Chci s ním bydlet?

Anonymní
27.2.19 09:18

Chci s ním bydlet?

Zdravím, prosím anonym, snad pochopíte..
Jsme s přítelem 1,5 roku, věkový rozdíl 12 let. Došli jsme do fáze, že řešíme společné bydlení, pro oba premiéra soužití s protějškem. Krom toho, že se budu stěhovat já k němu (k ním do domu, dům maminky, která tam půl roku je a půl roku není - k tomu se prosím není třeba vyjadřovat, sama vím, že to není dobrý nápad:), v horním patře, my rekontrukce spodku). Celé to vzniklo z mé iniciativy, protože mě nebaví věčné dojíždění a stěhování si věci sem a tam. A hlavně už nejsem náctiletý a taky spolu nejsme první den.. Z prvu jsem z toho byla nadšená, že konečně budeme spolu a v jedný domácnosti.. Jenže jak čas běží, já začínám váhat, jestli jsem na to vůbec připravená a jestli s ním vůbec bydlet chci. Přeci jenom.. Ani si nejsem jistá, jestli se tam někdy budu cítit jako doma.. :nevim:
Teď když chci, tak se seberu a jedu domů (bydlím u mamky). A tohle přeci jen bude jistej závazek..
Myslíte si, že je to normální průběh? Taky jste si nebyly jisté, když jste se měli sestěhovat?
Nebude to samozřejmě hned, jsme na začátku jakési rekonstrukce.
Miluju ho, snad jako nikdy nikoho.. Ale je tam to ale.. :(, Začínám z toho mít obavy.. Jsem na jakém si rozcestí.. Prosím o vaše zkušenosti a komentáře..

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
21311
27.2.19 09:23

Ne, byla jsem si jistá. Podle mne ta nejistota prameni i z toho, ze sama říkáš, ze jít bydlet do domu jeho matky není ideální.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
159
27.2.19 09:30

Ahoj. Podle mě jsou Tvé obavy normální. Takový přirozený strach z nového, neznámého. Ale pokud ho opravdu miluješ tak, jak píšeš, stejně byste váš vztah časem tímto krokem posunuli. Pokud nemáte na samostatné bydlení, je fajn to vyzkoušet, abyste zjistili, zda vám to klape, nez třeba do nějakého samostatného bydlení půjdete. Pokud byste o tom někdy uvažovali. A navíc, u Tebe je dobré, že kdyby to náhodou nevyšlo, máš se kam vrátit, zpět k mámě. Rozhodně do toho jdi, protože, když nezkusíš, nezjistíš. A člověk v životě stejně většinou lituje věcí, které nezkusil, (pomineme extrémy jako skoky ze střechy atd.) než toho, co prožil, i třeba něco negativního, ale i to nevativní ho nečím „obohatilo“. Jdi kupředu. Hodně štěstí :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6439
27.2.19 09:31

A proč ti nestačí chodit k němu jenom uklízet a souložit, sem tam nějaký film? Proč to hned kazit nějakým společným bydlením. :think: ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
110520
27.2.19 09:34
@samá práce píše:
A proč ti nestačí chodit k němu jenom uklízet a souložit, sem tam nějaký film? Proč to hned kazit nějakým společným bydlením. :think: ;)
:palec: :nevim:
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
53190
27.2.19 09:37

Tak to neznám, já se na společné sestěhování s teď už manželem těšila jako blázen a bylo to úžasné. Ale myslím, že sama podvědomě tušíš, že soužití s maminkou plus velká rekonstrukce nejsou úplně nejšťastnější volby.. Mimochodem, uvědom si třeba i fakt, že do baráku budeš jistě dávat i své peníze, čas a energii a zřejmě ti tam nebude patřit ani klika u dveří. Nešťastná volba, šla bych osobně radši do podnájmu malého bytu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
11565
27.2.19 09:48

No já vidím problém hlavně v tom, že podle Tvých informací je mu přes 30 a dosud je furt v mamahotelu. Nic jiného nepoznal. Bála bych se, že bude chtít stejný servis, a když Ty mu ho nedáš, dá mu ho maminka - a to je cesta do pekla, že ji budete mít ve vztahu.

Chápu, že se člověku nechce zbytečně platit nájem, když je tu barák, ale určitě bych alespoň nějak chtěla být finančně krytá, abysme spolu nezrekonstruovali, ty jsi pak neodcházela bez koruny.

Jinak my jsme se teda sestěhovávali z podobných důvodů - já v bytě (žila jsem tam celý život, rodiče se odstěhovali), jemu skončila kolej, chvíli bydlel v podnájmu u mojí babi (nechtěla jsem to taky uspěchat), ale pak byl stejně víc u mě než tam… a už jsme spolu skoro 18 let. Ale my jsme teda neměli za zadkem tchyni (ani jednu) a on nebyl zvyklý na mamahotel, na koleji bydlel tou dobou už 5 let.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
27.2.19 09:55

To byste se děvčata hodně divily :mrgreen: . Žádný mamahotel, spíš je to naopak. On „slouží“ jí.. :roll:
Ona je takový generál a můj je takovejňůňa, kterej skáče, jak ona píská. Žádný servis z její strany opravdu není.
Co se týká !jít do svého".. Tuhle možnost jsme taky řešili. Jenže sehnat byt v našem městě je prostě strašný. Je jich nedostatek a když, tak za pálky.. Proč vyhozovat 11k měsíčně z okna, když ty peníze jsou potřeba na rekonstrukci.. ? Sama jsem mu řekla, že do hrubé stavby nedám ani korunu, že maximálně do nábytku, který si jednou kdyžtak odnesu. S tim jsme v pohodě..
Až půjde jeho matka s očímem do důchodu, odstěhujou se na chalupu - otázka, za jak dlouho :lol: .
@samá práce To snad ani nemůžete myslet vážně.. :roll:

  • Citovat
  • Upravit
12834
27.2.19 09:56
@Anonymní píše:
Zdravím, prosím anonym, snad pochopíte..
Jsme s přítelem 1,5 roku, věkový rozdíl 12 let. Došli jsme do fáze, že řešíme společné bydlení, pro oba premiéra soužití s protějškem. Krom toho, že se budu stěhovat já k němu (k ním do domu, dům maminky, která tam půl roku je a půl roku není - k tomu se prosím není třeba vyjadřovat, sama vím, že to není dobrý nápad:), v horním patře, my rekontrukce spodku). Celé to vzniklo z mé iniciativy, protože mě nebaví věčné dojíždění a stěhování si věci sem a tam. A hlavně už nejsem náctiletý a taky spolu nejsme první den.. Z prvu jsem z toho byla nadšená, že konečně budeme spolu a v jedný domácnosti.. Jenže jak čas běží, já začínám váhat, jestli jsem na to vůbec připravená a jestli s ním vůbec bydlet chci. Přeci jenom.. Ani si nejsem jistá, jestli se tam někdy budu cítit jako doma.. :nevim:
Teď když chci, tak se seberu a jedu domů (bydlím u mamky). A tohle přeci jen bude jistej závazek..
Myslíte si, že je to normální průběh? Taky jste si nebyly jisté, když jste se měli sestěhovat?
Nebude to samozřejmě hned, jsme na začátku jakési rekonstrukce.
Miluju ho, snad jako nikdy nikoho.. Ale je tam to ale.. :(, Začínám z toho mít obavy.. Jsem na jakém si rozcestí.. Prosím o vaše zkušenosti a komentáře..

A kde budete po cas rekonsktrukce?
Me to pripada divny. 1,5 roku spolu jste a on ti ani nenabidl, aby ses prestehovala. :think:
Tak jako jestli je pul roku pryc, tak to bych rekla, ze neni spatny. Nebude vam porad za zadkem.
Jen by me zajimal nazor tvyho partnera. A kdo bude financovat rekonstrukci?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
53190
27.2.19 10:02
@Anonymní píše:
To byste se děvčata hodně divily :mrgreen: . Žádný mamahotel, spíš je to naopak. On „slouží“ jí.. :roll:
Ona je takový generál a můj je takovejňůňa, kterej skáče, jak ona píská. Žádný servis z její strany opravdu není.

Co se týká !jít do svého".. Tuhle možnost jsme taky řešili. Jenže sehnat byt v našem městě je prostě strašný. Je jich nedostatek a když, tak za pálky.. Proč vyhozovat 11k měsíčně z okna, když ty peníze jsou potřeba na rekonstrukci.. ? Sama jsem mu řekla, že do hrubé stavby nedám ani korunu, že maximálně do nábytku, který si jednou kdyžtak odnesu. S tim jsme v pohodě..
Až půjde jeho matka s očímem do důchodu, odstěhujou se na chalupu - otázka, za jak dlouho :lol: .

Holka, tohle špatně dopadne… :?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
27.2.19 10:19

@TopSecret rekonstrukce… Asi to je silný slovo. Musí se „pouze“ udělat koupelna, nastěhovat kuchyň, vymalovat a je to.. Nechci aby to znělo, že to vidím jak Hurvínek válku..
To, že mi to nenabídl.. Proč by taky. Jemu to vyhovuije, Já tam jsem každej den a dlouho jsem mlčela.. Tak proč by to předtím nějak měnil, když nemusel.. Názor mého partnera na co? Na financování? Jak už jsem řekla, a on je s tím semnou za jedno.. Do hrubé rekonstrukce a stavby nebudu investovat ani korunu. Proč bych měla vrážet peníze do něčeho, co není moje? Dohodli jsme se, že peníze vrazím do nábytku, protože ten si, jak už jsem jednou psala, popřípadě jednou odnesu…
@unuděná Právě z toho asi mám strach. :roll:

  • Citovat
  • Upravit
53190
27.2.19 10:21
@Anonymní píše:
@unuděná Právě z toho asi mám strach. :roll:

No právě, nedivím se ti, že nejsi ze stěhování odvařená.. To je v tomto případě dost pochopitelné. Pro mě je představa, že budu pod jednou střechou s tchýní generálem (byť jen půl roku), úplně šílená. Počti si tady v diskuzích o vícegeneračním soužití…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
12834
27.2.19 10:22
@Anonymní píše:
@TopSecret rekonstrukce… Asi to je silný slovo. Musí se „pouze“ udělat koupelna, nastěhovat kuchyň, vymalovat a je to.. Nechci aby to znělo, že to vidím jak Hurvínek válku..
To, že mi to nenabídl.. Proč by taky. Jemu to vyhovuije, Já tam jsem každej den a dlouho jsem mlčela.. Tak proč by to předtím nějak měnil, když nemusel.. Názor mého partnera na co? Na financování? Jak už jsem řekla, a on je s tím semnou za jedno.. Do hrubé rekonstrukce a stavby nebudu investovat ani korunu. Proč bych měla vrážet peníze do něčeho, co není moje? Dohodli jsme se, že peníze vrazím do nábytku, protože ten si, jak už jsem jednou psala, popřípadě jednou odnesu…
@unuděná Právě z toho asi mám strach. :roll:

Promin, vidim to jako nezaujaty divak, ale ja si myslim, ze vam to nevydrzi. Kdyz uz mas takovydle obavy.
A stvalo by me, ze musim vse zorganizovat ja.
Nazor na to sestehovani. Jako jo, klidne se nastehuj. Nebo to budu rad. Vis jak to myslim…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
27.2.19 10:28

@unuděná A to ten barák není udělanej na dvě samostatný bytový jednotky. Jsou dva vchody (přední a zadní) takže jsem mu na začátku jeho myšlenky „nastěhuj se sem“ řekla, že se časem udělá příčka.. Protože by to reálně vypadalo tak, že bychom měli byt na dvě půlky.. Na jedný straně obývák, a ložnici - „společná chodba“, kde jsou schody k nim, a na druhé straně koupelnu s kuchyní.. Původně chtěl, že by nedělal ani koupelnu, protože ta je jen jedna.. Takže za mě celkem pokrok :mrgreen: .
A nemyslím si, že by nám chodila dolů do „bytu“. Spíš z toho, že přítel bude věčně nahoře, protože bude furt něco potřebovat :roll:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
27.2.19 10:31

@TopSecret Na to, že jsem ten „chlap“ v našem vztahu, jsem si už celkem zvykla.. Já jsem sama o sobě dost dominantní.. Na druhou stranu mě štve, že není schopnej taky jednou bouchnout do stolu no.. Dlouho mi trvalo, než jsem ho vůbec přesvědčila ke společnému bydlení, protože se k tomu zkrátka neměl. A myslím, že v jeho 35 letech to je celkem anomálie..

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Užitečné odkazy

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová