogickou a pracoval rok jako vychovatel v MŠ a dva roky v družině!! - má děti rád!/
Nechat mě nenechá, na to je moc zodpovědnej. Ale dost se bojim, kolik by tim náš vztah utrpěl… Ztráta důvěry atd. Bylo by jiný, kdybych mu ve 20ti řekla že jsem neplánovaně otěhotněla a jiný když to řeknu ve 30ti, když mimi fakt už delší dobu chci. Taky mi samozřejmě přijde ta varianta taková… Fakt nečestná a sobecká. Ale na druhou stranu, neni od něj taky sobecký, že mi to dítě nechce dopřát? A jako těch jeho pět let, kdo ví, jestli to za pět let nebude taky pět let?
Jak by jste to řešili vy? Já jsem chtěla první dítě už v 26ti a do 30ky dvě stihnout… Kdybych měla čekat do 34 /orientačně/, tak je to 8 let kdy fakt strašně toužím po mimi - to je hrozně dlouhá doba. Nepřijde vám ta 30ka jako kompromis?
Jak ho přesvědčit? Jak mu argumentovat? Proč myslíte, že dítě ještě nechce? Dík za veškerý rady a názory.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
8356
9.9.10 14:53

Aonymní-je to divné,že se přítel tolika brání dítěti.Ale pokud před 5-ti lety sliboval za 5 let a nyní to posunul o tu samou časovou hranici-tak kde máš záruku,že za dalších 5 let opravdu bude chtít?Kdo zaručí,že v tomto věku se podaří otěhotnět?
Buďto je sobec a nerad se vzdává pohodlí,které mu nynější život přináší.Nebo si není jistý vaším vztahem a vyčkává co bude dál,tak se nechce vázat k dítěti.
Určitě bych nevolila variantu čekat.To by ses jednou dětí nemusela dočkat.
Ale možná bych zkusila ještě jednou promluvit proč dítko nechce a dát si třeba půl roku na to,aby dítko bylo nyní.Netlačit přítele hned teď,ale říct,že jsi ochotná díky němu počkat,ale max. těch půl roku,aby on měl možnost si zvyknout na myšlenku,že budete tři.A potom bych viděla,co dál.Zda volit první či druhou krajní variantu,podle momentální situace.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9707
9.9.10 14:55

To bych být tebou nedělala. Spíš bych trochu přitvrdila, prostě víc otázek, častěji, aby viděl, že to není jen chvilkový rozmar. A taky mu pořádně vysvětlit, že ti hodiny tikají, není nač čekat, že můžete mít problémy s otěhotněním (i on), že to může třeba ještě trvat. Zkus to pár měsíců, třeba mu to dojde.
Taky záleží, jak se chráníte, jestli HA, tak je dost nepravděpodobné otěhotnění „náhodou“, jestli jinak, tak by to třeba i šlo…
Já jsem taky dlouho prosila, muž nechtěl, nakonec jsem zjistila, že potřebuje dokončit určitou započatou práci. Pak jsem otěhotněla ihned, ale potratila, a pak nám to dlouho nešlo, příčinu jsem objevila a odstranila a otěhotněla naštěstí znovu.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9053
9.9.10 15:01

Tak u nás se o mimi taky nechtělo dlouho slyšet :roll: možná také proto, že přítel má skoro 18 letého syna a nějak si to mimi zase neuměl představit :nevim: a je fakt, že jsme spolu byli teprve 1,5 roku…ale já hučela a hučela a pak jsem zjistila, že mi to je k ničemu, tak jsem začala mlčet, ale zároveň prostudovala vše o ovulaci, bazálních teplotách atd..
Nikdy jsem nebrala antiko, takže přítel věděl, že když dovnitř, mohlo by se povést a občas to začal dělat…Prostě jsem věděla, že když by se povedlo, byl by moc šťastný, ale nemluvili jsme o tom..

No a pak se zadařilo, přítel nadšený a od té doby co je malinkej na světě se v něm vidí a náš vztah je fakt lepší a lepší, ale to byl vždycky!

Zkus s přítelem znovu promluvit proč teď mimi nechce, proč ho chceš ty a zkuste dojít k nějakému řešení. Lasička to napsala hezky, s tím souhlasím!

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
24660
9.9.10 15:02

Mám známý, oběma je 30, vlastně už 31. Ona dítě chce, on zatím ne. Já si myslím, že v tomhle by si měl chlap trošku uvědomit, že ženská nemůže čekat věčně.
Můj chlap se taky necítil, ale pak najednou jako když střelí a téměř ze dne na den změnil názor.
Přeju ti, aby jste se na tomhle co nejdříve shodli.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9454
9.9.10 15:06

muj chlap by nikdy dite nemel kdybych si proste a dobre neotehotnela (ale teda neudelala sem to schvalne..i kdyz mozna trochu jo :mrgreen: )…tehotenstvi nesl jeste blbe…ale dnem kdy se mala narodila se zamiloval (do terezky) a ted na ni neda dopustit :wink: a je rad ze ju ma

edit: jo a dobre to udelala moje kamoska…proste a dobre priteli jednou takhle nez soulozili rekla ze uz nebere antikoncepci pac ji po tom bylo blbe (bolela hlava) a ze si bud bude davat pozor nebo ne…no a samozrejme byla zachvilu tehotna :mrgreen:

Příspěvek upraven 09.09.10 v 15:08

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
12980
9.9.10 15:08

Napsala jsi to moc hezky - ptáš se a zároven si odpovídáš..
Ano, ty jsi již všechny kompromisy udělala, ted je logicky řada na něm. Nechtěla jsi čekat, ale čekala jsi. On se ještě necítí, ale měl by to zkusit..

Zda na to jít oklikou a otěhotnět - to neporadím, je to sice sobecké, ale řešení by to bylo. Jen ty víš, zda by to za to stálo či ne.

jen tě upozornuji - opravdu mezi námi existují lidé, kteří se stále necítí na dítě a vydrží jim to do smrti, takže bacha..
Nikoho neodsuzuji, pokud se rozhodne nemít děti, ale pokud žije v páru a hranici posouvá, jednou ho to dožene..
zamysli se..
Možná zjistíš, že být sobecká je docela hezký pocit :oops: :andel: :mrgreen:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
8297
9.9.10 15:12

Udělat to potajmu, to ne, to mi nepřijde fer. Přitlačila bych. Pokud bereš HA, tak vysaď, že od teď je antiko zcela v jeho kompetenci, protože ty dítě chceš a on ne. To pro něj znamená dvě věci, buď si bude muset dávat pozor, nebo si bude muset kupovat kondomy, myslet na to, že je má koupit, že si je má připravit k posteli, nasazovat si je…
Ono vědomí rpo chlapa, že má vedle sebe ženskou, která je plodná, tak mu to trochu třeba poškádlí ego. Dala bych tomu rok. Ale dál už bych nečekala, čekat nejde do nekonečna, ty jsi tu svou část už odčekala a nemůže být věčně po jeho.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
6311
9.9.10 15:19
mikitaa píše:
muj chlap by nikdy dite nemel kdybych si proste a dobre neotehotnela (ale teda neudelala sem to schvalne..i kdyz mozna trochu jo :mrgreen: )…tehotenstvi nesl jeste blbe…ale dnem kdy se mala narodila se zamiloval (do terezky) a ted na ni neda dopustit :wink: a je rad ze ju ma

edit: jo a dobre to udelala moje kamoska…proste a dobre priteli jednou takhle nez soulozili rekla ze uz nebere antikoncepci pac ji po tom bylo blbe (bolela hlava) a ze si bud bude davat pozor nebo ne…no a samozrejme byla zachvilu tehotna :mrgreen:

Příspěvek upraven 09.09.10 v 15:08
:pankac: aj tak sa da :) U nas by to ale neslo, my sme fungovali na kondomoch, lebo priatel, teraz uz manzel, tiez dieta odkladal, aj ked ja som chcela uz davnejsie. Teraz sa konecne uz snazime, zatial nic, ale vidim na sebe, ako stresujem. mam 29 a chcela by som to stihnut do 30-ky a tiez by som bola rada, keby sme s tym zacali skor, teraz sa stale pozorujem, skusam ovu testy, stresujem manzela pravidelnym sexom v plodne dni a podobne. Skus priatelovi vysvetlit, ze cim budes starsia, tym jednak moze otehotnenie dlhsie trvat, jednak cim budes mat viac rokov, tym viac budes stresovat seba i jeho. Drzim palce :palec:
  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4425
9.9.10 15:28

To mě na chlapech hrozně štve :twisted: Oni se necítí skoro nikdy :roll: Taky jsme si to první museli pořídit nedopatřením :-)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
24660
9.9.10 15:32

Můj muž neustále tvrdil, že ještě není připravený. No skoro 2 roky jsem mu říkala, že na dítě není člověk připravený nikdy, vždycky je to prostě totální změna ať je ti 20 nebo 40. No ale už tu někdo psal u nás taky trochu pomohlo to, když jsem o tom najednou přestala mluvit.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9053
9.9.10 15:52

A teď ještě jak ho přesvědčit na druhé? To teď řeším já :nevim: Taky nadlidský výkon…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
18224
9.9.10 15:54

Líbí se mi názor čičinky, sama bych na to nepřišla, ale zní to dost dobře :-) :palec:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1095
9.9.10 16:12

Ahoj, dlouho jsem řešila podobný problém. U nás to bylo tím že je skoro manžel o dost starší, měl už dvacetiletou dceru když jsme se poznali. On sice dítě jako že jo, ale neustálé odsouvání termínů, hledání různých problémů, atd :roll:
Nakonec po pár letech nátlaku kývl, stejně jsme čekali ještě dva roky než se nám pomocí iui podařilo…
Dnes jsou synovy dva roky a já řeším co dál…Druhé bych chtěla, on ne. řešíme jestli si pořídit baráček, za necelé tři roky po skončení fixace doplatíme hypotéku, tak by to šlo. Snažím se sama sebe přesvědčit o výhodách jedináčků, ale stejně nedokážu myslet na nic jiného :-( Ještě tomu chvíli dám, pak asi zkusím rozprodat výbavičku :cry:
Vlastně asi radu nemám, nejspíš bych si zkusila udělat hezký večer, dobrou večeři a víno a zkusila bych s přítelem všechno probrat, vyříkat si vaše postoje a zkusit se na něčem domluvit. Ale za sebe, v tvém věku bych ustoupila max. o rok, přece jen… :lol: :wink:
Jo a jak píše čičinka, ochrana je na něm :twisted:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9053
9.9.10 16:36

Meredit- tak to máme stejný problém :roll: Taky starší přítel (mě je 27 jemu je 39), 18 ti letý syn z předešlého manželství (rozvedli se když bylo klukovi 7) A já už teď uvažuji o druhém, už jsme to trochu probírali, ale.........Mluvil něco o jaře (možná) No na jaře to bude aktuální a pak budu přesvědčovat…A výbavičku se mi prodávat nechce :-(

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat