Chování 4 leté dcerky

Anonymní
17.8.17 22:41

Chování 4 leté dcerky

Ahoj Maminky. Potrebuji poradit s dcerkou, v listopadu ji budou 4 roky, narozená je v termínu, donošení, zdravá. Starosti mi dělá její chování, už od miminka se mi zdála trošičku jiná než ostatní děti, o jídlo se nikdy nehlásila, pokud bych ji nevzbudila tak se snad ani nenakoji, byla konejší ale do tabulek zapadala, chodit začala ve 13 měsících, ale nejradši se vozila v kočárku, nikdy nebyla to akční dítě co vyskakovalo za jízdy a utíkalo na hřiště. Na hřišti se nikdy nechtěla hrát s dětma, všude sem ji musela stát za zadkem, jinak dokázala brečet i hodinu a stát na místě. V necelých 3 letech nastoupila do školky, bohužel ani po týdnu to tam nedávala, ba naopak se to ještě zhoršilo, začla se pocuravat a pokakavat, to musím říct že od 2 let byla bez plynek úplně i na noc.No a teď k věci, kdykoliv pridem na hřiště nebo kamkoliv kde je víc dětí, nezapojí se, stojí bokem a nechce si hrát, chce jít domů. Jo a přestěhovali jsme se na druhý konec republiky a vzali nám ji do školky, každý den ji říkám že se tam bude hrát s dětma, s paní učitelka, ukazují ji fotky ze třídy co jsou na netu aby věděla do čeho jde…dělá mi prostě starosti to jak se nezapojuje do dětských her, byla tady třeba i švagrová se stejně starým synem a vůbec si s ním nehrala.,s mladší dcerkou si hraje pořád, tuli se k ní, stará se o ní, ale ostatní děti jí nic neříkají.

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
31672
17.8.17 22:44

Holt je introvert, asi s tím moc neuděláš..jinak mi nepřijde, že by tam byl větší problém, jen podle tohohle popisu. školku bych zkusila, když už je přijatá, ale pokud nebude chtít, nenutila bych ji, pokud teda máte mladší dítko ještě, počítám, že jsi doma. já byla taky taková, dětí jsem se jako dítě spíš bála, školku jsem do 5,5 let upřímně nenáviděla, pak už mi nevadila, škola taky ne, ale kamarádů jsem taky nikdy moc neměla.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
19981
17.8.17 22:54

Introvert, to nezmenis. To jsem i já. Nenáviděla jsem školku i školu. Dělala jsem scény že tam nechci, naschvály ve škole i školce.. na protest jsem kousala do sklenicek a vzdy je rozkousla. Nikdy se mi nic nestalo. Na tábor mě nikdy poslat nemohli, nezvladla bych to. Kdyz naši někam jeli, věděli že je lepší nechat mě doma samotnou než hledat hlídání. Kamarády jsem měla jen povrchně asi aby rodiče neřekli. Mám to tak dodnes. Nemám ráda lidi a jsem raději sama nebo komunikace přes net.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
452
17.8.17 22:54

Treba se mala neceho boji, neudelalo ji nejake ditko nekdy neco nebo se ji nestalo neco na hristi? Mozna ji nedela dobre tolik lidi pohromade. Zkus si o tom popovidat s vasi detskou doktorkou, ta ji zna preci vice. Ale podle popisu by mi to taky prislo divne, ale zase s malou si hraje, na tu je zvykla, asi ji proste trva nez si zvykne a zapoji. Nechtela by si vzit do skolky treba nejakou hracku z domu, aby se tam citila uvolnenejsi? Nam to ve skolce doporucovali. At to dobre dopadne :-)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
17.8.17 22:58

No pro mne jako maminku je strašný vidět jak si moje holčička nechce hrát, třeba ji i mladší děti ubližují, bijou, to už sme ji řekli s manželem když jsme viděli jak ji mlátí na hristi, ať se brání ať se nenechá, ona to vždy řešila slovně a jak děti viděli že se nebrání víc si na ni dovolili.Ted mne některé maminky ukamenujou ale ano řekla sem ji že když ji někdo plácne má mu to vrátit. No s tou školkou mám šílený strach jestli to klapne ale vím že kontakt s dětma potřebuje, nemůže být pořád jen se mnou a se sestřičkou, ať se snažím sebevíc tak kontakt s dětma ji nenahradim.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
17.8.17 23:09

Jo a musím ještě napsat že pořádně nemluví, lepší se to, ale mluví špatně, dle pediatri mám počkat jestli se to nezlepší s nástupem do školky. Za poslední 2 měsíce ale mluví o 100 procent lip. Dokonce se sama rozhodla koupit si lízátko, co ještě před měsícem bylo úplný sci- fi. Radsi stala a brečela bez lízátka.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
17.8.17 23:15

Prostě mi vlastní dcerka přijde jako úplný Mimoň!!!Třeba dneska sme byly v obchodě, byla tam stejně stará holčička, ta jí pozdravila a zeptala se jak se jmenuje.Mno a ten můj Mimoněk stal s otevřenou pusou a koukala na holčičku jak kdyby byla UFO.Tak jsem ji řekla ať holčičku pozdraví a řekne svoje jméno, na to se Mimoněk otočila a šla pryč, v autě se mne pak ptala jak se holčička jmenuje. :zed:

  • Citovat
  • Upravit
11193
17.8.17 23:27

Jezis tak se stydi, no. Pripada mi, ze ji sama spis shazujes, jak bys chtela aby byla jako ostatni.Moje deti taky maji problem ve 4 pozdravit i zname lidi, stejne se stydi a chvili jim trva nez seberou odvahu. Jenze ja je chapu, byla jsem stejna, takze me ani nenapadne o nich mluvit posmesne jako o Mimonich :(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
17.8.17 23:33

Já ji nezhazuji, neposmivam, nenadavam nic takového, ba naopak když vidím že se necítí dobře vemu ji a jdeme pryč, nechci ji trápit, jen jsem ji tady v diskusi nazvala miminkem, nikdy bych jí nic takovýho neřekla!!!Jen mne zaráží některé její reakce a chování. :,(

  • Citovat
  • Upravit
3681
17.8.17 23:34

Proste je dcerka velky introvert. Ale neboj, ona se ten socialni kontakt nauci, sice pozdeji nez „normalni“ deti, ale nauci. Hlavne bych ji furt opakovala, aby se branila, kdyby ji nekdo ublizoval, ze ublizovat se nesmi. A hodne s ni mluvit a ptat se, abych zjistila pripadnou sikanu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6509
17.8.17 23:38

Já jsem v šesti letech brečela ve školce každý den, a to paní ředitelka byla moje teta. Dodnes si vybavuji, jaký jsem měla pocit, čeho jsem se bála, co si myslela.
A také jsem byla strašně stydlivá, recitovat či zpívat na veřejnosti neexistovalo. Pořád se schovávala a mlčela :lol: :mrgreen: Rozhodně bych si ani v 6 letech sama lízátko nekoupila, na cizí dítko bych nepromluvila. O rok mladší sestra byla úplně jiná, stejně jako mé holčičky, úplný protiklad. Nelámala bych to. ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
17.8.17 23:56

Víte já už jsem tak trochu i zblbla ze sousedky, ta má dvě holky a pořád říká že:je ta vaše dcerka trochu zvláštní" já ji jen řeknu a kdo není…stydím se za to že přemýšlím jestli je to chování normální. No a na klidu mi taky nepřidala ani tchýně ta má pořád nějaké poznámky ohledně dcerky. :,( :cert:

  • Citovat
  • Upravit
11168
18.8.17 00:15

Nic si z toho nedělej, je to povaha. Mám doma pravý opak a fakt bych někdy za mimoně byla ráda:-))).

Jinak podobnou holčičku má dcerka ve třídě, je velmi plachá a uzavřená, na dotazy cizích lidí moc nereaguje, pořád se drží máminy nohy atd. Nemyslím si, že je divná, každé dítě je jiné, kdyby všichni byli draci, jako moje dcerka, tak potěš koště:-).

Na ostatní nedej, každé dítě je jiné.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
MaM
241
18.8.17 00:39

Máme doma něco podobného, v něděli jí bylo pět let. Začátky školky prozvracela, teď po roce (tedy v červnu) ráno přijde do školky, tam se ve třídě postaví a k nikomu nejde. Naštěstí jí jedna z učitelek vždycky drapne a přistrčí k nějaké činnosti. Na hřišti je to střídavě, z malinkých dětí má normálně panický strach, zřejmě neví, co od nich čekat, a ty větší - některé jí sednou a párkrát si s někým docela pěkně pohrála, ale jinak většinou, jak je víc dětí pohromadě, tak prcháme. Já jsem introvert, tak zřejmě slečna něco podědila. Také doufáme, že se to časem zlepší, na září jsem opravdu zvědavá.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
31672
18.8.17 01:45
@Anonymní píše:
Prostě mi vlastní dcerka přijde jako úplný Mimoň!!!Třeba dneska sme byly v obchodě, byla tam stejně stará holčička, ta jí pozdravila a zeptala se jak se jmenuje.Mno a ten můj Mimoněk stal s otevřenou pusou a koukala na holčičku jak kdyby byla UFO.Tak jsem ji řekla ať holčičku pozdraví a řekne svoje jméno, na to se Mimoněk otočila a šla pryč, v autě se mne pak ptala jak se holčička jmenuje. :zed:

prosímtě, co blázníš? jí nejsou ještě ani 4 roky, co bys po ní chtěla? na takovýhle nátlak typu „řekni jak se jmenuješ“, by donedávna mlčel i můj 7,5 letý, teď už by hodně potichu špitl svoje jméno. ale ještě před rokem by taky asi utekl :nevim: já byla na otm stejně, ve školce jsem ldouhý léta nepromluvila půl slova, před cizíma jsem se hodně dlouho styděla, a částečně se stydím furt, ale už dokážu fungovat normálně. Přijde mi, že to moc hrotíš, ono za 5 let se velmi pravděpodobně bude umět krásně představit, a tak, a věř, že nikdo nikdy nebude chtít vědět, jestli se to naučila ve 3, nebo v 6 letech. Aspoň teda mě se na to nikdy neptal, jestli jsem v necelých 4 letech byla „mimoň“, nebo jestli jsem si pokecala s každým, u zápisu je to nezajímalo, dokonce ani u přijímaček na gymplu, ani u maturity to vědět nechtěli, dokonce ani u přijímaček na VŠ se neptali na to, jaká jsem byla ve 3 letech :jazyk:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Chrastítko Špendlík

  • (4.6) + 67 recenzí

Dudlík Perfect

  • (4.7) + 53 recenzí

BABY NA UCPANÝ NOS 50 ML

  • (4.9) + 41 recenzí

Dudlík Space 0–6m

  • (4.9) + 41 recenzí

Poradna pediatra

Ikona - Jiří Havránek

Mudr. Jiří Havránek